Dokumenty - strana 6

Online publikace „Průvodce profesemi aneb Koukej, co dělám!“ netradičním způsobem provází čtenáře světem práce a pomáhá žákům a rodičům zorientovat se v širokém profesním poli. Je určena především žákům základních a středních škol a jejich rodičům, nicméně užitečná může být i kariérovým poradcům a poradkyním či lidem, kteří chtějí změnit práci.

Schola Empirica dlouhodobě usiluje o to, aby se do českých škol dostávala dobrá praxe ověřená v zahraničí. Evidence-based vzdělávací metodiky adaptujeme na naše prostředí, školíme v nich pedagogy a dále je systematicky podrobujeme vlastnímu výzkumu. V rámci našeho posledního projektu jsme společně sledovali dopad metodiky Dobrý začátek pro mateřské školy a efektivitu programu Skills Builder pro školy základní. Zatímco první metodiku ověřujeme již poněkolikáté, druhý program byl podobně rozsáhlé evaluaci vystaven úplně poprvé, a to i ve světovém měřítku. Na následujících řádcích přinášíme hlavní zjištění z kvantitativních dat o samotných dětech a žácích.

V tomto článku se budeme zabývat problematikou, která svým zaměřením zapadá do kontextu současných snah o zavádění kompetenčně pojatého kurikula. Jedná se o oblast osobnostního rozvoje s úzkou vazbou na kariérní vzdělávání, kterou jsme se snažili podpořit naším pilotním projektem, realizovaným na malé základní škole. Rádi bychom touto cestou sdíleli získané zkušenosti s cílem inspirovat další aktéry ve vzdělávacím prostoru.

S Romanem Göttlicherem si o wellbeingu, respektujícím a pečujícím postoji ke studujícím i k sobě a o mnohém dalším povídala Šárka Eisová.

Láká vás zlepšit svou výuku a zároveň se trochu zrelaxovat? Váháte, zda vyrážet ven už na jaře? Je tam vůbec co s dětmi dělat? Co zkusit odhalit záhadu brzkých jarních květů? Víte, proč kvetou tak časně?

Mělo by se o smrti mluvit ve školách? Pokud ano, tak kdo, kdy a jak? Nezisková organizace Cesta domů kromě poskytování hospicové péče také vzdělává veřejnost i učitele v tématech spojených s umíráním. Nedávno vydala pro učitele brožuru Je smrt školou povinná…?!, která na spoustu otázek odpovídá ústy odborníků i běžných rodičů a učitelů, kteří se se smrtí setkali nablízko.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podstatně proměnil způsob podávání přihlášek k přijímacímu řízení na střední školy. V důsledku této nové první úpravy je možné snadno zapomenout, že některé aspekty zůstaly stejné a že je třeba i nadále respektovat i jiné právní předpisy, jako například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

Čí je škola a kdo za ni zodpovídá? Podle legislativy především ředitel, ale zřizovatel často cítí, že minimálně politická zodpovědnost za školu jde za ním a často i stížnosti rodičů na školu končí u něj. Jakou roli má tedy zřizovatel hrát? Tato pracovní situace vysvětluje, co může dělat zřizovatel v pedagogické oblasti, aniž by zasahoval do kompetencí ředitele školy. 

Cílem textu je shrnout důležité činnosti střední školy v únoru 2024, a to zejména v kontextu nových právních předpisů.

Téma umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) je aktuálně všudypřítomné. Oblast školství není výjimkou, což dokazují i některé předchozí články v Řízení školy. Daniela Kramulová a Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu ČR čtenáře seznámili se základními pojmy i možnostmi využití AI učiteli. Eva Nečasová z neziskové iniciativy AI dětem pak představila základní předpoklady systematického zavádění umělé inteligence ve školách.

Vnímáte, že je důležité, aby se žáci orientovali v moderních dějinách? Máte rádi zážitkovou pedagogiku? Nechcete od žáků vybírat finance na projektové dny či aktivity, které jim lépe představí události 20. století, a to především díky vlastní aktivitě, prožitku a cenné zkušenosti?

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nemá na vykazování odvedené práce v personálních šablonách ve zjednodušených projektech žádný vliv. Personální šablony jsou do zprávy o realizaci vykazovány metodou produktivních hodin, která nerozlišuje, zda se jedná o pracovníka zaměstnaného na pracovní smlouvu, nebo na některou z dohod konaných mimo pracovní poměr.

Většinou se určitě snažíme jednat se zaměstnanci přátelsky, hledat spíše jejich úspěchy, omezovat zbytečnou kritiku, chápat jejich pohled na věc, vidět na nich to pozitivní, oceňovat, co se daří. Ale někdy se do pozitivní zpětné vazby tak zamotáme, že když chceme konstruktivně kritizovat, jsme tak konstruktivní, až zaměstnanec vůbec nepochopí, že takto tedy ne.