Program Street Law pomáhá středoškolákům zažít právo jinak

Co mám dělat, když mi přijde dopis od soudu? Jaký je rozdíl mezi přestupkem a trestným činem? Může prezident odmítnout jmenovat konkrétního ministra? Kdy mohu odstoupit od smlouvy a jak mám reklamovat zboží? To jsou příklady témat, která řeší studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy na středních školách v rámci projektu Street Law, kterému se během téměř 10 let své existence podařilo shromáždit či vyvinout a ozkoušet řadu výborných aktivit i celých lekcí práva. Budoucí právníci plánují své semináře po domluvě se středoškolskými učiteli tak, aby dokázaly středoškoláky zaujmout. Nejedná se o přednášky, ale o vyhledávání informací v textu zákona, modelové situace, řešení konkrétních právních případů, hledání chyb ve smlouvě či práci s dalšími autentickými materiály. Cílem článku je blíže představit jak fungování projektu Street Law a jeho osvědčené postupy, tak přínosy pro středoškolské studenty. Blíže se pak zaměříme na konkrétní používanou vzdělávací metodu, kterou jsou simulované soudy, a to, jak je se studenty na střední škole pořádat.

Program Street Law pomáhá středoškolákům zažít právo jinak1)
Mgr.
Hana
Draslarová,
interní doktorandka, katedra politologie a sociologie PF UK
JUDr. Mgr.
Michal
Urban,
Ph.D.,
vedoucí programu Street Law PF UK, odborný asistent, katedra politologie a sociologie PF UK
Projekt Street Law
Úkolem právnických fakult je nepochybně dobře vzdělávat budoucí soudce, advokáty či státní zástupce, vybavit je vedle znalostí práva i právními dovednostmi a pomoci jim pochopit hodnoty, které právo hájí. Současně by se právníci už během svého studia měli setkávat s neprávníky a s nimi o právu diskutovat, protože jim tím jednak pomohou porozumět základům práva a současně budou sami lépe rozumět jak právu jako takovému, tak svým budoucím klientům. Zhruba tyto úvahy společně s inspirací v podobě původního Street Law kurzu v americkém Washingtonu, D. C.,2) vedly k pokusu založit Street Law program na nejstarší české univerzitě.
Pokus se to ukázal být úspěšný a na podzim roku 2009 se studentům Právnické fakulty Univerzity Karlovy poprvé otevřel volitelný předmět, v rámci kterého studenti fakulty absolvují úvodní didaktickou průpravu a následně odcházejí na praxi na střední školu, kde odučí 10 hodin práva převážně v hodinách základů společenských věd. Předmět sice prošel během let mnoha změnami3), jeho základní půdorys ovšem zůstal stejný. Doposud jej absolvovalo téměř 300 studentů práv a došlo k zapojení několika desítek středních škol a více než 5 000 středoškoláků. Studenti vyučují především na pražských školách, nezřídka však vyjíždějí učit na své „domovské“ školy (např. do Brna či Českých Budějovic).4)
Motto Street Law zní: „Zažít právo jinak. Hravě a interaktivně. S právníky.“ V rámci projektu se proto středoškoláci seznamují s právem interaktivní metodou, právo poznávají na konkrétních případech a tak, jak ho běžně mohou zažít (když jdou reklamovat mobilní telefon či nastoupí na brigádu a personalista jim nabídne práci bez smlouvy). Hodiny jim pomáhají ztratit před právem přehnaný ostych a troufnout si přečíst svou pracovní smlouvu, dopis od státní instituce či smluvní podmínky konkrétního e-shopu, vyznat se v nich a dokázat následně jednat - zformulovat odpověď, uvědomit si, co by mohli udělat, případně dojít k závěru, že potřebují od někoho poradit. O případech studenti též diskutují, takže zlepšují své formulační a prezentační schopnosti a učí se poslouchat druhé. Celkově by se tím měli stávat méně snadnými oběťmi nejrůznějších manipulací, kterých je dnešní společnost bohužel plná a nevyhýbají se ani mladým lidem.
Střední školy mohou se Street Law spolupracovat dvěma způsoby. Dlouhodobější formou spolupráce je umožnění absolvování výše nastíněné praxe studentů právnické fakulty v rozsahu 10 vyučovacích hodin v rámci výuky základů společenských věd či seminářů práva. Spolupráce však může být také krátkodobější či jednorázová, kdy studenti či absolventi předmětu připraví simulovaný soud či seminář na vybrané téma, v podstatě „na klíč“.5) Je pochopitelné, že z kapacitních důvodů je snazší zajistit semináře v Praze a okolí, řada seminářů či simulovaných soudů se však uskutečnila i mimo Prahu, případně v rámci školních exkurzí, které lze spojit s návštěvou právnické fakulty (a především její simulované soudní síně).
Učitel určí témata a seminář se pro jeho třídu ušije na míru
Právo není jednoduché a v mnoha každodenních situacích se jeho znalost vyplácí. Právní gramotnost patří mezi klíčové kompetence, kterými by měla škola vybavit mladé lidi předtím, než se s právem začnou naplno potkávat jako zaměstnanci, spotřebitelé, voliči, rodiče, daňoví poplatníci, svědci a někteří bohužel i jako oběti či pachatelé trestných činů. Proto je jedině správné, že i RVP pro střední školy, ve kterých právo nalezneme hned v několika oblastech, vyžadují (dle našeho názoru nemalou) znalost práva.6)
Žáci a studenti se s právem samozřejmě dostávají do kontaktu mnohem dříve než po opuštění školních lavic. Během výuky se ovšem často stává, že ani středoškolští studenti si působení práva v běžných situacích vůbec neuvědomují. U mladších studentů se klasicky jedná o přesvědčení, že nikdy neuzavřeli žádnou smlouvu, a to až do chvíle, než jsou dotázáni, jak daný den přijeli do školy či kdy naposledy si ve školním bufetu kupovali svačinu. Mnoho studentů tak vyrůstá s pocitem, že právo ani jeho znalost vlastně k ničemu nepotřebují, a že až „o něco půjde“, dají si pozor či se s někým poradí. Ve skutečnosti uzavíráme smlouvy a činíme jednotlivé právní úkony bez nadsázky denně. Protože však v naprosté většině případů z našeho jednání nevznikají spory, případně jde o konflikty jednoduše řešitelné, můžeme žít ve sladké iluzi, že se nás právo vlastně netýká a že ho vlastně ani nepotřebujeme. Můžeme dodat, že tento pocit mají zejména ti šťastnější z nás, resp. z našich žáků. Dle našich zkušeností takřka v libovolné třídě dokážou studenti ve svých vlastních životech či rodinách najít celou řadu právních záležitostí, které již museli řešit: od rozvodů a svěřování do péče přes sousedské spory, spory se zaměstnavateli jejich rodičů či studentů samotných, žádosti o přiznání občanství až po ohlašování trestných činů či spolupráci s policií či soudy při podávání svědectví.
Svět práva je značně rozsáhlý, proto ambicí Street Law rozhodně není naučit všechno. Obsah seminářů na konkrétní škole je z velké části ovlivněn konkrétní poptávkou středoškolského učitele - jaká témata mu přijdou pro studenty potřebná či zajímavá, jaká nechá raději odučit studenty práv a nebude je učit sám, jaká slíbil ve svém tematickém plánu, jaká vyžaduje příslušný školní a rámcový vzdělávací program. Pomocí průsečíku všech těchto (a dost možná i dalších) otázek zvolí učitel ve spolupráci se studenty práv vhodná zacílení hodin věnovaných právu. Ať už je téma jakékoli, vždy zde rozhodující roli hraje snaha ukázat studentům, jak se jich dotýká a proč je pro ně důležité. A to pokud možno interaktivní formou, která do uvažování o právu a hledání konkrétních příkladů zapojí samotné studenty.
Specifikem českých i zahraničních Street Law programů není jen vtažení studentů práv do výuky práva, ale také důraz na používanou metodologii. Nejedná se o přednášky, základem je interaktivní forma výuky.7) Nezřídka se tak hodiny skládají mimo jiné z vyhledávání informací v textu zákona, modelových situací, řešení konkrétních právních případů, hledání chyb ve smlouvě či práce s dalšími autentickými materiály. Mnohdy se ukazuje, že přestože studenti neznají právní jazyk a čtení právních dokumentů pro ně může být obtížné, dostanou-li čas, dokážou mnoho právem předvídaných řešení či argumentů sami vymyslet. S obdobnými situacemi se pak mohou setkat i v reálném životě. Inovativní metodou výuky, která je ve Street Law často využívána, jsou pak simulované soudy.
Simulované soudy jako součást výuky práva
Přečíst si kus zákona či soudního rozhodnutí studenti, zejména pod vedením budoucích právníků, jistě zvládnou. Street Law ale nepochybuje také o tom, že za asistence studentů právnické fakulty dokážou středoškoláci připravit a sehrát simulovaný soud (někdy označovaný též jako moot court), a seznamovat se tak s právem poněkud netradičním způsobem. Středoškolské soudní jednání má předem dané obrysy (zadání případu, svědecké výpovědi apod.), jeho průběh a výsledek však závisí na dané třídě. Soudce, státní zástupce, obhájce, obžalovaného i svědky představují samotní studenti. Jistě, některá třída je samostatnější než jiná, někdo dokáže svoji roli sehrát zcela bravurně a někdo jen ztěžka přeříká text mu přidělený, některý advokát bude citovat paragraf za paragrafem a jiný jen paušálně říkat, že je jeho klient zcela určitě nevinen. Opakovaně jsme nicméně byli svědky toho, že se třída - a to někdy i poměrně těžko zvladatelná - dokáže pro simulovaný soud nadchnout.8)
Simulovaný soud může co nejvíce odpovídat reálnému průběhu jednání (studenti sami připravují například obžalobu a sepisují písemné vyhotovení rozsudku), ale je možné ho realizovat také ve zkrácené podobě. Případy lze použít nejrůznější - reálné i smyšlené, z trestního i civilního práva. Autorský tým Street Law přichystal skripta, která obsahují jednak návod, jak simulované soudy připravovat, jednak čtyři konkrétní zpracované případy připravené k užití v hodinách včetně zadání rolí, relevantních právních ustanovení a právních dokumentů.9) Tato skripta jsou určena jak studentům právnických fakult chystajícím simulované soudy pro středoškolské studenty, tak středoškolským učitelům, kteří by si sami chtěli tuto interaktivní výukovou metodu vyzkoušet.
Nepochybujeme přitom o tom, že právě řada středoškolských učitelů dokáže s pomocí těchto skript simulované soudy uspořádat. Skripta jim pomohou vybrat vhodný případ, přidělit role jednotlivým studentům, provést studenty celým jednáním a nakonec celou zkušenost i společně rozebrat a zhodnotit. Právě na reflexi celého soudního jednání ve skriptech klademe velký důraz, neboť právě díky ní se mohou studenti naučit mnohem víc, než co si odnesou ze simulovaného soudu v případě, že ho učitel nechá „jen“ proběhnout. Abychom učitelům práci se skripty usnadnili, organizujeme i speciální semináře zaměřené na pořádání simulovaných soudů, ve kterých si sami vyzkoušejí soud sehrát.
Během samotných simulovaných soudů typicky padají i konkrétní otázky ohledně technických náležitostí soudního jednání: Musím vstávat, když mluvím? Mohu vznášet námitky? Co mám dělat, když si jsem jistý, že svědek nemluví pravdu? Jak mám coby soudce obnovit klid v soudní síni (a mám k dispozici kladívko)? I odpovědi na tyto otázky pomáhají studentům upravit leckdy velmi zkreslené představy o průběhu soudního jednání získané z různých populárních televizních pořadů a filmů. V průběhu přípravy na soud studenti testují své schopnosti vyhledat konkrétní informace a porozumět zadání, během samotného soudu je zde velký prostor pro rozvoj velmi cenných prezentačních a argumentačních dovedností. Ohlasy od samotných studentů jsou pak opakovaně velmi pozitivní.10)
Moderní pedagogika nás opakovaně upozorňuje, že ve vzdělávání nelze dost dobře ničím nahradit osobní zkušenost studentů. Simulované soudy pomáhají studentům takovou zkušenost získat, a to celé třídě najednou a ve značně netypické konstelaci. Vyzkoušejí si role jednotlivých právníků, budou muset přečíst výňatky ze zákonů a rozhodnout, jak mají být interpretovány, budou muset vynést rozsudek, který ostatní přijmou nebo budou kritizovat. Celé soudní jednání může přerůst v rozpravu nad konkrétní právní úpravou. Je například spravedlivé zakázat majiteli sběrny kovů bránit svůj majetek před zloději za pomocí střelné zbraně? Je namístě, aby se spory mezi studenty ve škole řešily až u soudu? Jak jinak regulovat chování lidí než podle práva? V čem se právo a soudní systém ukazují jako silné a kde naopak spočívají jejich slabiny? Všechny tyto otázky mohou být v rámci rozboru soudního jednání otevřeny a nedávno získaná zkušenost ze simulovaného soudu může sloužit jako zdroj konkrétních příkladů a argumentů i jako důležitá kotva společných úvah. Je zjevné, že na takto pojatou reflexní část hodiny nebude stačit pár minut v závěru, jak bohužel bývá v řadě hodin typické. Otázky i zážitek soudního jednání mohou tvořit osu navazujících hodin.
Podobně, nebo právě v kombinaci s vlastním simulovaným soudem, může fungovat i společná návštěva skutečného soudního jednání. Je možné si ji domluvit na konkrétním soudě v blízkosti školy (nejlépe přes tiskového mluvčího soudu) nebo je možné se obrátit na program Street Law, který má k dispozici databázi soudců, kteří jsou ochotni do svých jednacích síní vpustit školní třídy a po skončení jednání s nimi o případu diskutovat.
Podpora pro učitele i studenty
I po téměř 10 letech fungování Street Law v Praze tvoří základ projektu spolupráce se středními školami, nezůstalo však jen u ní. Postupně se vytvořil tým složený především z absolventů daného volitelného předmětu, který realizuje návazné projekty.11) V rámci těch studenti a absolventi právnických fakult vzdělávají v právu další skupiny obyvatel, například seniory nebo děti ze znevýhodněných sociálních skupin, a to v souladu s výše popsanými myšlenkami Street Law. Již řadu let jsou také pořádány vzdělávací kurzy pro středoškolské učitele či studenty Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, na kterých jsou sdíleny osvědčené metody a aktivity, dobré zdroje i znalosti konkrétních právních témat, včetně přípravy na vedení simulovaných soudů.12)
Doufáme, že tento příspěvek nejen umožní projektu Street Law navázat spolupráci s novými středními školami, ale především přispěje k rozšíření užívání simulovaných soudů jako efektivní výukové metody na dalších středních školách. Učitelům pak doporučujeme simulovaný soud v jejich třídě vyzkoušet a věříme, že právě simulovaný soud přinese mnoho zkušeností a pozitivních zážitků jim i jejich studentům.
Více informací na: http://www.streetlaw.eu/
1 Článek vychází z textu DRASLAROVÁ, H. a M. URBAN. Street Law - zažít právo jinak? Školní poradenství v praxi. 2018, č. 5, s. 32-35, který dále rozvíjí a aktualizuje na středoškolskou realitu.
2 Blíže k původnímu washingtonskému programu, kterým je pražský inspirován, např. zde: ARTHURS, S. a kol. From Zero To 60: Building Belief, Capacity And Community in Street Law Instructors in One Weekend. International Journal of Clinical Legal Education. 2017, roč. 24, č. 2, s. 118-241.
3 Navyšoval se počet studentů, kteří si předmět mohou zapsat, pro studenty vznikla skripta a mohou využívat databázi ozkoušených hodin, které nabízí web www.streetlaw.eu, i mnoho dalších dokumentů dostupných ve vzdělávacím online prostředí Moodle. Rozšířil se také počet vyučujících (zpravidla kurz učí dvojice učitelů) , před odchodem na praxi mají studenti možnost předvést ukázkovou hodinu a získat na ni zpětnou vazbu a zcela nově pak během praxe zpracovávají reflexní deník.
4 Street Law je v zahraničí velmi oblíbeným konceptem, v České republice pak funguje v různém rozsahu též na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
5 Učitelé se mohou na Street Law obrátit prostřednictvím uvedených stránek www.streetlaw.eu/kontakty/ a domluvit si konkrétní formu spolupráce v závislosti na přáních a představách učitele a kapacitních a organizačních možnostech Street Law týmu.
6 Viz např. BALADA, J. a kol. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. Dostupné online z: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-gymnazia>. Street Law spolupráce probíhá především s gymnázii, proto zde uvádíme jejich RVP. Vedle toho ale nalezneme právo a požadavky na jeho znalosti v obdobném rozsahu i v dalších RVP, a to pro střední odborné vzdělávání.
7 Při přípravě hodin je důraz kladen na zohlednění poznatků moderní pedagogiky. Například PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2008.
8 Více o zpětné vazbě od studentů např. zde: KRUPOVÁ, T., POŠÍKOVÁ, L., FRIEDEL, T. a J. POTUCKÝ. Do moot courts belong to high schools? And if so, under what circumstances? International Journal of Clinical Legal Education. 2013, roč. 19, s. 405-412.
9 URBAN, M. a kol. Moot court ve výuce práva. Praha: Nakladatelství Kosová Eliška - MAKEdetail, 2014. Dostupné online z: http://streetlaw.eu/soubory/dokumenty/moot-court-ve-vyuce-prava-prakticky-pruvodce.pdf
10 Jako příklad pozitivní zpětné vazby uvádíme vyjádření jednoho ze středoškolských studentů: „Simulovaný soud bychom měli mít častěji, hodně jsem se díky tomu naučil.“ Efektivitu této výukové metody potvrdil i výzkum absolventky Street Law, viz: ADÁMKOVÁ, K. Právní gramotnost studentů středních škol a její rozvoj pomocí simulovaných soudů. Právnická fakulta Univerzity Karlovy, 2017. Diplomová práce.
11 Více informací o jednotlivých projektech lze nalézt na www.streetlaw.eu.
12 Více o kurzech je možné dohledat zde: http://streetlaw.eu/kurzy-pro-ucitele/.

Související dokumenty