Ing. Růžena Klímová

Dle metodického výkladu k odměňování ostatních zaměstnanců škol a jejich zařazování do platových tříd z prosince 2023 by personalistka na SŠ měla dosáhnout nejvýše na 10. platovou třídu. Nebo může mít i 11. platovou třídu podle katalogu prací ve veřejných službách?

Jako nově jmenovaná ředitelka příspěvkové organizace jsem převzala zaměstnance, kteří mají stanovené osobní příplatky v různých výších. Od předchozího vedení jsem neobdržela žádné podklady k jejich odůvodnění ani způsobu stanovení. Ráda bych nastavila transparentní a jednotná pravidla odměňování a osobní příplatky upravila tak, aby odpovídaly skutečnému pracovnímu výkonu a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců. Potřebuji proto vědět: Za jakých podmínek a jakým postupem může ředitel příspěvkové organizace změnit (snížit nebo upravit) již přiznaný osobní příplatek? Musí být změna osobního příplatku vždy podložena konkrétním hodnocením pracovníka nebo jinými doklady? A pokud nemám k dispozici původní odůvodnění z doby, kdy byl příplatek přiznán, jakým způsobem mohu legitimně a právně bezpečně zdůvodnit jeho případné snížení? Je vhodné nejprve vydat vnitřní předpis upravující systém odměňování, a teprve následně na jeho základě měnit výši osobních příplatků? Existují právní rizika při snížení příplatku v situaci, kdy neexistují podklady k původnímu rozhodnutí předchozího vedení? Cílem je zavést spravedlivý, přezkoumatelný a transparentní systém odměňování. 

Jsme základní škola a naše paní učitelka dne 3. 9. 2025 ukončila pedagogické magisterské studium státní zkouškou. Náleží jí nyní dle zvýšené kvalifikace platový postup. My jsme doposud u našich zaměstnanců, kteří složili úspěšně státní zkoušku, vždy od 1. dne v daném měsíci, kdy byla zkouška provedena, přiznali navýšení platového postupu. Nevíme, jestli je nyní tento postup nadále možný a platný dle zákona. Můžeme paní učitelce platový postup uznat od 1. 9. 2025, nebo až následující měsíc po ukončení státnic, což je 1. 10. 2025, nebo až po získání diplomu, který by měla obdržet na promoci někdy v polovině listopadu, tak v tom případě by to bylo až od 1. 12. 2025?

Od 1. 9. 2025 došlo v dětském domově (školské zařízení zřízené krajem) ke změně – zrušení školní kuchyně i školní jídelny. Do doby zrušení byla obsazena pozice vedoucí školní jídelny, tato pozice však byla zrušena. Nadále je však zaměstnána na úvazek 0,2 paní, která tuto funkci (vedoucí ŠJ) dříve zastávala, a nyní působí jako koordinátor stravování pro děti z dětského domova. Níže uvádíme stručný popis postavení a náplně práce: Postavení v organizační struktuře: - je přímo podřízena ředitelce organizace. - odpovídá za hospodárné využívání finančních prostředků, efektivní organizaci provozu a dodržování právních předpisů i interních směrnic. Hlavní náplň práce: 1. Organizace systému stravování po zrušení školní kuchyně a jídelny. 2. Koordinace administrativy a kontrola hospodárnosti samostatného vaření dětí – organizační a metodická odpovědnost. 3. Kontrola a vyhodnocování nákupů a dodržování finančních normativů – ekonomická odpovědnost a evidence. 4. Spolupráce s vychovateli při plánování a vyhodnocování výdajů na stravu – vyžaduje odbornou znalost stravovacích standardů a komunikaci s týmem. 5. Kontrola dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů – odpovědnost za dodržování právních norem. Odpovědnost a povinnosti: 1. Zodpovídá za hospodárné a efektivní nakládání s finančními prostředky a majetkem organizace. 2. Odpovídá za řádné vedení provozní dokumentace. 3. Nese hmotnou a morální odpovědnost za svěřené hodnoty. Nejde o klasickou funkci vedoucí školní jídelny, neboť kuchyně a jídelna již neexistují. Nejedná se tedy o řízení provozu stravovacích služeb, ale o metodickou, koordinační a kontrolní činnost v rámci zařízení poskytujícího výchovně-sociální péči. Prosíme o radu dle jakého bodu katalagu prací tuto zaměstnankyni zařadit a do jaké platové třídy?

Jsem personalista na Vyšší odborné škole. Rozvrh se dělí na zimní a letní semestr. Dále na sudý a lichý týden. Vždy jsem vyhodnocovala nadúvazkové hodiny, ať už stálé pravidelné či nahodilé vzniklé suplováním, na bázi sudého a lichého týdne. Např. pedagog má v lichém týdnu přímou vyučovací povinnost 28 hodin a v sudém 21 hodin. Jeho týdenní úvazek je tedy 24,5 hodiny a má průměrně týdně 3,5 hodiny nadúvazkové. Vzhledem k tomu, že v sudém týdnu učí 21 hodin, tak v daném týdnu žádná nadúvazková nevzniká, kdežto v lichém týdnu jich je 7 stálých. A dále dle reality odpadlých/suplovaných hodin). Tedy vím, že plán byl 28 hodin a pokud odučil v daném týdnu dokonce 30, protože ještě 2 hodiny suploval, má 9 nadúvazkových. Letos jsme ale v situaci, kdy kvůli studentům kombinovaného studia bude často probíhat výuka v sobotu, která není zcela pravidelná a u některých předmětů probíhá třeba 1× za měsíc. Do plánu rozvrhu sudého/lichého týdne, ze kterého vzejde týdenní úvazek v průměru, se tak dostává např. 2 hodiny každou lichou sobotu. Ale realita a skutečnost bude taková, že tato sobota se odučí např. 1× za měsíc v součtu 6 hodin (kvůli rozvrhu dálkových studentů). Pokud bych si porovnávala plán sudého a lichého týdne, tak v podstatě 3 týdny pedagog svůj pedagogický úvazek nenaplní (budou chybět sobotní hodiny) a ve čtvrtém týdnu to bude vypadat, že ho přeplnil, ale v zásadě je to jen o tom, že přímá činnost není rozvrhována pravidelně do sudého a lichého týdne, ale již více nepravidelně na bází více týdnů. Jak nyní správně přistoupit k vyhodnocování nadúvazkových hodin, které jsem vždy vyhodnocovala týdně?

Může mít zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele na více pracovních smluv v součtu úvazek vyšší než 1,0? Např. vychovatelka školní družiny na plný úvazek má druhou smlouvu jako asistentka pedagoga na 0,25 úvazku.

Ke dni 31. 3. 2025 má pedagog vyčerpáno 12 dní studijního volna. Podává výpověď s ukončením pracovního poměru k 31. 5. 2025. Neodpracuje celý školní rok, a tudíž má nárok na 3/4 z 12 dní tedy pouze 9 dní. Co z toho vyplývá pro zaměstnance ve vztahu ke mzdě a nároku na dovolenou: nic, nedá se s tím nic dělat, zaměstnanec prostě přečerpal, sníží se o 3 dny nárok na dovolenou, jiné řešení.

Jak máme postupovat se zaměstnankyní, se kterou je uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou s úvazkem 1,0? Z organizačních důvodů (končí u nás učební obor) máme nyní pro uvedenou zaměstnankyni pracovní úvazek pouze 0,5 na další školní rok. Chtěli jsme se zaměstnankyní uzavřít Dohodu o změně pracovní smlouvy, ale tu zaměstnankyně odmítá podepsat a požaduje úvazek 1,0. Nemáme ale předměty, které by mohla učit vzhledem k její kvalifikaci. 

Jsme základní škola a potřebovali bychom zjistit, zda je možné započítat do platového výměru u nového zaměstnance (pozice učitelka pro 2. stupeň) její předešlá zaměstnání, viz bližší specifikace: • asistentka manažera – specifikace pracovní náplně: vedení lidí, řízení týmu, školení týmu • senior manažer – specifikace pracovní náplně: řízení lidí, školení týmu. Lze tyto dvě pozice zaměstnanci započítat v plné výši, nebo pouze částečně, nebo vůbec?

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Zaměstnankyně nastoupila dne 10. 1. na neschopnost (rizikové těhotenství). Zatím přesně nevíme, kdy bude nastupovat na PPM, každopádně pokud by nastoupila na PPM např. dne 20. 5. 2025, jaký nárok bude mít na dovolenou? Její pracovní poměr je však na dobu určitou, a to do 31. 8. 2025. Je to pedagog, tj. za celý rok má nárok na 320 hod. dovolené.

Jak správně máme postupovat při zaplacení přesčasových hodin vychovatelky na domově mládeže, když zastupuje za kolegyni? 

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Musíme evidovat každý měsíc u mezd i udělení výše odměn pro jednotlivé pracovníky? Musí mít tento podklad podpis ředitele a potvrzeno razítkem, nebo je možné přiložit do mezd tabulku se soupisem odměn bez jakéhokoli potvrzení? 

Od roku 2023 máme uklízečky zařazené do 3. platové třídy a 11. stupně, protože 2. platová třída je celá pod úrovní minimální mzdy, ale stále spadají do 1. skupiny pro zaručenou mzdu/plat. Zařazení do 3. platové třídy byl „jen“ způsob, jak se vyhnout doplatkům platu do minimální mzdy. Vše máme uvedené ve vnitřní směrnici. Můžeme je takto nechat i nadále, nebo je z důvodu zavedení zaručeného platu musíme přesunout zpátky do 2. platové třídy a doplácet jim rozdíl do minimální mzdy? A pokud ano, počítalo by se jim do minimální mzdy i osobní ohodnocení, jako je to u zaručeného platu? 

Jedné naší zaměstnankyni končí PPM 7. 4. 2025. Pak bude čerpat řádnou dovolenou. Z roku 2024 nemá již žádnou dovolenou. Její pracovní doba je 40 hod týdně. Za rok má nárok na 320 hod dovolené. Je správně, že bude čerpat po skončení PPM řádnou dovolenou ve výši 240 hod? Dále máme zaměstnankyni, které končí PPM 19. 4. 2025. Z roku 2024 má 24 hod dovolené. Po skončení PPM bude čerpat řádnou dovolenou. Také má 40hodinovou týdenní pracovní doba, paní učitelka nárok na 320 hod dovolené za rok. Bude po skončení PPM čerpat 289 hod dovolené? Po skončení čerpání dovolené nastoupí obě zaměstnankyně na rodičovskou dovolenou a zároveň začnou pobírat rodičovský příspěvek od úřadu práce. Mohou na úřad práce nastoupit ihned po skončení PPM, tedy 8. 4. a 20. 4. nebo až po vyčerpání řádné dovolené?

Z důvodu nemoci došlo u jedné paní učitelky k přečerpání dovolené za rok 2024. Evidujeme u ní tedy pohledávku z důvodu přečerpání dovolené. Jak správně tuto pohledávku vyrovnat, když nepředpokládáme, že se vrátí a že by jí byl zúčtován jakýkoliv příjem, ve kterém by se naše pohledávka vyrovnala? Ze mzdového systému máme vyčíslenu pohledávku na úrovni hrubé mzdy. 

Naše zaměstnankyně u nás ve škole pracuje na částečný úvazek jako správce IT. Vysokou školu ukončila 1. 7. 1992, do zaměstnání nenastoupila, protože 31. 8. 1992 porodila první dítě. Další 3 děti přišly 4. 4. 1994, 25. 3. 1997 a 29. 5. 2003. Do svého prvního zaměstnání tak nastoupila 27. 8. 2007 (do naší školy). Počítáme jí praxi až od srpna r. 2007, nebo již od narození prvního dítěte v roce 1992? Předchozí zpracovatel mezd počítal praxi až od r. 2007. Je tento výpočet správný? Pokud ne, jak by měl vypadat? 

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Můžeme zařadit našeho zaměstnance se dvěma pracovními poměry (úvazek 1, úvazek 0,2) na stejnou pozici (technický pracovník - platová třída 8), ale s různými pracovními náplněmi v souladu s katalogem prací?

Nařízení vlády č. 466/2024 Sb., které mění NV č. 341/2017 Sb., zrušuje limit 6 let pro zápočet praxe v době mateřské a rodičovské dovolené, platnost od 1. 1. 2025. Týká se přepočet praxe (platového stupně) i žen, které byly před rokem 2024 na RD a MD s 2 dětmi déle než 6 let, např. s jedním dítětem MD + RD celkem 4 roky a druhým 3,5 let, tzn. že by se do praxe dopočítával 1,5 rok? 

Podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě účinném od 1. ledna 2025 se do započitatelné praxe započítává celá doba mateřské a rodičovské dovolené. Už neplatí limit 6 let. V praxi to tedy znamená, že všem zaměstnancům, kteří byli na mateřské a rodičovské dovolené déle než 6 let, dopočítáme praxi a případně je od 1. ledna 2025 přeřadíme do vyššího platového stupně? Nebo se nová právní úprava vztahuje pouze na zaměstnance, kteří limit 6 let překročí nově?