MZDR 32802/2021-3/MIN/KAN změna mimořádného opatření - testování zaměstnanců a klientů v dlouhodobé péči

Praha 10. září 2021

1. S účinností ode dne 13. září 2021 se mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. srpna 2021, č.j.: MZDR 32802/2021-1/MIN/KAN, mění tak, že za článek III se vkládá nový článek IIIa, který zní:

„IIIa

Toto opatření platí obdobně pro poskytovatele zdravotních služeb poskytující následnou lůžkovou péči a jejich pacienty s tím, že se těmto poskytovatelům nařizuje provést první preventivní vyšetření na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím rychlých antigenních testů (RAT) nejpozději do dne 20. září 2021 a následně s frekvencí jedenkrát za 7 dní.“.

2. S účinností ode dne 13. září 2021 se mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. srpna 2021, č. j.: MZDR 32802/2021-2/MIN/KAN, mění tak, že za článek II se vkládá nový článek IIa, který zní:

„IIa

Toto opatření platí obdobně pro poskytovatele zdravotních služeb poskytující následnou lůžkovou péči a jejich zaměstnance s tím, že se těmto osobám nařizuje provést první preventivní vyšetření na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím rychlých antigenních testů (RAT) nejpozději do dne 20. září 2021 a následně s frekvencí jedenkrát za 7 dní.“.

Z celosvětového trendu vývoje počtu onemocnění covid-19 v posledních týdnech stále pozorujeme nárůst počtu nových případů onemocnění covid-19, což ilustrují data prezentovaná na stránkách Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světové zdravotnické organizace (/WHO). Jak je vidno z aktuálních dat publikovaných těmito mezinárodními organizacemi a dalšími státními instituty, tak přestože počty nakažených mají v současnosti vzestupný trend, počty hospitalizací a počty osob ve vážném stavu nerostou tak razantně jako na podzim 2020 nebo na jaře 2021. Naprostá většina nově hospitalizovaných pacientů a osob ve vážném stavu jsou osoby nenaočkované. Tento trend je zřejmý jak v ČR tak i např. v Izraeli, USA či Velké Británii. Očkování významně chrání zejména před závažným průběhem onemocnění.

Aktuální data a trend vývoje sledovaných ukazatelů a parametrů pro hodnocení epidemie ukazují v posledním týdnu na významnější nárůst nových případů onemocnění covid-19 nejen ve srovnání s předchozím týdnem (v mezitýdenním srovnání nárůst o 60 %), ale také s daty pozorovanými v průběhu letních prázdnin. Současné počty případů (k 9. 9. 2021) jsou srovnatelné s počty sledovanými na začátku června 2021.

Nárůst počtu případů je celorepublikový, tj. týká se všech krajů. Mírně v mezitýdenním hodnocení roste kraj Olomoucký, velmi výrazně kraj Moravskoslezský, Zlínský a Pardubický. Tyto výrazné mezitýdenní rozdíly jsou zapříčiněny také tím, že počty nově diagnostikovaných případů onemocnění se dlouhodobě pohybovaly v nízkých číslech. Ve většině krajů se i nadále pohybuje denní průměr počtu případů v rozmezí 10 až 20 případů, výjimku tvoří kraj Moravskoslezský a Jihomoravský, kde je aktuálně denní průměr nad 30 nových případů a dále kraj Středočeský s více než 40 případy denně a Hlavní město Praha, kde je denně diagnostikováno v průměru více než 70 nových případů onemocnění covid-19.

Z meziročního srovnání vyplývá, že aktuální 7denní incidence (k 8. 9. 2021) je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poloviční, a dosahuje hodnoty 21,5 případů na 100 tisíc obyvatel. Naproti tomu v loňském roce k datu 8. 9. 2020 byla republiková 7denní incidence na hodnotě 44,5 případů na 100 tisíc obyvatel. Obdobně je tomu i na regionální úrovni s tím, že v loňském roce se 7denní incidence v Hlavním městě Praha blížila hranici 100 případů na 100 tisíc obyvatel, aktuální (8. 9. 2021) je pod hodnotou 40 případů na 100 tisíc obyvatel. Naopak Karlovarský kraj vykazuje hodnoty téměř totožné (41,9) ve srovnání s loňským rokem (43,1).

Rozdílnou situace ukazuje také počet krajů s hodnotou nad 25 případů nad 100 tisíc obyvatel, v loňském roce tuto hranici překročilo 10 krajů, aktuálně je tomu tak ve 3 krajích.

Bližší pohled na věkové rozložení nově diagnostikovaných případů na republikové úrovni ukazuje trvající zvýšený výskyt nákazy v populační skupině 16 až 29 let, která představuje jednu čtvrtinu všech nových případů zjištěných v posledním týdnu. Významný je i podíl nových případů onemocnění u mladší věkové kategorie, a to jak u dětí ve věku 6 až 11 let, tak i u starších dětí ve věku 12 až 15 let. Každá z těchto skupin se podílí zhruba 10 % na celkovém počtu nových případů.

Zvýšený počet případů v populační skupině dětí a mladistvých je navázán i na preventivní screeningové testování ve školách na začátku tohoto školního roku, díky němuž byly diagnostikovány i případy onemocnění, které by pravděpodobně jinak nebyly odhaleny.

Oproti předcházejícím týdnům pozoruje nárůst počtu případů v seniorní skupině, tj. ve věkové kategorii osob starších 65 let, aktuální denní průměr je více než 20 případů, což představuje zhruba 7% podíl z celkového počtu aktuálně nově diagnostikovaných případů, tj. zhruba dvojnásobný počet případů, než byl sledován v červenci a srpnu letošního roku. Tento nárůst se také projevuje v hodnotách 7denní incidence této věkové kategorie, která je aktuálně (8.9.2021) na hodnotě 7,5 případů na 100 tisíc obyvatel.

Důležitým momentem současného vývoje je skutečnost, že se trvající zvýšený počet nových případů onemocnění dosud výrazně negativně neprojevil do počtu hospitalizací, neboť zátěž zdravotního systému je významným ukazatelem pro hodnocení míry rizika pro veřejné zdraví. V tomto parametru aktuálně pozorujeme mírný nárůst počtu hospitalizovaných osob, k 9. 9. 2021 je hlášeno přibližně 100 hospitalizací, v loňském roce ve stejném období bylo v nemocnicích hospitalizováno přes 250 pacientů s onemocněním covid-19 a u více než 50 pacientů vyžadoval jejich zdravotní stav nutnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče. V současné době (9. 9. 2021) je na jednotkách intenzivní péče hospitalizováno okolo 25 pacientů, z toho téměř polovina připadá na Hlavní město Prahu.

Tomuto stavu v nemocniční péči výrazně napomáhá i pokračující vakcinace a s tím související zvyšující se míra proočkovanosti obyvatel napříč populačními skupinami. Což mimo jiné i dokladuje, že většinu hospitalizovaných pacientů tvoří osoby neoočkované, což je i odrazem celkového stavu, kdy okolo 80 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby.

Proto je nutné zdůraznit, že v nejstarší a zároveň nejohroženější populační skupině, tj. osoby starší 80 let, je stále neočkováno přibližně 20 % osob, což představuje v případě opětovného nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž nemocniční péče.

Aktuální data včetně datových sad pro hodnocení vývoje sledovaných parametrů jsou přístupná na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid19?utm_source=general&utm_medium=widget&utm_campaign=covid-19, datové sady k očkování a aktuální statistiky jsou pak dostupné na webu https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr

Stávající mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. srpna 2021, č.j. MZDR 32802/2021-1/MIN/KAN a č.j. MZDR 32802/2021-2/MIN/KAN, stanovují poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím dlouhodobou lůžkovou péči a poskytovatelům sociálních služeb v zařízení domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem, poskytovatelům sociálních služeb poskytujícím odlehčovací služby v pobytové formě povinnost provádět pravidelné testování pacientů / klientů těchto zařízení a svých zaměstnanců v 7denním intervalu prostřednictvím rychlých antigenních testů (RAT) na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. V případě zaměstnanců se tato povinnost vztahuje dále na poskytovatele sociálních služeb v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení.

Vzhledem k tomu, že poskytovatelé zdravotních služeb poskytující následnou lůžkovou péči poskytují obdobný charakter péče, a především mají obdobnou skladbu pacientů / klientů jako poskytovatelé dlouhodobé lůžkové péče nebo poskytovatelé uvedených sociálních služeb (jde zejména o léčebny dlouhodobě nemocných), bylo přistoupeno k rozšíření předmětných mimořádných opatření o tuto skupinu poskytovatelů. Zavedením této povinnosti dojde k minimalizaci rizika přenosu nákazy v tomto typu zařízení, v němž je poskytována péče především osobám s významně zvýšeným rizikem těžkého průběhu onemocnění covid-19 v případě nákazy (osoby vyššího věku, osoby s chronickými onemocněními nebo oslabenou imunitou apod.). Povinnost pravidelného testování se nevztahuje na zaměstnance a pacienty / klienty těchto zařízení, kteří mají dokončené očkování, nebo kteří prodělali laboratorně potvrzené onemocnění covid-19 a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 180 dní, kdy je vycházeno z faktu, že očkování významně chrání před závažným průběhem onemocnění a na základě zhodnocení míry rizika a dopadů na veřejné zdraví považuje plně očkované osoby a osoby po prodělání nemoci v intervalu do 180 dnů od prvního pozitivního testu jako dostatečně chráněné [1,2].

[1] Effectiveness of COVID-19 Vaccines in Preventing Hospitalization Among Adults Aged >=65 Years - COVID-NET, 13 States, February-April 2021 - Global Diaspora News

[2] Effectiveness of Covid-19 Vaccines against the B.1.617.2 (Delta) Variant | NEJM