Preventivní péče - strana 13

Už při pohledu na titulní stranu působí kniha vesele, pozitivně a výukově. I název odpovídá náplni a určení pro děti od tří do šesti (příp. sedmi) let. V předmluvě...

Učitel tráví s dítětem významnou část dne, hraje tak důležitou roli v jeho životě. Někdy může být právě on tou první osobou, která odhalí jeho ohrožení. Aby byla pomoc účinná, musí přijít včas. Proto v kartě KID naleznete vedle znaků špatného zacházení také návod, jak postupovat v případě akutního a chronického ohrožení, co můžete v rámci svých možností udělat vy, co mohou udělat jiní a na které kontakty se v případě potřeby obrátit.

Cílem Pracovní situace je rekapitulovat důležité činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku 2022/2023 a zdůraznit činnosti nebo skutečnosti relativně nové. 

V několika minulých číslech našeho časopisu jsme informovali o programu Aggression Replacement Training (ART), který přinášíme do České republiky. Z důvodů protipandemických opatření nabralo zavádění programu zpoždění. Nyní však již proběhl výcvik prvních trenérů (lektorů), kteří program realizovali s dětmi a prošli také přípravou na roli Master Trainers – trenérů nových lektorů. Celým procesem nás provázel Knut Kornelius Gundersen, nyní již emeritní profesor norské univerzity Diakonhjemmet. Knut je autorem norské adaptace programu ART označované jako AART (Adapted Aggression Replacement Training). Především je však vynikajícím reprezentantem principů programu: laskavým a pečlivým trenérem a vzorem sociálních dovedností, stále nesmírně zapáleným pro šíření programu. Velice ochotně a s velkou erudicí nám také zodpověděl několik otázek, které pomohou program blíže představit.

Základní předpisy, metodické materiály

Předčasné odchody ze vzdělávání, tedy situace, kdy žák opouští vzdělávací systém před dokončením 9. třídy základní školy nebo vypadává ze studia v průběhu střední školy a nedosáhne tak fakticky žádné kvalifikace, jsou závažným problémem s komplexním celospolečenským dopadem (Matoušek, 2019). Počet žáků předčasně opouštějících vzdělávání je v České republice dlouhodobě ve srovnání s jinými státy Evropy poměrně nízký. Oproti celoevropskému trendu, který se vyznačuje poklesem či stagnací míry odchodů ze vzdělávání (ze 14 % na 9,9 % mezi roky 2009 a 2020), však dochází v České republice v posledních letech k jejímu nárůstu z 5,4 % na 7,6 % mezi roky 2009 a 20201). Zároveň v ČR zaznamenáváme značné mezikrajové rozdíly: v roce 2020 dosáhla míra předčasných odchodů v Karlovarském a Ústeckém kraji 17,4 %, což je proti celorepublikovému průměru přímo alarmující rozdíl.

Předkládaný text popisuje důvody vedoucí k ukončení studia na střední škole a přestupu na jinou školu, a to v České republice a v Jihomoravském kraji, na základě dat ze školních matrik. Navazuje tak na předchozí dva články k tomuto tématu, prohlubuje je a téma uzavírá.

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska.

S Barborou Pšenicovou z České asociace streetwork, odbornou garantkou projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jehož aktivity jsou realizovány v rámci projektu financovaného z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (MŠMT), jsme si povídali o multidisciplinárních týmech, které se budou následující dva roky v pražských školách věnovat prevenci předčasných odchodů žáků ze vzdělávání.  

Výzkum neziskové organizace Cesta domů ukázal, že rodiče i učitelé tápou v tom, jak se bavit s dětmi o konci života. Následující text seznamuje s hlavními výsledky a naznačuje možná východiska.

Ztráta významné blízké osoby představuje zátěž a stres jak v životě dospělých, tak i v životě dětí. Jak vhodným způsobem komunikovat s dětmi, které prožívají ztrátu blízké osoby a procházejí náročným procesem truchlení? Čemu je vhodné se vyhnout a na co je vhodné v komunikaci klást důraz? Text přináší tipy pro pedagogické pracovníky škol, kteří budou lépe vybaveni pro komunikaci s rodiči.

Článek shrnuje tradiční činnosti a základní nové aspekty činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to v jednotlivých měsících 2. pololetí školního roku 2021/2022.

Právní předpisy, metodika, informace

Snad všichni známe ty emočně vypjaté chvíle, kdy na nás žáci slovně (nevybíravě, drze, možná vulgárně) zaútočí. Je dobré si tedy zopakovat, jak reagovat ve vyhrocené situaci, kdy nás žák/žákyně tzv. vytočí.

Pro nejmenovaného, byť konkrétního obyvatele Frýdku-Místku muselo být velkým překvapením, když byl letos v dubnu obviněn za výrok „Tam by sednul granát jak pr..l na prkýnko“, který adresoval teplickým prvňáčkům ze ZŠ Plynární. Pravděpodobně byla udivená i žena z Tachova, která se k diskusi pod fotografií romských, arabských a asijských dětí připojila a v červenci proti ní bylo zahájeno policejní stíhání. Internetová anonymita a domnělá vzdálenost totiž uvolňují stavidla nenávisti a umožňují diskutujícím projevit se tak, jak by si v offline prostředí nikdy nedovolili. Pokud to nevědí dospělí, není těžké se dovtípit, že stejně ztracené budou i děti. Jim sice trestní stíhání nehrozí, ale neznamená to, že bychom se neměli zajímat o jejich projevy v digitálním prostředí.

V rámci profese učitelky MŠ je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) je na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi. Učitelka mateřské školy pracuje s velmi malými dětmi, jejichž nervová soustava není vyzrálá, a proto je nezbytné mít v našem školském systému dostatečně odolné a psychicky stabilní učitelky. Nejen proto, aby je práce s dětmi bavila, měly z ní radost a mohly tuto energii předávat dále dětem, ale především proto, aby učitelka mohla dobře učit a nebyla ve stresu, protože ve stresu se nikdo nic nového nenaučí. Jen přežívá. Člověk na hranici své psychické kapacity, na pokraji zhroucení nebo vyhoření nemá dobrou energii pro kontakt s dětmi. Práce ho nebaví, netěší, vše nového ho otravuje, vše je problém, nic se nedaří, vše je špatné…

V rámci profese pedagoga v jakémkoliv typu školského zařízení je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, jeho vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) stojí na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi.

Syndrom vyhoření (také „burnout“, vyhasnutí, totální ztráta energie, ztráta profesionálního nebo osobního zájmu atd.) poprvé popsal H. Freudenberger v roce 1975. Stav vyhoření můžeme jednoduše definovat jako extrémní nerovnováhu mezi příjmem a výdejem energie (fyzické, psychické, emocionální). Při opakovaném, dlouhodobém nebo extrémním výdeji bez doplnění vydané energie (investice) dochází k maximálnímu vyčerpání organismu, které je doprovázeno silným poklesem výkonnosti, psychické odolnosti a zájmu o vše kolem a různými dalšími psychickými a psychosomatickými obtížemi.

Pomáhající profese jsou společně definovány tak, že kromě svých metod, přístupů, znalostí, postupů je nedílnou součástí výkonu práce i navázání osobního kvalitního a zdravého kontaktu. Na půdě školy se jedná o navázání kontaktu s žáky, rodiči a kolegy.

Stres je přirozená a nedílná odpověď organismu na podněty a situace vnějšího i vnitřního prostředí těla. Stresové odpovědi lidského organismu nám pomáhají přežít a zpracovat náročné, zátěžové nebo nebezpečné situace. Primární stresová reakce je automatická, ale následně existuje velká oblast, se kterou můžeme pracovat prostřednictvím posilování své psychické odolnosti.