Poradna - strana 4

Prosím kdo tvoří maturitní komisi a jaká jsou hlasovací práva jednotlivých členů?

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že jeden vyučující na žáky soustavně křičí a mají z něho strach. Lze to použít jako podklad pro vytýkací dopis? V jedné třídě např. jeho jméno zmínilo 18 žáků z 19 v odpovědi na otázku: „Máš z něčeho nebo někoho ve škole strach? Z čeho nebo z koho? A proč?“ Žáci svou odpověd dále rozvedli informacemi typu: „je většinou nepříjemný a hodně křičí", “křičí po nás, když něco nevíme", „často se naštve a má nepřiměřené reakce", „nechová se k nám uplně hezky, spíše nás ponižuje", „je agresivní", „před hodinami jsem brečela, protože jsem měla až panický strach".

Z důvodu nemoci došlo u jedné paní učitelky k přečerpání dovolené za rok 2024. Evidujeme u ní tedy pohledávku z důvodu přečerpání dovolené. Jak správně tuto pohledávku vyrovnat, když nepředpokládáme, že se vrátí a že by jí byl zúčtován jakýkoliv příjem, ve kterém by se naše pohledávka vyrovnala? Ze mzdového systému máme vyčíslenu pohledávku na úrovni hrubé mzdy. 

Zaměstnanec si v prosinci během lyžařského výcviku způsobil úraz (horní končetina). Z tohoto důvodu byl více než 8 týdnů v pracovní neschopnosti. Nyní se plánuje již vrátit do zaměstnání. Dle jeho vlastních slov není hybnost ruky ve všech směrech 100 %, ale je omezená (dle jeho slov - při zvedání ruky bokem na 60 %). Mohu tedy požadovat mimořádnou lékařskou prohlídku? Vyučující učí pouze tělesnou výchovu, kdy je 100% hybnost horní končetiny nezbytností.

Základní a mateřská škola má jako součást pouze školní jídelnu-výdejnu, a tudíž dováží stravu pro žáky a děti z jiné školy, která disponuje školní jídelnou, kde se strava vaří. Jak je to s financováním nákladů na stravu pro žáky a zaměstnance školy s výdejnou? Je škola s jídelnou, kde se vaří, oprávněna požadovat po škole s výdejnou úhradu věcných režijních nákladů v určité výši za každý dodaný oběd pro žáky ZŠ a MŠ, nebo na tyto žáky, kteří jsou pro mne z dostupných údajů zapsáni ke školnímu stravování do školy s jídelnou, čerpají prostředky na režijní náklady z jiných prostředků např. krajských normativů? A jak je to s těmito náklady u zaměstnanců školy se školní jídelnou-výdejnou? 

Učitelka tvoří materiály pro výuku a poskytuje je na webu Učitelnice. Za materiály dostává peníze, vystavuje faktury. Není potřeba na danou činnost živnostenský list? Podle zákona o daních z příjmů to asi nemůže být považováno za příjem dle § 7 odst. 6 ZDP, protože to není příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, ale výukový materiál. Příležitostná činnost podle § 10 ZDP to také nemůže být, protože příjem je každý měsíc. Je potřeba tento příjem zdaňovat podle § 7 ZDP?

Je možné, aby spolek Sdružení rodičů (spolek s vlastní právní subjektivitou): a) Využíval k informování o výběru svých příspěvků informační kanál jiného právního subjektu tj. základní školy (systém EduPage), která disponuje údaji o žácích a jejich zákonných zástupcích? b) Využíval k výběru svých příspěvků informační kanál školy (program školní pokladna) a zaměstnával výběrem svého příspěvku a evidencí zaměstnance školy? Není tímto porušen zákon o ochraně osobních údajů a zároveň skutečnost, že škola v podstatě nemá mít informace o tom, kdo je či není členem spolku tj. kdo přispěl, či nepřispěl? Vycházíme z předpokladu, že škola musí poskytovat vzdělání každému dítěti bez rozdílu a nesmí nikoho diskriminovat.

Jaký je týdenní úvazek (přímá pedagogická činnost) ředitele školy, který řídí 16 tříd základní školy, 4 oddělení školní družiny a jedno oddělení školního klubu umístěné v jedné budově a 3 oddělení mateřské školy na druhé budově?

Ráda bych v příštím školním roce jmenovala vedoucí vychovatelku zástupkyní pro družinu a školní řád. Důvodem je, abych jí mohla snížit pracovní úvazek v rámci banky odpočtů. V současné době máme 8 oddělení družiny a 1 oddělení školního klubu, celkem 240 dětí. Administrativní práce je náročná, snížení úvazku je žádoucí. Je to v souladu s předpisy? 

Chtěli bychom otevřít 6. třídu na malotřídní podlimitní škole. Dosud u nás děti chodily pouze od 1. – 5. ročníku, rádi bychom ovšem postupně otevírali i další ročníky druhého stupně.  Můžeme jako malotřídní škola s podlimitním počtem žáků otevřít 6. třídu (zřizovatel školy je ochoten chybějící peníze na platy zaměstnanců doplácet). I se 6. třídou bychom se vešli do kapacity školy 45 žáků a máme i prostory. Máme v plánu rekonstrukci půdy, kde by měly vzniknou další 3 třídy, poté bychom mohli pokračovat až do 9. ročníku. Musíme podat na kraj žádost o schválení otevření 6. třídy, ne celého 2. stupně, nevím zda v tom je rozdíl, případně o změnu v zápisu v rejstříku. Vím, že někdy na konci roku bychom museli požádat o změnu kódu na 31/13, pod jakým nám posílají peníze na PHmax). Ráda bych si jen potvrdila, že je už nyní možné slučovat třídy i v rámci 2. stupně, což dříve nešlo. Ve vyhlášce je napsáno, že se nesmí slučovat žáci 1. a 2. stupně. Mohli bychom na 1 rok požádat o výjimku z tohoto pravidla? Moc by nám to pomohlo. 

Jakým způsobem se má vykazovat pedagogická intervence? PPP nebo SPC žákům relativně odlišně dávají do doporučení pedagogickou intervenci. Jednou je zmíněno zařazení žáka do pedagogické intervence, následně dle možnosti školy v rozsahu 1-2 hodin, někdy dokonce 1 hodina speciální pedagogické péče. Stejně tak si paní speciální pedagožka bere žáky většinou po 2 a hodinu s nimi pracuje. Je stanovený nějaký minimální nebo maximální limit počtu žáků, kterým je možné v jeden okamžik poskytovat intervenci? Zde bych se odkázal na § 4a odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb., který říká „(4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.“ Takže bych si odpověděl, že mají být minimálně dva. Dalším bodem je to, že žáci mají 2,3 a dokonce i 4 stupeň PO (ti, kteří mají napsanou pedagogickou intervenci). Ve 2.,3., i 4. stupni se dle vyhlášky č. 27/2016 Sb. uvádí: Intervence ve druhém (apod.) stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče. Znamená to tedy, že je nutné, aby vznikl předmět speciální pedagogické péče? Nebo je možné si děti "brát" z výuky a poskytovat jim tedy ve skupinách ped. intervenci? Podotýkám, že žáci zřejmě logicky nemají pedagogickou intervenci vykázanou v kódu NFN a nevykazuje se v rámci R44. Zároveň a to nejdůležitější. Hodiny pedagogické intervence je možné počítat do úvazku učitele? Tj. že při úvazku 22 hodin se odečtou příslušné hodiny na pedagogickou intervenci a zbylé pedagog učí další předměty? Nebo je nutné na tyto hodiny uzavřít DPP a do úvazku se nesmějí započítávat – jak je na tom phmax - započítávají se do něj? S tím i souvisí získání peněz na tuto činnost. Pokud nedostávám peníze na pedagogickou intervenci v rámci R44, nevykazuji je, nedostávám je vůbec a platím z celkového balíku peněz na platy? Pak je dle mé logiky platím z celkového balíku a to na základě PHmax. 

Mateřská školka, zřízená obcí, příspěvková organizace. Má vlastní školní kuchyň, kde vaří paní kuchařky (počet: pět zaměstnankyň včetně vedoucí ŠJ). MŠ vaří pouze pro své žáky a zaměstnance. Dozvěděli jsme se, že pokud MŠ vaření pro své zaměstnance (nikoliv však pro další cizí strávníky - příchozí), měla by se mzdovými náklady právě na kuchařky podílet i nějakým procentem obec, tedy kuchařky by neměly být placeny pouze z MŠMT. Je toto tvrzení správné? Kde bychom mohli najít oporu v zákoně, resp. ve vyhlášce? Abychom spočetli, jaký objem finančních prostředků budeme jako příspěvková organizace po obci pro rok 2025 žádat, je možné např. udělat součet všech mzdových nákladů na kuchařky za rok 2024 (hrubé mzdy, odvody za zaměstnavatele, FKSP, zákonné pojištění): počtem celkových obědů (pro žáky i zaměstnance) a tuto částku pak v roce 2025 vynásobíme počtem odebraných obědů pro zaměstnance. Touto částkou by nám měla pak obec přispět pro paní kuchařky? Znamená to tedy, že 100% úvazek paní kuchařky se bude zčásti hradit z MŠMT (např. z 90 %) a ostatní část úvazku (např. 10 %) uhradí obec? Obci se to vůbec nelíbí a nerozumí tomu, že by měla část platu kuchařek hradit, a proto děkuji za případné odkazy na právní normy.

Zaměstnankyně (pedagogický pracovník) nastoupila do 4. 2. 2025 do pracovního poměru. Ve smlouvě nemá sjednanou zkušení dobou a smlouvu má na dobu určitou do 31. 12. 2025. Dne 7. 2. 2025 nastoupila na nemocenskou, pak byla 14 dní nekontaktní a následně oznámila zaměstnavateli, že už se nevrátí, že je na rizikovém těhotenství a z nemocenské bude hned nastupovat na mateřskou dovolenou. Domníváme se správně, že by jí měl zaměstnavatel proplatit dovolenou k 31. 12. 2025, protože výkon mateřské se bere jako odpracovaná doba? Jaká poměrová část by to měla být?

Zástupce ředitele má na ZŠ o 15 hodin sníženou vyučovací povinnost. Celkem by tedy měl učit 7 hod./týden. Zároveň však má 3 hodiny nad tuto povinnost, celkem pravidelně učí týdně 10 hodin každý týden. Má nárok na proplacení těchto 3 hodin jako nadúvazkových 2násobkem průměrné mzdy, nebo se na ně může nahlížet jako na doplnění do úvazku? A jak mu mají být proplaceny hodiny, které jde suplovat za nemocného kolegu?

Může školní klub fungovat i během vyučování mezi výukovými bloky? Jak a kde provoz školního klubu evidovat a vykazovat?

Existuje vzor GDPR formuláře pro ZŠ? Zpracování osobních údajů je prý dle zákona a plyne z podstaty pracovní smlouvy. Jaké další oblasti by se měly ve formuláři případně zajistit a co by měly obsahovat?

Máme Spolek rodičů a přátel školy z.s., přičemž podle stanov je účelem tohoto spolku organizovat maturitní ples školy, provoz studentského plesu a podpora dalších aktivit pro studenty školy. Doposud byly příjmy spolku vždy jen příspěvky od rodičů, minulý rok ale i prodej vstupenek na maturitní ples. Přičemž prodej vstupenek (příjem) převýšil předmětné výdaje. Dle našeho názoru jsou příspěvky od rodičů – příjmy naplňující § 18a odst. 1 písm. a) ZDP – příjmy mimo předmět daně z příjmů. K těmto příjmům má Spolek výdaje jako např. podpora aktivit studentů – sportovní den, halloween, organizace maturit a občerstvení, fotograf, kytice, apod. a poplatky bance. Nicméně příjmy z prodeje vstupenek dle našeho názoru jsou příjmy zdanitelné a převýšily výdaje na tento druh činnosti. Nicméně rozdíl příjmy a výdaje je o mnoho nižší než 300 000 Kč, tzn. spolek daň z příjmů právnických osob dle našeho názoru platit nebude. Musí spolek viz výše podávat přiznání k DPPO? Dle našeho názoru se na něj nevztahuje výjimka § 38mb ZDP. Spolek vede jaké účetnictví – podvojné/jednoduché? Jaké odevzdává na FÚ výkazy a ukládá je do sbírky listin? 

Řešíme učitelku hudební výchovy a její kvalifikaci na výuku hudební výchovy na gymnáziu. Má vystudováno Vychovatelství na Teologické fakultě a titul Bc. a k tomu vystudovala šestileté studium konzervatoře zakončené absoloventskou zkouškou. Domnívám se proto, že je splněna kvalifikace na odborné předměty např. na ZUŠ, ale na gymnázium (všeobecně vzdělávací předměty) není tato kvalifikace dostačující?

Jsme základní škola zřízená obcí. Má povinnost ZŠ k 31. 12. 2024 mít účet peníze na cestě (262) nulový? Pokud ano, kde přesně najdu tuto povinnost v zákoně. Nyní pan ředitel dne 31. 12. 2024 vybral hotovost 10 000 Kč z bankomatu. Ihned tyto peníze vložit do pokladny, ale banka ještě k 31. 12. 2024 vybrané peníze na účtu neodepsala. Jak tento pohyb vyřešit správně dle účetních předpisů a dle jakých stanovení zákona? Bylo by řešení situace stejné jako v podnikatelské sféře? 

Na základní škole mám zaměstnanou paní učitelku, která má vystudované vychovatelství a titul Bc. V současné době vyučuje v tandemu informatiku. Chci po ní doplnit vzdělání a na pedagogické fakultě UK jí doporučili následující studijní program: Učitelství pedagogiky pro střední školy, zaměřený na studium pedagogiky. Domnívám se, že i po absolvování tohoto studia bude pro naši školu nekvalifikovaná. Můžete mi prosím poradit, zda získá kvalifikaci, či nikoli.