Pedagogika se neustále vyvíjí a to, co za našeho dětství bylo ve výchově běžné, už dnes nemusí platit. V posledních letech se i u nás začíná k dětství přistupovat jako k etapě, která dokáže ovlivnit život v dospělém věku, a přibývá rodičů, kteří pro své děti chtějí trochu jinou školku, než je ta běžná, tradiční. Pojmy jako alternativní a inovativní se tak objevují v souvislosti se vzděláváním předškolních dětí čím dál častěji. Mezi těmito proudy se začíná prosazovat takzvaná přírodní pedagogika, ze které čerpají lesní mateřské školy. Co si pod tímto pojmem představit?
V lesních školkách děti nerostou jako dříví v lese
Denisa
Dvořáková
Asociace lesních MŠ
Alternativní školky, mezi které patří také lesní mateřské školy, mají speciálně upravené vzdělávací programy vyplývající z celoročního pobytu venku a které jsou v souladu s potřebami dítěte:
*
blízký vztah s učitelem (tzv. průvodcem);
*
menší počet dětí ve třídě, ideálně 1 : 8 (učitel : žák);
*
věkově smíšený kolektiv od 2 do 6/7 let;
*
intenzivní zapojování rodičů do úprav zázemí školky a společných akcí;
*
individuální přístup – respektování vývojových zvláštností a vlastního tempa rozvoje;
*
podpora odpovědnosti a spoluúčasti dětí na rozhodování;
*
dostatek prostoru pro pohyb a rozvoj motoriky, včetně jemné;
*
větší prostor pro samostatnost dětí a jejich kreativní zapojení do volné hry;
*
minimální pomůcky, vybavení pro pobyt venku za každého počasí.
Tento přístup dětem umožňuje budování pocitu vlastní zodpovědnosti a pomáhá jim připravit se na samostatný život a zapojení do společnosti. U dětí je kladen důraz na jejich aktivitu, spontánnost a prožitkovost.

Děti tráví většinu dne venku
Počátek historie lesních mateřských škol sahá do 50. let minulého století, kdy byla v Dánsku založena první lesní školka. V Dánsku je dnes tento způsob předškolní výchovy velmi rozšířený a své stálé místo našel také ve Švédsku, Švýcarsku, Kanadě i Japonsku. České lesní školky se nejvíce inspirovaly v Německu, kde lesní školky existují více než 20 let. Charakteristickým rysem lesní mateřské školy je, že výuka probíhá především ve venkovních prostorách v prostředí lesa, případně i zahrady, o kterou děti pečují. Děti tráví venku celoročně okolo 70–90 % času, a to za každého počasí. Do lesní mateřské školy přijdou děti rovnou oblečené na ven, kde zůstanou až do oběda, svačinu mají v lese. Oběd a odpočinek probíhá obvykle v zázemí, které má charakter vyhřívaného přístřeší (jurta, chatka, maringotka apod.). Zde mají děti také uložené náhradní oblečení a pomůcky na ven. Podmínkou pro pobyt v lesní mateřské škole je proto dobré oblečení, aby byly děti v suchu a teple. Prostředí lesa, ve kterém děti tráví čas, by mělo být pestré, plné materiálu k tvoření, ale i s potokem nebo břehem rybníka. Děti z lesních školek ale netráví celý rok jen v lese. Zejména v zimě jsou nedílnou součástí návštěvy různých institucí - divadel, osobností v různých profesích a spřátelených škol.

Vzdělávání probíhá pod dohledem České školní inspekce
Lesní mateřské školy jsou definované školským zákonem a dle předepsaných podmínek zapsány v Rejstříku škol a školských zařízení. To znamená, že jsou také pod kontrolou České školní inspekce. Mohou tak poskytnout plnohodnotné předškolní vzdělávání, včetně povinného předškolního roku, které probíhá stejně jako u jiných mateřských škol v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Asociace lesních mateřských škol, která lesní školky a kluby zastřešuje, toto hlídá v tzv. certifikovaných lesních klubech a mateřských školách.
Vzdělávací program vychází z měnící se přírody a rozdílný je také způsob, jakým naplňování vzdělávacích cílů probíhá. V lesních školkách moc nenajdete hračky nebo napodobeniny zvířat či nástrojů, vše je skutečné. Jemnou motoriku si děti cvičí tak, že třídí semínka pro sázení, sbírají přírodniny a dělají z nich koláže, přírodními barvami malují třeba na pařezy. Hrubou motoriku zase procvičují neustálým pohybem - chůzí, běháním nebo lezením. Pedagogové dětem často s sebou ven berou různé encyklopedie a klíče k určování rostlin a živočichů, s dětmi venku zpívají, rozvíjí jejich spolupráci a komunikaci. Děti jsou venku tvořivé
,
plné fantazie a nápadů. Rozvíjí pohybové dovednosti, poznávají své hranice a stávají se díky střídání teplot odolnějšími. Není důvod se bát, že by byly z celého dne venku přetažené, nebo byly dokonce ochuzeny o polední klid. Děti si mohou odpočinout ve vyhřívaném zázemí nebo si lehnout v létě na louku, kde se jim čte nebo se vypráví příběhy.Pozitivní vliv na vývoj dětí
Z hlediska vývojové psychologie má dítě největší potřebu pohybu zejména v předškolním věku. Dostatek pohybu je bezesporu velkou výhodou lesních mateřských škol, přičemž pohyb v nerovném terénu má přímou souvislost s rozvojem mozku a kognitivních funkcí. Děti jsou na čerstvém vzduchu, což díky lepšímu prokysličení opět podporuje proces učení, ale také imunitu, kdy se děti díky pobytu venku stávají otužilejší a odolnější. Kolektiv 15 dětí pak umožňuje individuální přístup a dobře rozvíjí sociální kompetence – děti spolu musejí více komunikovat, učí se navzájem si pomáhat a efektivně řešit konflikty.
Na základě vědeckých výzkumů bylo zjištěno, že děti, které tráví více času v přírodě, jsou fyzicky zdatnější, klidnější a lépe rozvíjí fantazii a představivost. To potvrdilo i pilotní testování pod dozorem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kdy v letech 2010–2012 vznikla studie, která ukazuje, že u dětí vzdělávaných v lesních mateřských školách se lépe rozvíjí hrubá motorika a kreativita ve srovnání s dětmi, které jsou vzdělávány v prostředí běžné mateřské školy.
Studie také prokázaly, že pobyt v přírodě má pozitivní vliv na děti s poruchou pozornosti (ADHD). Děti se po pobytu venku lépe soustředí a díky dostatečnému prostoru pro volný pohyb se jim ulevuje od symptomů. Některé vědecké výzkumy (viz např. Petr Daniš, 2018), které se touto problematikou zabývají, ukazují, že pobyt v přírodě:
*
posiluje psychické zdraví;
*
snižuje stres a mentální únavu;
*
tlumí úzkosti a deprese;
*
obnovuje pozornost a zvyšuje schopnost soustředění;
*
zlepšuje náladu;
*
podporuje snížení stresového hormonu kortizolu;
*
působí jako prevence astmatu.

Lesní školky z pohledu české legislativy
V České republice byla první lesní školka založena v roce 2008. V roce 2011 založily první tři lesní školky spolu s Terezou Valkounovou Asociaci lesních mateřských škol s cílem prosadit lesní mateřskou školu jako plnohodnotnou, státem uznávanou formu předškolního vzdělávání. V roce 2016 se toho podařilo dosáhnout a od té doby jsou lesní mateřské školy ukotveny v české legislativě. Definuje je školský zákon § 34 odst. 9 a vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, a proto jsou oprávněnými poskytovateli povinného roku předškolního vzdělávání. Významnou odlišností tohoto typu školky je, že vzdělávání probíhá v prostředí přírody, a vzhledem k tomu, že se děti učí venku, nemají lesní školky budovy. Liší se také rozsah provozu školky, který je ve vyhlášce č. 14/2005 Sb. § 1 odst. 3 omezen na maximálně 9 hodin/den. Lesní školky mají s ostatním typem mateřských škol společné to, že u nich probíhá vzdělávání výhradně podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a jsou pod kontrolou České školní inspekce a krajské hygienické stanice. Musí tak mít vzdělané pedagogy dle zákona o pedagogických pracovnících a zajištěný hygienický provoz dle vyhlášky č. 410/2005 Sb. Na chod lesních mateřských škol přispívá stát (prostřednictvím krajských úřadů) a rodiče v podobě školkovného, které si mohou plně odečíst ze základu daně. Kvalitní lesní školky plní Standardy kvality a mají odpovídající certifikát, který jim uděluje Asociace lesních mateřských škol. Certifikát je zárukou, že lesní školka pracuje po všech stránkách dobře, jak vůči dětem, zaměstnancům, ale i rodičům.
Vedle lesních mateřských škol existují také lesní kluby, které přes obdobný způsob fungování nejsou součástí školského systému a fungují výhradně na základě občanského zákoníku a souvisejících předpisů. „Kvalitní lesní kluby plní Standardy kvality Asociace lesních mateřských škol a mají odpovídající certifikát a rovněž vzdělávají děti v prostředí přírody na základě školního vzdělávacího programu, který je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Povinný rok předškolní docházky zde mohou děti plnit v případě, že je rodiče přihlásí do režimu individuálního vzdělávání,” říká Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol
.
Lesní klub bývá hrazen ze soukromých prostředků a platby rodičů nebývají odečitatelné ze základu daně.
Obecní lesní mateřské školy
Většina lesních školek má soukromého zřizovatele, nejčastěji spolek nebo ústav. Díky úpravě zákonných podmínek pro vznik a provoz lesních mateřských škol začínají tyto typy předškolních zařízení zřizovat také samosprávy, přičemž veřejní zřizovatelé využívají nejčastěji systém odloučeného pracoviště. Lesní mateřská škola ale nesmí být ze zákona školou spádovou a může být rodičům nabízena jen jako alternativa. Třída v lesní mateřské škole bývá věkově smíšená a má zpravidla 15 dětí, což je počet, který naplní i menší obce. „Motivace pro zřízení veřejným zřizovatelem je nejčastěji snaha vyjít vstříc poptávce mladých rodin po alternativním způsobu vzdělávání. Lesní školka je typickým komunitním prvkem a je způsobem, jak udržet v obci mladé lidi. V minulém roce jsme několik obcí provázeli při zakládání školek a další dotazy se množí, věříme, že obecních lesních mateřských školek bude víc a víc,” doplňuje Tereza Valkounová.
Bezpečnost a hygiena
Z hlediska bezpečnosti upravuje provoz lesní mateřské školy vyhláška č. 14/2005 Sb. § 5 odst. 6 – „ve třídě lesní mateřské školy, kde je přítomno více než 8 dětí, vykonává pracovní činnost souběžně nepedagogický pracovník s odbornou způsobilostí”. Z toho vyplývá, že na většinu provozního dne školy, cca na 8 hodin, je třeba doplnit učitele školky o pozici nepedagogického pracovníka. Jeho kvalifikaci definuje výše zmíněný paragraf a fakt, že není obtížné takové kvalifikace dosáhnout, poskytuje příležitost k zapojení aktivních členů komunity malých obcí. Právě doplnění učitele osobou, která je vzdělaná mimo obor a věnovala se například umění nebo přírodním vědám, je jedním z velkých obohacení výuky.
Prostředí lesa je považováno za prostředí náročné na bezpečnost. Zásadním bezpečnostním pravidlem proto je, že jsou se skupinou dětí 2 dospělí, a to i v případě, že by počet dětí byl pod 8. Lesní školky tímto pravidlem naplňují ustanovení odstavce 4 téhož paragrafu, kde „při pobytu dětí v prostředí náročném na bezpečnost určí ředitel mateřské školy k zajištění bezpečnosti dětí dalšího pedagogického pracovníka, ve výjimečných případech jinou zletilou osobu, která je způsobilá k právním úkonům a která je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost mateřské školy”. Oblastí, která prozatím není zcela dořešena, je stravování. To je zatím zajišťováno zejména cateringem nebo využitím blízké školní jídelny. V této otázce stále jedná Asociace lesních mateřských škol s příslušnými ministerstvy, přičemž zatím se ukazuje jako jedno z řešení registrace výdejny mimo budovu s předchozím stanoviskem hygienické stanice.
Školkovné
Měsíční školkovné se pohybuje od 5 do 10 tisíc korun v závislosti na regionu a rozsahu provozní doby. Téměř všechny lesní školky umožňují kratší než pětidenní docházku, s čímž souvisí i nižší školkovné. V lesních mateřských školách, kterým přispívá na provoz stát, je příspěvek mírně nižší nebo srovnatelný a docházka je zpravidla pětidenní, u předškoláků vždy. U lesních mateřských škol zřizovaných samosprávou je školkovné stejné jako v jiné mateřské škole, protože rozdíl musí vyrovnávat obec. Rodiče dětí navštěvujících lesní mateřské školy si mohou zároveň odečíst zaplacené školkovné do výše 9 900 korun z vyměřené daně z příjmu, což ale neplatí pro rodiče z lesních klubů.
Asociace lesních mateřských škol aktuálně registruje 120 členských lesních mateřských škol a klubů, kam dochází kolem dvou a půl tisíc dětí. Více informací najdete na https://www.lesnims.cz/.