Ředitel ZUŠ - leader jako dostihový kůň...

Jde o osobnosti, jejichž životy jsou ovlivněné uměleckým cítěním a pohledem na svět. Osobnosti, které již v dětství začaly rozvíjet své tvůrčí schopnosti (svou tvořivost) a pravou hemisféru mozkovou, ať šlo o dovednosti v oblasti hraní na hudební nástroj, nebo třeba v oblasti výtvarného, divadelního či tanečního umění. Většina ředitelů stále svou aktivní uměleckou činnost udržuje, a stává se tak nástrojem k udržení respektu a autority ve vztahu k učitelům, zákonným zástupcům i dalším klientům školy.

Jsou to většinou lidé se zakotvenými pedagogicko-psychologickými zásadami. Pedagogika a umělecké vlastnosti jsou spojení, které jednoznačně evokuje jedinečnou osobnost se znaky kultivace, správného charakteru, etiky a spravedlivosti (velké a spravedlivé srdce). Osobnosti, které mají často jasnou představu o manažerských schopnostech a jsou si těchto kompetencí vědomy (za účelem dostat svou organizaci co nejblíže k vytyčeným vizím).

Ředitelé ZUŠ jsou právě ty osobnosti, které předkládají vize, a kdo jiný než umělec ví, jak vytyčovat sny, myšlenky a uvádět je do reálného života. Život nepřináší jen pozitiva, ale i negativa (v našem případě praxe) - ta pokládá za překážky jako v závodě dostihových koní. Bojující s velkým otevřeným srdcem, připraveni obětovat mnohé nejen pro svůj úspěch, ale i úspěch jezdců (zaměstnanců, žáků), trenérů (zřizovatelů) a majitelů (stát). Dostihový kůň, ředitel školy, je nejen manažerem, ale také leaderem a jedinečnou bytostí po umělecké stránce.

I dostihového koně je třeba poznat po stránce charakterové a uvědomit si jeho správné vlastnosti, které ho vedou a nutí vyhrávat a čelit náročným překážkám. Nedávno proběhnuvší výzkumné šetření odkrývá pohled na osobnosti ředitelů základních uměleckých škol. Kdo jsou a jak je jejich osobnost ovlivňuje ve vedení organizace. Zda a jak si svou osobnost se všemi rysy a vlastnostmi uvědomují.

Sebepojetí je o subjektivním a objektivním přístupu osobnosti a pohledu na svět. Sebepojetí zahrnuje nejen soud o sobě v podobě reálného a ideálního „Já“, ale také emotivní vztah k sobě samému (sebecit, sebeláska). Sebepojetí lze definovat jako „vědomé odlišnosti své osobnosti ve srovnání s ostatními jedinci v sociálním prostředí“. Sebepojetí má tři oblasti: sebepopis, sebehodnocení a sebedůvěra.

Aby naše jednání, konání a výroky mohly býti opodstatněné, byly přijaty i od okolního prostředí (druhými), je potřeba mít nejen dostatek správných informací zvenčí, ale mít také , mít důvěru v sebe sama, tedy důvěru v to, co konám a jak jednám. Mluvíme o sebepoznání. Sebepoznání je obecně chápáno jako nezbytnost pro leadership a je nezbytné pro rozvíjení manažerských kompetencí. Zahrnuje tedy hlubší znalosti svých typických vzorců chování, uvědomění si svých slabých a silných stránek. Ve vztahu k manažerské nebo jakékoli vedoucí funkci, tedy i ve vztahu k ředitelům základních uměleckých škol, jde o nezbytný a žádoucí proces. Jde o uvědomění si, jak psychické vlastnosti a rysy jeho samotného ho ovlivňují. Pak teprve může nalézt vztah mezi svým jednáním a chováním.

Tímto poznáním začínáme věřit ve schopnosti, které máme, ve schopnosti si vytyčovat nelehké cíle a dosahovat jich. Dodává nám to odvahu jednat v souladu s tím, co říkáme - a to vede ke schopnosti vzbuzovat důvěru jiných lidí, v našem případě pedagogického sboru. „Koncept sebe sama“, který se zabývá pocitem vlastní hodnoty, je založen na principu, že vše, co děláme, slouží péči, zachování a zvyšování pocitu vlastní hodnoty. Jde o jakousi projekci veškerých přání vztaženou k naší osobnosti. Zde je znatelné spojení s výše zmíněnou sebedůvěrou a následně s vlastním poznáním a sebepojetím.

Každý z ředitelů si dříve nebo později musí uvědomit, že jediné . Když žijete v souladu s principy, váš vliv a morální autorita, formální či neformální, rostou. Situace, kterým dnes čelíme a musíme řešit, mají nové podoby a jsou stále složitější. Jak říká jeden z uznávaných guru leadershipu Stephan R. Covey: Současná doba vyžaduje být výjimečným. Najít sebe sama, uvědomit si svou jedinečnost a nezapomenout rozvíjet své vlohy a nadání, tedy objevit svůj hlas a

Přístupy současných trendů ve vedení a řízení organizací a lidí jsou založené na poznání vlastní osobnosti a využití jejích silných stránek. Schopnost adaptovat se se stává důležitou vlastností úspěšných leaderů, kde svou roli hrají čtyři imperativy:

Ač autoři zmiňovaných myšlenek nemají jistě povědomí o existenci postavy, jakou je ředitel základní umělecké školy, tak jako by popisovali právě přístupy leadershipu této ojedinělé/výjimečné osobnosti v kontextu všech vzdělávacích systémů. Franklin Covey pak nabízí další vlastnosti, které by měly být leaderovi blízké. Je to bezúhonnost, zodpovědnost, vyspělost, být příkladem, pomoc druhým, férovost a úsměv.

Velmi často můžeme v oblasti managementu narazit na pojem „versatilní vedení“. Jde o jakousi všestrannost a univerzálnost manažera, na jejímž základě je manažer schopen uplatňovat rozmanité myšlenkové modely, dovednosti a přístupy. Znamená to vyváženě používat takové postupy, které jsou adekvátní konkrétní situaci, a vyhnout se uplatňování stále stejných a jednostranných modelových postupů, což může práci manažera omezovat.

Ve zmíněných přístupech hraje značnou úlohu osobnost manažera a leadera, jeho charakterové vlastnosti a šířka schopnosti uplatňovaných dovedností. S ohledem na pozici leadera základní umělecké školy můžeme pokládat tyto přístupy za uchopitelné. ZUŠ je totiž prostředí, které skýtá prostor pro rozvoj osobnosti a mnohotvárnost vrozených i získaných dovedností, dále je zde přítomen talent, nadání a flexibilita.

Všichni víme, že ředitel současné školy v našem systému musí uplatňovat pro tři zastávané role - manažera, leadera a pedagogického pracovníka. Jsem přesvědčena, že ředitelé jiných typů škol nemají tak blízko k efektivnímu vykonávání těchto všech rolí tak, jako to mají ředitelé základních uměleckých škol.

Povahu dostihového koně nelze změnit, s tím se musí pracovat. Jeho srdce buď pukne, nebo se naopak otevře a splní sny do něj vložené. Při uvažování nad rolí ředitele ZUŠ mě vedou moje myšlenky k sebedůvěře a dobrému sebepoznání. Mé srdce je srdce umělce, ale s pedagogickým chápáním i myšlením, které touží nastavovat velké vize, a být tak inspirací ostatním ... tak jako dostihový kůň.