Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Projekty

Traveling in Europe

Kategorie: Mateřská škola Autor: etwinning.cz

Projekt s tímto názvem byl jedním z několika eTwinnigových projektů realizovaných v naší mateřské škole v loňském školním roce. eTwinning je aktivita Evropské komise zaměřená na online spolupráci mezi školami a vzájemnou komunikaci učitelů realizovanou na portálu www.etwinning.net.

Charakteristika projektu

Traveling in Europe byl projektem nejstarších dětí naší mateřské školy - Medvědů, a jeho smyslem bylo prostřednictvím spolupráce poznat život v jiných zemích Evropy. Spolupráce škol probíhala od ledna 2018, projekt byl vyhodnocen a ukončen na konci června 2018.
Do projektu bylo nejprve zapojeno šest evropských škol, aktivní spolupráce se nakonec účastnily pouze tři evropské školy ze tří zemí - naše mateřská škola z České republiky, mateřská škola ze Slovenska a základní škola z Turecka.
Cílem projektu bylo obohacení o nové poznatky o evropských zemích a seznámení se životem v jiných evropských školách. Součástí bylo také rozšíření dovedností v oblasti práce s informačními technologiemi a seznámení se s cizími jazyky a jejich využitím. Hlavním motivačním zprostředkovatelem vzájemné spolupráce byly panenky a jejich „cesty“ po evropských školách. Stěžejním bodem bylo vytvoření společné knihy Traveling in Europe, ve které byla zaznamenána a stručně popsána místa, kde panenky cestovaly.

Dolls

V úvodu projektu jsme vyrobili panenky, poslali je partnerům a zároveň jsme získali panenky z jiných zemí. Společně s dětmi jsme postupně příchozí panenky rozbalovali a četli vzkazy od kamarádů z dálky. Dopisy byly psány jak v mateřském jazyce, tak i v angličtině. Některým anglickým slovům děti rozuměly, avšak potíže měly porozumět slovenštině.
Práce na projektu byla zařazena do běžných a každodenních činností. Celý projekt byl motivován panenkami. A to jak těmi, které si děti vytvořily samy ve školce a ty pak viděly v jiné zemi, ale i těmi, které nám byly poštou doručeny, a cestovaly v našich českých rodinách - DIDI, EDA, DRAGOŠ a ZUZI.
Některé panenky měly již přidělená jména, některé jsme si pojmenovali sami. Například bylo skvělé vybírat jméno pro rumunského panáčka - ten byl oblečen do kroje z barev rumunské vlajky, pro volbu jména jsme vyhledávali významy různých rumunských jmen. Nakonec jsme vybrali jméno Dragoš, což znamená sladký, vzácný, klidný. Také jméno Eda pro panenku z Turecka děti vybíraly, a to podle jejich oblíbeného myšáka Edy.

Pedagogická inovace a tvořivost

Každé setkání s dětmi nad projektem vyžadovalo vymezení jasných drobných úkolů, které je třeba naplnit, a ujasnění, čím budou děti obohaceny. Za významné považuji svoji nabídku aktivit a činností podporujících informatické myšlení a podporu rozvoje vnímání a používání cizího jazyka.

 

Práce na projektu umožnila nové možnosti řešení problémů. Např. chtěli jsme společně zvolit tu nekrásnější panenku. Jak to udělat? Vyřešit? Společné povídání s dětmi, pokládání otázek, odpovídání, hledání různých způsobů, jak dojít k řešení. Snažila jsem se podporovat u dětí tzv. informatické myšlení, to vše nás vedlo k tomu, abychom jinak přemýšleli, brali v úvahu různé možnosti řešení, vnímali souvislosti mezi jednotlivými postupy.
Na rozdíl od předchozích projektů jsem více děti zapojila do aktivní činnosti - některé děti samy natáčely videa a pořizovaly fotografie. Děti jsem také vedla k poznání různosti, ale i podobnosti některých jazyků. V polovině projektu jsem využila dočasné návštěvy babičky ze Slovenska jednoho z dětí a pozvala ji k nám do školky. Zde si s dětmi povídala o všem, co ve školce dělají, a také nám přečetla slovenskou pohádku. Děti dostávaly za úkol poznat významy některých slov, kterým nerozuměly - naučily se tedy hned ten den několik nových slov: cukríky - bonbony, čučoriedky nebo borovnice - borůvky, zemiaky - brambory, paradajky - rajčata, rozprávka - pohádka. Takto se seznamovaly s jazykem blízkým i s historií obou zemí.
Podobně jsem s dětmi používala i angličtinu. Po zhlédnutí vzkazů a povídání od tureckých kamarádů jsme hledali slova v angličtině, která známe. Našli jsme jich spoustu a pak už děti samy projevovaly svoji zvídavost a měly zájem o seznámení s dalšími anglickými slovíčky.
Ke konci projektu jsme také pro partnery natočili krátká videa v angličtině a svoje prvotní dovednosti jsme využili při „setkání naživo“ (live meeting v prostředí Twinspace). Některým dětem se tak jazyk zalíbil, že se zvýšil jejich zájem o mimoškolní aktivity. Do pořizování fotografií a videa jsem také zapojila děti, používali jsme školní iPad. Na internetu jsme vyhledávali různé informace (rumunská jména, názvy měst, škol) a kromě aplikace Google maps jsme také využili aplikace Google earth, která nám umožnila „podívat se“ na skutečnou školu v Turecku i na Slovensku.
 

Začlenění do vzdělávací nabídky

Školní vzdělávací program školy pojmenovává a specifikuje vizi naší školy - „Školka jako místo setkávání“. Veškeré aktivity, které se byly součástí projektu, plně respektují tuto vizi:
  • setkávali se lidé a děti při společné práci, i když jen prostřednictvím Twinspace;
  • respektovali jsme se navzájem - jinakost jsme pojmenovávali a respektovali (například uniformy dětí, jiná barva pleti, jiný jazyk, jiné prostředí škol), a naopak jsme v jinakosti hledali společné;
  • bezpečné prostředí nám umožnilo prostředí Twinspace a také poučení o bezpečnosti v průběhu projektu;
  • chuť byla vždy a radost z poznávání ještě větší;
  • veškeré poznatky a dovednosti, které děti získaly (matematické, čtenářské, jazykové, geografické, historické, technologické...), nejsou pouze přípravou na školní vzdělávání, ale přípravou na život jako takový;
  • do projektu byli aktivně zapojeni rodiče všech partnerů.

Spolupráce škol

Komunikace a spolupráce probíhala v angličtině a v bezpečném prostředí Twinspace. Spolupráce byla zásadním momentem projektu, bez ní by nemohla vzniknout kniha Traveling in Europe. Na tomto projektu tak skutečně spolupracovali tři partneři, ostatní, od začátku zapojení, nespolupracovali, a nejsou tedy součástí ukončení projektu.

 

Ihned na počátku projektu jsem sestavila stručný a jasný harmonogram činností a aktivit s jasně vymezenými termíny - seznámení škol, výroba panenek ve vlastní škole a jejich zaslání partnerům, cestování panenek v jiné škole (země, město, škola, prostředí nové školy...).
Již v momentě seznamování škol se některé školy vůbec nezapojily, další přestaly pracovat v době, kdy měly vyrobit panenky a poslat je partnerům. Tohoto úkolu jsme se zhostili pouze my, Česká republika, Slovensko, Turecko a Rumunsko (kolegyně z Rumunska poté omluvila svoji neúčast z osobních důvodů). Výsledkem tohoto úkolu bylo, že do každé partnerské země došly poštou čtyři panenky, které zprostředkovávaly všem ostatním to, kde jsou, kde se nachází, jak to tam vypadá, co se tam děje. Tedy především prostředí škol a měst. Spolupráce mezi školami probíhala v průběhu celého projektu v určitých úsecích. Nejprve byl stanoven harmonogram pro všechny školy tak, aby všechny současně pracovaly na společném tématu - stěžejní byla tvorba knihy.
V průběhu „cestování panenek“ jsme se vzájemně představovali - české a slovenské děti v angličtině se představily a řekly, co mají rády. Každé setkání (zpravidla 1x týdně) začínalo opakování názvů partnerských zemí, panenek, které cestují, a znamenalo nejen se podívat, co je u partnerů nového, ale také současně reagovat na vzkazy od dětí či jiné výzvy. Takto jsme se například domluvili, kdo a jak vytvoří logo projektu. Také jsme v každé zemi současně vybírali Miss panenku a vzájemně si poté představili tu svoji nejoblíbenější.
Do spolupráce byly aktivně zapojeny u všech tří partnerů i celé rodiny, a to hned několikrát. Po celou dobu projektu byly k dispozici informace na nástěnce eTwinningu. Také jsem uspořádala informativní schůzku pro rodiče, jejímž hlavním cílem bylo seznámení s pokračováním projektu a také oslovení rodičů ke spolupráci a možnosti přímé účasti na projektu. Stejně jako u nás i na Slovensku a v Turecku byli do projektu podobným způsobem rodiče zapojeni, a tedy i oni měli možnost spolupodílet se na tvorbě knihy.
Důležitým úkolem škol bylo zapojit nejen svoji třídu s dětmi, ale především rodiny děti do spolupráce na tvoření společné knihy Traveling in Europe. Panenky si děti půjčovaly většinou na víkend domů, kdy tráví s rodiči více času, a panenky s nimi prožívaly celý víkend, jezdily s nimi na výlety anebo jen prožívaly obyčejné dny volna s rodinou. Prožitky rodiče zdokumentovali a někteří buď sami vkládali do sdíleného dokumentu, nebo poskytli fotografie přímo mně. Rodiče měli možnost se účastnit i samotného vyvrcholení projektu, jímž byla videokonference. Zde jsme se setkali s tureckými kolegyněmi a jejich dětmi, vzájemně jsme se představili, ukázali, co umíme, a také jsme se ptali na to, co nás zajímá o jejich zemi. Shodli jsme se na tom, že se nám projekt moc líbil a spolupráce, že byla také skvělá a že se chceme potkat i v dalších projektech v příštím školním roce. Po domluvě s partnery zůstane kniha Traveling in Europe otevřena do konce srpna, aby bylo možné ještě vložit zajímavé „cesty panenek“. Poté bude dokument uzavřen a zpracován pro online nahlížení v aplikaci issuu.com.
 

Společné vyhodnocení projektu

Hodnocení projektu proběhlo také na základě předchozí domluvy a sdíleného Google formuláře pro vyhodnocení. Děti v každé škole samostatně hlasovaly pro nejoblíbenější aktivitu. Děti v naší škole hlasovaly pomocí vystřižených a vybarvených hvězdiček. Čím více hvězdiček přidaly k aktivitě, tím měla aktivita více hlasů. Podobně probíhala volba Miss panenka. Předškolní děti ještě moc neumějí číst, ale počty do dvaceti zvládají, tedy tato aktivita byla pro ně velmi vzrušující, vše bylo prezentováno a doplňováno na tabuli. Společné vyhodnocení se stalo součástí stránek projektu.

Přínos projektu

Nejoblíbenějšími aktivitami bylo vlastní cestování panenek, volby Miss panenka a také live meeting. Dětem přinesl nové znalosti o evropských zemích a o životě v evropských školách - poznání symbolů každé ze zemí (vlajka, hymna, jazyk), zajímavosti dané země a také historické souvislosti. Mohly poznávat shody i rozdíly jazyků, měly možnost praktického využití cizího jazyka bez obav ze selhání (slovenština, angličtina). Vedla jsem děti k novým způsobům přemýšlení a hledání různých řešení problémů, a to vše formou hry a zábavy. Zprostředkovala jsem dětem nové zkušenosti s informačními technologiemi a podpořila jejich praktické využití.
Projekt mi poskytl možnost navázat nová přátelství a spolupráci, seznámení a využití nových aplikací, technologií a metod vzdělávání. Práce na projektu mi přinesla radost z naplnění nejen očekávání, ale také z radosti, kterou projevovaly děti. Vyplynulo mi ponaučení do dalších projektů - mít jasně formulované cíle (splnitelné, akceptovatelné, měřitelné, realistické, časově vymezené) a jasně vymezená pravidla fungování v projektu, kdy hlavním aspektem je vzájemná spolupráce škol.

Za významný úspěch pro školu považuji změnu pohledu rodičů na předškolní vzdělávání, a to v kladném slova smyslu - vzdělávání lze udělat nejen poučné, ale také zajímavé a hravé, lze do něj zapojit i rodiče, a zvýšit tak podíl rodiny na vzdělávání a výchově dítěte. A to považuji i za významný úspěch projektu - nejen spolupráci, ale i uznání významu práce předškolního pedagoga.
Na Slovensku získala za tento projekt ocenění za kvalitní projekt partnerka projektu Zuzana Garajová.
 
Více informací zde: https://twinspace.etwinning.net/59232/home
webové stránky školy: www.msvlukach.cz

Diskuse - Počet příspěvků: 0