Školní družina jako místo pro rozvoj

Efekt byl skvělý, nabízeli jsme řadu kvalitních aktivit v různých cenových relacích, ALE družina se nikam nerozvíjela a zpětně nám došlo, že z vychovatelek se postupně staly jakési „převaděčky“ a hlídačky dětí. Ztrácely prostor pro svůj program a možná i chuť něco s dětmi „dělat“. Toto procitnutí nebylo příjemné, ale zkusili jsme změnu cestou malých postupných kroků.

Rozhodli jsme se navázat na obsahy výuky dětí na 1. stupni a věnovat část vycházek poznávání nejbližšího okolí školy, především zajímavých staveb a významných míst. Paní vychovatelky vycházely při přípravě programu z několika zajímavých zdrojů a vypracovaly si vlastní manuál pro besedy v exteriéru, postupně začaly s dětmi více aktivně bádat, objevily se první pracovní listy fotodokumentace akcí. Na tyto vycházky jsme navázali cyklem návštěv pražských galerií výtvarného umění, především těch, které poskytují programy pro děti.

V této fázi změny školní družiny si už povšimli zajímavého programu i rodiče a z některých vychovatelek se postupně staly „odborníci na umění a architekturu“. Zde družina začala naplno. Tedy skvěle doplňovat dopolední výuku, kdy je vždy technický problém odejít na výstavu a nezmeškat zároveň několik hodin jiných předmětů. V této době začala běžet profilace družiny i zcela jiným směrem a několik sportovně zaměřených vychovatelek začalo vést děti v této oblasti, nabídly dětem v době mimo svůj úvazek v družině za minimální poplatek kurz on-line bruslení, míčové hry a další pohybové aktivity.

Další zajímavou aktivitou, která pomohla naplňovat nově formulovaný cíl (zvýšení kulturního povědomí dětí), byly i besedy s rodiči o zajímavém povolání a čtenářské chvilky. Před dětmi se tak objevil správce lesa, novinářka, autorka sci-fi románů pro děti, autorka pohádek a další. Zde se už naplno zapojili rodiče. Když mluvíme o vzájemném setkávání a obohacování, i zde může družina plnit významnou roli - slavíme společně narozeniny, různé svátky a vlastně pořád hledáme záminky pro uspořádání slavnosti nebo společného družinového setkání.

S příchodem nové vedoucí vychovatelky do naší družiny přibyla další dimenze, a to aktivity v oblasti prevence. Ve spolupráci s Policií ČR a městskou policií, záchranáři a dalšími družina realizovala řadu odpoledních akcí, většinou pro všechny děti v družině. Programy (chování na veřejných komunikacích, jízda na kole, první pomoc, výchova psa, bezpečnost doma a další) měly pozitivní ohlas a vysokou úroveň. Zkušenost je ta, že pokud se podobné akce uspořádají v družině, je efekt opravdu vysoký. Akci totiž navštíví najednou třeba i přes sto padesát dětí, čas většinou není přísně limitovaný a je prostor pro neformální bližší poznání a navázání kontaktů.

Dnes naše družina skvěle funguje, plní řadu rolí, které ráda plně nebo částečně převzala. Řešíme tak především „logistiku“, to znamená bezpečné přesuny dětí na jednotlivé aktivity. Těžké je někdy skloubit individuální aktivity dětí ve škole (např. hra na hudební nástroje), kluby a kroužky pořádané externisty a program samotné družiny.

Rodiče se musí učit aktivity vybírat a zároveň chápat, že děti nemohou být v jeden okamžik na třech místech. Jinými slovy: musím vědět, na co mám, co mne opravdu zajímá, co chci. Výběr je.

Poznámka na závěr: Je nutné přemýšlet i o tom, co družina nemá být... Ano, na mysli mám rovnost šancí. V družině to znamená zajímavou nabídku aktivit, které děti mohou absolvovat v rámci základního příspěvku na provoz a základního programu družiny, zároveň široké cenové rozpětí aktivit komerčních tak, aby vždy byly v nabídce i aktivity dobře dostupné všem.