Právní otazníky pilotního ověřování

Když pan ministr Marcel Chládek loni v srpnu vyhlašoval plán na zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, musel už v té době vědět, že bude nutná poměrně rozsáhlá změna zákona. A muselo mu taktéž být jasné, že legislativní změnu nelze stihnout do roku 2015. Výsledkem je tzv. pilotní ověřování jednotných přijímacích zkoušek, které nás v letošním roce čeká. Samo o sobě by pilotní ověřování nebylo právně problematické. Ovšem způsob jeho využití může vést ke značným právním problémům, které ministerstvo ignoruje.

Shrňme si krátce právní situaci. Pilotní ověřování bylo vyhlášeno na základě § 171 odst. 1 školského zákona, který umožňuje ministerstvu „vyhlásit a řídit pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení“. Klíčové je přitom slovo „pokusné“.

Pilotní ověřování proběhne týden před zákonným termínem přijímacích zkoušek, jak jsou definovány v § 60 téhož zákona. Problém nastává ve chvíli, kdy budou jako součást přijímacích kritérií. Rozdíl mezi přijímací zkouškou a pilotním ověřováním bude spočívat pouze v tom, že se pilotnímu ověřování nebude říkat „přijímací zkouška“. Přitom však ve své podstatě přijímací zkouškou je, neboť je ředitelem povinně předepsáno všem uchazečům o daný obor.

Může se to celé zdát jako nepodstatné „slovíčkaření“, ovšem tohoto „slovíčkaření“ by mohly být fatální. Podle rozsáhlého právního rozboru, který prezentovala společnost Scio, vytváří tento rozpor stav právní nejistoty. K čemu by to mohlo vést?

Představte si, že jste rodič, jehož dítě se hlásí na gymnázium. Připravujete se s dítětem více než půl roku, ale nakonec se na gymnázium nedostane, protože mu chybělo několik bodů v testech z pilotního ověřování. Jakožto rodič se samozřejmě snažíte udělat vše pro to, abyste situaci ještě zvrátili. Rozhodnete se tedy podat žalobu na ředitele školy kvůli tomu, že vůbec experimentální ověřování zařadil do kritérií přijímacího řízení, přestože se zkoušky nekonaly v řádném termínu. Výsledky celého přijímacího řízení tak budou nejisté, i kdyby soud nakonec rozhodl, že ředitel postupoval v souladu se zákonem. Ale to může proběhnout až o mnoho měsíců později.

Situace je tak značně problematická, a to zvláště pro ředitele. Ani ministerstvo, ani CERMAT a ani kraje jako zřizovatelé středních škol v tomto případě nenesou odpovědnost, přestože právě ze strany ministerstva a krajů je na ředitele vyvíjen tlak, aby výsledky pilotního ověřování zařadili jako součást přijímacích kritérií.

Pokud by došlo na žaloby, žalující strana má právo podat návrh na předběžné opatření, jímž by soud zastavil konání pilotního ověřování jako celku. Můžeme pouze doufat, že k ničemu z výše zmíněného nedojde. Zarážející je ovšem to, že ministerstvo o tomto problému mlčí a nesnaží se mu předejít. by totiž nedopadly na samotné ministerstvo, ale na ředitele škol, kteří nesou ve výsledku za vše odpovědnost. A nepřímo i na rodiče uchazečů, kteří se tohoto právního „kočkopsa“ budou muset zúčastnit.