Cílem článku je popsat a pomocí příkladů demonstrovat změny právních předpisů, které ovlivňují přerušení činnosti/provozu školní družiny, stanovení úplaty za zájmové vzdělávání ve školní družině a poskytování podpůrných opatření ve školní družině.
Změny právních předpisů
Změny právních předpisů, které ovlivňují činnost školní družiny, jsou následující:
- novela vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání (dále jen „vyhlášky č. 74/2005 Sb.“), která nabyla účinnosti 23. 10. 20201),
- novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (dále jen „vyhlášky č. 27/2016 Sb.“), která nabyla účinnosti dne 1. 1. 20212).
Přerušení činnosti, provozu školní družiny z úhlu pohledu zřizovatele
Normy spojené s přerušením činnosti, resp. přerušením nebo omezením provozu školní družiny, se různě vztahují na školní družiny různých zřizovatelů.
Ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., podle kterého může ředitel po projednání se zřizovatelem přerušit činnost družiny v době školních prázdnin, se vztahuje na činnost všech školních družin bez ohledu na jejich zřizovatele. To znamená, že upravuje činnost ředitele školní družiny zřízené veřejným zřizovatelem (státem, krajem, obcí, svazkem obcí) i neveřejných zřizovatelů (školních družin soukromých, církevních).
Ustanovení § 11 odst. 5 vyhlášky č. 74/2005 Sb. spojující dobu omezení, přerušení provozu školní družiny v určitém měsíci s poměrným snížením úplaty upravuje činnost pouze školních družin veřejných zřizovatelů (zřízených státem, krajem, obcí, svazkem obcí).
V jakých případech může dojít k „uzavření“ školní družiny
Z úhlu pohledu účastníků školní družiny, resp. jejich zákonných zástupců, je podstatné, zda žáci mohou, nebo nemohou „chodit do školní družiny“ a zda dojde, nebo nedojde k „uzavření“ školní družiny.
Ředitel však musí rozlišovat:
- kdo „uzavře“ školní družinu,
- z jakého důvodu dojde k „uzavření“ školní družiny,
- v jaké době dojde k „uzavření“ školní družiny.
V následujícím textu jsou zdůrazněny tyto tři „uzlové body“, přičemž důvod a doba „uzavření“ školní družiny jsou vždy spojeny s osobou, která která je kompetentní školní družinu „uzavřít“.
Provoz školní družiny, přerušení činnosti školní družiny ředitelem
Na úvod je vhodné připomenout, že podle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb. družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Jednoduše řečeno, vyhláška č. 74/2005 Sb. počítá s tím, že školní družina je v provozu stále, v jakýkoli den svého provozu bez ohledu na to, zda nastalo období školního vyučování nebo nastaly školní prázdniny.
Na základě právních předpisů je však ředitel kompetentní přerušit činnost školní družiny. Může tak učinit
- na základě § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb.,
- na základě § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona.
Ředitel nemůže přerušit provoz školní družiny na základě jiného právního předpisu. Ředitel školy např. nemůže přerušit provoz školní družiny na základě krizového zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví.
Pokud má ředitel přerušit činnost školní družiny v době školních prázdnin, učiní tak podle
§ 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb
. § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb.
Po projednání se zřizovatelem
[zdůrazněno autorkami]
může ředitel přerušit
činnost družiny
.v době školních prázdnin
Z § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb. je zřejmé, že podmínkou přerušení činnosti školní družiny ředitelem
v době školních prázdnin
je projednání přerušení činnosti školní družiny
se zřizovatelem
. Projednání se chápe jako výměna stanovisek. Nelze je interpretovat jako udělení souhlasu zřizovatelem.Ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb. definuje období, ve kterém ředitel může činnost školní družiny přerušit - dobu školních prázdnin. Nevymezuje však důvod přerušení činnosti školní družiny. Proto platí, že ředitel přeruší činnost školní družiny na základě svého uvážení. Lze předpokládat, že ředitel přeruší činnost školní družiny zejména z důvodu
- nedostatečného/nulového zájmu účastníků školní družiny o zájmové vzdělávání ve školní družině v době školních prázdnin;
- čerpání dovolené vychovateli školní družiny, nebo
- potřeby hospodárného nakládání s finančními prostředky (typicky se porovnává poskytnutí zájmového vzdělávání určitému počtu žáků a nezbytně vynaložené náklady).
Dále je v kompetenci ředitele rozhodnout o přerušení činnosti školní družiny na základě
§ 164 odst. 1 písm. a) školského zákona
. § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak.Z § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona plyne, že ředitel má právo rozhodnout o přerušení poskytování zájmového vzdělávání. Je zřejmé, že se bude jednat o přerušení činnosti školní družiny v situacích, které nelze předvídat a které mohou nastat i v době mimo dobu školních prázdnin, též podle jiných zákonů/právních předpisů, nebo i z důvodu zásahu vyšší moci (např. technická závada zařízení neslučitelná s užíváním).
Výše uvedené informace jsou shrnuty pomocí následujícího schématu:
Omezení, přerušení provozu školní družiny subjektem odlišným od ředitele
Provoz školní družiny může omezit nebo přerušit i subjekt odlišný od ředitele, a to na základě „neškolských“ právních předpisů. Je pravděpodobné, že školní družina se ve své praxi může setkat s omezením nebo přerušením provozu na základě krizového zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví.
Omezení nebo přerušení provozu školní družiny na základě těchto zákonů je uvedeno v § 11 odst. 5 vyhlášky č. 74/2005 Sb. § 11 odst. 5 vyhlášky č. 74/2005 Sb.
Pokud
[zdůrazněno autorkami]
je
v kalendářním měsíci
omezen nebo přerušen
provoz družiny po dobu delší než 5 dnů, úplata se účastníkovi poměrně sníž
í.V tomto případě provoz školní družiny omezí, přeruší
- např. vláda svým usnesení, a to z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona3),
- např. Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením, a to z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví,4)
- např. krajská hygienická stanice nařízením karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Kromě orgánů výše uvedených ve výčtu se může jednat o krajský, městský nebo obecní úřad, který dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, přeruší činnost školní družiny z důvodu např. živelní katastrofy, často lokální (vichřice, povodeň).
Z uvedených informací je zřejmé, že v těchto případech ředitel nerozhoduje o omezení, přerušení provozu školní družiny. Žáci nejsou přítomni ve školní družině z důvodu omezení, přerušení provozu školní družiny rozhodnutím vlády, příp. jiného orgánu (např. krajského úřadu, obecního úřadu), který rozhodl o zákazu osobní přítomnosti žáků ve školní družině. V případě takové potřeby se postupuje se dle vyhlášky č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Důvod omezení nebo přerušení provozu školní družiny je vždy spojen s důvodem
- vyhlášení krizového opatření (např. stavem nebezpečí, nouzovým stavem),
- nařízení mimořádného opatření (např. epidemií nebo nebezpečím jejího vzniku) nebo
- nařízení karantény.
Dále je evidentní, že omezení, přerušení provozu školní družiny není nijak spojeno s dobou školních prázdnin nebo dobou vyučování. Jednoduše řečeno, provoz školní družiny je omezen nebo přerušen po nezbytnou dobu, a to jak po dobu školních prázdnin nebo po dobu školního vyučování.
Výše uvedené informace jsou shrnuty pomocí následujícího schématu:
Shrnující příklad
Jako shrnutí výše popsaných vztahů slouží následující schéma:
Poměrné snížení úplaty za zájmové vzdělávání ve školní družině
Jak bylo uvedeno výše, ve školních družinách veřejných zřizovatelů (ve školních družinách zřízených státem, krajem, obcí, svazkem obcí) je nutným důsledkem určitého omezení nebo přerušení provozu školní družiny v průběhu měsíce snížení úplaty za zájmové vzdělávání.
Přitom je důležité ujasnit:
- které dny se chápou jako dny, ve kterých se omezuje, přerušuje provoz školní družiny,
- které omezení, přerušení provozu školní družiny se bere v potaz při snížení úplaty za zájmové vzdělávání ve školní družině.
Pojem „den“ se chápe jako den, ve kterém školní družina „standardně“ poskytuje zájmové vzdělávání. Typicky se jedná o pracovní dny a
nejedná se o dny, na které připadají víkendy nebo svátky.
Povinné poměrné snížení úplaty za zájmové vzdělávání v případě, kdy je provoz školní družiny omezen nebo přerušen v kalendářním měsíci po dobu delší než 5 dnů, je důsledkem
- přerušení činnosti školní družiny, o kterém rozhodl ředitel školy dle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb. nebo dle § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona, a také
- omezení, přerušení provozu školní družiny, o kterém rozhodl subjekt odlišný od ředitele školy (např. vládním usnesením).
Příklad
Úplata za zájmové vzdělávání ve školní družině činí 100 Kč za měsíc.
Dne 10. listopadu došlo k poruše kotle a ředitel rozhodl o přerušení činnosti školní družiny po dobu odstávky kotelny. Odstávka kotelny trvala do 19. listopadu.
Pokud by v listopadu nebyla přerušena činnost školní družiny, školní družina by vykonávala činnost po dobu 20 dnů.
Výše úplaty, která odpovídá zájmovému vzdělávání po dobu jednoho dne, činí 5 Kč (100/20 = 5).
Doba od 10. do 19. listopadu odpovídá 7 dnům činnosti školní družiny (na den 17. listopadu připadá státní svátek). Proto je úplata za zájmové vzdělávání ve školní družině za měsíc listopad poměrně snížena na 65 Kč, odpovídá činnosti školní družiny po dobu 13 dnů (5 x 13 = 65 Kč).
Příklad
Úplata za zájmové vzdělávání ve školní družině činí 110 Kč za měsíc.
Ředitel rozhodl o přerušení činnosti školní družiny v době vánočních prázdnin, a to od 23. do 31. prosince. Na toto období připadá 5 dnů, ve kterých školní družina poskytuje vzdělávání (23. 12., 28. 12., 29. 12., 30. 12., 31. 12.), a čtyři dny, na které připadá svátek nebo víkend (24. 12., 25. 12., 26. 12., 27. 12.).
Proto úplata za zájmové vzdělávání v prosinci není poměrně snížena.
Příklad
Úplata za zájmové vzdělávání ve školní družině činí 110 Kč za měsíc.
Ředitel rozhodl o přerušení činnosti školní družiny v době hlavních prázdnin, a to od 1. do 15. srpna. Pokud by v srpnu nebyla přerušena činnost školní družiny, školní družina by vykonávala činnost po dobu 22 dnů.
Výše úplaty, která odpovídá zájmovému vzdělávání po dobu jednoho dne, činí 5 Kč (110/22 = 5).
Doba od 1. do 15. srpna odpovídá 10 dnům činnosti školní družiny. Proto je úplata za zájmové vzdělávání ve školní družině za měsíc srpen poměrně snížena na 60 Kč, odpovídá činnosti školní družiny ve 12 dnech (5 x 12 = 60 Kč).
Příklad
Úplata za zájmové vzdělávání ve školní družině činí 110 Kč za měsíc.
Usnesením vlády je přerušen provoz školní družiny od 5. do 25. října. Pokud by v říjnu nebyl přerušen provoz školní družiny, školní družina by byla v provozu 21 dnů.
Výše úplaty, která odpovídá provozu školní družiny v průběhu jednoho dne, činí 5,23 Kč (110/21 = 5,23).
Doba od 5. do 25. října odpovídá 15 dnům provozu školní družiny. Proto je úplata za zájmové vzdělávání ve školní družině za měsíc říjen poměrně snížena na 31,38 Kč, odpovídá provozu školní družiny v 6 dnech (5,23 x 6 =31,38).
Pedagogická intervence ve školní družině
Další změna, která se týká poskytování zájmového vzdělávání ve školní družině jakéhokoli zřizovatele, je spojena s poskytováním podpůrného opatření „pedagogická intervence“.
Podle § 4a vyhlášky č. 27/2016 Sb. se podpůrné opatření „pedagogická intervence“ poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně také ve školní družině.
Podle § 4a odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka.
V této souvislosti je vhodné zdůraznit spolupráci školní družiny se školním poradenským pracoviště a další vzdělávání vychovatelů školní družiny v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.Shrnutí
Změna vyhlášky č. 74/2005 Sb., která je důležitá pro účastníka školní družiny, spočívá v zakotvení jasného pravidla, podle kterého se snižuje úplata za kalendářní měsíc v důsledku přerušení nebo omezení provozu školní družiny. Ředitel musí jednoznačně určit subjekt, který je v každé jednotlivé situaci oprávněn provoz školní družiny přerušit nebo omezit. Dále je povinností ředitele účastníkovi správně snížit úplatu, a to pouze v návaznosti na počet dnů přerušení, omezení provozu školní družiny (bez ohledu na to, který orgán rozhodl o přerušení nebo omezení provozu školní družiny).
Poskytování „pedagogická intervence“ jako podpůrného opatření prvního stupně ve školní družině zvyšuje odpovědnost ředitele při řízení školní družiny, neboť poskytování tohoto podpůrného opatření je nově autonomní oblastí činnosti školní družiny.
1 vyhláška č. 423/2020 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství
2 vyhláška č. 606/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů
3 Např. vláda usnesením č. 408/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, omezila s účinností ode dne 14. října 2020 od 00:00 hod. do dne 1. listopadu 2020 do 23:59 hod. provoz středisek volného času, školních klubů a školních družin, a to tak, že zakázala osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na tomto zájmovém vzdělávání.
4 Např. Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením MZDR 16184/2020-1/MIN/KAN s účinností od 20. dubna 2020 od 0:00 hod. zakázalo osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na zájmovém vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, a na soutěžích a přehlídkách organizovaných pro děti, žáky a studenty škol a školských zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.