MZDR 42085/2021-1/MIN/KAN
MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ
Změna: MZDR 42085/2021-2/MIN/KAN
Změna: MZDR 42085/2021-3/MIN/KAN
Praha 20. listopadu 2021
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm.
g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných
opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů,
nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a
podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším
rozšířením onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné
opatření:
I.
1. Všem zaměstnavatelům na území České republiky se nařizuje zajistit pravidelné
testování všech svých zaměstnanců, nestanoví-li bod 2 jinak, na stanovení přítomnosti
antigenu viru SARS-CoV-2, a to provedeného na pracovišti prostřednictvím rychlého
antigenního testu (RAT) určeného pro sebetestování (použití laickou osobou), a to
s frekvencí jedenkrát za týden.
2. Všem zaměstnancům se nařizuje na výzvu zaměstnavatele podstoupit rychlý
antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 ve stanovené frekvenci,
není-li v čl. IV stanoveno jinak nebo nejde-li o zaměstnance, který se vzhledem k
povaze práce na svém pracovišti nesetkává se třetími osobami, s výjimkou osob žijících
ve stejné domácnosti. Není-li zaměstnanec v den termínu testování přítomen na pracovišti
zaměstnavatele, jeho preventivní testování se provede v den jeho příchodu na pracoviště.
3. V případě, že zaměstnanec odmítne podstoupit test podle bodu 2, nařizuje
se zaměstnavateli tuto skutečnost bez zbytečného odkladu ohlásit místně příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví. Zaměstnanci, který odmítne podstoupit test podle
bodu 2, se nařizuje nosit ochranný prostředek dýchacích cest, kterým je respirátor
nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny
technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň
94 % dle příslušných norem, po celou dobu přítomnosti na pracovišti, dodržovat rozestup
alespoň 1,5 m od ostatních osob a stravovat se odděleně od ostatních osob; po dobu
konzumace potravin neplatí povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest. Zaměstnavateli
se nařizuje zajistit organizačním opatřením omezení setkávání tohoto zaměstnance
s ostatními osobami na nezbytnou míru.
4. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit poprvé plnění povinností podle tohoto
článku nejpozději do 29. listopadu 2021.
II.
V tomto mimořádném opatření se rozumí
a) zaměstnavatelem také
i) zaměstnavatel uvedený v § 303 odst. 1 zákoníku práce,
jiná organizační složka státu a územní samosprávný celek,
ii) služební úřad v případě
státních zaměstnanců,
iii) bezpečnostní sbor v případě příslušníků bezpečnostních
sborů a
iv) Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní
stráž nebo Ministerstvo obrany v případě vojáků z povolání,
b) zaměstnancem také
i) státní zaměstnanec,
ii) příslušník bezpečnostního sboru,
iii)
voják z povolání,
iv) soudce,
v) státní zástupce,
vi) dočasně přidělený zaměstnanec
agentury práce,
vii) osoba připravující se na výkon povolání nebo vykonávající praxi
a vii) dobrovolník,
c) pracovištěm zaměstnavatele místo určené k plnění pracovních nebo služebních úkolů
s výjimkou výkonu práce na dálku (home office).
III.
1. Všem osobám samostatně výdělečně činným vykonávajícím hlavní samostatnou
výdělečnou činnost na území České republiky se nařizuje podstoupit s frekvencí jedenkrát
za týden rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2
určený pro sebetestování (použití laickou osobou), není-li v čl. IV stanoveno jinak.
2. Osoby uvedené v bodu 1 splní poprvé povinnost podle bodu 1 nejpozději do
29. listopadu 2021.
3. Osoby samostatně výdělečně činné, které se na svých pracovištích nebo v
místě výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve
stejné domácnosti, nejsou povinny podstoupit testování podle bodu 1.
IV.
1. Povinnost podle čl. I a III se nevztahuje na osoby, které
a) jsou očkované proti onemocnění covid-19 a uplynulo nejméně 14 dní od dokončeného
očkovacího schématu podle souhrnu údajů o přípravku,
b) prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u nich doba nařízené
izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu
viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než
180 dní,
c) podstoupily v posledních 7 dnech RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2
s negativním výsledkem,
d) podstoupily v posledních 7 dnech rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu
viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním výsledkem.
2. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli skutečnosti podle bodu 1 prokázat,
a to
a) skutečnost podle bodu 1 písm. a) národním certifikátem o provedeném očkování nebo
certifikátem o provedeném očkování vydávaným podle nařízení Evropské unie o digitálním
certifikátu EU COVID1; za národní certifikát o provedeném očkování se považuje písemné
potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněnou osobou působící v třetí zemi,
jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových
stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované
osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení
vydala, a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení,
za předpokladu, že očkování bylo provedeno
i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací
látku proti covid-19, kterému byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004,
nebo
ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku
podle bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou
organizací pro nouzové použití;
b) skutečnosti podle bodu 1 písm. b) až d) záznamem v Informačním systému infekčních
nemocí nebo potvrzením vystaveným poskytovatelem zdravotních služeb.
V.
Zaměstnavatelům, kteří zajišťují pro své zaměstnance testování podle čl. I,
a osobám samostatně výdělečně činným, které se testují podle čl. III, se nařizuje
vést pro kontrolní účely evidenci provedených testů, a to v rozsahu data testování
a jmen osob, které k danému datu podstoupily test.
VI.
1. Zaměstnancům, kteří si sami provedli nebo jim byl proveden test podle čl.
I, se nařizuje v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele
o plánované nepřítomnosti na pracovišti kvůli podezření na pozitivitu na přítomnost
viru SARS-CoV-2 a pracoviště opustit. Doba od zjištění pozitivního výsledku testu
provedeného podle čl. I do obdržení výsledku konfirmačního vyšetření podle čl. VII,
po kterou nedochází k výkonu práce, je překážkou v práci na straně zaměstnavatele
podle § 208 zákoníku práce, a to po dobu, po kterou se nejedná o jinou důležitou
překážku v práci podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a
rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
2. Osobám samostatně výdělečně činným, které si samy provedly nebo jim byl
laickou osobou proveden test podle čl. III, se nařizuje v případě, že je výsledek
testu pozitivní, opustit pracoviště.
VII.
Zaměstnavateli, jehož zaměstnanec si provedl nebo mu byl proveden test podle
čl. I s pozitivním výsledkem, se nařizuje vystavit testovanému zaměstnanci písemné
potvrzení o pozitivním výsledku testu na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze
tohoto opatření. Toto potvrzení musí obsahovat následující údaje: datum provedení
testu s pozitivním výsledkem, název nebo jméno zaměstnavatele, identifikační číslo
osoby, jméno kontaktní osoby zaměstnavatele a její telefonní číslo, jméno a příjmení
testovaného zaměstnance, jeho datum narození a číslo pojištěnce a podpis a razítko
zaměstnavatele.
VIII.
1. Osobě, která si provedla nebo jíž byl proveden test podle čl. I s pozitivním
výsledkem, se nařizuje podrobit se bez zbytečného odkladu konfirmačnímu RT-PCR testu
na vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 u poskytovatele zdravotních služeb, který
provádí vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR. Jde-li o zaměstnance,
je povinen předložit poskytovateli zdravotních služeb provádějícímu konfirmační RT-PCR
test potvrzení zaměstnavatele podle čl. VII. Jde-li o osobu samostatně výdělečně
činnou, je povinna předložit poskytovateli zdravotních služeb provádějícímu konfirmační
RT-PCR čestné prohlášení o tom, že si sama provedla nebo jí byl laickou osobou proveden
test podle čl. III s pozitivním výsledkem; toto prohlášení musí obsahovat následující
údaje: jméno a příjmení osoby, její datum narození, číslo pojištěnce, datum provedení
testu s pozitivním výsledkem, identifikační číslo osoby, její telefonní číslo a její
podpis.
2. Poskytovatel zdravotních služeb provádějící vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2
metodou RT-PCR, kterému bylo předloženo potvrzení nebo čestné prohlášení podle bodu
1, je povinen osobě uvedené v bodu 1 bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační
RT-PCR test na vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 v Informačním systému infekčních
nemocí (ISIN), v modulu elektronické žádanky. V Informačním systému infekčních nemocí
(ISIN), v modulu elektronické žádanky je poskytovatel zdravotních služeb dále povinen
vyznačit, že se jedná o konfirmační RT-PCR test po pozitivním výsledku rychlého antigenního
testu (RAT) na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 určeného pro sebetestování
(použití laickou osobou) provedeného v rámci pravidelného preventivního testování
zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a uvést identifikační číslo zaměstnavatele
této osoby nebo identifikační číslo osoby samostatně výdělečně činné.
3. Poskytovatel zdravotních služeb uvedený v bodu 2 je po vystavení žádanky
podle bodu 2 povinen provést bezodkladně osobě vyšetření na stanovení přítomnosti
viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen potvrzení
nebo čestné prohlášení podle bodu 1 uchovávat pro účely kontroly po dobu 3 let.
4. Osobě, které byl proveden konfirmační RT-PCR test na vyšetření přítomnosti
viru SARS-CoV-2 s pozitivním výsledkem, se nařizuje uvědomit bezodkladně o výsledku
tohoto testu svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné
praktické lékařství, popřípadě praktické lékařství pro děti a dorost. Pokud osoba
nemůže uvědomit poskytovatele zdravotních služeb podle věty první, je povinna kontaktovat
jiného poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě orgán ochrany veřejného zdraví
příslušný podle místa výkonu práce k určení dalšího postupu.
IX.
Je-li Ministerstvem zdravotnictví vydáno mimořádné opatření, kterým se určeným
zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům nařizuje obdobná povinnost jako v čl. I, avšak
s jinými pravidly, pak se na tyto zaměstnavatele a zaměstnance v rozsahu těchto povinností
toto mimořádné opatření nevztahuje.
X.
Účinnost
Toto mimořádné opatření nabývá účinnosti dne 22. listopadu 2021.
Odůvodnění:
I. Zhodnocení aktuální epidemické situace
Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím
počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve všech zemích EU, již se tak
netýká primárně jen zemí východní Evropy, avšak zde je situace stále významně zhoršená
zejména v segmentu zdravotní péče, což je dáno primárně velmi nízkou proočkovaností
v těchto zemích (Bulharsko, Rumunsko), kde je kompletně proočkováno méně než 40 %
osob starších 60 let, což je vysoce rizikový aspekt vzhledem k vývoji počtu nově
diagnostikovaných případů ve skupině osob starších 65 let, tj. skupiny osob, u kterých
je dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně
vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29
let). Nárůst případů v této věkové kategorii je pozorován ve většině zemích EU, průměrná
14denní incidence je 200 případů na 100 tisíc obyvatel, což je o 25 % více než v
přechozím týdnu. Ve významněji nižších hodnotách (pod 50 případů na 100 tisíc obyvatel)
se drží Finsko, Malta, Švédsko a Francie, ve většině států je pak hodnota 14denní
incidence vyšší než 150 případů. Tento trend růstu je pozorován již čtyři po sobě
jdoucí týdny, což se odráží i do počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak na
jednotkách intenzivní péče (dále je „JIP“), kdy nejzávažnější situace je ve dvou
již zmíněných zemích, a to Rumunsku a Bulharsku. Evropské centrum pro prevenci a
kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) předpokládá ve svém výhledu, že tento negativní
trend vývoje epidemie onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech. V
některých zemích tak v souvislosti s narůstajícím počtem nejen případů, ale zejména
zátěže nemocnic byla zavedena nová restriktivnější opatření (Rakousko, Německo, Nizozemsko)
nebo jsou v blízké budoucnosti plánována (Dánsko).
Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován
kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, velmi
významně až skokově v posledních dnech v počtech nově diagnostikovaných osob. Dynamika
nárůstu nově diagnostikovaných je velmi vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním
srovnání (+50 %). Celopopulační reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,32. Tato dynamika
a současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů
ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu
s nakaženým jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací,
tedy testů indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu
s pozitivní osobou.
Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném
ukazateli, a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je
riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní
systém. Tento významný nárůst počtu případů v této věkové kohortě představuje velmi
rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech,
včetně hospitalizací na JIP.
Současné počty celkových hospitalizací odpovídají hodnotám z dubna 2021, na
JIP pak hodnotám z května tohoto roku. Ve srovnání s loňským podzimem se pak počty
hospitalizací (včetně těch na JIP) pohybují v hodnotách z druhé poloviny října roku
2020. Trvá stav, kdy většina nově přijatých pacientů s těžkým průběhem onemocnění
covid-19 je neočkovaných. Nové příjmy na odděleních JIP jsou z více než 65 % ze skupiny
neočkovaných osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek
JIP z důvodu závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na 17,6 % celkové
kapacity tohoto segmentu zdravotní péče (data k 16. 11. 2021), což také představuje
kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak v případě krajů, kde není dostatečný lůžkový
fond, což má aktuálně za následek již částečné omezení elektivní péče z důvodu nutnosti
uvolnění kapacit pro očekávaný nárůst hospitalizovaných osob v důsledku onemocnění
covid-19. Podíl nyní aktuálně dostupných lůžek (funkčních) se stále drží nad 30 %,
neboť v některých krajích již dochází k omezení péče, a tudíž se uvolňují použitelné
kapacity pro očekávaný růst počtu pacientů s onemocněním covid-19.
Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů,
která z diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 30 %. Testy
provedené na základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 14 %.
Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového
počtu nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je vyšší než 12 400
případů (data k 16. 11. 2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 800 na 100 tisíc
obyvatel. Tyto současné celopopulační hodnoty tak již významně, tj. dvojnásobně překračují
hodnoty pozorované ve stejném období loňského roku, jelikož v témže kalendářním období
byl denní průměr přes 6 000 případů a 7denní incidence okolo 400 případů. Současné
hodnoty tak více odpovídají povánočnímu období, tj. začátku tohoto roku. Rozdílné
hodnoty však stále pozorujeme ve věkové kategorii 65+, kde je aktuálně 7denní klouzavý
průměr stále nižší, a to zhruba o 20 %, což se i odráží v rozdílných počtech hospitalizací,
což ukazuje i výrazný ochranný efekt vakcinace. Je nutno však poznamenat, že i přes
toto relativně „pozitivní“ srovnání se jedná o velmi vysoké počty nově pozitivních
přesahující 1 000 nově diagnostikovaných případů v této věkové kategorii a s ohledem
na trvající kontinuální nárůst počtu nově pozitivních je nutné konstatovat, že populační
zátěž ve věkové kategorii 65+ významně a rizikově roste a projevuje se v počtech
nově hospitalizovaných osob, zejména v celkových hospitalizacích a postupně i v počtech
hospitalizací na JIP. Pokud tento nepříznivý trend a vývoj bude i nadále pokračovat,
projeví se tento stav i výrazněji v počtech pacientů v těžkém stavu na celorepublikové
úrovni a způsobují postupné a výraznější omezování elektivní péče.
I nadále pozorujme poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými
kraji, 7denní incidence se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 1 100 případů na
100 tisíc obyvatel, kdy nejnižší hodnota patří Karlovarskému kraji a nejvyšší pak
kraji Olomouckému. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje nad hodnotu
700 případů. I nadále trvá, že nižší hodnoty 7denní incidence ve srovnání se zbývající
částí republiky pozorujeme v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko,
Královéhradecko, Ústecko, Karlovarsko), avšak i zde dochází k postupnému nárůstu
nově diagnostikovaných případů.
Dokladem pro masivní komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou
nejen hodnoty 7denní incidence na úrovni okresní, kdy 60 okresů přesahuje hodnotu
500 případů na 100 tisíc obyvatel, která je obecně považována za již velmi vysokou
hodnotu, ale zejména pak podíl relativní pozitivity testů, a to jak z diagnostické
indikace, tak i z indikace epidemiologické. U diagnostické indikace je celorepublikově
překročena hranice 30 %, což ukazuje na stav, kdy každý třetí test je pozitivní z
této indikace, u epidemiologické indikace pak každý osmý. Obě tyto hodnoty tak významně
překračují doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 %) a
ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další
šíření onemocnění, včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost
setkání s pozitivní osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací
osob na jednom místě v jeden čas. Na krajské úrovni se pohybujeme u diagnostické
indikace v pozitivitě testů v rozmezí od 20 do 40 %, u epidemiologické pak v rozmezí
od 8 do 20 %, V okresech Šumperk, Frýdek - Místek, Prostějov a Kroměříž se pak 7denní
relativní pozitivita diagnostických testů blíží hranici 50 % a téměř polovina okresů
pak hranici 30 %.
Z hlediska věkového složení nově diagnostikovaných případů trvá, že nejvíce
zatíženými skupinami jsou děti, mladiství a střední věk, což je dáno primárně i obecně
nižší proočkovaností v těchto věkových kategoriích. Kompletní proočkovanost ve věkové
kategorii 12 až 15 let je 34 %, ve věkové kategorii 16 až 19 let 57 % a ve věkové
kategorii 25 až 34 let pak 50 %. Nízká proočkovanost v kategorii mladých dospělých
představuje i významnější riziko pro prostředí dětí, jelikož se velmi často jedná
o rodiče dětí předškoláků nebo školáků a zde tak existuje potenciál zavlečení nákazy
do školního prostředí. Ovšem počet případů narůstá kontinuálně ve všech věkových
kategoriích.
Výše uvedené tak řadí současný vývoj a trend v ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci
míry přenosu do nejvyššího stupně, a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy,
který je charakterizován velmi vysokou incidencí nových případů za 14 dní, a které
jsou rozprostřeny po celém území. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován
jako velmi rizikový pro obecnou populaci. Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského
střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, která na základě hodnotících indikátorů
vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále do nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillance-report.ecdc.europa.eu/
Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů
na zdraví je stav kapacit nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie
covid-19 v návaznosti na zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu
nárůstu počtu hospitalizovaných osob, aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno téměř
4 500 pacientů a z toho více než 600 pacientů vyžaduje péči na JIP, kde je téměř
300 pacientů připojeno na umělou plicní ventilaci. I když jsou stále počty hospitalizací
významně nižší než v loňském roce ve stejném období, kdy bylo v nemocnicích téměř
6 200 pacientů a téměř bezmála 1 000 jich bylo léčeno na JIP, tak musíme konstatovat,
že dochází k významnému nárůstu počtu nově hospitalizovaných osob. Denní počty nově
přijatých osob k hospitalizaci přesahují hodnotu 400 pacientů, na JIP je pak v průměru
posledních 7 dní přijímáno denně 70 nových pacientů. Postupně tak z důvodu vysoce
negativního vývoje prevalence nových nákaz a zejména pak v seniorní skupině začíná
narůstat i počet pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu s potřebou vysoce intenzivní
péče, téměř polovina pacientů na JIP je připojena na umělou plicní ventilaci. Vzhledem
k aktuálnímu trendu a vývoji prevalence nákazy zejména ve skupině hospitalizací nejvíce
ohrožených osob, tj. seniorních obyvatel, je pak důvodný předpoklad, že tento trend
bude i nadále pokračovat a postupně bude docházet k vyčerpání alokovaných kapacit
pro pacienty s onemocněním covid-19 a tím i k postupnému omezení elektivní péče,
jelikož narůstající počet hospitalizací v důsledku onemocnění covid-19 způsobí tlak
na zbývající lůžkovou kapacitu, která bude muset být uvolněna právě pro potřeby hospitalizací
pacientů s covid-19. Tento stav omezení elektivní péče již pozorujeme v některých
zařízeních v nejvíce zatížených regionech a v regionech s nižším lůžkovým fondem.
Prozatím však i přes tento trvalý nárůst hospitalizovaných pacientů nezaznamenáváme
tak významný tlak na kapacity lůžkové nemocniční péče jako v loňském roce v totožném
období, čemuž výrazně napomáhá vakcinace. Efekt vakcinace je pozorován i u personálu
ve zdravotnických zařízení, jelikož počty pozitivních zdravotníků jsou významně nižší
než v loňském roce.
Ochranný efekt vakcinace dokládá i fakt, že většinu nově hospitalizovaných
pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je
i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 65-70 % nově diagnostikovaných
případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby. Zmíněný ochranný efekt vakcinace
konkrétně dokládají i data ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ
(https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/) a kde je
uvedeno, že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje
počet nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu
na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 10,9 případů, kdežto
ve skupině kompletně očkovaných je 7denní incidence 2,3 případů. Obdobně tomu bylo
i v říjnu, kdy u skupiny neočkovaných byla 7denní incidence 2,9 případů, u skupiny
naočkovaných pak 0,8 případů na 100 tisíc obyvatel.
Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových
skupin i naočkování třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění
covid-19 a tím i snížení rizika nákazy a symptomatického průběhu, a především pak
těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména
pak vyšších věkových skupin, je nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před
závažným průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými
onemocněními nebo u osob s oslabenou imunitou. K datu 16. 11. 2021 bylo očkováno
alespoň jednou dávkou více než 6,4 milionů obyvatel, dokončené očkování mělo 6,2
milionu osob, což představuje 58,0 % celkové populace, více než 550 tisícům osob
pak byla podána posilující třetí dávka. Jen za měsíc listopad pak ve skupině 75+
byla posilující dávka podána téměř 130 tisícům osob. V kohortě, která může být v
současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené očkování 66,5 %.
Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších
80 let, je kompletně naočkováno 83,8 %. V této skupině je však i nadále více než
30 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což představuje
v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického
systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 300 tisíc osob, které neabsolvovaly
očkování, a to ani jednou dávkou. Pozitivním aspektem v této věkové skupině je počet
podaných posilujících dávek, kde v této skupině očkování posilující dávkou absolvovalo
více než 350 tisíc osob, z toho více než 200 tisíc osob jen za listopad tohoto roku.
Avšak stále nedostatečná je počet primovakcinovaných, i když se i tento počet zvyšuje.
Za měsíc listopad tohoto roku byla první dávka v rámci dvoudávkového schématu očkování
podána více než 15 000 osob v této věkové kategorii, u téměř 5 000 pak bylo ve stejném
schématu očkování dokončeno, nad to 5 000 osob bylo naočkováno vakcínou s jednodávkových
schématem. Obecně však vyšší zájem o primovakcinaci je mezi mladšími věkovými skupinami.
Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost
populace, která stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % osob
vnímavých k nákaze. Stále je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých,
z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným
průběhem onemocnění se všemi jeho následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál
pro další šíření viru SARS-CoV-2.
Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale
také u osob v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo
50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných
kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen
při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i
možnost zavlečení do školních a dalších kolektivů.
Na základě vyhodnocení příslušných indikátorů pro hodnocení vývoje epidemie
můžeme konstatovat, že současná epidemiologická situace ve výskytu onemocnění covid-19
odpovídá vysoce rizikovému scénáři vývoje, jelikož pozorujeme významné nárůsty všech
klíčových indikátorů vývoje epidemie, zejména pak 7denní incidence, a to jak celopopulační,
tak i ve skupině obyvatel 65+. Vysoká hodnota relativní pozitivity testů pak ukazuje
na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor společně s vysokým počtem
případů u nichž není znám zdroj nákazy ukazuje na masivní komunitní šíření onemocnění
v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat v opatřeních plošného charakteru,
jelikož vidíme ze všech indikátorů, že situace se zhoršuje ve všech částech republiky.
Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě
je dominantní delta varianta viru, která představuje více než 99 %.
Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 15. listopadu 2021 se
situace v České republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2 prakticky
nemění, dominuje varianta delta a její subvarianty. V rámci Evropy se začíná objevovat
další subvarianta delty, označovaná AY 4.2. V ČR laboratoře zatím zachytily tři pozitivní
vzorky AY 4.2. ECDC se na tuto subvariantu nyní zaměřuje a zjišťuje, zda může být
odolnější proti očkování či léčbě.[2]
Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších
sledovaných parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19,
kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje onemocnění covid-19
v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/
Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr.
Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné
z https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates.
II. Hodnocení rizika
V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě
(99 % nově diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla
v září 2021 ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných
nebo částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli
při omezování šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené
očkování 61,1 % (rozmezí 18,4 - 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní
a subnárodní rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP
zůstává stále vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují
proočkovanost, účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou
covid-19, naznačují, že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce
listopadu 2021 vysoké, pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti
populace. Riziko bylo posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance
delta varianty viru a také bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických
opatření oznámených zeměmi EU/EHP.
ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané
úrovně proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55-65%
proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících
faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy
je průběh onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě
nákazy osoby ze zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu.
Na základě těchto modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země
s proočkovaností covid-19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU mají vysoké riziko
významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí. V této situaci vzhledem
k vysoké virové zátěži v populaci mohou být ohroženy infekcí se závažným průběhem
i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s vysokou proočkovaností
nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají
nyní nižší riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, zejména
pokud nedojde k rychlému poklesu účinnosti vakcíny, nebo výskytu nových variant viru,
na které může být účinnost očkování snížena.
Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti
ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby
se omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen důraz
na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob
před závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje
zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče,
neboť může být kromě onemocnění covid-19 obyvatelstvo zasaženo chřipkou a jinými
respiračními viry. Podle současné prognózy ECDC je stále zapotřebí udržovat nastavená
protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její
dopad na celkovou epidemickou situaci.
Omezení se týká zejména situací a míst, kde může dojít k nejsnazšímu přenosu
viru zejména vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto
situacích používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. Nejzranitelnější
je přitom neočkovaná část populace vzhledem k tomu, že se nejsnáze nakazí a navíc
i virus nejsnáze přenáší. (Očkovaní se mohou sice nakazit, ale nehrozí u většiny
z nich těžký průběh, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností, neboť je
virus do značné míry inhibován časnou imunitní reakcí - protilátkami nakaženého.)
Takto zvýšeně rizikovým prostředím je i pracoviště, kde dochází k setkávání různých
osob, jak zaměstnanců, tak třetích osob (zákazníků, klientů apod.), často po delší
dobu ve vnitřních prostorách a za situace, kdy mnohdy z důvodu charakteru činnosti
není možné používat ochranné prostředky dýchacích cest.
III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného opatření
Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále s ohledem na výše uvedenou aktuální
analýzu současného nepříznivého trendu a predikce dalšího pravděpodobného vývoje
epidemické situace, která předpokládá nejen další růst počtu nových případů onemocnění
covid-19, ale také hospitalizací, včetně hospitalizací na lůžkách jednotek intenzivní
péče s nutností napojení na umělou plicní ventilaci pro čím dál vyšší počet pacientů,
za nezbytné pokračovat v nastavených protiepidemických opatřeních, které mají za
cíl minimalizovat riziko přenosu viru SARS-CoV-2 v populaci, a doplnit tato opatření
o povinné plošné testování zaměstnanců. Personální a technické kapacity zdravotního
systému nejsou neomezené a v současnosti již dochází k omezení plánované zdravotní
péče a zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro obyvatele, což nelze s ohledem na
udržení zdraví obyvatel a potřebě léčit i jiná onemocnění (chronická onemocnění jako
např. kardiovaskulární onemocnění, nádorová onemocnění, úrazy apod., kdy už dopady
odložení preventivní péče a omezení chronické péče jsou negativní) akceptovat, a
stát musí předložit natolik razantní opatření, že toto omezení dostupnosti zdravotní
péče bude trvat jen po dobu nezbytně nutnou. Jedinou možností, jak dlouhodobě zastavit
šíření onemocnění covid-19 je očkování proti tomuto onemocnění u všech obyvatel,
kteří mohou pro svůj zdravotní stav a dosažený věk toto očkování podstoupit. Jelikož
se jedná o tzv. vzdušnou nákazu, jakákoli jiná protiepidemická opatření budou mít
pouze dočasný efekt a nemohou zabránit opakování dalších vln epidemie. Zároveň vzhledem
k aktuální ceně očkovací látky je očkování, na rozdíl od opakovaného testování, pro
stát jediné nákladově efektivní řešení. Očkovací látka je nyní schválena pro použití
pro osoby starší 12 let a lze očekávat její brzké schválení pro osoby starší 5 let.
Trvalá kontraindikace podání očkovací látky se týká pouze velmi marginálního počtu
osob. Jelikož není napříč odbornou veřejností aktuálně shoda na nařízení povinného
očkování proti onemocnění covid-19, a to ani plošně, ani pro vybrané profesní skupiny,
Ministerstvo zdravotnictví musí s ohledem na ochranu veřejného zdraví a s ohledem
na stávající vytížení zdravotního systému, kdy aktuálně hrozí omezení akutní zdravotní
péče v některých regionech, a to z důvodu vyčerpání volné kapacity lůžek intenzivní
péče, přistoupit k mimořádnému opatření spočívajícímu v příkazu testovat zaměstnance
a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění covid-19. Z hlediska zásahu do práv a
oprávněných zájmů obyvatel tak Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k méně tvrdému
protiepidemickému opatření, a to v souladu se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných
opatřeních při epidemii.
Toto mimořádné opatření bude aplikováno po dobu nezbytně nutnou, a to do doby,
než dojde k uvolnění lůžek intenzivní péče na takovou míru, aby mohla být opět poskytována
zdravotní péče na náležité odborné úrovni (lege artis) i jiným osobám, než pacientům
s onemocněním covid-19.
Ministerstvo si je vědomo všech zásadních limitů antigenních testů provedených
laickou osobou, včetně nezbytnosti konfirmace pozitivního výsledku RT-PCR testem,
nicméně s ohledem na stávající (byť vysokou) laboratorní kapacitu RT-PCR vyšetření
a s ohledem na nezbytnost provedení odběru nasofaryngeálního stěru zdravotnickým
pracovníkem, nepřichází majoritně při takto masivním testování jiný způsob provedení
plošného testování v úvahu než pomocí rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování
(k použití laickou osobou) (tzv. samotest).
Preventivní testování není bariérové, tedy podrobení se testováním není podmínkou
pro osobní účast zaměstnance v práci.
Současně jsou mimořádným opatřením stanoveny případy, kdy se preventivní testování
neprovádí (předložení negativního výsledku jiného testu (RT-PCR test nebo RAT povedený
zdravotnickým pracovníkem), prodělání onemocnění covid-19 nebo dokončené očkování).
V případě prodělání onemocnění covid-19 (do 180 dní od prvního pozitivního výsledku
testu) a dokončeného očkování se předpokládá, že taková osoba je vůči nákaze covid-19
chráněna a pravděpodobnost reinfekce nebo primoinfekce je velmi nízká. Riziko nákazy
u očkovaných osob a u osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je výrazně menší
než u osob, které se prokázaly negativním výsledkem RT-PCR testu nebo rychlého antigenního
testu (RAT). Stejně tak je u těchto osob výrazně nižší riziko, že se v případě kontaktu
s onemocněním nakazí.[4] Testování je tedy v těchto případech nadbytečné z hlediska
dopadů na veřejné zdraví.
S ohledem na shora uvedené je třeba zmínit i usnesení Ústavního soudu ze dne
19. října 2021, zn. IV. ÚS 2042/2021, ve kterém je konstatováno, že samotestování
ve školách nepředstavuje zásah do práva na nedotknutelnost osoby (čl. 7 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod (dále jen „Listiny“)) a samotestování stěrem z nosní dutiny
jen v minimální míře zasahuje do tělesné integrity.
Ať již jde o samotest ze slin či stěrem z nosu, má testování zákonný podklad,
na jehož základě je možno podle čl. 7 odst. 1 Listiny nedotknutelnost osoby omezit,
a legitimní účel, jímž je ochrana veřejného zdraví.
Zároveň toto samotestování neporušuje právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny).
Riziko, že může při provádění samotestu dojít k poranění nosní sliznici, považuje
Ústavní soud za okrajové, protože se stěr z nosu provádí malou neostrou tyčinkou.
Z pohledu práva na ochranu zdraví pak převažuje pozitivní účinek provádění testování,
které představuje opatření schopné k omezení kontaktů osob nakažených infekcí covid-19
s ostatními osobami, nad okrajovým rizikem spojeným s poraněním při provádění samotestu.
Totéž lze nepochybně vztáhnout i na testování zaměstnanců.
K vhodnosti antigenních testů Ústavní soud uvádí, že z omezené spolehlivosti
antigenních testů vycházel již Nejvyšší správní soud (srov. bod 72 rozsudku ze dne
6. 5. 2021 č. j. 5 Ao 1/2021-65) označující antigenní testy za „hrubé síto“, které
může být méně spolehlivé. Ústavní soud se ztotožňuje s argumentací, že spolehlivost
antigenních testů je jen jedním z vícera relevantních hledisek, mezi něž patří i
organizační a technické aspekty věci. Zajištění antigenního testování je přitom organizačně
a technicky snazší než testování PCR testy, neboť test si mohou provést sami zaměstnanci,
jeho vyhodnocení netrvá dlouho a může tak probíhat častěji.
K čl. I
Rychlé antigenní testy (RAT) jako hlavní typ testu při použití v rámci preventivního
testování zaměstnanců byly zvoleny z důvodu získání výsledku vyšetření téměř okamžitě
po jeho provedení a tím je umožněno izolovat případnou pozitivní osobu v co nejkratším
době a následně nastavit adekvátní protiepidemická opatření k minimalizaci rizika
dalšího přenosu v rámci kolektivu zaměstnanců.
Tato nesporná výhoda proti použití RT-PCR testů vyváží o něco nižší diagnostickou
citlivost rychlých antigenních testů (RAT) ve srovnání s RT-PCR testy. Při výběru
vhodných druhů testů s doporučenou senzitivitou a specificitou doporučujeme zaměstnavatelům
např. vycházet ze seznamu německého Spolkového institutu pro léčiva a zdravotnické
prostředky (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte BfArM - Antigen tests).
Navržená frekvence testování jednou týdně je pak dostatečná s ohledem na senzitivitu
a specificitu použitých testů. Tato frekvence testování byla vybrána také z důvodu,
aby bylo případně podchyceno co nejvíce případů v co nejkratším časovém úseku, což
je klíčové pro následné vyhodnocení situace a nastavení dalších protiepidemických
opatření u zaměstnavatele. Ideálním postupem se jeví tam kde to zaměstnavatel vyhodnotí
jako možné a výhodné testování např. každé pondělí ráno před nástupem do zaměstnání.
Takový postup bude snižovat riziko zavlečení případné infekce mezi ostatní zaměstnance.
Stanovená frekvence je i v souladu s doporučením amerického CDC, které uvádí,
že optimální frekvence je alespoň jednou týdně. [5]
Zároveň se stanovuje okruh osob, které jsou povinni testování absolvovat, neboť
v případě výskytu infekční osoby může dojít k rychlému šíření nákazy v rámci pracovního
kolektiv. Výjimka z tohoto testování je stanovena pro osoby, které se na svých pracovištích
či v místě výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami (s výjimkou osob žijících
ve stejné domácnosti), které tak nejsou povinny podstoupit testování, neboť riziko
šíření nákazy na další osoby (zaměstnance) je minimalizováno.
Vzhledem k současnému vývoji celkové epidemické situace a velmi vysoké virové
náloži v populaci nelze vyloučit, že zaměstnanec, který není očkován nebo neprodělal
onemocnění covid-19 a nebude se preventivního testování účastnit, je potenciálně
infekční. Z důvodu snížení rizika přenosu onemocnění na ostatní zaměstnance a např.
i zákazníky, se tedy umožňuje takovému zaměstnanci osobní přítomnost v zaměstnání
za podmínky nošení náležitého ochranného prostředku dýchacích cest (respirátor) po
celou dobu přítomnosti na pracovišti. Toto opatření se nařizuje za účelem minimalizace
rizika šíření potenciální nákazy na ostatní osoby a zároveň s vědomím, že osoba,
která doposud není očkována, nebo onemocnění neprodělala, je k nákaze vnímavá a je
třeba ji chránit před infekcí.
Nutnost oddělení osob, které se odmítají testovat, při stravování je z toho
důvodu, že během konzumace pokrmů nebo nápojů nelze používat náležití ochranný prostředek
dýchacích cest a riziko přenosu případné nákazy covid-19 je tak v této situaci zvýšeno.
K čl. II
Pro účely mimořádného opatření se za účelem upřesnění jeho aplikace z hlediska
povinných osob vymezují některé pojmy, a to zejména z důvodu specifik veřejné správy,
ozbrojených složek apod.
K čl. III
Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit testování stanoví i pro osoby samostatně
výdělečně činné, a to s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde
o situaci, kdy se na svých pracovištích či v místě výkonu své práce nesetkávají se
třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve stejné domácnosti, neboť riziko šíření
nákazy na další osoby je minimální.
K čl. IV
Stanovuje se okruh osob, které preventivní testování nemusí absolvovat. Preventivní
testování nemusí podstoupit osoby s dokončeným očkováním nejméně 14 dní od dokončeného
očkovacího schématu, osoby po prodělaném onemocnění covid-19 do 180 dní od prvního
pozitivního výsledku testu a také osoby, které se prokáží negativním výsledkem RT-PCR
testu ne starším 7 dní nebo negativním výsledkem rychlého antigenního testu (RAT)
ne starším 7 dní, který byl proveden u poskytovatele zdravotních služeb. Výjimka
pro osoby očkované a s prodělanou nemocí je stanovena z toho důvodu, že v případě
očkovaných osob a osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je riziko nákazy několikanásobně
nižší než u neočkovaného jedince nebo takového, který onemocnění dosud neprodělal.
[4]
K čl. V
Zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným se pro kontrolní účely
dodržování tohoto mimořádného opatření nařizuje vést evidenci o provedených testech,
a to minimálně ve formátu, který umožní provedení kontroly dodržení tohoto mimořádného
opatření (datum provedení testu a jméno testované osoby). Osoby, které absolvovaly
test ve zdravotnickém zařízení, nebo jsou očkovány, nebo prodělaly onemocnění v posledních
180 dnech, mají o této skutečnosti proveden záznam v Informačním systému infekčních
nemocí (ISIN) a pro účely kontroly ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví lze
tuto skutečnost v ISIN dohledat, není tedy vyžadována evidence ze strany zaměstnavatele
a nařizuje se jen naprosto nezbytný rozsah údajů k doložení při případné kontrole.
V rámci evidence nedochází ke zpracování zvláštních kategorií osobních údajů ve smyslu
čl. 9 GDPR. Dochází tak k minimálnímu zásahu do práva subjektu údajů na ochranu osobních
údajů, jehož smysl je v umožnění kontroly dodržování protiepidemického opatření,
jež je v zájmu ochrany veřejného zdraví.
K čl. VI a VII
Zaměstnanec s pozitivním výsledkem testu je povinna opustit pracoviště a informovat
o této skutečnosti zaměstnavatele, neboť je na základě provedeného samotestu s pozitivním
výsledkem osobou podezřelou z nákazy a je nezbytné, aby absolvovala konfirmační RT-PCR
test. Zaměstnavatel by neměl z důvodu bránění šíření infekce připustit přítomnost
této osoby na pracovišti do té doby, než se podezření na nákazu konfirmačním vyšetřením
vyvrátí (nebo potvrdí, ale v takovém případě je zaměstnanci nařízena izolace). Osoba
musí kontaktovat svého praktického lékaře (nebo jiného poskytovatele zdravotních
služeb) za účelem vystavení žádanky na konfirmační RT-PCR vyšetření a podstoupit
konfirmační RT-PCR test co nejdříve. Toto opatření zabraňuje dalšímu šíření onemocnění
na pracovišti zaměstnavatele a je vedeno snahou o co nejkratší trvání překážky v
práci. Jedná se zde o překážku na straně zaměstnavatele, pokud se zaměstnanec se
zaměstnavatelem nedohodnou na jiném řešení (např. výkon práce na dálku - home office).
Důsledky pozitivního výsledku testu v rámci preventivního testování jsou pak
takové, že pozitivně testovaná osoba je osoba podezřelá z nákazy, a je proto třeba
provést konfirmační RT-PCR test k potvrzení nebo vyloučení infekce, a to co nejdříve.
Z toho důvodu poskytovatel zdravotní péče vystaví osobě elektronickou žádanku
k provedení konfirmačního RT-PCR testu a v případě pozitivního výsledku RT-PCR testu
nařídí zaměstnanci izolaci, která má za cíl zamezit dalšímu šíření nákazy covid-19.
Do žádanky na vyšetření poskytovatel zdravotních služeb či orgán ochrany veřejného
zdraví uvede i IČO, a to z důvodu, že v případě vyššího počtu výskytu pozitivních
výsledků u takto identifikovaného zaměstnavatele orgán ochrany veřejného zdraví může
nařídit hromadné testování v případě výskytu ohniska nákazy.
Obdobný postup se vztahuje i na pozitivně testovanou osobu samostatně výdělečně
činnou.
K čl. VIII
Povinnost podstoupit konfirmační test v případě pozitivního RAT je z toho důvodu,
že u bezpříznakové osoby je nutné potvrdit pozitivitu provedením RT-PCR testu, který
je v tomto případě citlivější diagnostickou metodou. Jelikož je tato osoba považována
do doby výsledku konfirmačního testu za potenciálně infekční, je třeba konfirmační
test absolvovat bez zbytečného prodlení.
V případě, že výsledek konfirmačního RT-PCR testu je negativní, považuje se
zaměstnanec za osobu, u které byla infekčnost v době vyšetření vyloučena (i s vědomím
jistého, byť minimálního rizika spojeného se specificitou a senzitivitou RT-PCR testu)
a zaměstnanec může opět nastoupit do zaměstnání.
K čl. IX
Ministerstvo zdravotnictví vydalo již jiné mimořádné opatření, kterým se určují
podmínky testování (ke dni vydání tohoto mimořádného opatření jde o testování zaměstnanců
v některých druzích sociálních a zdravotních služeb), kde je zohledněna specifičnost
poskytovaných služeb a tito zaměstnavatelé se i nadále řídí touto specifickou právní
úpravou, nikoli tímto mimořádným opatřením
1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations- discovery/hospitalization-death-by-age.html
2. V ČR nadále dominuje SARS-CoV-2 varianta delta a její subvarianty, SZÚ (szu.cz)
3. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern,
non-pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu)
4. Monitoring Incidence of COVID-19 Cases, Hospitalizations, and Deaths, by
Vaccination Status - 13 U.S. Jurisdictions, April 4-July 17, 2021 | MMWR (cdc.gov)
5. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/schools-childcare/operation-strategy.html#anchor_1616080181070
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r.
ministr zdravotnictví