Odměňování zaměstnanců - strana 4

Údaj o mzdě anebo o platu ve spojení s konkrétním zaměstnancem, který je identifikován anebo je alespoň identifikovatelný ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 Obecného nařízení (GDPR), je také osobním údajem. I když výše platu nebo mzdy není povinným obsahem pracovní smlouvy podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, bývá zpravidla jedním z ujednání, pokud tato výše není stanovena v samostatném dokumentu - tzv. platovém výměru. Tyto dokumenty jsou pak podle § 316 odst. 1 zákoníku práce obsahem osobního spisu, do kterého mají právo nahlížet mj. toliko vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni.
Vydáno: 08. 04. 2021
Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících byl v rámci legislativního procesu – z iniciativy našich zákonodárců – doplněn o další pravidla upravující odměňování pedagogických pracovníků. V Senátu byl přijat „technický“ pozměňovací návrh, na němž se spolupodílelo MŠMT. Nová pravidla mají nabýt účinnosti až od nového roku.
Vydáno: 06. 04. 2021
Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací má pomoci ředitelům, odpovědným zaměstnancům škol, školských zařízení a jejich zřizovatelům ke snadnější orientaci v odměňování a zařazování do platových tříd.  Aktualizace provedená v srpnu 2019 rozšiřuje text výkladu zejména s ohledem na odměňování a vykazování činností podporovaných z tzv. šablon. Výklad byl také doplněn o text k platovému zařazení vedoucích pedagogických pracovníků.
Tato problematika je upravena v zákoně č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V něm je očkování proti nemoci covid-19 koncipováno jako očkování dobrovolné. Pokud zákon neukládá povinnost podrobit se očkování, nemůže tuto povinnost stanovit ani zaměstnavatel svým zaměstnancům. Zaměstnavatel totiž nemůže zaměstnancům ukládat povinnosti nad rámec zákona.
Vydáno: 17. 01. 2021
přímá pedagogická činnost činnost související s přímou pedagogickou činností překážky v práci „přespočetná hodina“
Stávka Překážky v práci Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti „Přespočetná“ hodina
Zápis Smlouva o poskytování vzdělávání za úplatu Další vzdělávání pedagogických pracovníků Mzda
Právní předpisy Orientace v oblasti reformy financování regionálního školství je založena na znalosti a použití právních předpisů. Pravidla spojená s reformou financování regionálního školství, a to školních družin a školních klubů, jsou zakotvena v následujících právních předpisech2): zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen "školský zákon"); nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění; vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění3); vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění; vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech.
Článek je věnován logickým souvislostem dokumentů příspěvkové organizace tří úrovní: 1) zřizovací listiny, 2) vnitřního platového předpisu a 3) písemností, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost. Případné odlišnosti spojené s jinou právní formou zaměstnavatele (např. pokud je zaměstnavatel školskou právnickou osobou) budou zpracovány v Řízení školy online. (Autoři upozorňují, že momenty, na které se v rámci komentáře zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a dokumentů souvisejících s konkrétním zaměstnancem zaměřují, nepředstavují veškerý povinný, resp. možný obsah uvedených dokumentů.)
Pokračující komentář vztahu zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a písemnosti, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost. (Předchozí část "Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech, 1. část" https://www.rizeniskoly.cz/cz/pracovni-situace/vnitrni-platovy-predpis-v-pracovnepravnich-souvislostech-1-cast.zs-978.html)
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Novela nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě účinná od 1. 11. 2017
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Jen v nemnoha zemích světa je tradice a rozšíření předmětových postupových soutěží a přehlídek na tak vysoké úrovni jako v České republice. V průměru se do nich každý školní rok zapojuje 35 % žáků, kterým s přípravou pomáhají tisíce učitelů, z nichž se na soutěžích mnoho podílí i organizačně. Přístupy jednotlivých škol se ale značně liší - někde mají pedagogové podporu ze strany vedení školy větší, jinde menší. Možnosti ředitelů základních škol (dále jen "ZŠ") odměňovat jejich práci "navíc" byly do minulého roku omezené. I proto se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT") rozhodlo situaci změnit a připravilo pro ZŠ program, jehož obdoba několik let úspěšně funguje na středních školách a umožňuje odměnit pedagogy, jejichž žáci uspějí ve vybraných soutěžích.
Vydáno: 02. 08. 2017
Žádosti o informace o výši platu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), již nejsou záležitostí pouze ministerstev a dalších velkých úřadů, ale setkávají se s nimi i ředitelé škol.
Vydáno: 10. 10. 2016
Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Základní podmínkou tedy je, že se takové plnění stalo splatným a že od termínu splatnosti uplynulo 15 dnů. Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je dán i tehdy, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci v rozporu s jeho žádostí nepoukáže mzdu nebo její část na jeho účet u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva ani do 15 dnů po uplynutí pravidelného termínu splatnosti mzdy nebo jiného písemného sjednaného termínu (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2019/2004).
Vydáno: 21. 06. 2015
Podle ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce. Spor však může vzniknout o okamžik, kdy tento nárok vzniká. Situaci řešil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí č. j. 21 Cdo 810/2010, ze dne 10. května 2011. Mzda, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za vykonanou práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, se sjednává především v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě.
Vydáno: 18. 06. 2015
Součástí většiny zaměstnání je i pravidelné prohlubování kvalifikace. S ohledem na to, aby toto prohlubování nenarušovalo běžný pracovní proces, probíhá často po pracovní době nebo o víkendech. Zaměstnavatelé ovšem obvykle nevědí, jaké důsledky z takového víkendového školení pro zaměstnavatele plynou a považují jej za soukromou záležitost zaměstnance.
Vydáno: 28. 12. 2014
Z ustanovení § 93 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („zákoník práce“), vyplývá, že prací přesčas je práce, která překročí stanovenou týdenní pracovní dobu a je vykonávána zaměstnancem mimo předem stanovený rozvrh směn:
Vydáno: 02. 09. 2014