Projekt Film a škola

Vydáno:

Již 16 let znají žáci karlovarského gymnázia projekt Film a škola. Ve školním roce totiž zhlédnou v místním kině v rámci povinného vyučování tři filmy z historie kinematografie. Pro každý ročník vyššího gymnázia vybereme trojici filmů s ohledem na školní látku, úměrně věku a vyspělosti diváka. Přestože se základní a střední školy snaží zorientovat žáky ve všech oblastech umění (literatura, drama, výtvarné a hudební umění atd.), mediální, příp. filmová výchova obvykle chybí.

 

Projekt Film a škola
Ing.
Dušan
Kondel,
zástupce ředitele Prvního českého gymnázia v Karlových Varech a předseda Filmového klubu Karlovy Vary
Dnešní mladí lidé se seznamují s filmem již od útlých let prostřednictvím televizní obrazovky a především počítače. I přes nesporný technický pokrok v této oblasti se však mladý divák začne o film více zajímat až po vlastním diváckém zážitku v kině. To je způsobeno nejen lepší kvalitou obrazu, ale také společným prožitkem. My se proto snažíme zájem diváka o kino a film nejen probouzet, ale také dále rozvíjet.
V projektu Film a škola se žáci seznámí se základními díly světové i domácí kinematografie, současně si i rozšíří všeobecný kulturní rozhled a také posílí estetické cítění. Snažíme se nabízet ke zhlédnutí filmy, které sice mnohdy nejsou úplně nové, nejsou ozvučeny Dolby-Digital, někdy nejsou ani barevné, ale obsahují i pro dnešního diváka takové sdělení, díky kterému se na ně nezapomnělo. Starší diváci filmových klubů tyto filmy jistě viděli několikrát, ale nezapomínejme, že mladí lidé často takovou možnost neměli.
Projekci filmu předchází lektorský úvod, ve kterém se snažíme přiblížit divákovi okolnosti vzniku filmu, osobnost režiséra a herců, případně napovědět poselství filmu. Film má v divákovi - stejně jako ostatní druhy umění - probouzet pocity, nabádat jej, aby hledal...
První promítání projektu Film a škola se uskutečnila 14. září 2000 v Uherském Hradišti. Nápad vzešel od Jiřího Králíka, autora Projektu 100 a ředitele Letní filmové školy. V počátcích bylo nutné stanovit seznam filmů, které by měly být v projektu promítány. Tak vznikl Zlatý fond československé (50 filmů) a světové (175 filmů) kinematografie. Účastníci ankety nebyli jen vědci a teoretici, ale zúčastnilo se jí také velké množství diváků a filmových nadšenců (organizátoři filmových klubů, majitelé kin, pořadatelé festivalů a přehlídek, distributoři...). Od začátku se počítalo s tím, že Zlatý fond je určen především pro poskytnutí základní orientace středoškolské mládeži. Tento fakt výrazně zamezil vzniku příliš akademického nebo příliš experimentálního seznamu. Důraz byl kladen na jednoznačnou kvalitu a srozumitelnost.
Od ledna 2002 projekt Film a škola probíhá také v Karlových Varech. Na jeho realizaci spolupracuje kino Drahomíra a Filmový klub Karlovy Vary s podporou Asociace českých filmových klubů (AČFK), která vytváří pro zápůjčku archivních snímků mimořádně výhodné podmínky. Po celých 15 let již probíhají povinné školní projekce pro žáky Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, zapojila se i místní pedagogická škola. V letech 2003-2013 se realizovaly i nepovinné odpolední projekce pro žáky z města i okolí. Tyto projekce byly zdarma, financovalo je totiž město Karlovy Vary. Podobně projekt probíhal a probíhá i v dalších městech (Uherské Hradiště, Hradec Králové, Praha atd.).
První zkušenosti vypovídaly o tom, že žáci nejsou zvyklí setkávat se v kině s lektorským úvodem a kvalitním filmem. Nelze se tomu divit, i na školních představeních často zhlédnou jen povrchní snímky, které sice neškodí, ale diváka nijak neobohacují. Organizátor a lektor tedy nemohou čekat hned po prvním představení úspěch a měli by tuto skutečnost respektovat (vybírat zpočátku snímky divácky atraktivnější, při úvodním slovu i při výběru filmu zohlednit i věk a vyspělost diváků atd.). Odměnou je pak potlesk na konci filmu a zájem studentů o něm dále hovořit, vyhledat si k němu další informace. Lektor může doporučit studijní materiál, příp. i www adresu na internetu. Tady se otevírá prostor i pro učitele (český jazyk, cizí jazyky, dějepis, zeměpis, estetická výchova apod.).
S ohledem na společný zážitek v kině se snažíme, aby pedagogický dohled v kině zajistil učitel, který filmu "fandí" a s filmovým zážitkem bude chtít a dokáže v hodině dále pracovat. Vyučovací hodina strávená diskusí nad kvalitním filmem jistě není ztracenou hodinou.
Kultivace žáků v kině probíhá i v oblasti pravidel filmové kultury:
-
Vypni mobilní telefon.
-
Napít se můžeš, jíst ne (především popcorn).
-
Neobtěžuj okolí (šustící sáček, "vtipné" poznámky, hudba do sluchátek apod.), tvého souseda film zaujal a chce se nerušeně dívat.
-
Vydrž sedět i při titulcích (v sále se nerozsvěcí, když tě nebaví titulky číst, zamysli se nad tím, co jsi právě viděl).
Co projekt studentům přináší, se pokusily zjistit již dvě anonymní ankety. Celkem 259 studentů (z 283) považuje projekt za přínosný z hlediska rozšíření jejich kulturního obzoru. Součástí anket byly i návrhy studentů na projekce příští sezóny, ze kterých se dá vysledovat vyspělost pisatelů. Z mnohých návrhů jasně vyplývá, že projekt, který studentům pomůže formovat hranice vkusu, je velmi potřebný. Dokážou pak lépe rozeznat a odmítnout podbízivá a prázdná díla.
Při sestavování programu na další školní rok vybíráme 12 filmů podle následujících kritérií:
-
do trojice filmů pro konkrétní ročník vybrat:
-
film český (československý), mimoevropský (obvykle USA) a evropský;
-
film starý (i němý), 60.-70. léta, novější;
-
cizí filmy s titulky a vyučovaným jazykem (angličtina, němčina, francouzština);
-
snímky s přesahem do školních předmětů:
-
zajímavá lokace - zeměpis;
-
historické období, osobnost - dějepis;
-
scénář podle literární předlohy - český jazyk a literatura;
-
hudební doprovod - hudební výchova;
-
změny ve společnosti - základy společenských věd;
-
apod.
Před výběrem snímků také oslovujeme učitele s dotazem, který film by vhodně doplnil látku, a někdy přijdou s nápady i žáci samotní. Většina snímků je však archivních, a tak záleží také na tom, které filmy se podaří sehnat v dostatečné kvalitě a s filmovými právy pro projekci v kině. Výsledný výběr pak představuje určitý kompromis.
Pro představu vyjmenuji některé uvedené filmy, které nezestárly a mohou současné mladé lidi motivovat co do zájmu o kinematografii a její historii (řazeno abecedně).
České:
Adelheid, Černý Petr, Daleká cesta, Divá Bára, Erotikon, Hej rup!, Hoří, má panenko, Hořící keř, Kladivo na čarodějnice, Konec starých časů, Lásky jedné plavovlásky, Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Petrolejové lampy, Romance pro křídlovku, Romeo, Julie a tma, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Spalovač mrtvol, Údolí včel, Ucho, Valerie a týden divů, Všichni dobří rodáci, Žert.
Mimoevropské:
Absolvent, Anna Karenina, Bezstarostná jízda, Bonnie a Clyde, Casablanca, Diktátor, Harold a Maud, Hlava 22, Hluboký spánek, Kabaret, Kid, Malý velký muž, Moderní doba, Motocyklové deníky, Na sever Severozápadní linkou, Na východ od ráje, Nesnesitelná lehkost bytí, O myších a lidech, Princezna Mononoke, Přelet nad kukaččím hnízdem, Půlnoční kovboj, Rosemary má děťátko, Schindlerův seznam, Sláva, Společnost mrtvých básníků, Vlasy, Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat), West Side Story, Zabriskie Point.
Evropské:
Amarcord, Bio Ráj, Dvojí život Veroniky, Fish Tank, If..., Jméno růže, Kabinet
dr.
Caligariho, Křižník Potěmkin, Le Havre, Lore, Mefisto, Mechanický pomeranč, Metropolis, Muž bez minulosti, Náš vůdce, Nebe nad Berlínem, Plechový bubínek, Romeo a Julie, Sloní muž, Smrt v Benátkách, Unaveni sluncem, V červenci, Velká iluze, Zločin a trest, Zvětšenina, Žlutá ponorka.
Ke stažení: Zlaté fondy, Programy FaŠ KV, Sto nejlepších filmů zde:
http://gymkvary.cz/node/225

Související dokumenty