Jitka Polanská - strana 1

V Hospodářských novinách v říjnu minulého roku vyšel článek Markéty Hronové s názvem Hry ani projekty děti tolik nenaučí. Úspěšné země staví na „klasické“ výuce, říká lektor budoucích učitelů. Autorem citátu je Pavel Bobek, učitel pražské Základní školy Solidarita. Svou učitelskou dráhu započal v Anglii a v Česku loni vydal knihu Učitelství jako řemeslo, v níž popsal metodu, kterou se naučil v anglických školách. Explicitní výuka, jak se tento výukový styl nazývá, se v některých ohledech velmi odlišuje od toho, co si pod kvalitním vzděláváním představují čeští učitelé, kteří podporují modernizaci školství. Článek tak logicky vyvolal silné reakce na sociálních sítích. V tomto rozhovoru se k hlavním kontroverzím vracíme s cílem lépe porozumět předpokladům, na kterých současný pedagogicky narativ v České republice stojí.

S bývalou vládní zmocněnkyní pro lidská práva a expertkou v oblasti duševního zdraví a práv dítěte Klárou Laurenčíkovou jsme mluvili o inkluzi, digitálních technologiích a jejich vlivu na duševní zdraví i o zážitcích z dětství, které ovlivnily její směřování v dospělosti.

Od loňského roku má EDUin novou ředitelku. Před tím se Martina Chvátalová, pocházející z učitelské rodiny, zabývala vzděláváním v komunitě environmentalistů. Jak vnímá a komunikuje poslání organizace, kterou teď vede, a jak usiluje o to, aby se naplňovalo?

V bilančním rozhovoru pro Řízení školy ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritikové vnímají spíš jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterými se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Eduzměna má za sebou pět let. Pět let věnovaných systémové podpoře předškolního a základního vzdělávání v mikroregionu Kutnohorska s ambicí vytvořit přenositelný model změny k lepšímu i pro další ORP. Co se podařilo, kudy vedly slepé uličky a co bude dál, to jsou témata bilančního rozhovoru s ředitelem Nadačního fondu Eduzměna Zdeňkem Slejškou, který je také hlavním architektem projektu.

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek dlouholetý ředitel malé venkovské školy, aktuálně předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Jiří Nantl nedávno zveřejnil esej Kontinuita a proměny vzdělávání v čase nejistoty (ve sborníku vydaném k šedesátým narozeninám premiéra Petra Fialy). Rozhovor reaguje na některé z myšlenek textu. Dostali jsme se i k „futuristické vizí“ reorganizace vzdělávání, zejména středního, ve které by byly soukromý a veřejný sektor postaveny na roveň.

Přemýšlivé děti bývají osamělé, končívá to i tragicky, říká ředitelka Nadace RSJ, která se věnuje nadání Jitka Polanská Vedla rozhovor, EDUzín Intelektové nadání se začíná víc vnímat jako soubor...

S ředitelem základní školy v Čelákovicích Jiřím Kyliánkem jsme si pohovořili o jeho škole, podpoře učitelů a inkluzi. „Stavím na spokojenosti. Když jsem spokojený já, dělám spokojené i jiné lidi, učitelé, žáky i rodiče. A díky jejich spokojenosti jsem zase spokojený já. Je to takový koloběh,“ říká.

V rozhovoru se Zdeňkem Slejškou jsme se zaměřili na nový projekt v kontextu jeho celoživotního působení ve vzdělávání: „Co chybí, je dobrá pilotáž progresu, který očekáváme, že by měl ve školách plošně nastat, a nenastává. Chceme podpořit žádoucí změnu v nějakém ORP1) , vytvořit pro ni celkově dobré podmínky a pak napomoci jejímu šíření,“ říká jako manažer ambiciózního projektu Eduzměna, který právě startuje.

Ještě pět let od prvního ročníku státní maturity neznala veřejnost výsledek ani jedné maturitní úlohy. Oldřich Botlík, který se nakonec o zveřejnění svou iniciativou Maturitní data – odtajněno přičinil, uvádí pádné argumenty, proč jsou podrobné maturitní statistiky užitečné pro veřejnost, žáky i učitele a jak se prostřednictvím jejich analýzy omezují svévolná rozhodování CERMATu.

Kam MŠMT nemůže, tam vyslalo MAP. A dobře udělalo. Leckteré místní akční plány rozvoje vzdělávání se totiž asi opravdu povedly. Díky nim se konkurenční a spíše napjaté vztahy mezi sousedními školami postupně, ale celkem rychle mění ve spolupráci a to s sebou nese celou řadu benefitů: rychlejší zavádění inovací, snižování rozdílů mezi školami, plnění vzdělávacích priorit státu. A nejde jen o spolupráci škol, ale o propojení co největšího počtu místních aktérů vzdělávání: učitelů a ředitelů se zřizovateli, rodiči či organizátory mimoškolního vzdělávání a zájmové činnosti.