Finové mají 50 let zkušeností s kariérovým poradenstvím

V současnosti je ve Finsku o kariérové poradenství velký zájem, a to v souvislosti s aktuální reformou vzdělávacího systému. Máme nové kurikulum jak pro základní školy, tak pro školy střední, všeobecného i odborného zaměření.

Důvodem reformy v odborném vzdělávání jsou nedávné změny na trhu práce. Už před deseti lety jsme provedli jednu reformu, ale pokud jde o kariérové poradenství, musíme jít o 50 let nazpět. V sedmdesátých letech minulého století proběhla ve Finsku rozsáhlá reforma, kdy jsme zavedli devítileté všeobecné vzdělávání, předtím jsme měli duální systém. Cílem bylo podpořit finskou ekonomiku, která přecházela od zemědělství do průmyslové éry. A v té době vznikl politický konsenzus, že jedním ze způsobů, jak informovat o příležitostech na trhu práce, je zavedení kariérového poradenství do kurikula.

Od té doby je kariérové vzdělávání zahrnuto přímo do rozvrhu žáků jako povinný školní předmět s hodinovou dotací. Cílem bylo také podpořit implementaci školské reformy a kariérové poradenství bylo v té době nositelem změny v systému. Skrze něj se komunikovaly změny směrem k žákům, rodičům, zaměstnavatelům i učitelům a také probíhalo školení kariérových poradců.

Když jsme v roce 2014 provedli reformu kolem nového kurikula, byla na úrovni vlády sestavena pracovní skupina, která diskutovala o přidělení časové dotace pro kariérové poradenství. Tehdy jsme říkali, že pokud je kariérové poradenství a vzdělávání povinným předmětem, bude finančně efektivní mít jako preventivní opatření zahrnutu celou věkovou kohortu žáků. V současné době máme kariérové poradenství a vzdělávání v 1. až 6. ročníku jako průřezové téma a učitelé musejí vymyslet způsob, jak se mu ve výuce věnovat. Kariérové poradenství je součástí práce třídního učitele. V 7. až 9. třídě je povinná 76hodinová dotace ve výuce. Na úrovni střední školy je to rovněž 76 hodin. Tato časová dotace se ve všeobecném středoškolském vzdělávání zvýšila až v loňském roce, do té doby to bylo jen 38 hodin. To je pro nás signál, že si vláda uvědomuje důležitost postavení kariérového poradenství a vzdělávání ve školách. Stejná situace panuje i v odborném vzdělávání.

K realizaci kariérně zaměřeného vzdělávání musejí mít učitelé speciální kvalifikaci. V zákoně je popsáno, že abyste tuto práci mohli vykonávat, potřebujete mít vystudovaný magisterský studijní program v oboru kariérového poradenství nebo získat 60 ECTS z postgraduálního vzdělávání, pokud už máte magisterský titul jako učitel. V současné době působí v systému 1050 učitelů poskytujících kariérové poradenství a vzdělávání a 97 % z nich má pro tuto práci odbornou kvalifikaci, na úrovni středoškolského vzdělávání máme téměř 100 % kvalifikovanost.

Každá škola by měla mít za tímto účelem určeného učitele. Aktuálně vychází průměrně jeden poradce na 300 žáků. A co kariéroví poradci ve škole dělají? Fungují zejména v 7. až 9. ročnících základních škol a na středních školách a zabývají se hlavně čtyřmi úkoly: Za prvé mají na starosti obsah vzdělávacích aktivit ve výuce v rámci rozvrhu a za druhé poskytují individuální poradenství, buď jednotlivcům, nebo v malých skupinách. Jejich třetím úkolem je budování vztahů se subjekty na trhu práce - s firmami a dalšími organizacemi, protože součástí kariérového vzdělávání jsou dva týdny praktické stáže, které musejí žáci absolvovat nad rámec povinné alokace 76 hodin vzdělávacích aktivit. Na stáž ve firmě jsou vyčleněny dva týdny, jeden týden v 8. a jeden týden v 9. ročníku základní školy. Na úrovni střední školy není v tomto směru rozdíl, jestli si žák zvolil všeobecné nebo odborné zaměření.

Čtvrtým úkolem kariérových poradců je, aby ve škole podporovali komplexní přístup ke kariérovému vzdělávání. Pokud se podíváme na obecné cíle vzdělávání v našem kurikulu, jsou v něm popsány dovednosti jako zaměstnatelnost, dovednosti potřebné na trhu práce nebo aktivní občanství, takže každý učitel musí umět vysvětlit, jak se jeho předmět, například matematika nebo cizí jazyk, týká uplatnitelnosti na trhu práce. Kariérové poradenství je zastřešujícím úkolem pro všechny učitele. Kariéroví poradci také odpovídají za integraci kariérového vzdělávání do výuky a poskytují mentorskou a peer podporu ostatním učitelům ve škole při plnění těchto úkolů. Komunikují se žáky, pracují s ostatními zaměstnanci, mají přesah na trh práce a také kontakt s rodiči. A co se týče přechodu mezi stupni škol, kariéroví poradci ve všeobecném vzdělávání spolupracují se sítěmi středních škol a poskytovateli dalšího vzdělávání.

Úkolem kariérových poradců je také vypracování strategického a provozního plánu pro školu, zasazeného do lokálního kontextu, takže součástí jejich činností je rovněž spolupráce s pracovníky s mládeží, školním psychologem, speciálními pedagogy, školními zdravotníky apod. Z tohoto pohledu se jedná o „multitaskingovou“ roli.

V národním kurikulu je zapojení rodičů povinným prvkem. Uvádí se v něm, že žáci a jejich rodiče mají mít možnost volby v základním vzdělávání, a popisuje se, jaké jejich volba může mít důsledky pro studium a budoucnost žáků. V 1. až 6. ročníku si děti například vybírají cizí jazyky a variabilní obsah učiva a rodiče musejí být informováni o všech možnostech a případných budoucích důsledcích. Když studenti volí střední školu, rozhodují o ní sami, ale rodiče jim volbu musejí potvrdit.

Rodiče jsou také často vyzýváni školou k prezentaci svých pracovních zkušeností v rámci školních aktivit. Žáci mohou realizovat pracovní stáže na pracovištích svých rodičů, pokud jsou zaměstnáni nebo podnikají. Rodiče mohou být pozváni na besedu se žáky o možnostech budoucího uplatnění nebo na rodičovská setkání. Stejně tak navštěvují schůzky, kde jsou informováni o různých možnostech dalšího vzdělávání svých dětí. Ale říkáme, že je to žák, kdo se rozhoduje; rodiče podpisem potvrzují jeho výběr, ale jde o rozhodnutí žáka a ani škola mu nemůže nic diktovat. Ve Finsku máme jednotný systém pro přijímací řízení na střední školy, který používají žáci vycházející ze všeobecného vzdělávání v 9. ročníku základních škol. Jejich aktuální vzdělávací výsledky na základní škole jsou rozhodující pro přijetí na školu střední.

Mohu začít od zaměstnavatelů. Národní organizace zaměstnavatelů ve Finsku má oddělení pod názvem Ekonomická informační kancelář, které poskytuje informace o současných potřebách dovedností na trhu práce a také o vývoji pracovního trhu. Na webových stránkách nabízejí zaměstnavatelé spoustu aktuálních informací a také sami poskytují školení pro kariérové poradce. Ti obvykle v pátek nemají výuku, takže se mohou účastnit podobných akcí, které organizují zaměstnavatelé, místní obchodní komora nebo odborová organizace.

Národní organizace zaměstnavatelů například motivuje firmy k tomu, aby přijímaly žáky na pracovní stáže na dobu jednoho týdne. Vyzývá je, aby žákům umožňovaly získání zkušeností touto formou, protože tak připravují situaci pro budoucí zaměstnavatele. Existuje také webová platforma , která je určená k tomu, aby pomáhala koordinovat a organizovat spolupráci mezi školami a firmami.

Úloha odborových svazů, místních obchodních komor a také zaměstnavatelských organizací spočívá i v tom, že se podílely na zpracování obsahu národního kurikula ve Finsku. Když jsme vyvíjeli obsah pro kariérové poradenství a vzdělávání ve školách, tyto organizace byly přizvány ke konzultacím, a mohly tak ovlivnit pojetí vzdělávacího obsahu v tomto směru. To znamená, že kariérové poradenství je považováno za silné pojítko mezi nevládními organizacemi a školami. V národním kurikulu je uvedeno toto: „Každá škola musí mít institucionální plán týkající se poskytování kariérového poradenství žákům. Plán musí obsahovat popis struktury, procesů, rozdělení práce a odpovědností zaměstnanců v rámci kariérového poradenství, jakož i místních sítí organizací na trhu práce, které by měly být vytvořeny k dosažení cílů kariérového poradenství. Musí být popsána spolupráce mezi rodinou a školou, mezi školou a světem práce a přechod do pracovního života. Naplňování institucionálního plánu by mělo být systematicky vyhodnocováno.“

Národní agentura pro vzdělávání zodpovídá za tvorbu základního kurikula a požaduje, aby bylo rozdělení práce mezi různými aktéry v oblasti kariérového poradenství definováno lokálně. Kurikulum na úrovni školy musí obsahovat popis toho, jak je v rámci školy implementována spolupráce s místním trhem práce a podnikatelskou komunitou. Pracovní stáže, návštěvy na pracovištích, práce na projektech, využití informačních materiálů z různých oborů a úvod do pracovního života jsou ústředními tématy této spolupráce. Do výuky různých předmětů jsou zahrnuty moduly, které propojují znalosti a dovednosti, jež škola poskytuje, v kombinaci s požadavky a možnostmi pracovního života. Důraz je kladen na podporu dovednosti plánovat vlastní vzdělávací a profesní dráhu, a to nejen v souvislosti s výběrem vyššího stupně školy.

V současné době rozvíjíme rámce, které nám umožní získat důkazy o přidané hodnotě kariérového poradenství. Pokud se podíváme na přechod ze základní školy na vyšší stupeň vzdělávání, je Finsko v porovnání s jinými zeměmi poměrně úspěšné. V posledních letech 95 % žáků pokračuje ve studiu na středních školách. Máme navíc města jako Tampere, jehož populace činí kolem 300 tisíc obyvatel, kde kladou na kariérové poradenství a vzdělávání a přístup k němu zvláštní důraz a také mají zvýšené povědomí o významu kariérového poradenství mezi učiteli a rodiči. Od roku 2004 v Tampere kariérové poradenství mapují a po každých čtyřech letech využívají evaluaci k tomu, aby je lépe zaměřili. A míra přechodu z úrovně základní školy do středoškolského studia je v tomto městě 99 %.

V roce 2012 obsahovalo mezinárodní šetření PISA také otázky týkající se kariérového poradenství a vzdělávání a žáci byli dotazováni, nakolik se účastní aktivit týkajících se kariéry, jako jsou návštěvy různých pracovišť vyšších stupňů škol, či majíli možnost konzultace s kariérovým poradcem nebo jiným odborníkem v tomto směru ve škole a také zda se naučili, jak si hledat práci, jak napsat životopis nebo kde získat informace o dalších možnostech vzdělávání. Finsko patřilo mezi země, které dosáhly nejvyššího hodnocení a kde žáci získali nejvíce informací přímo v rámci povinného školního vzdělávání, a ne mimo školu. Úspěšné byly také další země, kde bylo kariérové poradenství přímo začleněno do kurikula, jako Rakousko a Kanada, kde žáci odpovídali, že se dané dovednosti naučili v rámci školního prostředí.

Myšlenka ELGPN vznikla v roce 2006, kdy se konala konference ve Finsku. Bylo tam prohlášeno, že je třeba zjistit, nakolik jsou priority z usnesení Rady EU z roku 2004 naplňovány v členských státech EU. Prioritami této rezoluce byla podpora dovedností plánovat vlastní vzdělávací a profesní dráhu (tzv. career management skills), dostupnost kariérového poradenství, jeho koordinace a kvalita poskytovaných služeb a důkazy o jeho funkčnosti. Evropská komise uvedla, že pokud mají členské země zájem o strukturovanou spolupráci, je ochotná ji podpořit.

Síť byla poté budována ve čtyřech fázích: Nejprve jsme chtěli zjistit, kdo by měl být zapojen. Druhá fáze byla věnována prioritám a metodice práce. Pak jsme se dívali na to, co se děje v jednotlivých zemích, a nakonec jsme byli schopni hledat určité společné referenční body pro vzájemné učení mezi členskými státy. Uvědomili jsme si, že neexistuje jeden model, který by vyhovoval všem zemím. Systém kariérového poradenství souvisí s kulturními tradicemi, ekonomickou situací, politickým rozvojem v sociální oblasti, ale také s nastavením kurikula a způsobem, jakým je vzdělávání v dané zemí organizováno a jak je financováno.

Styčné body mezi zeměmi, které jsme našli, byly testovány v zúčastněných zemích do roku 2015 a zpracovali jsme k nim společné pokyny. Vznikly také otázky, jež mohou pomoci při hodnocení systémů. A právě tyto otázky z roku 2015 jsou výsledkem konsenzu naší spolupráce. Díky tomu existuje seznam vybraných průřezových témat, která jsou důležitá pro posouzení dovedností plánovat vlastní vzdělávací a profesní dráhu, využití informačních a komunikačních technologií v poradenství, v oblasti profesionalizace služeb apod. Jsou to otázky, se kterými se mohou jednotlivé země obracet na poskytovatele služeb kariérového poradenství. To považuji za největší úspěch sítě - dospěli jsme k tomu, že poradenství není jen otázkou vzdělávání a zaměstnanosti, ale také např. sociální sféry. V České republice máte Národní poradenské fórum, které slouží ke zlepšení komunikace mezi vládními rezorty. Tento typ komunikace je důležitý nejen na vládní úrovni, ale také na regionální úrovni a mezi poskytovateli služeb.

Byli jsme schopni zaměřit se na výsledek. Pokud se podíváte na definici celoživotního poradenství odsouhlasenou Radou ministrů v roce 2004, namísto popisu poradenských služeb se zaměřuje přímo na výsledek těchto činností. Výsledky poradenství jsou jednotlivci, jejich lepší dovednosti v oblasti zaměstnatelnosti nebo přenositelnost jejich dovedností, ale také ekonomické benefity a výsledky spojené s lépe fungujícím vzdělávacím systémem, např. minimální podíl žáků opouštějící předčasně vzdělávání. O to mají zájem i tvůrci politik - abychom měli kvalifikovanou pracovní sílu a aby se zmenšovaly nesoulady dovedností na trhu práce. Pokud se zaměříte na tyto výsledky, je mnohem snazší zjistit, jak k tomu různé rezorty přispívají.