Maturitní zkouška v číslech

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Vydáno:
Maturitní zkouška v číslech
 
Počet přihlášených maturantů:
98 762
z toho:
 
gymnázia 25,3 %
 
SOŠ 51,3 %
 
SOU 8,6 %
 
nástavby 14,8 %
% maturantů z věkového ročníku:
77 %
pro srovnání:
 
v roce 1991 mělo maturitu: 30 % obyvatel ČR
 
v roce 2001: 36 % obyvatel ČR (dle výsledků SLBD)
 
Maturita se stala masovou záležitostí, nikoli výrazem elitního vzdělání.
 
Maturita musela nutně změnit charakter, dramaticky se zvětšily rozdíly v jejím pojetí i náročnosti.
Výsledky podzimního termínu maturitních zkoušek (dále jen „MZ“)
 
nejhorší výsledek – němčina: neuspělo 59 % žáků
 
velmi špatný výsledek – matematika: neuspělo 53 % žáků
 
nejlepší výsledek – český jazyk a literatura: neuspělo 24 % žáků
Z celkového počtu 23,7 tisíc přihlášených bylo na základě výsledků „podzimních“ zkoušek
vystaveno 12 388 maturitních vysvědčení. Úspěšnost „podzimních maturantů“ se rovná 52,3 %.
Výsledky MZ po podzimním termínu (dle skupin oborů)
+-----------------------------------------+-------- +
| Stav po jarním termínu MZ               |         |
+-----------------------------------------+-------- +
| Zkoušky konalo úspěšně                  | 71,60 % |
| Zkoušky nekonalo nebo konalo neúspěšně  | 28,40 % |
| V tom: zkoušky konalo neúspěšně         | 17,40 % |
| Ke zkouškám se nedostavilo              | 11,00 % |
+-----------------------------------------+-------- +
| Stav po podzimním termínu MZ            |         |
+-----------------------------------------+-------- +
| Zkoušky konalo úspěšně                  | 85,60 % |
| Zkoušky nekonalo nebo konalo neúspěšně  | 14,40 % |
| V tom: zkoušky konalo neúspěšně         |  9,50 % |
| Ke zkouškám se nedostavilo              |  4,90 % |
+-----------------------------------------+-------- +
Míra neúspěšnosti žáků u MZ a neúčasti žáků u zkoušek
 
Ani jednu zkoušku nekonalo
4,9 %
přihlášených k MZ.
 
Po dvou termínech složilo MZ
89,9 % žáků, kteří zkoušku konali
, tj. 90,5 % přihlášených k MZ.
Z celkového poštu přihlášených k MZ zkoušky vůbec nekonalo nebo je konalo neúspěšně celkem
14,4 % žáků
.
Společná část MZ po podzimním termínu zkoušek:
 
úspěšnost:
90,8 % (po jarním termínu: 83,1 %)
 
neúspěšnost:
9,2 % (po jarním termínu: 16,9 %)
Povinnou zkoušku (český jazyk):
 
úspěšně složilo 97,1 % (po jarním termínu 92,4 %)
 
neúspěšně vykonalo 2,9 % (po jarním termínu 7,6 %)
Povinnou zkoušku (matematika nebo cizí jazyk):
 
úspěšně složilo 92,4 % (po jarním termínu 88,9 %)
 
neúspěšně vykonalo 7,6 % (po jarním termínu 11,1 %)
 
cizí jazyk
(60 % přihlášených): neúspěšně 6,1 % (9,0 %)
 
matematika
(40 % přihlášených): neúspěšně 9,7 % (14,4 %)
Volba předmětů 2. povinné zkoušky:
 
matematika:
40 %
 
cizí jazyk:
60 %
Volitelnost mezi matematikou a cizím jazykem je klíčovým faktorem přijatelné míry neúspěšnosti maturantů.
Co by bylo, kdyby...
 
se zavedl povinný cizí jazyk = nárůst celkové neúspěšnosti z 10,1 % na 20–24 %,
 
se zavedl povinný cizí jazyk i povinná matematika = nárůst celkové neúspěšnosti z 10,1 % na 38–43 %.
Náběh plného, tj. „třízkouškového“ modelu s povinnou zkouškou z cizího jazyka, bude odložen pouze o 1 rok.
Volba úrovně obtížnosti povinné zkoušky
 
český jazyk a literatura:
96 : 4
 
matematika:
97 : 3
 
cizí jazyk:
94 : 6
Žáci vsadili na jistotu, většina VŠ doposud nedefinovala požadavky pro přijímací řízení.
Co by bylo, kdyby...
 
25–30 % nejlepších žáků se základní obtížností konalo povinné zkoušky vyšší obtížnosti bez větších problémů (neplatí o němčině),
 
museli
žáci gymnázií
konat povinné zkoušky ve vyšší obtížnosti, zvýšila by se neúspěšnost gymnazistů ze současných 0,3 % na 6–7 %,
 
k tomu se povinně maturovalo z cizího jazyka, neúspěšnost by se zvýšila na 8–10 %,
 
k tomu se povinně maturovalo i z matematiky, neúspěšnost by se zvýšila na 13–15 %.
Některé závěry
 
Výsledky
zkoušky z českého jazyka a literatury
nepotvrzují „katastrofické“ komentáře o nízké úrovni čtenářské gramotnosti našich žáků.
 
Výsledky
zkoušek z cizích jazyků
napovídají o velmi zásadních rozdílech jazykových dovedností mezi gymnázií a odbornými školami; rychlé zavedení povinné zkoušky z cizího jazyka je zásadním rizikem pro odborné školství.
 
Diskutované
plošné zavedení povinné zkoušky z matematiky
není prakticky proveditelné bez razantních opatření již v rámci povinné školní docházky.
 
Příčiny n
eúspěšnosti žáků z matematiky
a němčiny jsou velmi komplexní. Jejich souběh je zřejmě pro cca 40 % žáků maturitních oborů SOU a nástavbového studia obtížně zdolatelnou překážkou.
 
Případné požadavky vysokých škol na volbu
vyšší úrovně obtížnosti zkoušek
jsou žáky naplnitelné. Cca čtvrtina nejlepších v základní obtížnosti by relativně bez problémů složila i zkoušky vyšší obtížnosti.
 
Diskutovaná
povinná vyšší obtížnost zkoušek pro žáky gymnázií
by znamenala zvýšení průměrné neúspěšnosti gymnazistů na 6–8 %.