Mgr. Zdeněk Dlabola

V předchozích dílech tohoto cyklu článků jsme o mentoringu uvažovali z pohledu podpory jednotlivců a malých skupin. Filozofie mentorského přístupu a mentorské postupy však mohou být užitečné i v rámci komplexního systému podpory celé školy. V dnešním, závěrečném díle představíme svou zkušenost, ve které mentoring přispívá k vytváření takového komunikačního prostředí, kde se do popředí přirozeně dostávají témata jako spolupráce, vize, podpora ředitele a užšího vedení, vnitřní motivace, inovace ve výuce, úspěch každého žáka apod. Budeme se zabývat benefity z pohledu vedení školy, hlavními zákonitostmi a nakonec i nezbytnými podmínkami pro úspěšnou realizaci komplexní podpory školy.

Tak jako jsou rozmanité naše způsoby učení, jsou rozmanité i možnosti podpory profesního růstu. Pojďme se společně zabývat tím, jak využít mentoring a další nástroje pro podporu učitelů na různých stupních školní kultury a pomoci jim posouvat se dál a cíleně pracovat na proměňování školní kultury směrem k efektivnějšímu fungování, větší spolupráci, smysluplnosti a naplňování cílů a vize školy.

Mentoring a mentorské dovednosti jsou vedoucím pracovníkům škol (organizací, firem) k užitku všude tam, kde chceme posilovat roli principů vedení a podpory, tam, kde řízení a kontrola nemají potenciál posouvat kvalitu a výsledky práce, která je závislá na iniciativě, tvořivosti, vnitřní motivaci a autonomii pracovníků. Doposud získané zkušenosti nám ukazují, že mentoring užitečně funguje v synergii s dalšími typy podpory profesního růstu pedagogů, ať už se jedná o nástroje individuální, či skupinové. V následujícím článku budeme tyto nástroje společně prozkoumávat a zvážíme, které z nich můžeme jako ředitelé a učitelé využívat při vzájemném učení se, podpoře a při vzdělávání pedagogického týmu naší školy.

Kvalita školy nikdy nepřekročí kvalitu lidí uvnitř a vyplývá mimo jiné ze schopnosti profesně růst v bezpečném a podpůrném prostředí, kde jsou otevřenost a spolupráce normou, která přirozeně zvyšuje potenciál k růstu. Způsoby předávání znalostí, dovedností a zkušeností i vlastní učení pedagogů mohou být velmi rozmanité - mimo jiné i proto, že naše potřeby jsou prostě různé. Mentoring je jedna z forem podpory vzájemného učení dospělých, která dokáže reagovat na naše individuální cíle a způsoby učení v kontextu celkových záměrů školy. Pojďme se dnes zabývat způsoby jak zajistit, aby se mentoring stal běžnou a užitečnou součástí každodenní praxe a funkčním způsobem realizace vize školy. Budeme sdílet postřehy mentorů a škol, které již tuto zkušenost mají.

Mentoring je považován za typ podpory, která dokáže proměňovat výuku v jednotlivých třídách i kulturu celé školy. Máme-li jasno v tom, že mentoring chceme využít jako součást systému zvyšování kvality naší školy, stojíme před rozhodnutím, zda půjdeme cestou externího, interního mentoringu, či jejich kombinace. Pojďme se spolu zabývat jejich výhodami a případnými úskalími a sdílejme zkušenosti mentorů i ředitelů některých škol.

Jak může sloužit řediteli, když učitelé v jeho týmu využívají v komunikaci mentorské dovednosti? Co to dělá s kulturou školy a efektivitou učitelské práce? Jak více vytěžit z profesního vzdělávání? Mentoring je považován za typ podpory, která dokáže proměňovat výuku v jednotlivých třídách i kulturu školy. Pomáhá vytvářet prostředí pro profesní i osobní rozvoj a je cestou k daleko efektivnější komunikaci v pracovních i osobních vztazích. Učitelé, kteří mají mentorské dovednosti, pomáhají růst žákům i svým kolegům, lépe plánují a vyhodnocují své učení. Ředitelům škol poskytuje mentoring užitečné nástroje pro efektivní vedení pedagogického sboru.

Mentoring se v dnešní době zabydluje na mnoha českých školách, které s úspěchem využívají jeho techniky při podpoře začínajících učitelů, při zavádění změn či v péči o profesní růst učitelů. Jaké příležitosti ale přinášejí mentorské dovednosti do každodenní práce ředitele školy?