Poradna - strana 3

Je možné umístit kamerový systém do prostor školní šatny (neslouží k převlékání žáků na tělesnou výchovu)? Je potřeba mít souhlas zákonných zástupců?

Je možné specifikovat ve školním řádu, že za pořízení obrazového nebo zvukového záznamu (toto je zakázáno školním řádem) bude snížena známka z chování?

Ve škole (ZŠ+SŠ) používáme pro komunikaci s žáky a zákonnými zástupci e-mail. Vzhledem ke zvyšující se citlivosti a agresivitě antispamových filtrů velkých poskytovatelů freemailových služeb a z tím i zvyšujícímu se počtu nedoručených emailů zvažujeme přechod na některé z řešení poskytovatelů služby hromadného rozesílání emailů. Všechny tyto služby ale požadují, aby v patičce mailu byla nabídka s možností odhlášení (unsubscribe), odvolávají se na to, že je to povinnost u všech obchodních sdělení a odmítají naše argumenty, že komunikace školy s žáky a zákonnými zástupci o průběhu vzdělávání obchodním sdělením není. Proto se chceme zeptat, do jaké míry, resp. za jakých podmínek se komunikace školy s žákem, resp. jeho zákonnými zástupci v rámci poskytování vzdělávání tomuto žákovi považuje za obchodní sdělení podle zákona č. 480/2004 Sb.? Rozumíme tomu, že pozvánky na akce školy, které jsou otevřené všem a na kterých se škola prezentuje, by se za obchodní sdělení považovat mohly. Ale třeba pozvánku na třídní schůzku, informaci o třídním výletu, žádost o schůzku kvůli prospěchu či chování žáka a podobnou komunikaci nelze podle našeho názoru za obchodní sdělení považovat. Komunikace školy s rodiči e-mailem je v našem případě opřena o smlouvu o vzdělávání (jsme soukromá škola), nicméně podle našeho názoru by mělo stačit, že je e-mail uveden jako komunikační kanál ve školním řádu. Nebo to tak není? V každém případě jde možnost odhlášení z odběru proti smyslu využívání takového kanálu. Vzhledem k tomu, že na toto téma (komunikace školy a antispamový zákon) nelze nikde najít žádné informace, prosíme o obecnější odpověď, která bude užitečná i ostatním školám. Např. upřesnění, kde vede hranice, za jakou už se o obchodní sdělení jedná; jestli je rozdíl mezi druhem školy (MŠ, ZŠ, SŠ), jestli je významná právní forma školy (p.o., z.ú., s.r.o. ...) nebo zřizovatel (veřejná, soukromá, církevní). Pokud je důležité mít smluvně podchycený souhlas žáků, resp. zákonných zástupců s emailovou komunikací, prosíme o uvedení příkladu takové formulace. Předem díky za odpověď.

Jak postupovat dle nové legislativy v případě nepravidelného rozvržení pracovních činnosti: Mám z minulosti uzavřenou DPP na dobu neurčitou se zaměstnankyní (druh práce: úklid -zástup v době nepřítomnosti) a domluveno, že v případě potřeby den předem zavolám, že potřebuji např. 3 dny zástup (domluvíme od kdy do kdy a rozvržení pracovní doby)? Tuto pomoc využiji ale třeba jen jednou za půl roku. Jak naplním literu zákona v tomto případě? Jak mám předem písemně rozvrhnout pracovní dobu, když nevím, který měsíc budu paní potřebovat? Jedna cesta by byla zrušit DPP na dobu neurčitou a smlouvy uzavírat opakovaně při potřebě. Ale to by musela vždy předem znova na vstupní zdravotní prohlídku a proškolení BOZP, to je nereálné. 

Dobrý den, potřeboval bych pomoci s vytýkacím dopisem. Dotyčný zaměstnanec se nevhodně chová ke svému nadřízenému. Jedná se o učitelku MŠ a Zástupce ředitele pro MŠ. Učitelka se vrátila po 5 měsíční dlouhodobé nemocenské a na poradě pedagogů "vyhrožovala" nadřízené větami: 1. Kateřino bruslíš na tenkém ledu. 2. Kateřino chceš boj, budeš mít boj. Takové chování je nepřípustné. Jak to mohu, tento vytýkací dopis formulovat, aby to bylo správně a použitelné pro případné další nevhodné chování prosím? Děkuji a přeji pěkný zbytek dne. 

Rád bych znal odpověď, zda je povinností školy archivovat dílčí výsledky vzdělávání u žáka střední školy, které jsou objektivně zachovatelné (v tomto případě písemné čtvrtletní práce v listinné podobě). Pokud zde pro školu povinnosti archivovat tyto písemné práce existuje, z jakého právního předpisu povinnost vyplývá a kde je povinnosti přesně uvedena a jaká je zde skartační lhůta?

Některé obory, které vyučujeme, mají v RVP předmět Řízení motorových vozidel. Připravujeme žáky k získání řidičského oprávnění T, B, C. Tento předmět učí učitelé autoškoly, kterou jako škola sami provozujeme. Mají tedy pracovní smlouvu jako učitel autoškoly. Jsou to lidé, kteří vyučovali v soukromých autoškolách. Zajímalo by nás, zda i pro ně platí dvouleté adaptační období, pokud ve školství ještě nepracovali. Tito zaměstnanci vyučují hlavně praktickou část (jízdy a údržbu). Jen minimální část úvazku některých činí výuka teorie. Nic jiného neučí, třídnictví nemají.

Jaký může být rozsah a obsah stanovené výukové látky, která může být předmětem přezkoušení v situaci, kdy je žák "ohodnocován" na konci druhého pololetí, jestliže v 1. pololetí nemohl být z daného předmětu hodnocen nebo z něho dostal nedostatečnou? Jde mi o to, zda je mu možné pokládat při ověřování výsledků vzdělávání otázky v tomto případu jak z materie, která byla obsahem výuky v druhém pololetí, tak z materie, která byla obsahem výuky i v prvním pololetí. Vycházíme z předpokladu, že v prvním pololetí měl z daného předmětu "N" nebo 5.

Dítě s českým občanstvím žije v zahraničí a chodí ve školním roce 23/24 do 1. třídy (v zahraničí). 6 let mu bude v září 24. Rodiče mají zájem od školního roku 24/25 zapsat dítě v ČR do kmenové základní školy s plněním docházky v zahraničí. Jaký je správný postup přijímacího řízení? Musí rodiče dodat doporučující vyjádření školského poradenského zařízení nebo v tomto případě stačí vysvědčení z 1. třídy (potvrzení o studiu) ze školy v zahraničí?

Jsme soukromá základní škola. Rádi bychom pedagogickým zaměstnancům pořidili karty ITIC, obdobná forma jako "ISIC" karty pro studenty (uplatnění slev v různých sportovních, kulturních a dalších oblastech) za poplatek 360 Kč na 12 měsíců. Je tento benefit pro zaměstnance osvobozený nepeněžní příjem a pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad?

Ve školském zákoně se uvádí: „Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.“ Znamená to, že jako ředitel mohu určit takovým žákům termín např. do 31. 3. pro splnění podmínek klasifikace, a pokud to nestihnou, jsou neklasifikováni a toto hodnocení se objeví i na vysvědčení za 1. pololetí? Má tato situace vliv na připuštění žáka maturitního ročníku k maturitě, který za 1. pololetí nebude klasifikován, ale druhé pololetí řádně uzavře?

Pokoušel jsem se v právních dokumentech dohledat, kdo může být pověřen třídnictvím a zda je tato činnost vázána pouze na pedagoga. Bohužel jsem k tomu nic nedohledal. Může ředitel školy na nějaký čas pověřit třídnictvím asistenta pedagoga nebo jiného pedagogického pracovníka?

Pokud třídní učitel oznamuje udělení napomenutí (důtky) třídního učitele, podobně ředitel školy důtky ředitele školy, žákovi v přítomnosti ostatních žáků dané třídy, porušuje tím GDPR? Vždy to tak děláme s vysvětlením k jakému přestupku proti školnímu řádu došlo, proč bylo dané kázeňské opatření uděleno, jaké by z toho mělo plynout poučení pro všechny. Jedna zákonná zástupkyně se proti tomuto postupu ohradila, že v tom případě porušujeme GDPR. 

Může probíhat vzdělávání předškoláků v jiném prostoru než v mateřské škole? V nynější lesní mateřské škole, kam jsem nastoupila jako ředitelka v prosinci, tuto praxi mají (mají i v provozním řádu). Pokud je toto možné, za jakých podmínek? Nemají smlouvu se ZŠ, kde toto vzdělávání probíhá, nemají smlouvu s učitelem, který toto vzdělání provádí, portfolio z tohoto vzdělávání není. Žádným způsobem není určeno, jak a kdo děti na vzdělávání převádí, ani ve které dny toto vzdělávání probíhá. Co všechno je potřeba, pokud vzdělávání předškoláků má probíhat mimo LMŠ? Do školky dochází i děti, které mají 2, anebo 3denní docházku, tedy se tohoto vzdělávání neúčastní.

Může učitel odmítnout jmenování třídním učitelem, uvádějícím nebo provázejícím učitelem? A jak je to v případě, že se jedná o pozice, ke kterým je potřeba další studium, jako je výchovný poradce nebo metodik prevence? 

Naše asistentka pedagoga je absolventkou Pedagogické fakulty UK - studijního oboru "Vychovatelství pro speciální zařízení", získala titul Mgr. Pro příští školní rok bychom ji rádi změnili pracovní pozici na učitelku předmětu "písemná a ústní komunikace". Tento předmět se ale studovat na VŠ nedá. Jaké existují možnosti studia k doplnění kvalifikace, aby byla považována za plně odborně kvalifikovanou učitelku na střední škole? 

Máme v rámci projektu "Šablony pro SŠ" uzavřeny DPP s vlastními pedagogy na pozici "Kariérový poradce" a "Koordinátor spolupráce se zaměstnavateli"¨. Každý na úvazek 0,1. Budou vykazovat každý měsíc rozdílný počet hodin dle počtu pracovních dnů. Vzhledem k nepravidelnosti a nepředvídatelnosti výkonu jejich práce bychom se s nimi rádi dohodli na tom, že si pracovní dobu budou rozvrhovat sami. Mám tyto otázky: 1. Je možné aby si zaměstnanec rozvrhoval pracovní dobu na daný měsíc sám? 2. Pokud ano, stačí když ve výkazu práce za daný měsíc napíší přesně ke každému dni, kdy pracovali i časový údaj od - do? 3. Pokud ne, jak bychom měli správně sestavit rozvrh pracovní doby?

Kde je legislativně zakotvena povinnost školy mít samostatného pověřence GDPR? 

Chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaký právní předpis, případně vzor, jak upravují jednotlivé školy, k tomu, jaké informace je možné/nevhodné zjišťovat o jednotlivých žácích a jejich rodinách. Myslím tím běžné hovory s dětmi, nikoli sběr prostřednictvím formulářů, dotazníků, přihlášek... 

Lze platit odměnu z dohody o provedení práce uzavřenou za účelem vedení zájmového kroužku z prostředků OON? Kroužky vedou pedagogové školy pro žáky školy, prostředky jsou do OON převáděny z platů.