Neradostná práce předsedy...

Vydáno:

Čas od času se musím zabývat také stížnostmi na průběh soutěží žáků ZUŠ. I když v celkovém rozsahu soutěží se jedná o promile procenta, a týká se to pouze okresních a krajských kol, rozhodně to není radostná práce.

 

Neradostná práce předsedy...
Aleš
Chalupský,
předseda ÚUR ZUŠ ČR, ředitel ZUŠ Biskupská, Praha 1
Právě členové uměleckých rad se u okresních a krajských kol dostávají do nepříjemných situací. Diskuse se vedou o způsobu organizace soutěží, týkají se obsazování porot, ale pochopitelně pod největší kritikou je práce porotců, kteří hodnotí soutěžní výkony nebo díla, a rozhodují tak o postupech jednotlivců nebo kolektivů do vyššího kola.
Ať se ale problém, či stížnost týká čehokoliv, vždycky nakonec dojdeme k jednomu -
neznalosti Organizačního řádu, Manuálu nebo soutěžních propozic.
A tak se sám sebe ptám: potřebujeme vůbec takové dokumenty? Nebylo by lepší stanovit pouze délku soutěžního výkonu a ať každý předvede, co umí? Musím říci, že i takové dotazy jsem už slyšel a navrhovatelé se často zaštiťují „zájmem dítěte“.
Mají-li ovšem mít naše soutěže a přehlídky nějaký smysl a cíl, určitě tu pravidla musí být. Bez vymezení mantinelů bychom stavěli před porotce velmi těžký úkol, jak srovnávat nesrovnatelné. Jaké jsou
základní dokumenty, které by měli znát pedagogové i ředitelé škol, organizátoři jednotlivých kol a alespoň částečně i porotci?
-
Organizační řád soutěží a přehlídek žáků ZUŠ
je zásadní norma, která vymezuje rámec všech soutěží a přehlídek a která je společná a závazná pro všechny obory. Případné změny tohoto dokumentu musí na svém jednání řádně prodiskutovat Ústřední umělecká rada a předložit je podle jejich významu příslušným odborům MŠMT včetně odboru legislativního.
-
Manuál hodnocení
je naopak dokumentem, který je výhradně v kompetenci Ústřední umělecké rady. MŠMT nevstupuje do stanovených způsobů hodnocení soutěžních výkonů a prací našich soutěží a přehlídek a ponechává tuto možnost i zodpovědnost na svém poradním sboru. Ani tady není záměrem provádět časté změny, spíše dochází k úpravám formulací tak, aby byl Manuál v souladu s Organizačním řádem.
-
Soutěžní propozice pro soutěže a přehlídky
připravují jednotlivé republikové sekce ÚUR, vždy na základě zkušeností a praxe z předchozích ročníků soutěží. Vymezují soutěžní kategorie s ohledem na věk soutěžících, určují minutáž, délku nebo rozsah soutěžního výkonu nebo díla, stanovují repertoár, témata a obsahy pro soutěžící tak, aby poroty mohly podle určených kritérií výkony nebo díla srovnat a ocenit. Propozice musí být rovněž v souladu s Organizačním řádem a Manuálem, musí oba dokumenty respektovat, případně mohou některá ustanovení více upřesnit.
Tak jako kvalitní Rámcový vzdělávací program nemůže být, jako norma, zárukou, že školy budou mít kvalitní školní vzdělávací programy (a už vůbec nezaručí, že se ve škole bude kvalitně vyučovat), tak sebelepší dokumenty a pravidla pro soutěže nemohou zaručit, že soutěže a přehlídky budou automaticky probíhat bez chyb a bez problémů.
Rozhodující je, jestli chceme stanovená pravidla dobrovolně respektovat.
Troufám si říci, že kantorů, kteří k přípravě svých žáků do soutěží přistupují velmi zodpovědně a s vědomím, že dodržení stanovených propozic je zásadou, kterou nelze porušit, je výrazná většina. Přesto potkávám i takové učitele a ředitele, jejichž vlastní soutěžní ambice jsou často mnohem silnější než soutěžní cíle jejich žáků. V těchto případech se pak o dodržování pravidel, nebo dokonce respektování základní pedagogické etiky nedá moc mluvit. Podobné je to i v případech, kdy jsou do řešení soutěžního problému záměrně vtahováni rodiče soutěžícího.
Dovolte mi nyní popsat ve stručnosti jeden příběh, který uvádím pouze jako ukázku. Byl jsem jednou matkou požádán, abych vysvětlil, proč porota v jednom krajském kole rozhodla v neprospěch její dcery. Matka operovala s informací od pedagoga své dcery, který se odvolával na mé údajně souhlasné stanovisko k volbě repertoáru. Krajskému kolu jsem nebyl osobně přítomen, proto jsem si nechal zaslat další informace k soutěži od předsedy krajské poroty a předsedy příslušné sekce. Upozornil jsem pedagoga, že posouzení správnosti volby repertoáru je plně v kompetenci krajské poroty, jejíž rozhodnutí respektuji a do kterého nesmím, a tedy ani nebudu zasahovat. Matce jsem se snažil vysvětlit, že funkce předsedy ÚUR mne
neopravňuje vstupovat do jednání porot a ovlivňovat jejich rozhodování.
Bylo by to v rozporu nejen s Organizačním řádem soutěží a přehlídek, ale i se základní etikou, kterou musím dodržovat a respektovat na prvním místě. Přitom řešení při výběru repertoáru je velmi jednoduché - zvolit takové skladby, které jednoznačně splňují stanovené podmínky.
Soutěže ZUŠ jsou jenom jedním z mnoha nástrojů, jak například motivovat žáka ke vzdělávání. Proto je mi vždycky smutno, když zjistím, že na chyby nás dospělých doplácejí děti. Snad jsou takovéto nepříjemnosti přijímány i jako určitá životní zkušenost a doufám, že „neúspěch“ v soutěži tak nezpůsobí u dětí averzi vůči uměleckému soutěžení, nebo dokonce ve vztahu k hudebnímu nástroji obecně. Měli bychom si uvědomit, že žádný paragraf v Organizačním řádu či Manuálu nás před tímto nebezpečím neochrání.

Související dokumenty