Uzavírání škol není žádná vzdělávací apokalypsa. Může to být nepříjemné, ale je to taky příležitost něco nového se naučit a vyzkoušet. Scio na základě jarních zkušeností nabízí své zkušenosti a postupy, jak přepínat mezi „běžnou“ a případnou okolnostmi vynucenou distanční výukou. Součástí je například i nácvik online výuky přímo ve školách.
I když prezenční výuka zhruba tisícovky žáků v 11 základních a jedné střední ScioŠkole probíhá zatím (k 21. září) ve standardním režimu, pro případ, že by bylo nutné z důvodů koronavirové nákazy přistoupit k jejich zavírání, mají ScioŠkoly k dispozici jasné postupy, jak plynule přejít k distanční výuce.
Jako základ distanční výuky se ve Sciu osvědčily produkty společnosti Google, proto všechny nové děti automaticky dostávají Google účet a seznamují se s potřebnými nástroji pro online výuku a opatření. Součástí příprav se na některých školách stala i tzv. Karanténa nanečisto. Děti a průvodci (jak se nazývají kantoři ve ScioŠkolách) si společně a přímo ve škole během jednoho dne zkouší, jak může vypadat online výuka, a učí se pracovat se všemi potřebnými programy. Žáci společně se svými průvodci v rámci nácviku procházejí dotazník s jednotlivými body připravenosti. Přitom se formou ANO-NE snaží zodpovědět jednotlivé otázky a v případě problémů zjednat nápravu. Otázky zjišťují například následující:
- Mám scioškolí mail, ke kterému vím heslo a umím se do něj dostat?
- Mám v počítači i v mobilu zavedený Google kalendář a umím se do něj dostat, zadat událost?
- Mám nainstalovaný Google classroom ve svém počítači i na mobilu, vím, jak se do něj přihlásit, přijal jsem pozvánky ze všech „kurzů“ a odevzdávám do nich úkoly?
- Mám funkční počítač s kamerou a mikrofonem a umím ho používat?
- Mám v počítači i v mobilu Edumapu, orientuju se v ní, vím, k čemu slouží?
- Mám diář nebo nainstalovanou aplikaci Trello, kam si dělám své týdenní nebo 14denní plány?
- Mám nainstalované a umím používat další aplikace, ze kterých se učím (Duolingo, Matika.in…)?
- atd.
Nechybí ani závěrečná „úniková“ rada: „Mám už všeho plný zuby, nic nefunguje, nejde mi to: zkusím svého patrona, kámoše, rodiče nebo Vlaďku (naši psycholožku): 608 XXX XXX nebo linku bezpečí: 116 111, e-mail: pomoc@linkabezpeci.cz.“
Do postupů se naplno promítly zkušenosti s jarní vlnou nákazy, která uzavřela školy plošně bez výjimky. ScioŠkoly tehdy na plnohodnotnou online výuku přešly během několika málo dnů, přičemž jako základ úspěchu se tehdy ukázalo sladění celého týmu průvodců. V praxi to znamenalo, že škola používala jednotné platformy pro komunikaci se žáky jako zmíněný Google classroom, Google meet a další nástroje od Googlu, a průvodci pak společně plánovali činnosti a rozvrh. Nestalo se tak, že by navzájem nevěděli o svých aktivitách a projektech. Naopak, mohli se sladit, vzájemně doplňovat a předejít nadměrnému zahlcení dětí úkoly.
Častá námitka vůči online výuce směřuje také k přílišnému vysedávání u obrazovek. Od prvních dnů jsme nechtěli, aby děti trávily celou výuku jen u počítače, a proto měly zadané například aktivity z knih, focení mimo domov, zjišťování informací od rodičů a další offline aktivity. Jedním z obohacení online výuky bylo i větší propojení jednotlivých ScioŠkol. Mezi nejlépe přijímanými aktivitami se tak objevila například Fotovýzva, v níž děti fotily na vybrané téma a nejlepší fotky byly následně zveřejněny prostřednictvím live streamu. Ten probíhal několikrát týdně a ukazoval projekty jednotlivých škol, samostatné projekty a různé hosty.
Zároveň jarní zkušenosti s online výukou přinesly tolik pozitivních podnětů, že si i po skončení epidemiologických opatření některé ze ScioŠkol ponechaly Google classroom jako společnou platformu. Ukázalo se například, že vzdálený přístup lze uplatnit nejen pro výuku, ale i jako neformální kontakt mezi dětmi a těm nabídnout propojení v rámci něčeho, co lze nazvat online „družinou“ nebo online klubem.
V kritice jarní distanční výuky často zaznívalo, že zatímco někteří učitelé se s přechodem na internet dokázali vyrovnat bez problémů, řada jiných v online výuce selhávala. Zkušenosti ScioŠkol ukazují, že klíčovým faktorem je v tomto případě sdílení dobré praxe všech vyučujících namísto individualismu. Každý týden jsme si předávali online zkušenosti s výukou a tipy. Mohli jsme tak pružně reagovat na vývoj situace a jednotliví průvodci nemuseli zkoušet všechno nebo se vydávat po slepých cestách.
I proto jsme dnes ve Scioškolách připraveni na bezproblémový přechod k online výuce takříkajíc ze dne na den. Jsme si přitom dobře vědomi, jak důležitý je pro každého z nás, a dvojnásob pro děti, živý sociální kontakt, zároveň ale v distanční výuce nevidíme nepřekonatelnou překážku při řešení současné epidemiologické situace. O své zkušenosti se přitom rádi podělíme s ostatními zájemci.
Autor: Jan Táborský, člen Rady ScioŠkol