Školní poradenské pracoviště - strana 3

Opakuje se to s železnou pravidelností – škola obdrží podnět na nevhodné chování žáků, vaši kolegové situaci uchopí příkladně, pod vedením metodika prevence šetří v souladu s Metodickým pokynem1) a dospějí k závěru, že se jedná o šikanu. Je svolána výchovná komise s rodiči žáka, který ubližoval, a vy jste pochopitelně jejím členem. A přichází vaše hvězdná chvíle – vysvětlit rodičům, že jejich dítě bude potrestáno v souladu se školním řádem té samé školy, která mu toto jednání umožnila. Jak se této role co nejlépe zhostit?

V první části článku (Řízení školy 11/2023) jsem na praktickém příkladu odděleného zápisu pro ukrajinské válečné uprchlíky popsala, jak je pro nás těžké garantovat každému dítěti rovný přístup ke vzdělání. S rovným přístupem ke vzdělání jsou propojené i rovné podmínky. V případě rovných podmínek při vzdělávání však nejde o ono pověstné poskytnout „všem stejně“, ale vzdělávat každé dítě tak, aby dosáhlo svého vzdělávacího maxima. To není fráze, ale pravidlo podle mezinárodních standardů, a tudíž i podle školského zákona. Z hlediska rovného přístupu pak stojí za pozornost v dobrém smyslu slova mechanismus nalezení školy, která je povinna přijmout ukrajinského válečného uprchlíka. Za pozornost však, bohužel, stojí i to, jak se nám nedaří plnit požadavek Lex Ukrajina na nastavení maximální kapacity školy či odložení zahájení vzdělávání v základní škole.

Střediska výchovné péče jsou školská zařízení preventivně výchovné péče. Cílem preventivně výchovné péče je předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. Střediska poskytují podporu dětem, rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu a pedagogickým pracovníkům.

Na základní škole v Chomutově, kde Barbora Mikulka coby kariérová poradkyně (a učitelka občanské nauky) působí, je přes 500 žáků. Ve spolupráci s ostatními členy školního poradenského pracoviště se ale stíhá věnovat všem žákům. Spolupráce s pedagogy je pro výkon její práce klíčová. Mikulka pracuje se žáky jak skupinově, tak individuálně na prvním i druhém stupni. Vykonávat jaké aktivity to pro ni obnáší? Čtěte dál!

Člověk v tísni připravil další, rozšiřující online kurz pro ukrajinské asistentky a asistenty pedagoga. Obsahuje kurz českého jazyka zaměřený specificky na školní prostředí a kurz práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ve škole, postavený na několika příbězích konkrétních dětí. „Kurz mohou využít ukrajinští asistenti, kteří si díky němu mohou rozšířit své pedagogické dovednosti, i česky mluvící učitelé a asistenti pedagoga, kteří ve třídách pracují se žáky s odlišným mateřským jazykem,“ popisuje využití Veronika Kartáková, která v Člověku v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků.

Pokud se o přírodu nebudeme starat, nebude v příštích desetiletích z čeho čerpat. Právě proto se Ondřej Mráz rozhodl realizovat edukativní semináře a přednášky pro děti základních a středních škol zaměřené na pochopení a ochranu přírody. Mimo to školí i pedagogy v rámci akreditovaného doplňkového studia, organizuje letní příměstské tábory na témata spojená s ochranou přírody a realizuje programy pro otce se syny ve volné přírodě. Proč se rozhodl jít touto cestou a co ho inspirovalo? Nejen na to jsme se Ondřeje zeptali.

V praxi se školkám osvědčuje využít adaptační plán a zaměřit se na to, aby bylo rodičům jasné, jak bude postupné zvykání dítěte na školku probíhat a jakou roli hrají v úspěšnosti celého procesu oni. V případech, kdy si to rodiče mohou časově dovolit, se vyplácí umožnit přítomnost rodičů ve třídě první dny po nástupu a postupně prodlužovat délku pobytu dítěte v MŠ.

Je možné, aby žákyně septimy osmiletého gymnázia „přeskočila7 v polovině listopadu tento ročník a pokračovala studiem v oktávě a směřovala k maturitě? Pokud ano, za jakých podmínek?

Od 1. září 2023 financujeme školního psychologa s úvazkem 1,0 z evropských peněz – zjednodušené projekty. Lze poskytnout tomuto pracovníkovi mimořádnou odměnu z finančních prostředků na přímé náklady na vzdělání ÚZ 33 353?

Konflikty k životu ve škole patří stejně jako učivo, obědy nebo vzduch. I pracovníci školy (a tedy i ředitelé) se mohou stát součástí emočně vypjatých situací. Externí mediace je pro školu nejdostupnější formou, jak využít přínosy mediace při řešení sporu. Nese s sebou nezanedbatelný náklad, ten je ale jednorázový a velmi efektivní. Vyřešení nebo zklidnění konfliktní situace totiž přináší úlevu nejen samotným aktérům sporu, ale často celé škole.

V září 2023 začal další školní rok, v němž do základních škol nastoupily i děti, které jsou ukrajinskými válečnými uprchlíky. I přes to, že se situace od konce února 2022, kdy do České republiky přicházely týdně tisíce dětí, od dětí školkových až po vysokoškoláky, svým způsobem stabilizovala, zůstal i letos pro ukrajinské válečné uprchlíky zachován pro přijetí do mateřských a základních škol od září 2023 oddělený, tzv. ukrajinský, zápis. Nešlo přitom už o povinnost ředitelů mateřských a základních škol, ale o možnost rozdělit zápis na zápis pro všechny mimo ukrajinské válečné uprchlíky a na zápis pouze pro ně. Statisticky bude jistě zajímavé, kolik ředitelů možnosti odděleného zápisu ukrajinských válečných uprchlíků zvolilo a čeho tím bylo dosaženo. To je však otázka směřující na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „ministerstvo“). Určitě by si na ni měli odpovědět i ředitelé škol, nejlépe společně se zřizovateli, v rámci vyhodnocení zápisu nových dětí s nástupem do mateřských a základních škol od září 2023.

V PAQ Researclink neustále rozšiřujeme nabídku dat, která může každý procházet na DataPAQ.cz . Nadále se věnujeme i sledování aktuálních témat školství, jako je integrace ukrajinských uprchlíků. Pojďme si společně projít několik důležitých témat a dat, která nám ukáží, o čem se bude v dalších měsících mluvit v novinách, školách i ve sněmovně.

V praxi se mi osvědčilo několik jednoduchých kroků, které fungují nejen u vícejazyčných, ale u všech nově příchozích dětí. Základem je věnovat dostatečnou pozornost novému dítěti – je důležité, aby se dítě cítilo jako součást kolektivu-, ale zároveň to s pozorností z pozice učitele nepřehnat. Děti oceňují aktivity, při kterých má každé z nich možnost se představit a něco o sobě říct. Vyhýbám se takovým, které dítě vyčleňují – jako představování dítěte před tabulí nebo „přednáškám“ o zemi původu dítěte.

V loňském roce proběhl na Základní škole Písečná v Chomutově zajímavý workshop na téma povolání. Žáci 9. tříd pro své mladší spolužáky z 1. stupně připravili celodenní akci k vybraným povoláním. Na to, jak vše probíhalo, jsme se zeptali Barbory Mikulky, koordinátorky žákovského parlamentu, toho času na mateřské dovolené. „Jsme sídlištní škola ve vyloučené lokalitě, máme velký počet znevýhodněných dětí. Jak často zažívají úspěch? Mnoho deváťáků během workshopu slyšelo z úst menších spolužáků, že by chtěli být jako oni. A mnohým z nich to přineslo zjištění, že mohou být vzorem. V tu chvíli víte, že to, co děláte, dává smysl.“

Wellbeing ve škole je poslední dobou poměrně diskutovaným tématem. Slyšíme, jak je důležité, aby se žáci a studenti rozvíjeli v příjemném a podporujícím prostředí, aby byly respektovány jejich potřeby a pracovalo se s jejich emocemi. Wellbeing ale nenáleží pouze žákům a studentům – myslet bychom měli také na učitele a učitelky.

Věděli jste, že domácí násilí se dotýká asi 14 % dětí v České republice? Až dnes půjdete do třídy, s velkou pravděpodobností budou dva nebo tři vaši žáci do těchto procent patřit. Pokud máte štěstí a ve vaší třídě takové děti nesedí, v některé jiné, o patro výš nebo níž, je potkáte téměř s jistotou. Centrum LOCIKA pomáhá pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům proškolit o tématu násilí v blízkých vztazích. Radí učitelům a 20. listopadu v deset hodin dopoledne už několikátým rokem pořádá akci Bubnovačka. I o té jsme si povídali s koordinátorkou Anetou Kuželovou. „Do minulých ročníků se zapojilo více než 22 tisíc lidí, loni se zúčastnilo ke dvěma stovkám škol. Moc nás těší, že většina učitelů hodnotila akci jako velice přínosnou aktivitu s jednoduchým zapojením.“

Jak rozpoznat ve školním prostředí žáka, který zažil traumatickou událost? Jak optimálně postupovat, když se žák svěří pedagogickému pracovníkovi, že je vystaven násilí v blízkých vztazích? Co je možné očekávat od orgánu sociálně-právní ochrany dětí při řešení případů ohrožených dětí? Jak může policie vstupovat do případů týrání dětí, které jsou odhaleny ve školním prostředí? To vše se dozvíte v novém podcastu Centra LOCIKA.

Příběh Tomáše Papršteina se neposlouchá lehce – jako malý kluk přišel o matku a byl dlouhodobě sexuálně zneužívaný svým třídním učitelem na základní škole. Skrze svůj příběh se teď ale snaží pomáhat. Snaží se vytvořit bezpečný prostor, kde se o sexuálním zneužívání bude více mluvit. Informovanost a otevřená debata jsou podle něho nejlepší prevencí. Jak se mu podařilo trauma překonat, čemu všemu se dnes věnuje a o čem je jeho nová kniha? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Medializované případy v poslední době odhalují alarmující trend: nárůst incidentů vůči učitelům. Zveřejněné události však představují pouze špičku ledovce. V současném školním prostředí je pravděpodobné, že konfliktních situací bude přibývat. Učitelé nejsou vystaveni pouze fyzickým útokům, ale čelí i rostoucímu počtu verbálních napadení.

Radek k nám přišel z jiné běžné základní školy, kde mu v první třídě dvakrát zavolali záchranku a po třetím afektu řekli rodičům, že škola za stávajících podmínek není schopna vzdělávat jejich dítě. Zbytek první třídy se tedy vzdělával individuálně doma s maminkou. Před koncem roku rodiče požádali o přestup do naší školy. Připravili jsme se na jeho vstup do 2. třídy na základě doporučení z poradenského zařízení intenzivním školením na téma, jak je vhodné pracovat s dětmi s ADHD, které se projevují velmi náročným chováním. I přes všechny přípravy učitelů a uskutečnění informační schůzky pro rodiče dané třídy způsobil příchod Radka náraz tak velký, že během prvních dvou týdnů odešly tři děti z této třídy na jinou školu. Dnes je Radek ve třídě plně integrován a pracuje bez větších problémů (je v 5. ročníku). Co se dělo mezitím, si přečtěte v dalším dílu našeho seriálu Příběhů (ze) Solidarity.