Konference se zdravým rozumem

S končící účinností bylo nutné připravit nový navazující dokument, který bude definovat priority a cíle vzdělávací politiky ČR. Proto bylo na konferenci v představení strategie i ohlédnutí za končící Strategií 2020, která byla postavena na třech pilířích (snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky učitele, odpovědné a efektivní vzdělávání), jež by měly být i nadále implementovány do další strategie.

Východiskem pro novou strategii by měl být mimo jiné předpoklad, že lidé budou mnohem častěji měnit svá povolání. S tím je spojena potřeba zaměřit se na schopnost dále se učit a adaptovat na nové podmínky. Zajistit kvalitní vzdělání pro každé dítě bez ohledu na to, v jaké je lokalitě a z jaké rodiny pochází, na to byl kladen velký důraz. Další prioritou bylo propojení s praxí a umění využít získané vědomosti a dovednosti v reálném životě.

Tvorba celé strategie je teprve v počátku a bude vycházet z diskuse všech zainteresovaných, zejména učitelů. Příprava nového strategického dokumentu byla postavena především na maximální snaze o otevřenost a transparentnost. Proto součástí budou nejrůznější veřejné konzultace, kulaté stoly, včetně využití sociálních sítí. Cílem je, aby nejen odborná, ale i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit.

Tak, jak jsem konferenci sledoval, mi připadalo, že společným jmenovatelem potenciálních tvůrců bylo heslo „Použijme zdravý rozum“. Po celou dobu jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že se někteří mluvčí snažili obhajovat spíše to, co se nevyvedlo v implementaci minulé, dožívající strategie. Například šlo o nedůsledné vynucování společného vzdělávání (inkluze), které mnohdy vedlo školy ke zřizování výběrových tříd. V mysli mi vyvstávalo hned několik otázek.

Všichni máme informace ze školních prostředí jiných zemí, kde jsou dotované jen státní školy a chodí do nich jen ti, kteří nemají na školy výběrové. Právě tam se se společným vzděláváním setkáváme asi nejvíce. Nevystavujeme se tak nebezpečí, že školství a úroveň ve třídách kvůli inkluzi ponížíme na úroveň těch nejslabších? Nejdeme kvalitou dolů jen proto, aby každý měl možnost získat své absolventské vysvědčení? A není vlastně inkluze jen prostředek pro otevření nového podnikání – nyní ve výběrových školách napříč celou vzdělávací soustavou?

Celou konferencí se jako zlatá nit táhla témata dostupnost kvalitního vzdělání pro každého, odpolitizování systému, schopnost absolventů se adaptovat na změny, propojení škol s praxí, potřeba diskutovat změny zdola, získávat kvalitní učitele a nerušit fungující věci. A jsme u toho – nerušit fungující věci! To je jistě dobré, ale musím přiznat, že mi nebylo na konferenci jasné, které to jsou. Ty, co asi fungují po implementaci 2020, nebo které zatím přežily i implementaci 2020? Doufám, že druhá možnost je správně. Mimochodem neobjevujeme náhodou objevené? Nebylo již dříve např. praktické vyučování ve školách zcela běžné? Neměly náhodou dříve střední školy daleko více praxí než dnes?

Poslední část byla věnována revizím RVP. Ta se sice v současné době základních uměleckých škol netýká, ale stojí za povšimnutí skutečnost, že revize rámcových vzdělávacích programů bude započata, i když není dodělána a zpracována nová strategie vzdělávací politiky. Revize RVP by tentokrát měla být provedena zcela revolučním způsobem – postavená na diskusi od učitelů přes pilotní školy k tvůrcům RVP. A opět se náhodou neobjevuje objevené? Tímto způsobem jsme totiž v základních uměleckých školách rámcový vzdělávací program již v minulosti tvořili. Ten má z dnešního pohledu jistě nějaké části vhodné k úpravě, ale vzhledem k problémům RVP jiných typů škol na tom nejsme vůbec špatně.

Shrnuto a podtrženo – mám pocit, že ZUŠ mají velmi dobře nakročeno k tomu, aby plnily Strategii 2030. Výuka na našich školách je úzce spojena s praxí a naši žáci se mnohdy i připravují na budoucí povolání. Učí u nás kvalitní učitelé, jsme kreativní i přesto, že stavíme na fungujících modelech. Umíme rozvíjet měkké kompetence lépe než na jiných školách a kritériem pro přijetí žáka jsou jen jeho vlastní dispozice. Máme implementovaný a funkční RVP ZUV a na školách postupujeme podle ŠVP.

Za zamyšlenou ale stojí, jak se postavit k dostupnosti vzdělávání v ZUŠ, a to nejen vzhledem k úplatě za vzdělávání. Tématem jistě bude i uchopení nových trendů v oblasti využití IT technologií či jak dát více příležitostí k praxi ve výuce pro studenty konzervatoří. Zkrátka zdaleka nemáme hotovo, ale pokud se Strategií 2030 zvítězí i zdravý rozum, tak se nemáme čeho obávat.