Jiří Kostečka

Nová maturita, zejména z českého jazyka a literatury (dále jen „ČJL“), působí na své odpůrce jako červený hadr na býka. Od jejího zavedení nemine rok, aby nespustili dehonestující kampaň s cílem zpochybnit ji, v ideálním případě zničit. Jednou napadnou centrální hodnocení maturitních slohových prací, jindy se vozí po jednotlivých úlohách didaktického testu či jeho kalibraci; evergreenem je zpochybňování Katalogu maturitních požadavků.

Když jsem v osmdesátých letech začínal učit, nepochyboval jsem ani v nejmenším o výuce literatury založené na literární historii. Ostatně metoda „Od Gilgameše po Ostře sledované vlaky“ fungovala celá desetiletí. Îe se přitom nedostávalo času na pořádnou interpretaci těchto i dalších zásadních děl české a světové literární tvorby, téměř nikomu nevadilo.

Asociace středoškolských češtinářů (ASČ, www.ascestinaru.cz) byla založena v listopadu 2012. Jde o profesní, apolitické občanské sdružení, jehož hlavním cílem je sloužit jako informačně-metodická organizace všem zájemcům z řad středoškolských češtinářů i široké veřejnosti; zároveň nabízíme komunikaci se státními orgány působícími v oblasti školství. Postupně navazujeme kontakty jak s kolegy ze základních škol, tak s bohemisty na příslušných katedrách škol vysokých.

Asociace středoškolských češtinářů (ASČ) analyzovala nedávný vývoj a současný stav maturitní zkoušky a po obsáhlé diskusi vydala ucelený návrh na maturitní koncepci od roku 2018.