Organizace školy - strana 4

Jak bude vypadat svět, na který děti ve školách připravujeme? To nikdo z nás nemůže říct přesně, jedinou jistotou je změna. Aby se dnešní studenti dokázali uplatnit, budou muset změny umět zvládnout a využít. Zásadní tedy bude schopnost všímat si problémů kolem sebe a vnímat je jako příležitosti, najít prostředky k jejich řešení a nakonec řešení realizovat. K těmto dovednostem, které souhrnně označujeme jako podnikavost, můžeme vést děti i při školní výuce.

Vzdělávací organizace Začni učit! dlouhodobě usiluje o zvýšení kvality vzdělávání v Česku prostřednictvím podpory zájemců o učitelství. V září zahájila kampaň s názvem Učitelské mýty, která má za cíl osvětlit a vyvrátit běžné mýty a obavy spojené s prací v učitelství.

Vzdělávací projekt organizace Post Bellum Příběhy našich sousedů je původně určený především pro osmé a deváté třídy základních škol, lze jej ale realizovat i na prvním stupni – pod názvem Vyprávěj příběhy. Za jednou z těchto netradičních realizací projektu stojí paní učitelka Jana Okrouhlá ze Základní a mateřské školy Nechanice.

Pokud se o přírodu nebudeme starat, nebude v příštích desetiletích z čeho čerpat. Právě proto se Ondřej Mráz rozhodl realizovat edukativní semináře a přednášky pro děti základních a středních škol zaměřené na pochopení a ochranu přírody. Mimo to školí i pedagogy v rámci akreditovaného doplňkového studia, organizuje letní příměstské tábory na témata spojená s ochranou přírody a realizuje programy pro otce se syny ve volné přírodě. Proč se rozhodl jít touto cestou a co ho inspirovalo? Nejen na to jsme se Ondřeje zeptali.

Jak správně legislativně ošetřit organizacit školní kroužek, konkrétně badatelský kroužek v základní škole? Jaké musí mít vedoucí kroužku kvalifikační předpoklady? Pokud nemá vedoucí kroužku splněn kurz pedagogického minima, může kroužek zaštítit tzv. garant? Jsme příspěvková organizace, zřizovatelem je obec.

Smí ředitel ve školním řádu zakázat žákům používání mobilních telefonů? Konkrétně zapsat do školního řádu, že mobily budou mít žáci vypnuté ve školních skříňkách? Tedy, že po vstupu do budovy školy je vypnou a dají do skříněk?

Manuál pro zřizovatele škol byl vytvořen společností EDUin jako součást projektu Lepší školy v obcích a městech

Jak správně zařadit třídnické hodiny do rozvrhu třídy?

Téměř stovka učitelů z celé České republiky se 20. září 2023 sešla na Slavnosti škol Paměti národa, která se tentokrát konala v barokním refektáři Kláštera dominikánů v Praze 1. Vzdělávání Paměti národa, do jehož aktivit a projektů se ročně zapojuje bezmála tisíc učitelů, chce touto formou ocenit a propojit pedagogy, kteří mají zájem o projektovou výuku a nové trendy ve výuce moderních dějin.

V dnešním uspěchaném světě, kde finanční rozhodnutí hrají klíčovou roli v našich životech, je finanční gramotnost více než jen užitečnou dovedností – je to nezbytná součást každodenního života. Nadace České spořitelny přichází s novým ambiciózním projektem zaměřeným na zpřístupnění kvalitního finančního vzdělávání všem dětem v Česku. Navíc hravou a zábavnou formou kompetenční výuky.

Úkolem, který jsme si při práci na studii pro Aspen Institute CE vytyčili, bylo nalézt inspirativní praxi ve vztazích mezi obcemi jakožto zřizovateli základních škol a vedením těchto základních škol. S vědomím obrovské rozmanitosti regionálního školského systému jsme v rozhovorech se starosty, radními či vedoucími školských odborů na straně jedné a řediteli a ředitelkami na straně druhé hledali vzorce, které mohou být univerzálně přenositelné. Výsledkem je kompendium, z něhož mohou plně čerpat jak zástupci větších obcí, tak i menších zřizovatelů, u nichž ale v příslušných místech přiznáváme obtížnější přenositelnost či nutnost spolupráce s dalšími zřizovateli. Prezentovanou inspirativní praxi lze v řadě ohledů využít i v případě mateřských škol či zřizovatelů středních škol.

Ve stávající organizaci základní školy nemá svobodné individuální rozhodování žáků či učitelů příliš velké místo. A ani nemůže mít. Obtížně si zatím představuji, jak by ve škole, kde je 500 nebo i 1 000 žáků, docházelo k promíchávání či dokonce „rozbití“ ročníků, třídních kolektivů, naplánovaného rozvrhu. Vše zde musí mít řád, přesnou pravidelnost, návaznosti. To by se musel radikálně změnit systém školního vzdělávání, což čeká zřejmě na nějakého nového Jana Amose.

Chyba je příležitost! Příležitost poučit se, zlepšit se a následně se jí vyhnout… Takto začínal první díl našeho seriálu o chybách, v němž dnes budeme pokračovat. A tentokrát se zaměříme na porady a poukážeme na chyby, kterých se v rámci porad můžeme velmi snadno dopustit.

Ve středočeské Chýni se staví v rámci Svazku obcí Chýně – Hostivice nová škola. Zajímavé na ní je, že dvojice zřizovatelů již s velkým předstihem zapojuje veřejnost, tvoří zřizovatelskou vizi a vizuální identitu, aktivně přemýšlí nad koncepcí školy a plánuje s dostatečným předstihem vypsat výběrové řízení na ředitele či ředitelku tak, aby uchazeč/ka co nejvíce naplňoval/a vytyčený profil.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ a PAQ Research spolupracovali na přípravě a vydání studie Role zřizovatele školy v zemích s vynikajícími vzdělávacími výsledky a rovnými šancemi. Autorský tým, který tvoří Karel Gargulák, Štěpán Kment, Michal Ostrý a Vladimír Srb, ve studii mapuje roli zřizovatelů – obcí či úřadů – v Estonsku, Finsku, Nizozemku a Kanadě. Tento článek zprostředkovává, co autoři zjistili o fungování místní školské správy ve čtyřech zemích, jimž se daří dosahovat vyšší úrovně vzdělávacích výsledků, wellbeingu a rovných šancí dětí než v České republice.

Během týdenní studijní cesty Partnerství pro vzdělávání 2030+ do Estonska a Finska jsme tuto větu zaslechli hned několikrát. Je to zřetelný odraz hlubokého společenského závazku vůči budoucím generacím, který jsme mohli vidět a cítit doslova na každém kroku naší cesty. Každý jeden den nám naskytl bezprostřední pohled na vzdělávací systémy zemí, které mají vzdělávání zakořeněno jako hlavní celospolečenskou hodnotu.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo 30. října 2023 druhé kolo veřejné konzultace svého „Návrhu na posílení systému vedení a podpory pro mateřské a základní školy“. Diskuse je nyní otevřena pro organizace a profesní asociace, které se věnují tématům vzdělávací politiky a veřejné správy. Článek připomíná hlavní teze návrhu a zaměřuje se zejména na otázku, jaké parametry musí mít místní školská správa v ČR, pokud má být efektivní.

Od roku 2000 do současnosti prošel český vzdělávací systém řadou změn, u kterých se očekávalo, že budou mít zásadní dopad na jeho fungování a kvalitu. Tyto změny se týkaly zejména zrušení odvětvového řízení ve školství, nabytí právní subjektivity škol, zavedení dvouúrovňového kurikula, menší i podstatnější úpravy rámcových vzdělávacích programů, nárokového financování podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a reformy financování škol .