Vzdělávací programy - strana 18

Kateřina Kuthanová je studentkou Gymnázia Jana Nerudy v Praze a ve svých 16 letech se díky stipendijnímu programu ASSIST vydala na střední školu v americkém New Yorku. Program, který v Česku zprostředkovává nadace Bakala Foundation, pomohl Katce pokrýt většinu nákladů na roční pobyt a studium na soukromé střední škole The Stony Brooks School. V našem rozhovoru se středoškolačka podělí o své zkušenosti s příjímacím řízením do programu ASSIST, o to, jak vnímá rozdíl výuky v USA a v ČR, co jí pobyt dal nebo jak zvládla návrat zpět na českou školu.

Přemýšlíte nad duševním zdravím svých žáků? Máte zájem svým studentům předávat nejen vědomosti, ale i formovat jejich charakter? Pokud si občas položíte tyto otázky, nejste sami. Podobné otázky si kladl i prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D. z Univerzity Hradec Králové, zakladatel Centra rozvoje charakteru (CERC) a garant projektu Komenský – Příběhy lidskosti.

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ usiluje o to, aby absolvent vstupující na trh práce byl schopný se pružně adaptovat na nové podmínky, reagovat na nové tendence a trendy a být připraven se dále rozvíjet a vzdělávat.

Většina škol si dnes uvědomuje, že vzdělávat neznamená pouze nabízet žákům učivo. Opírají se především o klíčové kompetence a hledají cesty, jak je u dětí rozvíjet. A existují už také školy, které cítí, že je-li cílem vzdělávání celistvý člověk, který si v životě dokáže najít své místo, kde zažije spokojenost a pocit smyslu a naplnění, je potřeba jít ještě dál. Je třeba hledat a objevovat, co a jak lze dětem nabízet, aby je škola na této cestě účinně podpořila. Jedním ze směrů, kterým je možné se vydat, může být koncept 7 inteligencí, který rozvíjí AKADEMIE Libchavy. Jde v zásadě o model souboru schopností, které najdeme u skutečně inteligentního člověka, a mimo jiné také nástroj, s jehož pomocí můžeme u sebe nebo u druhých objevovat své zdroje a talenty, poznávat se a celistvě se rozvíjet. Koncept zaujal nově vznikající soukromé Gymnázium ARTION, s jehož zakladateli a učiteli vám přinášíme rozhovor o tom, co si od 7 inteligencí slibují, čím je zaujaly a jak tento model vlastně plánují využít.

Moderní a interaktivní muzeum provozované neziskovou organizací Post Bellum v Pardubicích pracuje s příběhy pamětníků tak, aby zaujaly zejména mladou generaci. Mladí lidé jsou cílovou skupinou, na niž se zaměřuje. Proto je celá expozice pojata úplně jinak, než jsme byli doposud u muzeí zvyklí. Je to inovace zcela současná, přitažlivá, která naznačuje budoucí trend takových institucí.

Tento školní rok přináší poslední možnost přípravy na výuku podle revidovaného RVP ZV v informatické oblasti. Tedy minimálně pro první stupně základních škol, kde musí být povinně zahájena výuka od 1. září 2023. Na celém druhém stupni je třeba začít nejpozději od 1. září 2024. Nezůstávejte na přípravy sami!

V programu „Učí (se) celá rodina“ pomáháme ohroženým dětem překonávat problémy se školou a tak usilujeme o to, aby děti z chudých rodin měly lepší životní šanci. Naši pedagogové navštěvují tyto děti pravidelně u nich doma, doučují je a pomáhají jim zvládat školní požadavky. Spolupracují také s jejich učiteli, aby intervence byly co nejúčinnější a pomoc ohroženým dětem byla komplexní.

Patří skauting do škol? Naše zkušenost ukazuje, že prvky skautské výchovné metody (SVM) mají svoje místo nejen ve skautských oddílech, ale také ve formálním vzdělávacím proudu. Jsme si vědomi, že školní třída není skautský oddíl, ale věříme, že SVM je ve školním prostředí uplatnitelná a přínosná. V tomto článku bychom vám rádi na programu SI třída! představili, jak s těmito principy pracujeme ve školním prostředí .

Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, co s námi můžete vy a vaši žáci zažít v novém školním roce, a to hned od září.

Umělá inteligence (AI) je pořád tak trochu záhadné slovo. Co od ní čekat? Proč bychom jí měli věnovat pozornost? A proč by se s ní měly seznámit už děti na základních školách? Na následujících řádcích vám toto téma rádi stručně představíme.

Snad každý učitel se během své praxe potká s dítětem, které je zvídavější, rychlejší a aktivnější než jeho spolužáci. Projevy nadání jsou různorodé a rozpoznat dítě s vyšším potenciálem nemusí být snadné. O tom, jak s takovými dětmi pracovat, i o tom, co jim nabídnout, jsme si povídali s ředitelkou Centra pro talentovanou mládež (CTM) paní Jeanne Bočkovou.

Od prvního září mají před sebou základní školy poslední rok příprav na výuku nové informatiky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků na prvním stupni. Na druhém stupni je třeba začít učit podle revidovaného RVP ZV v informatické a digitální oblasti o rok později. Víte, jakou nabídku podpory má pro vás Národní pedagogický institut ČR?

Kreativní vzdělávání je pojem, pod kterým si určitě každý z nás něco představí, ale jako metoda možná tolik známý není. Jak konkrétně funguje a v čem se liší od jiných způsobů výuky? Jaké jsou nejčastější mýty o kreativitě ve vzdělávání a proč je tak důležité ji rozvíjet?

Nutno podotknout hned na začátku, že tento článek nemá za cíl představit v úplnosti metodu dílny čtení1) ani uvést do její problematiky. Není proto určen pedagogům, kteří o dílně čtení nikdy neslyšeli, míří spíše k těm, kdo dílnu čtení znají alespoň teoreticky, případně ji i někdy vyzkoušeli, a zakusili tak její přednosti, ale také její úskalí. Nečekejte metodiku, přijměte zkušenost.

Je před námi nový školní rok. Nejen absolventi pedagogických fakult, ale možná i zkušení pedagogové si někdy v duchu povzdechnou, co je vlastně tím pedagogickým cílem.

Čtenáři měli již dříve možnost seznámit se s konceptem a principy laboratorních škol a jejich fungováním (Brodská, 2021). Připomeňme tedy jen stručně, že laboratorní školy vycházejí z pragmatické pedagogiky a snaží se o propojování pedagogického výzkumu a praxe. Za zakladatele těchto škol je považován americký pedagog John Dewey; první laboratorní školu založil již v roce 1896 v Chicagu. Od té doby se síť laboratorních škol značně rozšířila, zejména v USA a Kanadě. V tomto článku přiblížím „mladší členy“ rodiny laboratorních škol, které se nacházejí v Evropě a jsou součástí sítě Lab Schools Europe.

Je červnové čtvrteční odpoledne, do oken pobočky pražské městské knihovny na Opatově se opírá slunce. Navzdory teplému počasí lákajícímu k pobytu venku je ale v dětském oddělení živo.

Patříte k učitelům, kteří hledají nové formy učení? Uvědomujete si, jak je důležité zapojovat při výuce všechny kanály učení? Hledáte pravidelně vhodné materiály, které by vám pomohly vaše lekce oživit?

Britskou metodiku rozvoje měkkých dovedností Skills Builder již více než rok pomáhají ověřovat a adaptovat čeští učitelé v pilotních základních školách. Na následujících řádcích se dozvíte více o týmové práci, poslední z osmi dovedností, které metodika rozvíjí. Týmová práce společně s vůdčími schopnostmi představují dvojici dovedností zaměřených na oblast mezilidských vztahů. Tento text navazuje na články o základních principech metodiky Skills Builder a dovednostech: „schopnost naslouchat“, „prezentační dovednosti“, „schopnost řešit problémy“, „kreativní myšlení“, „pozitivní nastavení“, „cílevědomost“ a „vůdčí schopnosti“ představených v předchozích číslech.