Měli by žáci spolupracovat se zastupiteli měst a obcí? Co by to škole a jejímu zřizovateli přineslo? A jak by taková spolupráce mohla vypadat? Na tyto a další otázky hledali odpovědi žáci, učitelé, ředitelé a zastupitelé místních samospráv. Ke společné diskuzi se sešli v rámci konference „České děti a angažovanost. Prospěch: dostatečný“.
Otevírání dveří mezi školou a obcí
Mgr.
Kamila
Petrovská
lektorka a metodička Centra pro demokratické učení, GEMINI, o. s.
KRÁTKÁ „POHÁDKA“ NA ZAČÁTEK
Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, v jednom malebném městečku byla chaloupka. Vlastně to byla větší chaloupka, které se říkalo škola. Před tou školou byl trávník. Krásný, zelený, ale jen do té doby, než na něj začala najíždět auta, ve kterých seděli rodiče vezoucí své děti do školy. Trávník se tak zničil a před vchodem do školy každé ráno popojížděla auta, mezi kterými se proplétali malí školáci.
To se žákům školy jednoho dne přestalo líbit a začali to řešit v žákovském parlamentu. Ten na problematickou situaci dlouhou dobu upozorňoval vedení školy, rodiče a časem i město. Nic se však nezměnilo.
A tak malým „parlamenťákům“ nezbylo nic jiného, než udělat tzv. „blokádu školy“. Ráno si žáci stoupli před školu a zablokovali příjezdovou cestu, aby tam auta nemohla. Vedení školy žáky podpořilo. Teprve tato akce pomohla tomu, že rodiče i zastupitelé města pochopili vážnost situace a rozhodli se ji řešit. Městský úřad ve spolupráci se žáky vyřešil situaci tak, aby auta ulicí pouze projížděla, ale nezastavovala na trávníku, a škole dodal nová travní semena.
Dnes, když přijedete k dané škole, uvidíte klidnou ulici, barevnou budovu a krásně zelený trávník před ní. A jestli neumřeli, prochází se po něm děti, rodiče, učitelé i zastupitelé města dodnes.
Zní to jako pohádka, ale je to skutečný příběh o tom, co se může ve městě změnit, když zastupitelé města začnou žáky školy poslouchat a brát je vážně. Příběh se odehrál v květnu 2011 na ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově.
Zveřejňování příkladů dobré praxe v oblasti žákovské participace a hledání cest v navázání spolupráce mezi žáky a zastupiteli je jedním z úkolů
Centra pro demokratické učení.
V rámci spolupráce s mnoha školami v celé ČR máme možnost sledovat a analyzovat různé situace spojené s (ne)komunikací mezi zástupci obce či města a dětmi, které v něm žijí.Na jedné straně jsou žáci,
jež procházejí každý den určitým veřejným prostorem, který se jich dotýká, mají na věci v něm názor, rodí se jim v myšlenkách spousta otázek a jedna z nich je: Proč nikoho nezajímá, co si o tom myslíme? Proč to všechno rozhodují bez nás?Na druhé straně je tu místní samospráva a její zástupci
se svými vlastními otázkami, dilematy, pravomocemi a zodpovědnostmi. Často v oblastech, které se dětí a dospívajících přímo dotýkají (veřejný prostor, nové stavby, drogy, dětská kriminalita apod.). Jak často se však zeptají na názor těch, kterých se to přímo týká?Mezi těmito dvěma stranami jsou potom
učitelé a vedení škol.
Někdy ani nevědí, že se na této cestě mezi žáky a zastupiteli nacházejí, někdy mají pocit, že propojovat tyto dvě strany nemá smysl, a jindy se snaží o spolupráci s různými výsledky. Občas neúspěšně, ale často s výsledky, které se rozhodně dotýkají žáků a někdy i viditelně zasáhnou do života obce či města.Věříme tomu, že nastal čas propojovat tyto strany tak, aby to všem přineslo pozitivní výsledky. Proto jsme v květnu tohoto roku v Ostrově nad Ohří věnovali několik hodin řízené
diskuzi nad otázkami spojenými s možností užší spolupráce mezi školou a obcí.
Diskuze probíhala v rámci konference „České děti a angažovanost. Prospěch: dostatečný“, kterou jsme pořádali ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání pod Masarykovou univerzitou. Konference se zúčastnilo asi 20 žáků základních škol, 40 učitelů a několik lidí s přímou zkušeností s řízením obce či města. Diskuze byla vedena jak formou panelové diskuze, tak v podobě malých diskusních skupin participačními metodami, které umožnily zapojení všech přítomných.[Konference „České děti a angažovanost. Prospěch: dostatečný“ se konala v rámci projektů Celonárodní síť pro podporu výchovy k lidským právům a aktivnímu občanství (Centrum občanského vzdělávání), Žákovské parlamenty S. O. S. a Model respektujícího žákovského parlamentu (Centrum pro demokratické učení – GEMINI, o. s.).]
Hlavními výstupy z diskuzí jsou odpovědi na následující tři otázky:
K čemu všemu může zřizovatel přizvat na pomoc žáky?
účast na akcích města
diskuze nad projekty města
řešení bezpečnosti a vzhledu města
řešení ekologických otázek (černé skládky apod.)
změny ve škole (rekonstrukce, poradní hlas při volbě ředitele apod.)
zpětná vazba k řízení města (co se žákům líbí, co ne, co by udělali jinak)
organizace besed mezi zastupiteli a žáky (demonstrace ochoty si vzájemně naslouchat)
Co nás, žáky, v naší obci zajímá a na co bychom chtěli mít vliv?
sportovní hřiště, stadion, zábavní centra (bowling, paintball), dětská hřiště
rekonstrukce či stavby veřejných budov (přínosy pro děti a dospívající)
pomáhat s organizací akcí města (koncerty apod.)
podílet se na řešení různých problematických otázek (např. kriminalita, sprejování, drogy apod.)
pomáhat s bezpečnými cestami do škol
Jak může škola ve spolupráci s obcí podporovat angažovanost žáků v místě, kde žijí?
využít předvolební kampaně, navázat spolupráci s dětmi, rodiči, učiteli
zvát zastupitele + zřizovatele na všechny akce školy
publikovat maximum informací v místním tisku
založit městský žákovský parlament a brát ho vážně
zapojit rodiče
podněcovat žáky formou kampaně (nástěnky) k aktivitě v obci či městě
Z celého dopoledne vyplynulo také
několik tipů pro ty, kteří by chtěli aktivní spolupráci mezi žáky a zastupiteli podporovat a rozvíjet:
Nemá smysl, aby škola čekala, až zřizovatel sám přijde s tímto nápadem.
Ustanovte vyjednávací skupinu složenou ze žáků, učitele a ředitele
a běžte vyjednávat o budoucí spolupráci mezi školou a obcí. Začátek možná nebude jednoduchý, ale výsledek bude stát za to.Na začátku si společně
upřesněte představy o budoucí spolupráci
a zakotvěte je v nějakém dokumentu (smlouvě).Dávejte si pozor na to, aby žákovská participace ve městě nesklouzla k pouhým formalitám (pozveme, ukážeme, vyfotíme, napíšeme o tom do novin). Děti velice dobře a rychle poznají, zda jsou pouhou kulisou pro dospělé, nebo zda jsou jejich názory brány vážně. V prvním případě je to brzy přestane bavit. V druhém mohou pomoci ve městě zrealizovat věci, které povedou k větší spokojenost všech, kteří tam žijí.
Snažte se, aby
alespoň některé žákovské nápady byly brzy zrealizovány,
a dejte o tom všem v obci vědět.Myslete na to, že
pro žáky je účast na životě ve městě a obci velkým učením.
Žákovská participace patří do vzdělávacích procesů školy.A na závěr ještě jeden příběh...
Když přišla paní Květa Hellmichová, zastupitelka města Litvínov, s nápadem na založení žákovského městského parlamentu, kolegové se jí vysmáli za tak naivní myšlenku.
Paní zastupitelka se však nedala, vysvětlovala opakovaně, o co by šlo, v čem jsou výhody takové spolupráce se žáky a co z toho město bude mít. Zároveň dbala na to, aby téma žákovského parlamentu bylo apolitické. Nakonec se jí ve spolupráci se základními školami podařilo žákovský parlament města Litvínov opravdu založit.
Začalo se tím, že žáci měli vytipovat ve městě lokality, které jim vadí, a vypracovat projekt na jejich zlepšení. Zastupitelé si nejdříve mysleli, že to budou samé hlouposti, ale když se jim sešlo 35 projektů, které byly všechny smysluplné a teoreticky realizovatelné, začali dětem věřit.
Když žáci tyto své projekty prezentovali, včetně finančních rozpočtů, byli zastupitelé příjemně překvapeni propracovaností nápadů i tím, že se na několik z nich s dětmi shodli. Zastupitelé i žáci si začali vzájemně naslouchat a brát se vážně. Město je rozhodnuto jeden z projektů zrealizovat a žáci mají motivaci se do dalších aktivit města opět zapojit.