ICT - strana 5

Název nového podcastu Národního pedagogického institutu ČR odkazuje k inovacím ve vzdělávání s využitím digitálních technologií, k rozvíjení digitálních kompetencí učitelů i žáků a k nové informatice. A také naznačuje, že digi je in. Anebo není?

Je to už nějaký ten pátek, co celý svět zasáhla pandemie onemocnění vyvolaného virem SARS-CoV-2, veřejnosti známého pod označením covid-19 či koronavirus. Nastala opatření, která měla vliv na provozuschopnost mnoha zařízení. Včetně škol a zařízení sociální péče. V této době se zrodilo mnoho zajímavých projektů. Jedním z nich byl projekt s názvem Obejmi čtením. Ten se „rozjel“ na Základní škole Praha-Kbely v době jarní části lockdownu roku 2021. Nyní úspěšně vstupuje do své třetí sezóny. Ba co víc, od školního roku 2022/2023 je rozšířen o další aktivitu – Obejmi hrou.

Velkým benefitem žákovského parlamentu je, že si všímá věcí, které se ve škole dějí, a svou činností je ovlivňuje. Hledá řešení v různých krizových situacích. Jednou takovou byla i dlouhodobá uzavírka škol v době covidu. Děti ze Základní školy profesora Švejcara v Praze vymyslely, jak si se svými spolužáky vynahradit absenci sociálního kontaktu.

Zřejmě bude něco na rčení, že kovářova kobyla chodí bosa. Když jsme v redakci Řízení školy probírali plány a témata připravovaných rozhovorů, nikoho z nás nenapadlo vyzpovídat skvělou kolegyni Kláru Stáňovou. Právě ona stojí za novou webovou aplikací Řízení školy online. Na začátku roku to napravujeme, není totiž asi nikdo kompetentnější, kdo by vám, čtenářům a uživatelům aplikace, mohl naši novinku lépe představit.

Podle čeho vybírat digitální technologie a jak postupovat při vybavování školy těmito pomůckami? S blížícím se termínem zahájení výuky podle revidovaného RVP ZV v informatické oblasti a díky možnosti pořízení digitálních učebních pomůcek ze zdrojů Národního plánu obnovy získávají tyto otázky na naléhavosti. Podívejme se společně, jak se s tím úkolem vyrovnávají v pražské ZŠ Klánovice .

Před čtyřmi lety se tým našich parlamentářů zúčastnil finále projektů školních parlamentů v Senátu ČR. Odnesli si nejen krásné druhé místo, ale také nadšení z dotykového panelu, který měli možnost zhlédnout a vyzkoušet.

Devatenáctiletý mladík v říjnu loňského roku z nenávisti vůči LGBT lidem zastřelil dva mladé muže. Teroristickému útoku se mohlo předejít, kdyby si někdo včas všiml, že se mladík radikalizuje. Projekt Commander se snaží rozšířit povědomí o nebezpečí radikalizace dospívajících.

V posledních měsících se do legislativního procesu začíná intenzivně zapojovat nový aktér – veřejné mínění. A jeho vliv se dynamicky rozvíjí. Zatímco donedávna působil jen jako faktor ovlivňující rozsah připravovaných změn, nově začíná působit i u norem již platných, leč s odloženou účinností.

Začínáme si pomalu zvykat, že se občas doslechneme o nepříjemném hackerském útoku na nemocnice, firmy, státní orgány nebo jiné organizace. A co prostředí našich škol?

Individuální konzultace s odborníky jsou důležitou součástí podpory Národního pedagogického institutu ČR školám v souvislosti s výukou nové informatiky a začleněním digitální kompetence do jednotlivých předmětů. Využívají je zejména ředitelé těch škol, které s přípravami na změny začínají. Nejste to právě vy?

Moderní technologie jsou všude kolem nás. Dnes představují již nedílnou součást našich životů a většina z nás si bez mobilního telefonu, počítače či internetu pravděpodobně nedokáže představit ani jediný den. Po mnoha stránkách nám tyto technologie usnadňují život. Mohou nám ho ale také pořádně znepříjemnit, a to tehdy, pokud nebudeme dodržovat zásady kyberbezpečnosti.

„Nemůžeme tak položit rovnítko mezi únik dat způsobený kybernetickým útokem a sankční odpovědnost správce osobních údajů. Vždy je nutné posoudit míru zabezpečení v kontextu zpracování osobních údajů,“ řekl J. Kaucký, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů, v nedávno publikovaném článku. Tato zdánlivě jednoduchá věta si zaslouží v návaznosti na řadu událostí ze srpna 2022 pár poznámek.

O využití IT ve výuce cizích jazyků dnes není sporu. Ať již jde o klasické poslechy, podporu TPR, či CLIL, najdeme celou řadu příkladů metod, které stojí za vyzkoušení. Mnohé zdroje využívají licenční politiky a jsou víceméně komerční, mnohé jsou naopak postaveny na otevřených vzdělávacích zdrojích a jsou volně přístupné. Základním problémem, který brání většímu využití takových možností v české škole, je jejich relativní nedostupnost, protože nikdo dnes nemůže strávit svůj pracovní či spíše volný čas neustálým vyhledávacím lelkováním v online prostředí.

Koordinátor ICT Jedná se o situaci, kdy zástupce ředitele je zároveň koordinátorem ICT (absolvoval specializační studium). Snižuje se mu jeho (již snížený) úvazek o další hodiny kvůli funkci koordinátora? U...

Devět měsíců dělí základní školy od povinného zahájení výuky podle revidovaného RVP ZV v digitální oblasti na prvním stupni, druhý stupeň musí začít o rok později. Jak se co nejrychleji „dostat do obrazu“, pokud s přípravami začínáte? Například díky nové službě školám – lektorům pro celou sborovnu –, kterou NPI ČR od září nabízí.

V minulém článku Dobrý sluha, ale špatný pán aneb o digitálních technologiích v životě a učení teenagerů (Řízení školy 10/2022) jsem představil náš výzkum, který se zaměřil nejen na využívání digitálních technologií ve škole, ale zejména sledoval život rodin i samotných adolescentů s technologiemi.

DIGIplovárna je součástí podpory škol při revizích RVP ZV v digitální oblasti. Nejde však o klasickou vzdělávací akci, spíše o přátelský prostor ke sdílení zkušeností v menších skupinkách účastníků. Každá DIGIplovárna má svého „plavčíka“, vyškoleného moderátora z řad pedagogů, a téma. Konkrétní obsahovou náplň si tvoří účastníci sami.

Nárůst využívání digitálních technologií v průmyslu, ve vzdělávání i v domácnosti s sebou pochopitelně přináší celou řadu systémových otázek. K těm nepochybně patří úzká vazba mezi vlastnictvím digitálních technologií, jejich efektivní správou a uživatelskou přívětivostí. Většina dílčích zařízení je dnes alespoň na nějakou dobu připojena do různé infrastruktury, cloudů či jen k veřejnému internetu. Není dne, kdy by se v online prostoru neobjevil článek o nových hrozbách, virech, ransomwaru, phishingu či wishingu. Tato původně cizí slova se už stala součástí novodobé češtiny. Nemůžeme také zapomínat na otvírající se digitální propast mezi těmi, kteří mají k technologiím a internetu přístup, a těmi, kteří zejména kvůli svému sociálnímu statusu jednoduše nemají příležitost.

Těžko bychom nacházeli obor, který neprošel proměnou díky digitálním technologiím. Tyto změny je třeba promítnout i do výuky jednotlivých vzdělávacích oborů ve školách. Postupně tak začnou ve všech předmětech přibývat aktivity využívající technologie k řešení dílčích, ale i zásadních oborových úkolů a témat.

Ve své lektorské praxi potkávám celou řadu pedagogických pracovníků, kteří si dnes už neumějí svůj školní život představit bez digitálních technologií, stejně tak ale i nemalou skupinu oněch, kteří pro změnu v momentě, kdy už není přímý tlak na online výuku, počítač okamžitě vypnou. Do škol se technologie valí měrou vrchovatou. Dnes již neobstojí tvrzení, že na ně nejsou peníze, protože možností, jak financovat počítače, je opravdu nespočet.