Družina řečená školní

Někomu se v souvislosti s tímto výrazem vybaví družina krále Jana Lucemburského, která ho doprovázela do bitev vítězných i prohraných. Učili jsme se o tom v dějepise. Jinému se vybaví Česká družina, jeden ze základů československých legií v Rusku. I o tom jsme se možná učili v občanské nauce nebo také v dějepise.

Většina z nás si však při vyslovení slova družina vybaví spojení školní družina. Úmyslně říkám většina. Protože ta naše většina má osobní zkušenost se školní družinou. Je to dáno tím, že školní družina je integrální součástí školského systému. Je součástí školské legislativy. Je nedílnou součástí celého výchovně-vzdělávacího procesu. A to je dobře. Legislativně je školní družina uváděna v souvislosti se zájmovým vzděláváním ve školském zákoně a také ve vyhlášce o zájmovém vzdělávání. Zákonné normy někdy používají tzv.  Pod těmito zákonnými zkratkami je však potřeba číst nejen školy, ale také školská zařízení. Ať již jsou to střediska volného času, domy dětí a mládeže (SVČ, DDM), nebo školní družiny a školní kluby (ŠD, ŠK).

Jen pro ozřejmení - ve školním roce 2014/2015 bylo zaregistrováno 4 053 školních družin. Všechny nabízely činnost více jak 400 000 žáků.

Jako součást školské soustavy musí tedy ŠD splňovat povinnosti k naplňování školské legislativy. Jednou ze základních povinností ŠD je vytvoření vlastního školního vzdělávacího plánu (ŠVP), který má vycházet z Rámcového vzdělávacího plánu základního vzdělávání a úzce navazovat na ŠVP konkrétních základních škol. Říkám konkrétních základních škol, protože ŠD, které mají vlastní právní subjektivitu, je velmi málo. Zde je potřeba zdůraznit, že na ŠD dopadá i povinnost 

Na základě vlastního ŠVP může školní družina rozvíjet svoji činnost k následné spokojenosti všech zainteresovaných stran. Tedy ke spokojenosti účastníků (žáků), jejich rodičů, vedení školy, zřizovatele. V neposlední míře dobře napsaným a prováděným ŠVP se zvyšují kompetence žáků pro jejich budoucí život soukromý i profesní. Pokud ŠD nemá právní subjektivitu, musí v co nejužší spolupráci se ZŠ splňovat další "kupu" zákonných povinností. Krom těch "školských" se jedná zejména o BOZP a o pracovněprávní náležitosti.

Ke kvalitnímu naplnění všech pedagogických, právních a dalších povinností je nutná Většina ředitelů to chápe, vnímá a vytváří vstřícné podmínky pro dobré fungování školní družiny. Je však nutné říci, že jsou i školy, kde školní družina stojí na nejzazším okraji zájmu. Nesvádějme vše však jen na vedení škol. V některých případech často za takovýto přístup ke školní družině mohou i vlastní pracovníci. Vychovatelky (nesmí se říkat "družinářky") mají, přes svoji jistě vysokou odbornost, nízkou míru sebevědomí. Jak tedy zvýšit sebevědomí vychovatelek? Jak posunout povědomí veřejnosti o školní družině do pozitiva? Jak přesvědčit ty ředitele (je jich jen pár), kteří považují družinu za přítěž, o její potřebnosti?

Jednou z cest změny je  Můžeme mu říkat průběžné, následné, sekundární či jinak. Pořád se však bude jednat o vzdělávání ve znalostech a dovednostech pedagogických, osobnostních a odborných pro pracovníky školních družin, tedy pro vychovatele a vychovatelky. Institucí, které takovéto vzdělávání poskytují, je mnoho. Jednou z nich je  V jeho portfoliu vzdělávacích činností je mnoho akcí a aktivit určených právě vychovatelkám a vychovatelům školních družin. Záleží tedy jen na té které vychovatelce, jak si navrhne svůj plán osobního rozvoje, či jak se tomu také říká, plán dalšího vzdělávání. Že nemá takovouto možnost? Já se domnívám, že nejde o možnost, ale o povinnost. Že nejsou dostatečné finanční prostředky? Přece v dalším vzdělávání vždy nemusí jít jen a jen o peníze. Že není čas? Čas je přítel. Jde jen o to s ním umět pracovat. Že je to jen formalita? ...

Pokud hledáme argumenty, proč to nejde, nedivme se, že se na nás (na školní družiny) dívá část vedení škol, zřizovatelů a veřejnosti lidově řečeno "skrz prsty". Vzdělávání vychovatelek, vychovatelů školních družin a pedagogů volného času je důležitá část dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Lze se o tom přesvědčit například z ohlasů na pravidelných celostátních seminářích vychovatelek a vychovatelů ŠD a ŠK. Volání po dalších (a kvalitních) vzdělávacích programech je častým výstupem z evaluačních dotazníků těchto setkávání, která pro ně organizuje již zmíněný Národní institut pro další vzdělávání.

Přestože školství není bitva, škola není bojiště, vychovatelky školních družin jsou pedagogové první linie. Uvědomujeme si to? Uvědomují si to rodiče, vedení škol, veřejnost? Pevně věřím, že ano. A doufám, že si to uvědomují i ostatní zainteresovaní (zřizovatelé, politici). Družina hrála v historii našeho státu vždy důležitou úlohu. Vzpomeňme si na úvod tohoto příspěvku. Lze jen doufat, že i školní družina bude hrát svoji důležitou roli při výchově a vzdělávání dalších generací.