Ke zvýšení čtenářské zdatnosti a rozvoji kritického myšlení zavádíme v projektu „Sejdeme se mezi řádky“ nové vyučovací metody, nové organizační formy výuky a vzdělávací akce. Vytvořili jsme nové interaktivní vzdělávací programy pro výuku předmětu český jazyk, sloh a literatura, výukové materiály a pomůcky. Hlavním cílem bylo zvýšit čtenářskou zdatnost, interpretovat správně písemné komunikáty, zvládnout rozbor textu a naučit se diskutovat. A to se nám k naší velké radosti daří!
Studenti se setkávají „mezi řádky“
PaedDr.
Jana
Turčinová,
vedoucí projektu, První české gymnázium v Karlových Varech, Národní 25
Cílem a zaměřením projektu Sejdeme se mezi řádky bylo zvýšit úroveň výuky českého jazyka, komunikace, literatury a hlavně čtenářské gramotnosti žáků podle současných odborných poznatků. Je dobré zdůraznit, že rozvoj čtenářské gramotnosti je v současnosti jednou z priorit vzdělávacích politik všech vyspělých zemí. Čtení a čtenářská gramotnost patří mezi nezbytné předpoklady k rozvíjení klíčových kompetencí, zejména kompetence k učení, a jsou stále více využívány jako nástroj k dosažení dalších cílů, které jsou klíčem k úspěchu v pracovním i osobním životě. Čtenářství pomáhá také osobnostnímu rozvoji a morálnímu (sebe)zdokonalování lidí. Rozvíjení čtenářské gramotnosti by mělo být jedním z hlavních cílů celého vzdělávacího procesu, žáci by si měli čtenářské dovednosti a návyky budovat už v raných fázích vzdělávání tak, aby na konci základní školy měli čtenářské dovednosti dobře zvládnuté a zvyky pevně zakořeněné. Na dalších vzdělávacích stupních je úlohou pedagogů obojí upevňovat, podporovat a rozvíjet některé složitější čtenářské dovednosti, které vyžadují rozvinuté abstraktní myšlení.
Zpráva Evropské komise z roku 2001 říká: „Zajištění toho, aby všichni občané dosáhli dostatečné úrovně čtenářské a matematické gramotnosti, je nezbytným předpokladem kvalitního učení. Čtenářská a matematická gramotnost jsou klíčem ke vší následné způsobilosti k učení i k pracovnímu uplatnění.“ Náš projekt proto reaguje na potřeby vycházející z výše doložených a ověřitelných výzkumů.
Pokud se jedinci nepodaří dosáhnout dostatečné úrovně čtenářské gramotnosti, je to považováno za hlavní překážku bránící jeho začlenění do společnosti a ekonomiky. Na pracovním trhu se nízká úroveň čtenářské gramotnosti nepříznivě promítá do výše platového ohodnocení a pojí se s vyšší mírou nezaměstnanosti. Jejich čtenářská zdatnost i vyjadřovací schopnosti jsou špatné, nejsou tudíž úspěšní ani u písemných, ani u ústních státních maturit, příp. ani u přijímacích zkoušek či později u konkurzů při hledání zaměstnání.
Aktivity projektu umožní žákům naučit se pracovat s texty novým, tvořivým a zajímavým způsobem, interpretovat ho, objevovat v něm spolu se spolužáky to podstatné, obhajovat svůj názor, ale hlavně to důležité pochopit a zformulovat. Rozvíjení čtenářské gramotnosti je nelehkým úkolem každého učitele. S texty se žáci nesetkávají pouze v hodinách českého jazyka, ale i v ostatních školních předmětech. Dobře si osvojit a zvládnout techniku čtení je pouze základem dobrého porozumění textu. Díky čtenářským schopnostem si žák osvojuje klíčové kompetence pro školní i osobní život. Textům v jakékoliv podobě se během svého života nevyhne, proto je na rodině a učitelích, aby si žák osvojil správnou techniku čtení, ale hlavně aby pocítil ze čtení radost, požitek a uspokojení. Učitel by neměl požadovat memorování obsahů textů, ale motivovat k zamyšlení nad obsahem díla, jeho přesahem do reálného života žáka a pokládat takové otázky, které čtenáře jakéhokoliv věku a jakéhokoliv stupně vzdělání přivedou k určité abstrakci, schopnosti vyjádření vlastního názoru, ale i toho, že se žák naučí číst „mezi řádky“.
Čtenářství a míra čtenářské gramotnosti dětí je jedním z významných faktorů určujících jejich úspěšnost ve studiu - zdatní dětští čtenáři jsou ve studiu úspěšnější než ti, které čtení minulo. Čtení je náročné. Na rozdíl třeba od mluvení, které je nám dáno vrozeně, nemáme v mozku strukturu, která by byla geneticky připravená čtení zajistit. Žádné centrum čtení v mozku neexistuje. Čtení vyžaduje od čtenáře aktivitu, a to navíc aktivitu nesnadnou - myšlení. Porozumění textům nastává jen v případě náležitého soustředění. Bylo proto třeba, abychom žákům zajistili podmínky pro soustředění se na čtení po dostatečně dlouhou dobu. Čtení nepředkládá hotové obrazy, čtenář je odkázán na svou vlastní představivost. Čtení je z větší části nespolečenské, odehrává se stranou dynamických dějů. To jsou jen některé z příčin, proč čtenářství dětí vyžaduje hodně podpory ze strany dospělých, a navíc i podpory v pravý čas a v užitečné podobě.
S rozečteným dítětem, tedy se žákem, který ovládá základní strategie čtenáře a má ke čtení vztah, by na rozvoji čtenářské gramotnosti měli pracovat dále učitelé všech předmětů. Především češtinář má možnost cíleně rozvíjet čtenářské dovednosti a strategie žáků, a hlavně o to nám v našem projektu šlo, ale na jeho úsilí by měli navázat další vyučující a předkládat dětem přiměřené texty z jednotlivých oborů, a to texty víceméně autentické, tedy neučebnicové. Takové, s jakými se mohou ve svém běžném životě opravdu setkat. Pro porozumění odborným textům je totiž klíčové, jak čtenáři dokážou samostatně využít při čtení neznámého textu svých dosavadních znalostí daného tématu nebo problému.
Výzkumy dokazují, že i v přírodních vědách žáci dosahují kvalitnějších znalostí, pokud se kombinují experimenty a vlastní četba žáků. Aktivní a dovedné zapojování dosavadních znalostí při četbě neznámého odborného nebo populárně naučného textu, jeho zpochybňování na základě žákových znalostí, kladení si otázek při čtení náročnějších textů, to jsou současně základy kritického čtení. Jeho metody - INSERT, volné psaní, čtení s předvídáním, kostka, diamant, podvojný deník, brainstorming, čtenářské dílny a mnohé další - jsme se naučili používat a aplikovat v hodinách na seminářích s vynikajícími lektory K. Šafránkovou, H. Košťálovou a O. Hausenblasem. Troufáme si dnes tvrdit, že jsme většinu našich projektových žáků „rozečetli“, a to úspěšně. Na jejich práci i výsledky u maturit jsme pyšní.
Aby mohli žáci pracovat v co nejvhodnějším prostředí, mají k dispozici novou počítačovou učebnu, která zkvalitnila přístup k informacím a učinila výuku českého jazyka - komunikace, slohu i literatury - přitažlivou. Vybavili jsme ji 15 notebooky, které slouží jen pro potřeby češtiny, zakoupili jsme i multimediální programy, které zmodernizovaly a zatraktivnily výuku i četbu. Samozřejmostí je i nová tabule SMART.
Vybudovali jsme také specializovanou učebnu, tzv. literární kavárnu, která slouží našim žákům jak v rámci vyučovacích hodin, tak i pro aktivity mimo vyučování. Je to vhodný prostor pro čtenářské dílny a dílny psaní, besedy nad knihami, besedy se spisovateli, jazykové a literární soutěže, kurz rychločtení apod. Současně slouží i jako výstavní prostor pro umělecká díla žáků školy a jako místo pro individuální četbu ve volném čase. V kavárně je položen koberec, který zdobí a zútulňuje celý prostor a částečně i zadní stěnu třídy. Na zemi jsou tři velké fatboye a pohodlná křesílka se stolky - jako v opravdové kavárně. Dokonce i opravdová káva zde při některých setkáních zavoní.
Do kurzu jsem šla tak trochu s obavami, protože jsem si nedokázala představit, jak by to mohlo probíhat a co od toho přesně očekávat. Byla jsem mile překvapena. První den byl spíše o teorii, druhý o praxi. Proto mi druhý den utekl rychleji a přišlo mi to i zábavnější. Nemohla jsem uvěřit pokroku, který se druhý den dostavil. Svůj čtenářský výkon jsem si zlepšila téměř trojnásobně. A mé čtení se opravdu zrychlilo.
Lenka Šebková, 4. A
Na projektu mě zaujalo hlavně tvoření slohových cvičení na témata oné doby. Úkolem bylo vytvořit slohové cvičení, které mělo být dobrodružné. Nemám tušení, jak se z něj nakonec vyvinulo to, co bylo odevzdáno (a to komentuji převážně svou práci), avšak doufám, že to nakonec nebylo tak strašné. Výtvory mých spolužáků mě však zaujaly ještě více. Přepsání některých pověstí z pohledu hlavního hrdiny bylo zajímavé a poskytovalo určitý náhled do hlavy onoho hrdiny. Ten se tak ukázal v úplně jiném světle. Celkově se mi projekt líbil a určitě na něj budu ještě dlouho vzpomínat.
Vojtěch Ševčík, kvinta A
Své čtenářství a pronikání do tajů literárního světa pomocí nových, neotřelých metod jsme doplňovali exkurzemi po stopách literatury a besedami se zajímavými osobnostmi. Cílovými skupinami našeho projektu byli žáci ve věku 10-19 let a učitelé českého jazyka na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech, kteří společně vyjeli na deset literárních exkurzí - např. za K. H. Máchou do Doks, za barokní tvorbou do Českého Krumlova, na setkání s F. Kafkou do Prahy nebo za B. Němcovou do Ratibořic - v literární kavárně besedovali s profesorem Martinem Hilským, Petrou Braunovou, paní Hanou Lustigovou a nebo třeba s naší studentkou a mladou začínající spisovatelkou Alžbětou Klárou Knéřovou. Všechny společné chvíle se staly nezapomenutelnými jak pro organizující učitele, tak pro žáky samotné, ale i pro aktéry-spisovatele, kteří byli zájmem a přístupem našich studentů nadšeni. V učebně probíhaly i oblíbené hodiny čtenářských dílen, žáci četli zakoupené knihy či e-knihy na čtečkách.
Na webových stránkách http://meziradky.gymkvary.cz/ zveřejňujeme ty nejlepší žákovské práce a tím podporujeme i mladé literáty na naší škole v jejich tvořivé činnosti a seznamujeme studenty se čtenářskými akcemi i aktualitami na poli čtenářství.
Každé setkání je nabídkou prostoru, ve kterém může vzniknout něco nového, co obohatí naše životy o další porozumění tomuto světu. Věříme, že tak tomu je a že nám bude i nadále příjemně u společného setkávání právě „mezi řádky“.