Aktuality - strana 1
V minulém článku s názvem Pozitivní podpora chování žáků ve škole jsme představili tříúrovňový systém podpory chování PBIS (Positive Behavioral Interventions and Supports). Jedná se o implementační rámec, který využívá výzkumy ověřené principy a intervenční postupy podporující vhodné chování, zlepšující školní klima a akademické výsledky žáků školy (srov. např. Bradshaw, Mitchell, Leaf, 2010; Bradshaw, Mitchell, Leaf, 2008). Podpora chování je poskytována na třech úrovních intenzity, reagujících na aktuální potřeby žáků.
Evropská komise dne 24. prosince dosáhla dohody se Spojeným královstvím o podmínkách spolupráce s EU. Tato dohoda nadále nepočítá s účastí Spojeného království v unijním programu Erasmus+ v příštím programovém období 2021-2027. Původně mělo být Spojené království do programu Erasmus+ nadále zapojeno v režimu tzv. třetích zemí (nyní jsou v tomto formátu zapojeny Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Turecko, Severní Makedonie, Srbsko). Spojené království požadovalo pouze částečnou účast na programu, což nařízení o programu Erasmus+ neumožnuje. Spojené království se proto ve finální fázi vyjednávání rozhodlo, že se programu Erasmus+ od příštího programového období účastnit nebude.
Online kroužky, virtuální třídy a babičky přes facetime a roušky
Vláda na svém jednání 23. prosince 2020 rozhodla o zpřísnění opatření souvisejících s přechodem na stupeň 5 systému hodnocení PES. S tím souvisí také fungování škol a školských zařízení, které rovněž přechází do stupně 5.
Monika Olšáková je učitelkou na malé škole v Janovicích nedaleko Beskyd, finalistkou minulého ročníku Global Teacher Prize, lektorkou pedagogů, ale hlavně osobností, jejímž žákem nebo žákyní byste si určitě přáli být. Vyučuje biologii a chemii, ale sama v rozhovoru pro podcastovou sérii Hovory v kabinetu říká: „Neučím biologii a chemii, ale učím žáky.“
V zářijovém čísle Řízení školy vyšel článek „Rychlokurs orientace v informacích a jejich závaznosti“.1) V článku jsem na konkrétních příkladech nejen ze školské praxe ukazovala, co je pro práci s informacemi podstatné, jak funguje systém závazných informací a jak s nimi nakládat. Hned na začátku školního roku se rozvířila názorová hladina o oprávnění ředitelů škol nařídit zakrytí nosu a úst „rouškou“ jako opatření na ochranu zdraví. Záměrně používám zakrytí nosu i úst, ne nošení „roušek“, protože někteří „roušky“ skutečně jen nosí – na ústech, na bradě, na krku, na zápěstích či předloktích – i v situacích, kdy pro nás existuje povinnost zakrytí nosu a úst buď podle krizového opatření vlády v době vyhlášeného krizového stavu, nebo podle nařízení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZdr“) či jednotlivých krajských hygienických stanic. Pojďme se proto podívat na to, jak vlastně může a současně kdy a v jaké míře nesmí ředitel školy rozhodovat nejen o „rouškách“ coby opatření na ochranu zdraví.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR minulý týden schválila státní rozpočet na rok 2021 a vláda tak na svém pondělním zasedání mohla rozhodnout o rozdělení 9% navýšení platů pedagogických pracovníků.
Výměnu zkušeností a inspiraci nápady druhých považuji za úžasnou cestu rozvoje pedagogů a celé školy. S Mgr. Karin Marques, ředitelkou Základní školy Brigádníků v Praze 10, jsem si povídala o tom, jak řešit nejrůznější situace ve škole prostřednictvím balintovských skupin.
Určitě se vám to někdy také stalo: Chcete se na pedagogické radě s kolegy o něčem poradit, vyřešit nějakou problémovou situaci, ale pak tu myšlenku opustíte. Proč? Možná už sedíte ve sborovně dvě hodiny a nechcete jednání protahovat, možná cítíte ostych před ostatními anebo si říkáte, jestli otázka vůbec na pedagogickou radu patří… Máme pro vás řešení ověřené ve školské praxi a tím jsou balintovské skupiny.
Asi každý z nás se s tím v rámci studentských let setkal - zazvoní, všichni se začnou balit a v tom se od katedry ozve "HODINU KONČÍM JÁ!". Jestli je to dobře nebo ne nechám na vás, každopádně i vzhledem k častým dotazům na toto téma se zdá, že je to stále aktuální. Ponechme prosím opět stranou to, zda je to z pedagogického hlediska správně, dost často ti žáci jsou rádi, že si mohou po skončení hodiny volně povídat a vidět se, ale toto rozhodnutí už nechám na vás. Naopak na začátku hodiny to může dávat smysl, že si např. méně zkušený učitel chce všechno připravit, vyzkoušet kameru, změnu pozadí nebo sdílení plochy.
Otázku, jestli vyhlásit konkurz na místo ředitele školy či školského zařízení, by měl zřizovatel důkladně zvážit. Samozřejmě není důvod váhat v případě, kdy stávající ředitel končí nebo došlo z jeho strany k závažnému porušení právních předpisů. Ale pokud záleží jen na zřizovateli, není od věci důkladnější zamyšlení a pečlivá příprava konkurzního řízení.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal podpůrný materiál, který povinným subjektům pomůže s postupy podle novelizované vyhlášky o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, která nabude účinnosti prvního ledna. Tyto povinnosti se týkají všech orgánů veřejné moci, tj. mimo jiné škol.
Cesta ředitele k úspěšné škole se skládá z mnoha vrstev a k jejímu zdolání je nucen si osvojit značné množství znalostí, dovedností a kompetencí. Nová Strategie 2030+, tedy zásadní dokument pro rozvoj vzdělávání v České republice, by v tom měla pomoci. Chceme, aby byla jasnou mapou pro ředitele, zřizovatele i centrální vedení, která řekne kam, kdy a jak směřovat kroky vedoucí k modernizaci školství. Problémy, které v naší vzdělávací soustavě přetrvávají a chceme je řešit, jsou různé nerovnosti ve vzdělávání. K tomu však přibyl cíl nový, jehož platnost nechtěně ověřila covidová situace, a to získávání klíčových kompetencí za proměny obsahu, metod a forem vzdělávání včetně hodnocení.
Vláda na svém pondělním zasedání rozhodla o následujích změnách týkajích se školství:
Václav Mertin
Ve středu 16. 12. proběhne od 15 hodin historicky první online ceremonie Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (DOFE), kterou před více než 60 lety založil princ Philip, manžel britské královny Alžběty II. K tomu, že se mladí lidé nevzdali ani v tomto náročném roce absolventům poblahopřeje syn britské královny a patron programu Jeho královská výsost princ Edward, britský velvyslanec Nick Archer, Ladislav Zibura, Lejla Abbasová, Taťána le Moigne, Šárka Pančochová a další. DOFE je vzdělávací program všestranného rozvoje, do kterého se může zapojit každý mladý člověk mezi 13–24 lety. Mezi oceněnými je i Tereza Stiborská, která převzala instagram královské rodiny nebo Kwido Klawe, který vybudoval vlastní cyklostezku.