Ing. Lukáš Hána

Mediální gramotnost studentů středních škol u nás je nízká. Zhruba polovina nedokáže rozeznat zprávu od komerčního sdělení (48 %), porovnat důvěryhodnost etablovaného a dezinformačního média (50 %) nebo nezná vlastníky jednotlivých médií (57 %). K tomu došel výzkum Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím v rámci JSNS (Jeden svět na školách) společnosti Člověk v tísni. 1) Na vysokých školách toho studenti moc nedoženou. Podle průzkumu Centra digitální transformace je kritické myšlení jednou z šesti nejčastěji zmiňovaných dovedností, které absolventům ve výuce chybí.

Mediální gramotnost studentů středních škol u nás je nízká. Zhruba polovina nedokáže rozeznat zprávu od komerčního sdělení (48 %), porovnat důvěryhodnost etablovaného a dezinformačního média (50 %) nebo nezná vlastníky jednotlivých médií (57 %). K tomu došel výzkum Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím v rámci JSNS (Jeden svět na školách) společnosti Člověk v tísni.1) Na vysokých školách toho studenti moc nedoženou. Podle průzkumu Centra digitální transformace je kritické myšlení jednou z šesti nejčastěji zmiňovaných dovedností, které absolventům ve výuce chybí.

V roce 1842 paleontolog Richard Owen vymyslel označení dinosaurus, což v řečtině znamená „strašlivý ještěr“. Problém je, že vědci nedávno přišli na svůj omyl, a to že dinosauři jako ještěři vůbec nevypadali. Byli totiž mnohem podobnější ptákům. Přes 70 let jsme se učili, že sluneční soustava má devět planet včetně Pluta. Dnes už Pluto mezi planetami nenajdete, protože existují větší tělesa, která bychom museli jinak taky započítat – bylo tedy vyřazeno. Nebo třeba počet lidských chromozomů: Původně jich v roce 1923 Theophilus Painter napočítal 48, o 33 let později se jejich počet zpřesnil na 46. To je jen několik příkladů, které uvádí Samuel Arbesman ve své knize Half-life of Facts (Poločas rozpadu faktů) jako ukázky rychlosti pokroku našeho poznání.

V roce 1842 palentolog Richard Owen vymyslel označení dinosaurus, což v řečtině znamená "strašlivý ještěr". Problém je, že vědci nedávno přišli na svůj omyl, a to že dinosauři jako ještěři vůbec nevypadali. Byli totiž mnohem podobnější ptákům. Přes 70 let jsme se učili, že sluneční soustava má devět planet včetně Pluta. Dnes už Pluto mezi planetami nenajdete, protože existují větší tělesa, která bychom museli jinak taky započítat - bylo tedy vyřazeno. Nebo třeba počet lidských chromozomů: Původně jich v roce 1923 Theophilus Painter napočítal 48, o 33 let později se jejich počet zpřesnil na 46. To je jen několik příkladů, které uvádí Samuel Arbesman ve své knize Half-life of Facts (Poločas rozpadu faktů) jako ukázky rychlosti pokroku našeho poznání.