Mgr. Andrea Svobodová, Ph.D. - strana 1

Pokud se dospělý člověk přestěhuje do cizí země, většina lidí chápe, že naučit se nový jazyk pro něj může být obtížné. V případě dětí ale většina z nás předpokládá, že se jazyk naučí bez zábran a přirozeně. Jak je to ale ve skutečnosti? Je možné očekávat, že někdo bez podpory zvládne jazyk na takové úrovni, aby mohl plně využít svůj vzdělávací potenciál neboli aby mohl „ukázat, co v něm doopravdy je“? Data týkající se předčasných odchodů ze vzdělávání nasvědčují, že opak je pravdou. Jsou to totiž právě žáci cizinci, kteří jsou předčasným odchodem nejvíce ohroženi. Potřeba věnovat zvýšenou péči této cílové skupině se s příchodem uprchlíků z Ukrajiny stává ještě zřetelnější a je jasné, že nebudeme-li tuto situaci řešit dnes, může to mít do budoucna velmi negativní dopady jak na individuální, tak na celospolečenské úrovni. Následující článek mapuje situaci dětí cizinců v českém vzdělávacím systému (s důrazem na situaci v Jihomoravském kraji), poukazuje na problémy, se kterými se potýkají, a hledá odpověď na otázky, jak jejich situaci zlepšit.

Předkládaný text popisuje důvody vedoucí k ukončení studia na střední škole a přestupu na jinou školu, a to v České republice a v Jihomoravském kraji, na základě dat ze školních matrik. Navazuje tak na předchozí dva články k tomuto tématu, prohlubuje je a téma uzavírá.

Předkládaný text se věnuje tématu „předčasných odchodů ze škol“. Vedle základní terminologie představuje datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě pak analyzuje míru a částečně i charakter tohoto jevu v České republice a v Jihomoravském kraji1). Navazuje tak na článek publikovaný v předchozím čísle, ve kterém byla pozornost věnována tzv. „předčasným odchodům ze vzdělání“ a podrobnějšímu rozboru dat publikovaných Eurostatem.  

Co to znamená, když někdo školu nebo vzdělání opustí předčasně? Kde dohledat data k tomuto tématu a co z nich lze vyčíst? Jak je na tom Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi EU a kdo jsou ti, kteří nejčastěji odcházejí? Předkládaný článek, který se snaží na tyto otázky odpovědět, vznikl v rámci výzkumu zabývajícího se předčasnými odchody ze vzdělávání v Jihomoravském kraji (výzkum byl realizovaného pod záštitou projektu iKAP JMK II). Jeho cílem je přiblížit základní terminologii předčasných odchodů, představit datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě popsat míru a částečně i charakter předčasných odchodů v Jihomoravském kraji v celorepublikovém a mezinárodním srovnání.  

Individualizovaný přístup k žákům, který umožnuje odhalit příčiny jejich selhávání navenek se projevujícího absencemi či výchovnými problémy, je podle řady odborníků základem pro prevenci školní neúspěšnosti, včetně předčasných odchodů ze vzdělávání. Významnou roli v tomto ohledu mohou hrát pedagogické podpůrné profese. V tomto článku představíme jednu z nich – školního psychologa.