Předškolní vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj - světový projekt OMEP

Vydáno:

Světová organizace pro předškolní výchovu - OMEP - v roce 2009 na svém Světovém shromáždění v Lagosu v Nigérii vyhlásila projekt, jehož tématem je výchova pro udržitelný rozvoj. Cílem projektu je posilovat uvědomění členů OMEP, malých dětí a jejich učitelů a rodičů o předškolní výchově pro udržitelný rozvoj. V dokumentech o udržitelném rozvoji se píše o souvisejících a vzájemně se podporujících pilířích udržitelného rozvoje, jimiž jsou sociální rozvoj, ekonomický rozvoj a ochrana životního prostředí.

První fáze projektu – interview s dětmi
PhDr.
Dana
Moravcová
Ph. D.
předsedkyně OMEP ČR, ředitelka MŠ Čtyřlístek, Praha 2
První fáze projektu - interview s dětmi
Obsahem
první fáze
byly záznamy a interpretace rozhovorů s dětmi nad obrázkem zeměkoule, kterou děti čistí a umývají. Byl zdůrazněn především třetí pilíř udržitelného rozvoje, a to ochrana životního prostředí.
Obrázek měl inspirovat děti k tomu, aby se rozhovořily o tom, co na obrázku vidí, co se na obrázku děje, co děti na obrázku dělají a proč.Teprve v závěru měla být dětem položena otázka, zda už někdy slyšely pojem „udržitelný rozvoj“ a zda vědí, co to znamená. Rozhovory byly zaznamenány a následně sumarizovány a analyzovány.
Důvodem (cílem), pro který jsme se rozhodli do projektu zapojit, bylo zjistit, jak děti v ČR vnímají obrázek – logo, jaké povědomí mají, v přeneseném smyslu, o udržitelném rozvoji, jaké asociace v nich obrázek probudí a v neposlední řadě také to, jak děti v ČR obstojí v porovnání s dětmi v ostatních zemích.
Celkem se projektu zúčastnilo
44 mateřských škol
a jedna soukromá osoba. Většina škol (38) se nacházela ve velkých (Praha, Plzeň) a středně velkých městech (Sušice, Domažlice, Rokycany). Pouze šest škol bylo venkovských. Dotazováno bylo celkem 519 dětí, převážně ve věku 3–6 let.
Do doby realizace světového projektu k danému tématu jsme se domnívali, že předškolní děti příliš velké povědomí o ochraně životního prostředí, ekologii a dalších podtématech, které s pojmem VUR souvisejí, nemají.
Po vlastní realizaci rozhovoru s dětmi a pročítání jednotlivých formulářů jsme dospěli k závěru, že opak je pravdou. Děti vnímají informace, které slyší, aniž by to byl ze strany dospělých záměr a v okamžiku, kdy dostanou konkrétní podnět, jsou schopné je použít. Při opakovaném pročítání odpovědí a zamyšlením se nad nimi nám nepřipadá, že by odpovědi dětí zohledňovaly problémy, které se v současnosti řeší pouze v ČR. Předpokládali jsme, že odpovědi dětí z různých zemí, až na výjimky, budou po celkovém vyhodnocení podobné.
Česká republika vyzvala mateřské školy, aby se pokusily s dětmi projektované téma výtvarně zpracovat. Při této příležitosti byla zorganizována putovní výstava obrázků, které děti k danému projektu vytvořily.
Druhá fáze projektu – předškolní výchova pro udržitelný rozvoj v praxi
Na první část projektu byly zaznamenány velmi pozitivní ohlasy – zejména ohledně metodologie, snadnosti realizace, přímé komunikace s dětmi. Pokračování v následujících letech bylo
zaměřeno na práci s tématem udržitelného rozvoje v praxi mateřských škol
a jiných zařízení pro předškolní děti.
Vodítkem pro návrhy a realizace konkrétních projektů bylo tzv. 7R, tedy:
 
Respektuj...práva dítěte
 
Reflektuj...kulturní rozdíly světa
 
Znovu přemýšlej (rozvažuj) ...že lidé dnes hodnotí (oceňují, váží si) jiných věcí
 
Znovu použij...staré věci
 
Redukuj...můžeme udělat více s málem
 
Recykluj...někdo jiný to může znovu (ještě) použít
 
Znovu rozšiřuj...zdroje mohou být použity rovnoměrněji (spravedlivěji)
Účastníci si zvolili jedno nebo více uvedených témat a s dětmi na nich pracovali. Ti, kteří se zúčastnili první části projektu, už z rozhovorů s dětmi věděli, co je pro děti důležité. Druhá část projektu tedy byla v praxi pokračováním toho, co se dospělí dozvěděli v části první. Přes počáteční problémy s organizací projektu se nám podařilo získat celkem 19 projektů.
Příklady činností:
Pozorování vývoje motýla z larvy, sběr obalového odpadu a jeho využití pro další činnosti dětí, hry s plastovými víčky, práce s obvazovým materiálem, pokusy, putovní výstava, prezentace v místním tisku, využití PET lahví jako hudebního nástroje, sběr starých mobilních telefonů, práce s mapou, ochutnávka jídel, sběr hraček, se kterými si již děti nehrají – dar dětem do dětského domova, využití obalového materiálu pro výtvarnou a pracovní činnost aj.
Zhodnocení realizace projektu učiteli:
Krátce po zahájení projektů si děti začaly všímat nepořádku v okolí mateřských škol a s chutí pomáhaly při úklidu zahrady i blízkého okolí. Při použití obalů k tvořivému vyrábění děti překvapily originálními nápady. Učitelé zjistili, že děti mají přehled o svém okolí a o okolní přírodě. Vědí, jak se mají v přírodě chovat, a mají rády vycházky do parku i do lesa. Některé z učitelek z mateřských škol se rozhodly v projektu pokračovat. Chtějí docílit toho, aby si děti uvědomily, že i na nich záleží, jak bude vypadat náš svět, a že je třeba společně vytvářet podmínky pro trvale udržitelný rozvoj.
Třetí fáze projektu – mezigenerační rozhovory o trvale udržitelném rozvoji
Na podzim 2012 byla zahájena
třetí fáze zaměřená na mezigenerační dialog o tématech udržitelného rozvoje.
Ve třetí části projektu o předškolní výchově k udržitelnému rozvoji je perspektiva rozšířena za hranice mateřských škol. Děti a jejich učitelé jsou vyzváni k tomu, aby zahájili mezigenerační dialog s generací prarodičů nad specifickými tématy udržitelného životního stylu. Mezigenerační dialog nad tématy udržitelného rozvoje byl zvolen jako nástroj k realizaci aktivit zahrnujících všechny dimenze udržitelného rozvoje, a to sociokulturní, environmentální a ekonomickou. Spolu s dětmi je třeba vybrat jeden ze tří cílů této fáze projektu:
Cíl č. 1: Jak používáme plasty?
Redukování počtu plastových lahví a sáčků používaných v mateřské škole a doma.
Příklady otázek pro prarodičovskou generaci:
 
Jak jste přepravovali vodu před tím, než se začaly používat plastové lahve?
 
Co jste používali místo plastových lahví a sáčků?
 
Máte nějaká doporučení, jak můžeme omezit používání plastů?
Cíl č. 2: Odkud bereme potraviny?
Vytvoření nové zahrádky v okolí mateřské školy k pěstování zeleniny a ovoce.
Příklady otázek pro prarodičovskou generaci:
 
Měli jste doma zahrádku nebo pole? Co jste tam pěstovali?
 
Jak založit takovou zahrádku? Co vše je k tomu potřeba?
 
Můžete nám s tím pomoci?
Cíl č. 3: Jak si hrajeme s hračkami a s ostatními dětmi?
Sdílení tradičních her a hraček s dětmi z jiných mateřských škol a škol z okolí nebo kdekoliv jinde na světě.
Příklady otázek pro prarodičovskou generaci:
 
Jaké hry jste hráli, když jste byli dětmi?
 
Pamatujete si nějaké hračky, s nimiž jste si rádi hráli?
 
Vzpomínáte si na nějaké tradiční hry, které byste nám mohli popsat, případně nás naučit?
Dalším krokem je realizace jednoho z uvedených cílů.
Po uskutečnění rozhovorů děti diskutují o rozdílných odpovědích, které získaly, a srovnávají je s tím, co znají ze svého života. Nápady, s nimiž děti přicházejí, je třeba zaznamenávat a na základě nich naplánovat konkrétní aktivitu směřující k jednomu nebo více uvedeným cílům.
Členové předsednictva Českého výboru OMEP připravují v rámci světového projektu další aktivity. Byla to nejen putovní výstava obrázků k tématu zpracovaném dětmi, ale i tematické konference. První se konala v listopadu 2011 v Toulcově dvoře ve spolupráci s Asociací lesních školek a nesla název
Příroda a kultura v mateřské škole – vzdělávání pro udržitelný rozvoj
a zohledňovala pilíř ochrany životního prostředí. Další ze série konferencí s názvem
Respektování dítěte
se konala v dubnu v Praze a reflektovala pilíř sociálního rozvoje. V konferencích budeme pokračovat a prosíme o podněty ze strany veřejnosti, jaká témata by uvítala. Více informací o ČV OMEP a realizaci jednotlivých fází světového projektu naleznete na
ZDROJE
 
Informační materiály o realizaci světového projektu
prof. PhDr. Milady Rabušicové, Ph.D.

Související dokumenty