Postřehy k jednotnému zadání závěrečných zkoušek

Vydáno:

K jednotnému zadání závěrečných zkoušek (dále jen „JZZZ“) přistoupila naše škola v roce 2010 po velkých diskuzích, které probíhaly hlavně v předmětových komisích mezi vedením a učiteli odborného výcviku i učiteli odborných předmětů. Upřímně řečeno, panovaly velké obavy, protože jsme šli do neznáma a neměli jsme k dispozici ani zadání starších jednotných závěrečných zkoušek.

Postřehy k jednotnému zadání závěrečných zkoušek
 
Karel
Dvořák
 
ředitel SOU Ohradní 57, Praha 4
V březnu 2010, kdy jsme získali k dispozici jednotné zadání pro obory, které na naší škole učíme (tj. truhlář, elektrikář, zámečník a automechanik), jsme se rozhodli
přistoupit k JZZZ u dvou oborů
- u automechanika a zámečníka. U oborů truhlář a elektrikář - silnoproud jsme provedli drobné úpravy v délce praktické zkoušky a od školního roku 2010/2011 máme závěrečné zkoušky podle jednotného zadání u všech oborů. Tolik snad velmi stručně k historii.
Při vyhodnocení zkušeností jsme došli ke třem základním poznatkům:
 
V písemné části zkoušky nedošlo k velkým změnám oproti tomu, jaká byla dřívější podoba zkoušky na naší škole, a to ani obsahem, ani formou.
 
V praktické části také nedošlo k velké změně oproti tomu, co jsme dělali.
 
V ústní části se skoro u všech oborů jevily otázky jako příliš monotematické, kdy žákům chyběly pomocné dílčí podotázky.
Přes výše uvedené skutečnosti jsme zjistili, že
žáci byli a jsou na závěrečné zkoušky připravováni dobře a v jednotném zadání závěrečné zkoušky jednoznačně uspěli.
Výsledky jednotných závěrečných zkoušek jsou každým rokem lepší. Tím jsme si ověřili, že kvalita praktického i teoretického vzdělávání je srovnatelná s ostatními školami. Jednotné zadání zkoušek je
připravováno komisemi kvalitně, grafická úroveň je dobrá
a obsah věrně kopíruje to, co by se měli žáci za tři roky ve škole naučit.
V neposlední řadě musím konstatovat, že i učitelé, kteří byli na začátku projektu skeptičtí, časem poznali, že
dobře připravené zkoušky jim usnadňují přípravu zkoušek a zrychlují jejich opravu.
Přimlouval bych se za to, aby při splnění požadavků JZZZ byla zkouška srovnatelná minimálně v rámci států EU. To by mělo pro žáky skutečnou a významnou cenu, zejména pokud by bylo toto vzdělání vzájemně uznáváno mezi státy. Myslím si, že většina našich škol by ze srovnání vyšla velmi úspěšně.
Jednotná zadání jednoznačně
zvýší prestiž a úroveň zúčastněné školy
a poskytne jí zpětnou vazbu, zda
je konkurenceschopná
. Škola, která se účastní JZZZ, může této zkušenosti využít i při vlastní propagaci na webových stránkách, při náboru nových žáků apod. Ve srovnání s ostatními formami autoevaluačního procesu certifikace (např. státní maturitou) jde o formu
moderní, lacinou a v této době už jednoznačně a dostatečně kladně vyzkoušenou.
Snad jen poznámka na závěr. Naše škola byla zařazena do pilotního projektu NÚV, kdy se bude v jarních měsících letošního roku zkoušet u různých oborů jiný systém zadávání písemné části závěrečné zkoušky. Ten by měl spočívat v generování zkoušky z portfolia témat individuálně pro každého žáka. Ponecháme-li stranou problémy s počítačovou technikou ve školách, je otázkou, jaký bude výsledek. Předpokládám, že může být velmi negativní. Šíře témat je totiž bezbřehá a navíc ve všech školách nejsou probírána stejná témata. Záleží na zaměření příslušné školy. Proto si myslím, že by forma zadání měla být zachována.
Naším jednoznačným doporučením je pokračovat v zavádění jednotných závěrečných zkoušek.
Jsem velmi rád, že byl projekt dotažen až do úplného konce, kdy bude účast na závěrečných zkouškách podle jednotného zadání dána školským zákonem.

Související dokumenty