Právní otazníky pilotního ověřování

Vydáno:

Pilotní ověřování jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je klasický „kočkopes“. Na jednu stranu má jít o „experiment“ či „pokusné ověřování“, na druhou stranu mají být výsledky z těchto testů započítávány do reálného přijímacího řízení, které rozhoduje o osudu dětí. Bohužel tento stav právní nejistoty může vést až k žalobám ze strany rodičů a škol.

Právní otazníky pilotního ověřování
Mgr. et Mgr.
Štěpán
Pudlák
 
koordinátor projektů Scio, Fakulta humanitních studií UK v Praze
Když pan ministr Marcel Chládek loni v srpnu vyhlašoval plán na zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, musel už v té době vědět, že bude nutná poměrně rozsáhlá změna zákona. A muselo mu taktéž být jasné, že legislativní změnu nelze stihnout do roku 2015. Výsledkem je tzv. pilotní ověřování jednotných přijímacích zkoušek, které nás v letošním roce čeká. Samo o sobě by pilotní ověřování nebylo právně problematické. Ovšem způsob jeho využití může vést ke značným právním problémům, které ministerstvo ignoruje.
Zákonem sem, zákonem tam
Shrňme si krátce právní situaci. Pilotní ověřování bylo vyhlášeno na základě § 171 odst. 1 školského zákona, který umožňuje ministerstvu „vyhlásit a řídit pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení“. Klíčové je přitom slovo „pokusné“.
Pilotní ověřování proběhne týden před zákonným termínem přijímacích zkoušek, jak jsou definovány v § 60 téhož zákona. Problém nastává ve chvíli, kdy budou
ředitelé využívat výsledky z pilotního ověřování
jako součást přijímacích kritérií. Rozdíl mezi přijímací zkouškou a pilotním ověřováním bude spočívat pouze v tom, že se pilotnímu ověřování nebude říkat „přijímací zkouška“. Přitom však ve své podstatě přijímací zkouškou je, neboť je ředitelem povinně předepsáno všem uchazečům o daný obor.
Může se to celé zdát jako nepodstatné „slovíčkaření“, ovšem
právní důsledky
tohoto „slovíčkaření“ by mohly být fatální. Podle rozsáhlého právního rozboru, který prezentovala společnost Scio, vytváří tento rozpor stav právní nejistoty. K čemu by to mohlo vést?
Právní hra na babu
Představte si, že jste rodič, jehož dítě se hlásí na gymnázium. Připravujete se s dítětem více než půl roku, ale nakonec se na gymnázium nedostane, protože mu chybělo několik bodů v testech z pilotního ověřování. Jakožto rodič se samozřejmě snažíte udělat vše pro to, abyste situaci ještě zvrátili. Rozhodnete se tedy podat žalobu na ředitele školy kvůli tomu, že vůbec experimentální ověřování zařadil do kritérií přijímacího řízení, přestože se zkoušky nekonaly v řádném termínu. Výsledky celého přijímacího řízení tak budou nejisté, i kdyby soud nakonec rozhodl, že ředitel postupoval v souladu se zákonem. Ale to může proběhnout až o mnoho měsíců později.
Situace je tak značně problematická, a to zvláště pro ředitele.
Podle současného znění zákona je totiž právě ředitel plně odpovědný za přijímací řízení.
Ani ministerstvo, ani CERMAT a ani kraje jako zřizovatelé středních škol v tomto případě nenesou odpovědnost, přestože právě ze strany ministerstva a krajů je na ředitele vyvíjen tlak, aby výsledky pilotního ověřování zařadili jako součást přijímacích kritérií.
Extrémním důsledkem toho stavu by mohla být i předběžná opatření proti pilotnímu ověřování.
Pokud by došlo na žaloby, žalující strana má právo podat návrh na předběžné opatření, jímž by soud zastavil konání pilotního ověřování jako celku. Můžeme pouze doufat, že k ničemu z výše zmíněného nedojde. Zarážející je ovšem to, že ministerstvo o tomto problému mlčí a nesnaží se mu předejít.
Negativní důsledky
by totiž nedopadly na samotné ministerstvo, ale na ředitele škol, kteří nesou ve výsledku za vše odpovědnost. A nepřímo i na rodiče uchazečů, kteří se tohoto právního „kočkopsa“ budou muset zúčastnit.
POZNÁMKA REDAKCE
Jednotným přijímacím zkouškám jsme se šířeji věnovali ve Speciálu pro střední školy č. 1/2015. Články jsou dostupné v online archivu časopisu Speciál pro střední školy.

Související dokumenty