Nová závěrečná zkouška handicapované žáky neznevýhodní

Vydáno:

Povinnost skládat závěrečné zkoušky (dále jen „ZZ“) podle témat stanovených v jednotném zadání se vztahuje rovněž na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“). V oborech středního vzdělání s výučním listem (učební obory) se vzdělává mnoho žáků se SVP a jejich počty stále pozvolna narůstají. U učebních oborů kategorie H šlo ve školním roce 2013-2014 o téměř jeden tisíc žáků, u oborů kategorie E se jednalo o více než osm tisíc žáků.

Nová závěrečná zkouška handicapované žáky neznevýhodní
Jednotné zadání ZZ v oborech vzdělání kategorie E
PhDr.
Romana
Jezberová
Ph. D.
NÚV, oddělení pro kvalitu a evaluaci výsledků vzdělávání
Proto jsme v období příprav na plošné zavedení jednotného zadání ZZ do škol měli obavu z toho, aby žáci se SVP nebyli znevýhodněni řešením stejných témat jako žáci, kteří žádné zdravotní postižení a speciální vzdělávací potřeby nemají.
Nejprve jsme se zaměřili na podobu podkladů zpracovaných v jednotném zadání ZZ oborů vzdělání kategorie E, ve kterých je oproti oborům kategorie H kladen
důraz zejména na praktickou část odborné přípravy
a jsou zde zpravidla nižší nároky na všeobecné a teoretické odborné vzdělání. Žáci většiny tzv. „éčkových“ oborů jsou připravováni na výkon převážně manuálních a rutinních pracovních činností. Získají sice výuční list, avšak po absolvování oboru nepokračuje většina z nich v dalším studiu. To umožňuje získat výuční list především žákům, kteří v základním vzdělávání prospívali s obtížemi. Často se zde vzdělávají žáci se SVP, kteří zde tvoří cca 70 % žáků. U více než 70 % z nich je diagnostikováno mentální postižení.
Učitelé, kteří žáky v oborech kategorie E vyučují, nám doporučili snížit náročnost podkladů, které se žákům u zkoušek předkládají, a proto se jednotné zadání těchto oborů liší od oborů kategorie H takto:
 
obsah témat se zpravidla vyznačuje nižší náročností;
 
nižší je také náročnost kritérií hodnocení výkonů žáků;
 
pokyny pro žáky jsou stanoveny tak, aby je žákům sdělovali učitelé;
 
vyšší důraz je kladen na BOZP;
 
otázky ze světa práce jsou méně náročné;
 
jednotné zadání neobsahuje samostatnou odbornou práci apod.
Do zadání u těchto oborů jsou často zařazována i témata vytvořená přímo pro žáky se SVP, která vykazují např. nižší nároky na písemnou zkoušku apod.
Přizpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky pro žáky se SVP
Pokud budete mít ve škole žáka se SVP, o kterém se domníváte, že pro něj bude konání ZZ podle témat stanovených v jednotném zadání náročné, postupujte podle § 16 školského zákona, v platném znění, který mimo jiné uvádí:
Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.
Na toto odkazují u všech oborů vzdělání rovněž organizační pokyny k jednotnému zadání.
Dále se řiďte vyhláškou č. 73/2005 Sb., v platném znění, která stanoví vyrovnávací a podpůrná opatření pro žáky se SVP, příp. vyhláškou č. 72/2005 Sb., která je (mimo jiné) zaměřena i na spolupráci školy se školskými poradenskými zařízeními (speciálně pedagogickými centry a pedagogicko-psychologickými poradnami). V souladu s těmito předpisy zaměřenými na vzdělávání žáků se SVP
přizpůsobte podmínky průběhu ZZ jeho potřebám.
Jako pedagoga vzdělávajícího žáka se SVP vás bude jistě zajímat, kdo je
kompetentní
k tomu, aby žákovi s určitým typem a stupněm zdravotního postižení
stanovil konkrétní podmínky
průběhu ZZ podle jednotného zadání:
 
Stanovení konkrétních podmínek průběhu ZZ vzhledem k typu a stupni zdravotního postižení žáka a jeho vzdělávacích potřeb je (stejně jako v předchozím období, kdy si školy zpracovávaly zadání ZZ samy) výhradně v kompetenci ředitele školy, který tak postupuje v souladu s § 16 školského zákona.
 
Konkrétní opatření navrhují učitelé, kteří žáka dlouhodobě vzdělávali, znají jeho individuální potřeby a lze se spolehnout na jejich profesní
kompetence a odpovědnost.
 
Na základě spolupráce školy se školským poradenským zařízením, u kterého je žák evidován, má škola doklady o žákově zdravotním stavu a jeho speciálních vzdělávacích potřebách z PPP/SPC, příp. ad hoc vyjádření k uzpůsobení podmínek konání ZZ vzhledem k typu a stupni jeho zdravotního postižení, které může předložit pro případ kontroly ze strany ČŠI.
Toto je pro
zabezpečení závěrečných zkoušek pro žáky se SVP
dostačující a odpovídá to běžné praxi. Stanovení a právní zakotvení konkrétních podmínek obdobného typu jako u maturitních zkoušek není pro žáky učebních oborů ani reálné, ani vhodné. Na rozdíl od maturitních oborů se totiž nemůžeme spoléhat na dobré vzdělávací předpoklady žáků a „paušalizovat“ jejich speciální vzdělávací potřeby.
U většiny žáků totiž jejich zdravotní postižení (např. mentální postižení či kombinované vady) vyžaduje výrazně individuální přístup jejich pedagogů. Ti zohledňují také
osobní charakteristiky
(resp. povahové vlastnosti) každého žáka jak v průběhu vzdělávání, tak při jeho ukončování. Pokud několik let žáka vzdělávali, prověřovali jeho vědomosti a dovednosti v průběhu studia, vědí nejlépe, co je nutné udělat, aby byl schopen
prokázat osvojené vědomosti a dovednosti
i při této, pro něho důležité a leckdy i na psychiku náročné, zkoušce.
Jak vhodně postupovat při zajištění nové závěrečné zkoušky u žáka se SVP?
 
Uplatníte vlastní zkušenosti se žákem z průběhu výuky a vaši znalost jeho speciálních vzdělávacích potřeb.
 
Využijete standardního doporučení ze SPC/PPP, u které je žák veden.
 
Posoudíte zadání témat písemné, praktické a ústní zkoušky z hlediska SVP žáka.
 
Zvážíte potřebu vyrovnávacích a podpůrných opatření u ZZ:
 
Zajištění individuální přístupu a působení učitele žáka u ZZ; např. žák s mentálním postižením nebo s autismem musí být zkoušen výhradně tím, kdo jej vzdělával. Každá změna pedagogické interakce totiž může způsobit to, že žák nebude prokazovat odpovídající výkony. Nebo
žák se sluchovým postižením
by měl být dotazován výhradně svým učitelem odborného výcviku / odborné teorie, protože je zde problematické využívání odborné terminologie - zejména při používání znakované češtiny (a to i při tlumočení osobou, která žáka nevzdělávala).
 
Prodloužení času na konání zkoušek
- písemné (např. u žáků se specifickými poruchami učení - dyslexie, dysgrafie), praktické (např. u žáků s tělesným postižením je možné zkoušku rozdělit i na více dní po méně hodinách, pokud žák s TP trpí zvýšenou únavností), ústní (např. žáci s vadami řeči, žáci s poruchou autistického spektra, pokud jim činí verbální projev potíže, apod.).
 
Přítomnost asistenta pedagoga, tlumočníka
(např. pro žáky s tělesným postižením, smyslovým postižením - zrakovým či sluchovým).
 
Posoudíte, zda bude nutné opatřit pro žáka přímé doporučení školského poradenského zařízení k úpravám podmínek závěrečné zkoušky.
 
Zkonzultujete tuto záležitost s rodiči žáka a poskytnete jim potřebné informace o tom, že mohou požádat školu či školské poradenské zařízení o vypracování doporučení k úpravám podmínek konání ZZ.
 
Z vlastní iniciativy, příp. s využitím ad hoc zpracovaného doporučení školského poradenského zařízení, navrhnete konkrétní vyrovnávací a podpůrná opatření ke konání ZZ pro daného žáka a předložíte návrh řediteli/ředitelce školy ke schválení.
Témata jednotného zadání je rovněž možné pro žáky se SVP formálně upravit
Pokud shledáte, že uzpůsobení podmínek konání ZZ nepomůže zabránit znevýhodnění žáka, lze přikročit k formálním úpravám témat jednotného zadání přímo ve vaší škole, tj. témata jednotného zadání můžete pro žáka se SVP formálně, ale nikoli obsahově upravit. Potom ovšem odpovídáte za to, že
téma přizpůsobené speciálním vzdělávacím potřebám žáka má obsah shodující se s obsahem tématu stanoveným v jednotném zadání.
Tuto možnost využívají zejména speciální SŠ pro žáky se zdravotním postižením, kde se vzdělávají především žáci se středně těžkými až těžkými stupni ZP. V případě individuální integrace žáka se SVP jde většinou o žáka s lehčím stupněm zdravotního postižení, který zvládá běžnou výuku s podporou vhodných vyrovnávacích a podpůrných opatření, případně má vypracován individuální učební plán. Je-li to nezbytné a podložené žákovou dokumentací z PPP/SPC, je třeba zadání
formálně přizpůsobit potřebám individuálně integrovaného žáka
(žáků). To může být žádoucí leckdy i pro žáky se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie apod.).
Cílem těchto zásahů je dosáhnout toho, aby bylo žákovi předloženo téma vybrané z jednotného zadání v takové formální úpravě, která mu umožní i s jeho zdravotním postižením pochopit zadané otázky a odpovědět na ně způsobem/způsoby, které byly průběžně využívány při jeho výuce a on je má (podle svých možností) osvojeny.
Při formálních úpravách témat pro žáka se SVP si
stáhněte JZZZ z webového portálu
Nové závěrečné zkoušky
a vyberte témata, která využijete u ZZ (již výběr témat by měl zohledňovat možnost uplatnit téma pro žáka se SVP). Zajistěte převod témat z formátu PDF do otevřeného formátu (např. Word) a v tomto formátu je můžete upravovat.
Podle identifikačního čísla tématu ve tvaru T-...x, nebo T-...xx bude v případě kontroly zřejmé, že se jedná o téma z jednotného zadání příslušného oboru. Jestliže vzděláváte žáky se zrakovým postižením, umožní vám
integrovaný internetový systém NZZ
provádět formální úpravy témat přímo při stahování JZZZ, tj. zvětšit písmo, změnit typ písma, zvětšit a zvýraznit obrázky.
V otevřeném formátu je pak můžete sami upravovat, a to např. následovně:
 
U písemné zkoušky zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu odpovědi žáka (např. na doplnění chybějících výrazů převést otevřené otázky do formy testových - vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením, kde se setkáváme s výraznou komunikační bariérou, i když nemají snížené intelektové schopnosti, nebo u žáků se specifickými poruchami učení, kde může žákovi dělat problém písemné zpracování zejména otevřených odpovědí, ačkoliv znalosti má, apod.). Také můžete doplnit do zadání k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů, jiných předmětů, což je vhodné zejména u žáků s mentálním postižením, příp. u žáků s kombinovanými vadami, pokud byli zvyklí používat ve výuce názorné ukázky.
 
U praktické zkoušky můžete podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku, doplnit do zadání názorné ukázky, což je vhodné zejména pro žáky s mentálním postižením, případně pro žáky s kombinovanými vadami, ale i pro žáky se sluchovým postižením, aby snadněji pochopili zadání úkolu. Lze také ovlivnit organizaci zkoušky. Ředitel například vybere ze zadání téma, které žáci řeší v rámci skupinové práce pod přímým dozorem. V zadání škola podrobněji rozpracuje požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Toto se využívá zejména v případě žáků s mentálním postižením, kteří by mohli při praktické zkoušce přijít k úrazu snadněji než jinak zdravotně postižení žáci.
 
U ústní zkoušky máte možnost doplnit téma pro žáka názornými ukázkami
(fotografiemi materiálů, strojů, zařízení, výrobků, kresbami apod.), což je vhodné např. u žáků s mentálním postižením. Můžete podrobněji
rozpracovat osnovu zadání
a požadované odpovědi u odborných otázek a realizovat ústní zkoušku chatováním na počítači mezi žákem a učitelem, což je vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením, kteří si pak mohou vybrat, zda chtějí tuto zkoušku, která je náročná na schopnosti ústního vyjadřování a komunikaci, skládat ústně, příp. za přítomnosti tlumočníka ve znakované češtině, nebo písemně prostřednictvím vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise.
Příklady, jak se s touto problematikou vyrovnávají v některých školách, naleznete na webových stránkách http://www.nuv.cz/nzz2/2015.
Při
hodnocení výkonů žáků se SPV
při závěrečné zkoušce nelze zapomenout na to, že jedním z nejvýznamnějších cílů speciálního vzdělávání je umožnit žákovi začlenění se do společnosti jako soběstačný člověk, který může žít plnohodnotným životem. V přípravě na povolání se u řady žáků nepodaří dosáhnout toho, aby dokonale zvládli veškeré činnosti související s výkonem odborné kvalifikace. Jde především o to, aby žák byl zaměstnatelný. Například některé obory kategorie E jsou již koncepčně uspořádány tak, aby jejich absolventi byli schopni vykonávat především rutinní pracovní činnosti požadované pro výkon dané profese, příp. pracovat pod přímým vedením.
I přes tato omezení jsou žáci uplatnitelní na trhu práce. Kromě toho nám vyučující žáků se SVP často potvrzují, že žáci se zdravotním postižením projevují o výuku a dosažení výučního listu většinou vyšší zájem než žáci bez zdravotního postižení. Mnozí z nich totiž pokládají dosažení odborné kvalifikace za jeden z významných prostředků k tomu, aby se mohli zařadit do běžného života společnosti.

Související dokumenty