Nezařazeno

Přestože se většina akcí Hnutí Brontosaurus koná v České republice, už přes deset let s ním vyráží studenti a studentky středních a vysokých škol pomáhat také do oblasti srbského Banátu. Naším cílem je posilovat tamní český živel a zlepšovat život místních krajanů. Dobrovolníci a dobrovolnice tak pomáhají pečovat o zdejší vesnice, životní prostředí a drobné památky, podílejí se na organizaci komunitních akcí nebo mapují místní historii. Obdobně navíc dobrovolníci hnutí působí i v sousední rumunské části Banátu.

Pavel Novota v minulosti vyučoval několik let na českém gymnáziu anglický jazyk a dějepis, ale od září minulého roku působí jako učitel na Evropské škole v Bruselu. Program zajišťuje vzdělání dětem pracovníků institucí Evropské unie, Novota vyučuje angličtinu jako druhý či třetí jazyk a humanitní vědy. Co ho přimělo odjet z Česka učit do zahraničí? Jak se liší výuka v Bruselu od českého gymnázia? Proč je podle něj program důležitý? A jaký je život v evropské metropoli?

Znám v Praze čtyři kamarády. Každý z jiné branže, nikdo už neví, jak a kdy se vlastně potkali, ale chodí spolu každej pátek na pivo a mají se rádi. Tak...

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku budou metodiky poskytnuty školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na třetí tematickou oblast metodik s názvem Zvládání náročných situací.

Když si připomenu nedávný adventní čas, mám pocit, že těch koled, valících se ze všech tříd, koncertů a vystoupení, bylo nějak moc. Možná je to proto, že jak člověk stárne a kalendářní rok utíká stále rychleji, připadá mu, že sotva jeden advent skončí, druhý začíná a ty koledy jsou tady vlastně pořád.

Dosluhující přes 40 let stará budova střední školy (COPTH – Centrum odborné přípravy technickohospodářské) v Českobrodské ulici v Praze 9 prošla nedávno kompletní rekonstrukcí. Výsledkem je energeticky a uhlíkově pozitivní objekt, který je svými vlastnostmi výjimečný nejen v Česku, ale i v rámci celé Evropské unie. Samozřejmostí jsou soláry a tepelná čerpadla, přírodní fasáda i venkovní učebny.

„Filmovka se snaží divákům přinášet ucelenou informaci nejen o filmu, ale i o dějinách společnosti,“ říká programová ředitelka Letní filmové školy v Uherském Hradišti Iva Hejlíčková. Přinášíme rozhovor nejen o tom, jak vypadal letošní ročník festivalu, ale i o patáliích s hosty a o plánech na příští rok.

V minulosti byly tělesné tresty součástí výchovy a představovaly jednu z možností, jak učitel dosahoval kázně u žáků. I když existovala řada jiných výchovných prostředků, kantoři běžně tělesné tresty používali. Mezi ty nejznámější patřila facka, rána ukazovátkem či pravítkem, častý byl také pohlavek. V dnešní době je v České republice nepřípustné a nelegální, aby učitel fyzicky trestal žáky, ale bylo tomu tak vždy?

Autoritářská výchova dnes není v českých zemích příliš v oblibě veřejnosti. Snad až na výjimky se s ní v čisté podobě v praxi nesetkáme ani doma, ani ve škole. Z hlediska výchovy dítěte přináší možná krátkodobě přednosti a větší a rychlejší pokroky, dlouhodobě však vede člověka výlučně cestou vnějšího řízení, nepodporuje samostatné rozhodování, nevytváří osobní zodpovědnost za vlastní činy, neumožňuje mu vytvořit si vhodné vnitřní normy, jeho jednání je vedeno strachem ze ztráty lásky, odmítnutí, případně snahou vyhnout se trestu. Zvyšuje se pravděpodobnost klamání, podvodů, někdy i vzpoury a agrese či naopak rezignace. Ovšem řada rodičů i učitelů i dnes využívá některé její prvky. Vyhovuje jim totiž jednoduchost, větší rychlost, a tedy i efektivnost autoritářské výchovy i učení, současně i větší jistota úspěchu.

Kdy jste naposledy napsali něco delšího vlastní rukou, a ne na počítači? A kdy naposledy to byl souvislejší text, u kterého jste vedle obsahu hleděli i na vizuální prezentaci? Kaligrafka Michala Matysová se věnuje v třetím tisíciletí stále vzácnějšímu oboru. Nejenže je schopna věrně zachytit určitý text, ale zároveň se orientuje napříč historickými obdobími, a reprodukuje tak i dobové nápisy. Jak sama říká, právě v době počítačů si lidé ke krasopisectví nebo přímo kaligrafii nacházejí cestu jen těžko. I přesto se ale právě k vědě o krásném písmu dospělí v dnešní době dostávají třeba pomocí speciálních kurzů.

Herečka, komička a moderátorka, ale i lektorka v oblasti vztahů, vědomí a komunikace. Simona Babčáková je oblíbená pro své nejen komediální role z televize a divadla, životní cesta ji ale přivedla i ke konání besed a přednášek na různá témata spojená s lidským poznáním a vnímáním světa. O tom i o jejích představách o ideálních změnách ve školství, alternativních způsobech výuky ve školách a v nastavení současného systému, ale také o duševním zdraví a hledání sama sebe, jsme si povídali v dnešním rozhovoru.

Součástí osmdesát let staré lidické tragédie se stal i zvláštní „experiment“. Nacisté v intencích své zvrhlé ideologie a pseudovědeckých teorií několik lidických dětí vybrali k „poněmčení“. Celkem 88 lidických dětí ve věku od tří do patnácti let po osudném 10. červnu 1942 deportovali do Lodže na obsazeném polském území. A zatímco velkou většinu z nich následně zavraždili pravděpodobně v pojízdné plynové komoře, devět dětí dostalo šanci na nový život. Patřil k nim i Václav Zelenka.

Kniha Odsunuté děti popisuje příběhy pěti německých pamětníků. Vzpomínají na odsun z Československa, který prožili jako děti. Kniha letos získala ocenění Zlatá stuha v kategorii komiksu a nyní vám přinášíme rozhovor s jedním z jejích spoluautorů Janem Blažkem.

Téměř stovka učitelů z celé České republiky se 22. září 2022 sešla na Slavnosti škol Paměti národa, která se tentokrát konala ve vile Grébovka v Praze 2. Pořádá ji organizace Post Bellum a chce touto formou ocenit a propojit pedagogy, kteří se zapojují do vzdělávacích projektů a mají zájem o projektovou výuku a nové trendy ve výuce moderních dějin. Aktivit vzdělávacího oddělení se ročně účastní bezmála tisíc učitelů.

V měsíci dubnu tohoto roku se ve švýcarském Curychu uskutečnila 31. konference Mezinárodní asociace uměleckých manažerů (IAMA), kam jsem byl vyslán jako reprezentant festivalu Pražské jaro. Jelikož také pedagogicky působím na ZUŠ, rád bych se podělil o své postřehy právě v tomto časopise.

Připomínáme výročí „Ti, kteří se musí o něco snažit a kteří nezávidí, jsou na tom v životě rozhodně lépe!“ Pracovitost, tvořivost a činnorodost. I těmito slovy popsal Aleš Klégr svého...