Práva a povinnosti školy - strana 8
Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.
Je nepochybné, že Policie ČR může nezletilého žáka předvolat nebo i předvést. Ředitel školy nemůže bránit policii ve vstupu do školy. Policie ČR může podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, vstupovat do veřejných prostor. Protože však škola vykonává dohled nad nezletilými žáky, ředitel školy nebo jeho zástupce musejí být seznámeni s předmětem policejního úkonu, včetně, důvodů, jež k němu vedou, a policista je povinen prokázat svou příslušnost k policii, a to například služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Škola má právo si identifikaci policisty ověřit.
S datem 1. 1. 2014 a tím i s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), se podle § 3045 odst. 1 tohoto zákona sdružení vzniklá podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, začala považovat za spolky. To se dotklo i Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ).
Cílem tohoto článku je nastínit nové povinnosti vyplývající ze zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, který nabyl účinnosti 1. 7. 2016. Z dikce zákona vyplývá, že mezi povinné subjekty, jejichž smlouvy podléhají uveřejnění, spadají i školy a školská zařízení zřízená ve formě příspěvkové organizace (vyjma příspěvkových organizací obcí tzv. I. a II. typu). Zákon přitom obsahuje mnoho ustanovení, která můžou povinnost uveřejnění smluv různým způsobem modifikovat, případně tuto povinnost přímo vyloučit.
Speciální pravidlo spolupráce spádové školy a obecního úřadu je vymezeno v § 36 odst. 8 školského zákona: Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte.
Rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání je ve výlučné kompetenci ředitele dané mateřské školy. Jedná se o řízení zahájené na žádost, kterou jménem nezletilého dítěte podává zákonný zástupce. Stejně jako v případě základního či středního vzdělávání i v případě předškolního vzdělávání je dítě vždy přijímáno na dobu celého vzdělávacího cyklu v mateřské škole. Pokud je dítě k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole přijato, má právo v tomto vzdělávání při splnění podmínek stanovených školským zákonem pokračovat. Z právního hlediska je tedy nepřípustné přijmout dítě k předškolnímu vzdělávání pouze na omezenou dobu.
Vzdělávání je v souladu s ústavou založeno na rovném přístupu bez ohledu na majetek nebo jiné postavení a na zásadě bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí. Toto právo vychází z Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Listina v čl. 33 uvádí, že každý má právo na vzdělání. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
Do roku 2015 byl pojem „zákonný zástupce“ pro účely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vymezen v ustanovení § 17 odst. 3 téhož zákona jako osoba, která je v souladu se zvláštním právním předpisem nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka. Zákonem č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla tato definice přesunuta do § 183 odst. 7 školského zákona. Z této definice však není dostatečně zřejmé, koho konkrétně si lze pod pojmem představit.
Jednou z každoročních povinností ředitele školy danou zákonem je zveřejnění výroční zprávy za uplynulý školní rok. Je možné to brát jako formalismus, ale zpráva se může stát velmi účinným nástrojem. Aby nastal druhý případ, je nutné začít zprávu připravovat včas a věnovat přípravě patřičnou pozornost. Neméně důležitý je výběr spolupracovníků a zapojení co nejširšího okruhu lidí zevnitř školy na jejím sestavení.
V mnoha případech vycházejí školy svými zprávami ze šablony, která je sestavena zřizovatelem. Je třeba se na to dívat tak, že takováto struktura je doporučeným minimem. Vycházejme z dlouhodobě platné vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, především z § 7 - Obsah a zpracování výroční zprávy o činnosti školy.
Podle ustanovené § 28 odst. 1 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), školy a školská zařízení v rámci vedené dokumentace uchovávají i záznamy z pedagogických porad.
Tento článek upozorňuje na některé zásadní změny v oblasti právní úpravy náhrady nemajetkové újmy.
Tento článek upozorňuje na některé zásadní změny v oblasti právní úpravy náhrady škody.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ukládá v ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zaměstnanci povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Důležité je, že zaměstnanec koná práci podle pokynů zaměstnavatele, resp. vedoucích zaměstnanců. Práci musí zaměstnanec konat osobně, což znamená, že se nemůže nechat někým zastoupit. I když je zaměstnanec v podřízeném postavení vůči zaměstnavateli a musí konat práci dle jeho pokynů, dispoziční oprávnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci je omezeno pracovní smlouvou.
Někteří autoři výkladů našich spletitých zákonů, vyhlášek, nařízení vlády atp. se odvolávají na stanoviska různých ministerstev. Zpravidla opisují vyjádření jiného člověka, který buď danou legislativu na různých ministerstvech přímo vytvářel, nebo na ní spolupracoval nebo opravdu nějaké vyjádření dostal. Tyto výklady však mohou být letité, a proto i vyjádření různých ministerstev mohou být postupem času odlišná.