Odpovědnost ve školních družinách a aktuální právní úprava

Školní družina tvoří ve dnech školního vyučování mezistupeň mezi výukou ve škole a výchovou v rodině. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Mimo činnosti výchovně-vzdělávací plní podle názoru části rodičů také funkci sociální, zejména dohled nad žáky po určitou dobu před nebo po skončení školního vyučování. Je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování. Mezi ostatními školskými zařízeními je zvláštní také tím, že zaměstnává nejvíce vychovatelů a jeho odděleními prochází nejvíce žáků. Prvotním posláním zájmového vzdělávání je naplňování zájmů a potřeb dětí, žáků, studentů a dalších zájemců v jejich volném čase.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl od 1. ledna 2014 celou řadu změn týkajících se i činnosti školních družin. Bude nás zajímat zejména úprava obecné odpovědnosti za škodu, která se vztahuje na každého, bez ohledu na pracovní zařazení.

Zákonná úprava vychází z předpokladu že ²⁾ Svéprávnou osobou se rozumí ten, kdo je zletilý (starší 18 let) a schopný jednat podle práva a nést si za to následky.

K tomu ovšem přistupuje ještě povinnost uplatnit v konkrétním případě speciální znalosti a schopnosti, jestliže máme příslušné odborné vzdělání. Taková povinnost vyplývá z dalšího ustanovení ... ³⁾Jestliže bychom nejednali s odpovídajícími odbornými znalostmi a pečlivostí, pak poneseme následky, tj. budeme odpovědni za škodu, která by v důsledku toho vznikla.

Jednání je projev naší vůle, toho, co chceme, nebo naopak nechceme a dáme to okolí najevo. Jednat můžeme i pasivně, když neuděláme nic v okamžiku, kdy máme povinnost provést nějaký úkon, například provést kontrolu žáků.

Nový občanský zákoník klade důraz také na předcházení škodám. Jestliže to okolnosti vyžadují, je každý povinen . Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, ⁴⁾Tuto povinnost má např. Povinnost dbát na bezpečnost žáků a svěřených dětí vyplývá ze školského zákona.⁵⁾Když někdo způsobí jinému škodu porušením zákonné povinnosti, např. neplněním povinnosti dozoru, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. U vychovatele k tomu přistupuje ještě povinnost jednat se ⁶⁾

Obecně je školní družina jako školské zařízení tím, kdo odpovídá za škodu, která vznikla žákům při činnosti v ní nebo v přímé souvislosti s takovou činností. Třetím osobám (dětem, žákům, rodičům) odpovídá zřizovatel školského zařízení. Pokud ke škodě došlo při činnosti u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba.⁷⁾ Ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci a o odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli se vztahují obdobně i na činnost školních družin⁸⁾.

Odpovědnost právnické osoby v případech uvedených výše je odpovědností , tj. zákon nepřipouští možnost vyvinění se z odpovědnosti. Když dojde k porušení právních povinností nebo úrazu žáka, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost školského zařízení vždy. Vyvinění by bylo možné pouze výjimečně.

Nový občanský zákoník přiznává práva i povinnosti také nezletilým, tj. dětem mladším osmnácti let. I ty jsou odpovědné po právní stránce za své jednání a nesou si následky, které svým protiprávním jednáním způsobí. ⁹⁾. Může tedy odpovídat například v případě, kdy způsobí škodu jinému dítěti nebo škodu na zařízení školní družiny. Samozřejmě vzhledem k věku většiny žáků ve školní družině se bude jednat o výjimečné situace.

Jednalo by se o škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání. .¹⁰⁾ Tato schopnost se posuzuje, jak je uvedeno výše, vzhledem k mentální vyspělosti odpovídající věku nezletilého. V případě, kdy nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, není způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného.

Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled¹¹⁾ (v našem případě školní družina). Tedy opět právnická osoba vykonávající činnost školského zařízení.

Při úrazu dítěte ve školní družině se jedná o (zproštění se odpovědnosti). Právnická osoba vykonávající činnost školní družiny se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbala.

Vedle obecné odpovědnosti podle občanského zákoníku má každý vychovatel odpovědnost vyplývající z jeho zaměstnaneckého poměru, tj. podle zákoníku práce. Uvedené formy odpovědnosti se v praxi navzájem prolínají a doplňují. Zákoník práce upravuje odpovědnost za škodu zaměstnance-vychovatele vůči zaměstnavateli - školskému zařízení. Ve vztahu k třetím osobám, tj. dětem a jejich rodičům, vychovatelka odpovědná není, zde je odpovědna školní družina, pokud je samostatným subjektem, nebo škola, jejíž je součástí, jako právnická osoba.

Zaměstnanec Upozornění by mělo být prokazatelné, např. formou zápisu, jinak lze splnění zákonné povinnosti obtížně prokázat. Když zaměstnanec povinnost stanovenou zákonem nesplní, nese za vzniklou škodu odpovědnost. Zákon ukládá také povinnost zakročit, když je k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance (žáky, děti), popřípadě osoby blízké. pak je také povinna oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, např. řediteli. Opět je daná odpovědnost za škodu, která by vznikla právě v důsledku nepříznivých pracovních podmínek, např. nedostatečného vybavení dětského hřiště.¹²⁾ V takovém případě by ale bylo spolu s ní odpovědné i školské zařízení, protože škoda byla způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele.

Zákoník práce pamatuje také na situace, kdy zaměstnanec způsobí škodu .¹³⁾ Do této kategorie by spadaly zejména případy zanedbání dozoru nad dětmi. Ve všech případech postačuje ke stanovení odpovědnosti za škodu zavinění z nedbalosti.

Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí ve školních družinách je třeba klást důraz zejména na výkon dozoru nad jejich činností. Konkrétní úkoly a podrobnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a v jejich rámci i úkoly dohledu nad dětmi stanoví podle platných právních předpisů ředitel školského zařízení a ten také odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi.¹⁴⁾ Ředitel po dohodě s rodiči a podle místních podmínek určí doby odchodů žáků, možné intervaly odchodů žáků či jejich vyzvedávání.

Ředitel také stanoví vnitřní řád školní družiny. Ten určuje režim, včetně odchodů žáků, a pravidla provozu, je závazný pro pedagogické pracovníky a má informativní funkci pro rodiče. Ředitel stanoví také ve vnitřním řádu pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání v souladu s § 28 odst. 3 školského zákona. Mimo to stanoví nezbytný Doporučuje se, aby přihláška od nezletilých účastníků byla vždy podepsána zákonným zástupcem dítěte. Součástí by měla být dohoda s rodiči o potřebě a podobě vzájemné informovanosti o neúčasti dítěte. Pokud se žák připravuje na školní vyučování, měl by tomu předcházet souhlas rodičů v přihlášce do družiny. Zároveň s tím by měl být upřesněn i rozsah této přípravy.

Ve vnitřním řádu by měl být upraven i Oprávnění má ředitel nebo třídní učitel; vychovatelka školní družiny může řediteli školského zařízení nebo případně třídnímu učiteli dodat podklady pro návrh na kázeňské opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školského zařízení, vyloučení žáka ze školského zařízení a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka právní důsledky. Ředitel školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školského zařízení. Zejména hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností. Povinností právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení je se s tímto účastníkem vzdělávání vypořádat například vrácením části úplaty.

Žádné z ustanovení nesmí být v rozporu s obecně platnými právními normami. Ředitel zabezpečí, aby s ním rodiče žáků byli prokazatelně seznámeni.