Ochrana osobnosti a osobních údajů - strana 4

Povinnost vést školní matriku mají všechny školy a školská zařízení, která jsou zařazena v rejstříku škol. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), stanoví ve svém ustanovení § 28 základní zásady vedení povinné dokumentace škol a školských zařízení.

O předávání informací o žákovi zákonným zástupcům obvykle pochybnosti nepanují. Objevuje se ale otázka, zda je možné informace poskytnout i novému partnerovi rodiče, který se informací domáhá s odkazem na § 885 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Žádosti o informace o výši platu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), již nejsou záležitostí pouze ministerstev a dalších velkých úřadů, ale setkávají se s nimi i ředitelé škol.

Podle § 174 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vykonává Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“) inspekční činnost ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe.

Díky možnostem moderních technologií se rozmohl zvyk pořizovat hlasovou nahrávku důležitých jednání např. mobilním telefonem. Mezi velmi důležitá jednání, která jsou nahrávána, patří jednání s vedoucím pracovníkem. Toto není zcela vyloučené, je však třeba dodržet zákonem stanovené podmínky.

Podle ustanovené § 28 odst. 1 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), školy a školská zařízení v rámci vedené dokumentace uchovávají i záznamy z pedagogických porad.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 316 odst. 4 říká, jaké údaje nesmí zaměstnavatel vyžadovat. Patří mezi ně informace zejména o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti a trestněprávní bezúhonnosti. Je přitom zřejmé, že se jedná o výčet fakultativní a zákaz není absolutní pro všechny výše uvedené údaje a naopak, vzhledem k dovětku, bude nezbytné respektovat i obecnou právní úpravu podle zákona o ochraně osobních údajů.  

Ochrana osobních údajů stanovená zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údaj“) je oblastí, s níž se každý setkává prakticky denně. Původním záměrem tohoto zákona byla, a vlastně stále je, ochrana subjektu údajů a jeho soukromí. Ovšem, jako i v jiných případech, je i tento zákon zneužíván. Ve školství se například objevují stížnosti studentů na to, že škola bez jejich souhlasu, a tedy neoprávněně, zpracovává jejich osobní údaje v podobě výsledků vzdělávání, obecně řečeno známek. Často se dožadují jejich likvidace.

Dotazy a stížnosti ohledně využívání rodných čísel jako přístupových údajů do školních systémů, ať už jako přihlašovací jméno, nebo heslo, a celkově využívání těchto čísel školami, jsou v poslední době velmi časté.  

Pod pojmem výchovná opatření se skrývají jak pozitivní, tak negativní opatření výchovného charakteru, které může škola či školské zařízení při poskytování vzdělávání a školských služeb z podmínek stanovených školským zákonem, případně jeho prováděcími právními předpisy, žákům a studentům udělovat. Z formulace § 31 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), vyplývá, že udělení výchovných opatření v tomto smyslu nepřichází v úvahu v případě dětí v mateřské škole, a to s ohledem na jejich věk a volní vyspělost.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), stanoví ve svém ustanovení § 28 základní zásady vedení povinné dokumentace škol a školských zařízení. Vedení dokumentace škol a školských zařízení je kromě tohoto ustanovení blíže stanoveno i vyhláškou č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů. Součástí této dokumentace je dle výše uvedeného ustanovení písm. b) evidence dětí, žáků nebo studentů.

Téměř každá škola kontroluje, jaké osoby vstupují do budovy. Do budovy vstupují žáci či studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci. Jiné osoby se obvykle musí hlásit na vrátnici a prokázat svou totožnost. V mnoha případech jsou údaje o totožnosti těchto osob zaznamenány do knihy návštěv. Tímto prostým úkonem dochází k systematickému shromažďování osobních údajů, a tím ke zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 4 odst. 2 Obecného nařízení (GDPR). Škola se tak dostává do postavení správce osobních údajů ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 7 Obecného nařízení (GDPR), podle něhož je správcem fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů.  

Školy se díky projektům EU zapojují do projektů Evropské unie, v jejichž rámci dochází ke zpracovávání osobních údajů žáků. S ohledem na to, že žádný zákon nestanoví školám a školským zařízením povinnost zpracovávat osobní údaje žáků za tímto účelem, je nutné postupovat podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).  

V rámci postupu zaměstnavatelů před vznikem pracovního poměru dochází k systematickému zpracování osobních údajů uchazečů. Je třeba odpovědět na otázku, zda k takovému zpracování potřebuje zaměstnavatel, tedy správce osobních údajů, souhlas subjektu údajů, či tak může činit bez souhlasu.

Bývá obvyklé u všech typů škol, že na svých webových stránkách, které jsou dostupné veřejnosti, uveřejňuje v poměrně velkém rozsahu informace, které se nějakým způsobem vztahují k učitelům a jsou tak jejich osobními údaji. Může se jednat o jméno, příjmení, pracovní pozici, kontaktní telefon, ale i e-mailovou adresu, rozvrh suplování, číslo dveří kabinetu atd.

Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), školy vedou povinnou dokumentaci, která obsahuje celou řadu údajů nejen žáků/studentů, ale i zákonných zástupců těchto žáků.

Telefonické ověřování výše platu je jedním z problémů, s nimiž se zaměstnavatelé setkávají velmi často. Toto ověřování je poměrně častou formou ověření potvrzení, které zaměstnavatel na žádost zaměstnance vystavil pro účely nějaké formy půjčky, spotřebitelského úvěru, leasingu a jiných finančních nástrojů obdobného typu.

Školní vysvědčení je potvrzení o výsledcích vzdělávání ve škole, které se vydává žákům základních a středních škol dvakrát do roka, zpravidla poslední lednový pracovní den (tzv. pololetní vysvědčení) a poslední červnový pracovní den. Podle školského zákona se výsledky v jednotlivých předmětech hodnotí slovně nebo klasifikačním stupněm.

Elektronické karty se rychle stávají součástí běžného života. Většina lidí jejich existenci přijímá bez rozpaků a vůbec nepřemýšlí o tom, jaké problémy a otázky může taková karta přinést. Jen málokdo si uvědomí, že při vydávání takové karty dochází téměř ve všech případech ke shromažďování osobních údajů, a to nejen základních identifikátorů, které bývají na přední straně karty.