Skončení pracovního poměru - strana 3

Výpověď je jednostranný právní úkon. Proto není nutné, aby zaměstnanec jako adresát výpovědi s výpovědí souhlasil nebo aby se k výpovědi vyjadřoval. Výpověď daná zaměstnavatelem musí být písemná. Jestliže by výpověď daná zaměstnavatelem nebyla písemná, pak je neplatná. Vadu písemné formy výpovědi nelze dodatečně odstranit.

Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní doba může být prodloužena (nikoli zkrácena) individuální písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (v pracovní smlouvě nebo zvláštní smlouvě).

Dohoda o provedení práce může být uzavřena na dobu určitou i na dobu neurčitou. Zákoník práce neuvádí možné způsoby skončení DPP před uplynutím sjednané určité doby nebo způsoby skončení DPP sjednané na dobu neurčitou.

Podle § 73a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.

Ustanovení § 48 až 73 zákoníku práce upravují skončení pracovního poměru – regulují zejména situace, kdy má buď zaměstnanec zájem opustit stávající zaměstnání, nebo kdy chce naopak zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Pracovní poměr ale může skončit i z jiných příčin, než je rozvázání pracovního poměru výpovědí (jednostranným úkonem zaměstnavatele/zaměstnance).

Dohodu o rozvázání pracovního poměru lze uzavřít pouze za předpokladu, že se obě strany – zaměstnavatel (ředitel školy) i zaměstnanec – dohodnou na ukončení pracovního poměru a dni, ke kterému pracovní poměr skončí.