Origami

V tomto školním roce si připomínáme dvě neslavná výročí. 100 let od rozpoutání první světové války a 70 let od ukončení druhé světové války.

Ve všech válkách, které byly kdy v historii vedeny, umíraly vedle dospělých také děti. Jen ve druhé světové válce bylo povražděno v koncentračních táborech 1 500 000 dětí. Kolik jich zahynulo v důsledku válečného běsnění, to lze jen těžko vyčíslit.

Mezi poslední oběti patřily děti ze zničených měst Hirošima a Nagasaki. O japonské dívce, která přežila ve dvou letech atomový útok na Hirošimu, píše rakouský spisovatel Karl Bruckner v knize

Velice silný příběh Sadako Sasiki, která umírá v 11 letech na leukémii, nemoc způsobenou z ozáření po výbuchu atomové bomby, je celosvětově známý. V knize je také popisována naděje, kterou dívka získá od své kamarádky, která jí vypráví starou japonskou legendu.

Legenda hovoří o tom, že kdo složí tisíc papírových jeřábů, splní se mu sen. Sasiki se to nepodařilo. V posledních čtrnácti měsících svého života složila „jen“ 644 jestřábů. Po její smrti dílo dokončili její přátelé. I dnes v mnoha školách na světě skládají děti barevné jeřáby jako vzpomínku na dětské oběti nesmyslných válek.

Výše uvedený příběh, blížící se smutné 70. výročí od atomového útoku na Hirošimu a připomenutí současných válečných nepokojů v různých místech světa je možné považovat za myšlenkový základ projektu. Připočítáme-li výstup - závěs z 1000 složených jeřábů, který bude sloužit jako dlouhodobá výzdoba prostor školní družiny, můžeme mluvit o motivaci. A když vše podtrhneme nadšením dětí, které jeřáby skládají ve dnech, kdy je venku nevlídně, máme vyhráno.

Ačkoliv je za kolébku považováno Japonsko, kde mělo toto umění vzniknout před tisíci lety, Španělé budou tvrdit, že tomu tak není, že do Japonska ho rozšířili španělští Maurové. Do sporu se možná přidají i Číňané, kteří si ho spojují s vynálezem papíru. Pokud ale vezmeme samotný název , je jasné, kdo této lidské činnosti dal název a kdo ho zdokumentoval a zdokonaloval. Slovo je složeninou japonských slov „ori“ (skládat, přehnout) a „kami“ (papír).

Do 17. století bylo skládání převážně praktickou záležitostí. Papír byl drahý, používal se většinou pro náboženské účely. Teprve později začalo být skládání zábavou dívek z vyšší společnosti. Zajímavostí je určitě i fakt, že v 19. století byl papír ve tvaru čtverců dovážen do Japonska z Evropy. Dnes jsou popsány tisíce skládaček. Papírový jeřáb je ale pokládán za tradiční skládačku. Poprvé bylo jeho skládání popsáno na začátku 19. století. Silný příběh Sadako Sasiki vedl její přátele k postavení pomníku v Hirošimě, který je věnován dětským obětem války. Představuje ho malé děvčátko, které drží v roce nedokončeného jeřába.

známe i z českého Večerníčku. Hlavní postava znělky, která se na obrazovkách televize objevuje dlouhou řadu let, nezdraví své malé diváky ničím jiným než složenou papírovou čepicí.

V rámci odpočinkové (klidové) činnosti předčítáme dětem příběh Sadako. Pomocí řízeného rozhovoru dětem připomeneme útrapy války, strádání dětí, dětské oběti i to, že války jsou v různých částech světa i dnes. Promluvíme také o Japonsku, japonské kultuře a o nebezpečí atomových zbraní. Celé povídání zakončíme inspirací v příběhu o tisíci složených jeřábech, které uzdraví svět.

Pro zajištění úspěchu při skládání jeřába je nutné dodržet 4 hlavní zásady:

Nejlevnější a pro nácvik dostatečný je papír z různých letáků a propagačních materiálů. Pro zdatnější a pokročilejší vyznavače skládanek je vhodný kancelářský i balicí papír. Pokud ale chceme dětem dopřát opravdu pěkný zážitek, je možné pořídit speciální papír pro skládání origami. Je čtvercový o rozměrech 15 x 15 centimetrů, tenký a barvený pouze z jedné strany. Tento papír je bohužel také nejdražší.

Tak jak rostla popularita origami, docházelo k nutnosti zaznamenávat návody na jednotlivé skládačky. Postupně se utvořil „jazyk origami“. Jedná se o popisování jednotlivých skladů, ohybů a šipek, které mají ulehčit orientaci v návodech.

Přílohou tohoto článku je návod, který je nutné správně přečíst a pochopit. Jedná se o rozkreslený postup skládání. Je nutné postupovat krok za krokem, ale není nutné se diagramů pevně držet. Důležitý je výsledný obrazec. Je možné, že někdo objeví lepší způsob skládání.

Důležité je čisté a pevné pracovní prostředí, protože skládání je založené na přesnosti. Čím pečlivěji je sklad přeložen, čím lépe je rýha vytvořena, tím lepší a přesnější obrazec vznikne. Papír je nutné při skládání natáčet a přesně překládat. Pracovat pomalu a pečlivě. Funguje zde přímá úměrnost - čím přesnější, a tedy hezčí výtvory, tím větší radost z práce.

Práci s papírem je možné dětem předvést. Návod je přílohou tohoto článku.

Protože je tato činnost poměrně populární, je možné nalézt návod i na internetu, např. zde:

Je zřejmé, že jeřáb není úplně jednoduchou skládačkou. Dle zásady postupu od jednoduchého ke složitějšímu je vhodné zařadit skládání jednodušších skládaček, například obyčejné vlaštovky. Především chlapci určitě ocení následnou soutěž v hodu vlaštovkou, a to jak „na cíl“, tak „na dálku“. Děvčata mohou soutěžit ve výzdobě vlaštovek. Zajímavá může být i soutěž družstev nebo smíšených dvojic. Modifikací se dá vymyslet jistě daleko více.

Podobnou jednoduchou skládačkou je také již zmíněná Večerníčkova čepice.

Závěs z tisíce složených jeřábů, který bude stálou výzdobou prostor školní družiny. Redakci časopisu zajisté potěší fotografie vzniklých závěsů.