Stárnutí je lidský proces, kterým procházíme vlivem času úplně všichni. V dnešní době je mnoho seniorů, kteří se již neobejdou bez cizí pomoci. Mnozí již nemají žádné příbuzné a žijí mimo svůj domov v zařízeních s pečovatelskou službou, která se o ně dokážou postarat. Pracovníci zařízení pro seniory se starají i o naplnění jejich volného času a snaží se organizovat plnohodnotné programy, při kterých se senioři cítí být užiteční a potřební, realizují se a uplatňují své schopnosti a dovednosti, i když mají již různá omezení a problémy. Neméně důležitý a velmi významný je pro seniory sociální kontakt, přítomnost jiných osob při realizaci programů.
Generační tvoření – závěsné ozdoby
Naděžda
Kalábová,
Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského 1
Populace stárne, seniorů přibývá, a proto hraje velkou roli výchova mladé generace k úctě ke stáří, učení dětí ohleduplnosti a pomoci těm, kteří to potřebují. Děti se již na 1. stupni učí o člověku a jeho vývojových etapách. Málokdo z dětí si ovšem dokáže představit, pokud nemá doma či ve svém okolí seniora v pokročilém věku, jeho starosti, problémy, potřeby a požadavky.
Abychom děti uvedli do reality života, již několik let spolupracujeme se zařízeními pro seniory v našem městě. Ve spojení se zařízením pro seniory jsme se dohodli, že se děti zhostí role realizátorů volnočasových programů. Jednu ze zajímavých tvůrčích aktivit jsme nazvali Generační tvoření, při kterém v libovolné tvořivé dílně pracujeme společně na určitém výrobku či obrázku. Vždy záleží na tom, jaký materiál máme právě k dispozici a jakou techniku zvolíme.
Při opakovaných návštěvách se mezi babičkami a dětmi vytváří silnější pouto. Babičky si školní děti oblíbily natolik, že těší na každou další návštěvu. A děti berou jako svá pravnoučata.
Stáří není nemoc, ale je přirozený proces. A týká se každého z nás. V průběhu stárnutí dochází ke změnám v postoji k vlastnímu životu i k okolnímu světu. Specifickým rysem stáří je zaměřenost na mezilidské vztahy a prospěšnost a užitečnost pro druhé. Naopak pocit nepotřebnosti u seniora snižuje sebevědomí a bývá silnou emoční zátěží. S přibývajícím věkem je u člověka charakteristický pokles fyzické i duševní výkonnosti, mnohdy i zhoršení zdravotního stavu, vyšší výskyt civilizačních chorob.
Volný čas dnešních seniorů se výrazně liší oproti minulým generacím. Dnes existuje nesrovnatelně pestřejší nabídka možností, jak prožívat třetí věk. Stáří může mít velmi různorodé podoby. Senioři se od sebe podstatně liší zdravotním i funkčním stavem, svými zájmy, hodnotami, životními zkušenostmi, rodinnou situací apod. Pro kvalitu života ve stáří je velmi důležité vytvořit těmto lidem program volného času. Aktivita je totiž nejlepší prevencí nesoběstačnosti, která vede k závislosti na péči. Důležité je rozvrhnout si životní náplň tak, aby byly v rovnováze aktivita i odpočinek. Nejdůležitější je udržovat pozitivní přátelské vztahy mezi seniory, navazovat nové, nevyhýbat se novým požadavkům, které život přináší. Jakákoliv aktivita, psychická, fyzická nebo sociální, dodává člověku ve stáří pocit smysluplnosti a naplnění. Pokud člověk nemá příležitost rozvíjet vlastní zájmy, kterým by se mohl věnovat, může nastat situace, že si nebude vědět rady s množstvím volného času.
Děti z Prostějova se snaží pravidelně seniory navštěvovat a vymýšlet nejrůznější aktivity, které jsou pro obě strany velkým přínosem. Babičky a dědové jsou nadšeni dětskou přítomností a vzájemná spolupráce a využití volného času dělá radost všem. Společné akce jsou kladně hodnoceny nejen ze strany přítomných, ale i aktivizačními pracovnicemi a rodiči dětí. Děti díky nejrůznějším aktivitám získávají skutečný pohled na okolní svět a podílejí se na aktivním způsobu života seniorů, a tak vnímají stáří jako jednu z etap života člověka. Aktivity zaměřené na tvoření u stolečků jsou nenáročné a lehce zvládnutelné jak pro děti, tak pro starší spoluobčany, kteří už kvůli pokročilému věku mají nejrůznější omezení.
Část starších lidí má zdravotní, většinou pohybové problémy. Za pomoci aktivizačních pracovnic, které je za námi přivezou, nejsou tito lidé vyčleněni z tvůrčích aktivit. Nápady na tvořivé dílny vybíráme takové, aby byly lehce zvládnutelné jak pro děti, tak pro seniory.
Dalším problémem ve stáří je osamělost. Míru osamělosti nejvíce ovlivňují příbuzní, nabídka sociálních kontaktů v místě, kde tito lidé žijí. V případě „našich“ babiček a dědečků se snažíme dětskou přítomností nejen potěšit, zaujmout, vyplnit volný čas a udělat radost všem starším spoluobčanům, se kterými se v průběhu našich návštěv setkáváme. Společná setkání jsou naší srdeční záležitostí. Děti mezi seniory našly své oblíbené babičky, na které se moc těší. Babičky připravují našim dětem něco dobrého. K nejoblíbenějším patří „čokomňamky“. A proč je to taková dobrota? Protože jsou to dva slepené piškoty k sobě, namazané uvnitř nutelou. Děti se na každou návštěvu moc těší, protože to berou stejně, jako by to byli jejich vlastní prarodiče. A díky připraveným dobrotám, o kterých vyprávějí po návštěvě ostatním dětem, se těší dvojnásob.
Každá naše návštěva je účelově zaměřená. Rozhodně to není o tom, že bychom si dali čaj, něco dobrého a vrátili se zase zpět. Moc se nám osvědčily soutěže se seniory, kdy někdy vyhrají děti, jindy babičky a dědové. Velmi nás baví pořádat soutěže a nechat děti udělovat ceny. Také nás baví soutěž v Pexesu; Člověče, nezlob se, aj. V neposlední řadě k našim oblíbeným aktivitám patří i Generační tvoření, které má již několikáté pokračování. Opět jsme zvolili jednoduchou techniku, která je nenáročná, lehce zvládnutelná, s použitím dostupného materiálu. Tenkrát jsme se rozhodli tvořit z textilních zbytků, které jsme museli předem připravit. Textilní zbytky nám přinesla jedna maminka, která je švadlena. Asi deset dnů předem jsme museli nastříhat látky na malé čtverečky o velikosti asi 2 x 2 cm. Protože našeho tvoření se účastnilo kolem 40 osob, potřebovali jsme předpřipravit velké množství. Látky jsme dali do tašky, přidali ještě polystyrenové koule, špejle a nůžky. Když jsme byli na místě, babičky a dědové seděli připraveni u stolečků a čekali na nás. Paní vychovatelka všem vysvětlila postup a ukázala vzor finálního výrobku. Tentokrát byla na programu výroba závěsných koulí, které ozdobí nejednu místnost.
Na každý stoleček, kde sedí pokaždé 2 senioři a 2 děti, jsme roznesli nastříhané čtverečky různobarevných látek. Každý dostal jednu kouli, do které byl provlečený provázek, aby se koule dala zavěsit. Každý dostal svoji špejli, kterou látkové čtverečky zapichoval do polystyrenové koule, místo vedle místa. Moc nás překvapilo, jaké mají babičky estetické cítění, jakým způsobem volily kombinaci barev. Babičkám, které měly problém a neměly sílu vpichovat látku do koule, pomohly děti nebo přispěchaly na pomoc aktivizační pracovnice. Asi za 2 hodiny měl před sebou každý svůj hotový výrobek.
Tohle naše společné tvoření má pro všechny strany obrovský význam a nebylo zcela jistě poslední. Všichni už se moc těšíme na další společné setkání.