Markéta Nováková

Často slýcháme, že dnešní děti jsou jiné než ty z předchozích generací, a to zejména co se jejich chování týká. Lze souhlasit minimálně s tím, že přestupky v chování nabývají závažnějšího charakteru (jsou tu první mediálně známé případy, kdy se učitelé stali oběťmi šikany svých žáků) a možná i větší intenzity. Děti, stejně jako všichni dospělí, však žijí v kontextu společnosti, a jestli se změnily, pak se musel nějak proměnit i tento kontext. Zhoršené chování a výchovné problémy mohou souviset s celou řadou problémů společnosti. Jeden se přesto jeví markantnější než všechny ostatní. Je jím proměna života v rodinách, resp. situace, kdy se život odchýlí od tradičního soužití v rodině, jak ho známe.

Přibližně 5000 dětí z manželství a 5000 dětí nesezdaných rodičů se v ČR ročně ocitne v situaci rozpadu rodiny (statistiky za rok 2015). Proces rozhodování o jejich budoucnosti bude trvat v průměru dva roky až pět let. Dětem z manželství bude ustanoven kolizní opatrovník (většinou Orgán sociálně-právní ochrany dětí), který má za úkol hájit zájmy dítěte před soudem a dítě chránit. Zájmy dětí nesezdaných rodičů nebude hájit a chránit nikdo, pouze cca pětina z nich (jejich rodiče budou porozvodovou péči o děti řešit soudní cestou) bude mít také kolizního opatrovníka. Až v momentě, kdy dítě tzv. spadne pod § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se mu dostane konkrétní pomoci ze strany státu.

Patříme k zemím s vysokým výskytem rozvodů. Jejich míra se již několik let pohybuje mezi 45 až 50%. Z celkového počtu manželství rozvedených v roce 2013 bylo 57,1% s nezletilými dětmi. Pedagog bývá jedním z prvních dospělých mimo rodinu, který může pozorovat negativní vliv rozpadu rodiny na dítě. Vzhledem ke každodenním kontaktům si všimne změn snadněji než např. lékař, který vidí dítě jednou za čas. Podobně psycholog obtížně odhaduje z jedné návštěvy, bez znalosti vývoje dítěte, míru následků. Učitel tak bývá smutným svědkem následků, kterými dítě trpí při roztržení rodiny a ztrátě jednoho z rodičů.