Poradna - strana 2

Žák 8. ročníku je v 1. pololetí nehodnocen ze šesti předmětů. Náhradní termín uplynul bez toho, aby žák do školy docházel a hodnocení mohlo být doplněno. Absence je dílem omluvená, dílem neomluvená, řešíme s OSPOD. Jak postupovat při hodnocení dál? Znamená to, že automaticky opakuje ročník?

Jak je to v době zápisu do 1. tříd, respektive se správním řízením a jeho lhůtou 30 dní. Pokud mi rodič  1. 4. přinese přihlášku, začíná běžet lhůta a do 30 dní musím rozhodnout? Nebo běží lhůta až od 23. 4., kdy naše škola má zápisový den?

Může mít jeden zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele v mateřské škole smlouvu na pedagoga mateřské školy a zároveň DPP na školního asistenta? 

Střední škola má odbornou praxi svých žáků u zaměstnavatele v délce dvou týdnů uvedenou přímo v ŠVP. Škola, žák a zaměstnavatel mají o této praxi uzavřenou třístrannou smlouvu. Otázka zní, zda v případě, že se u tohoto zaměstnavatele stane žákovi úraz nebo v souvislosti s výkonem praxe u tohoto zaměstnavatele hmotná škoda, kdo bude mít povinnost k její náhradě? Zaměstnavatel nebo škola? V případě, ze by to byl smluvní zaměstnavatel, je možné, aby byla tato odpovědnost smluvně přenesena na školu? Prosím o vedle odpovědi na otázku i příslušná zákonná ustanovení, která výše uvedenou problematiku řeší.

Na základě pilotního projektu v roce 2023 byl i v letošním roce spuštěn Kurz skialpinismu a zimní turistiky pro školy zřizované Zlínským krajem. Jedná se aktivity: školení – teoretická a praktická část, rekvalifikační kurz pro pedagogický a odborný personál škol. Následně nám byl v rámci projektu nabídnut zdarma kurz pro naše žáky. Podrobnosti zde: https://skialp-do-skol.cz/ https://www.zkola.cz/projekt-skialp-do-skol/ Jak pohlížet na provozování skialpinismu v rámci lyžařského kurzu či hodin TV z hlediska legislativy zejména ve vztahu k bezpečnosti. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT č.j. 37014/2005-25 ze dne 22. 12. 2005 hovoří pouze o sjezdovém lyžování, běžeckém výcviku a snowboardu, nikoli o skialpinismu, který má jistě svá specifika. Je zde řada otázek: • V ŠVP nemáme skialpinismus nikterak ukotven. • Skialpinistické vybavení projekt nabízí k zapůjčení také pro studenty zdarma, kdo zodpovídá za bezpečnost vybavení. Dle pokynu: Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu. • Instruktoři projektu se kurzu účastní. Jaký je jejich právní vztah ke škole? • Mohlo by dojít v případě úrazu k neproplacení pojišťovnou? Např. v případě nutného zásahu horské služby? • Autoři uvádí, že Kurz má akreditaci MŠMT v systému DVPP, lze z toho vyvodit jakoukoli záruku bezpečnosti ve vztahu k žákům školy? Závěrem: je rozumné a z hlediska vedení odpovědné žáky na výše zmíněný kurz poslat?

Obracíme se na Vás s dotazem ohledně úvazků ředitele a statutárního zástupce ředitele ZUŠ (113 žáků). Paní ředitelka je v současné době ještě do konce dubna na rodičovské dovolené, po dobu její nepřítomnosti zastávala funkci statutární zástupkyně. Paní ředitelka by se od května měla vrátit. Z rodinných důvodů, by ale ráda alespoň na přechodnou dobu pracovala na částečný úvazek, tak, že by se zbývající část doplnila úvazkem současné zástupkyně, která s řešením souhlasí. I z pohledu finanční současné situace by bylo nutné dodržet pouze 1 celý úvazek vedoucích zaměstnanců. V jiné škole v jiném kraji však zřizovatel na takové řešení nechtěl přistoupit. Je z právního hlediska možné, aby měl vedoucí zaměstnanec částečný/zkrácený pracovní úvazek? 

Zaměstnankyně požádala v minulosti (na začátku roku 2023) o přiznání předčasného důchodu s odloženou výplatou předčasného důchodu. Nyní (13. 2. 2024) doručila rozhodnutí o „zvýšení starobního důchodu a přiznání jeho výplaty". Lze jí přiznat dar z FKSP k prvnímu odchodu do důchodu teď v únoru 2024? 

V srpnu se vrací školnice po rodičovské dovolené. Bohužel jí nemohu dát stejný úvazek, který měla před nástupem na mateřskou dovolenou. Jaký bude postup, pokud odmítne nastoupit na zkrácený úvazek?

Musí být třídní výkaz na základní škole stále veden v tištěné podobě, nebo ho můžeme vést již jen elektronicky?

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Nastupuji na pozici ředitele střediska volného času (příspěvková organizace zřízená krajem). Rád bych si udělal přehled o pracovní náplni zaměstnanců (včetně prostudování pracovních smluv) a činností, které je potřeba pro běh střediska zajišťovat, včetně těch, které zatím nikdo nedělá. Jak mohu postupovat v krajním případě, že zaměstnanec zadanou činnost odmítne se slovy „To není v náplni mé práce, to dělat nebudu.“ Jaké jsou kroky nejprve k vysvětlení, že zadaná práce je skutečně povinností zaměstnance, případně jaké jsou oficiální kroky v případě trvajícího neplnění ze strany zaměstnance?

Jsme základní škola (příspěvková organizace). Naši žáci jezdí na lyžařský výcvik s učiteli tělesné výchovy a s externími instruktory do Krkonoš na Benecko. Jedním z učitelů tělesné výchovy je i ředitel školy. On nebo jiný učitel jedou do hor vlastním autem, které je využíváno k případnému rychlému převozu zraněného žáka do tamní nemocnice v Jilemnici. Náhrady za použití osobního automobilu proplácíme na základě předloženého cestovního příkazu. Ve vnitřním předpisu máme zakotveno poskytnutí kráceného stravného za bezplatně poskytnutou stravu. Poskytujeme jej i těm instruktorům, s kterými máme uzavřenou dohodu o provedení práce, v níž uvádíme výši odměny za instruktorskou činnost a že jim budou proplaceny cestovní náhrady. Tím máme na mysli i ostatní výdaje, jako jsou např. permanentky na vleky nebo doklady o parkovném. Je náš postup správný? 

Prosím o vysvětlení tohoto bodu NV č. 75/2005 Sb. § 2 odst. (3): „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců." Řešíme totiž situaci, kdy učitelé SŠ odjíždí na plánované akce s dětmi (lyžařský výcvik, sportovně turistický kurz, seznamovací pobyt, exkurze, ředitelská volna), a za ně suplují hodiny kolegové. Doteď jsme se opírali o výše zmíněné ustanovení (je také zakotveno i v zákoně o pedagogických pracovnících v § 23 odst. 1, máme jeho i ve vnitřní směrnici) s tím, že jsme používali zmíněných 5 měsíců pro nepravidelné rozvržení hodin přímé vyučovací činnosti. Teď někteří s pedagogů chtějí tyto přespočetní hodiny proplácet. Zjišťovali jsme, jak v takovém to případě postupují jiné školy. Jsou na to dva názory. Jedni přespočetní hodiny proplácí, jiné používají obdobný systém jako my. Potřebovaly bychom tedy vědět, zda postupujeme správně, a zda se můžeme obhájit platnou legislativou. Jde nám mimo jiné i o to, že pokud by se ve výše popsaných případech musely proplácet tyto hodiny, tak učitelé, co jezdí na exkurze, a účastní se jiných plánovaných aktivit s dětmi, mohli by nám tyto aktivity odmítat z důvodu, že pokud oni budou na exkurzi a také tu celou akci naplánují, tak jsou odměňování stejně, jako by byly v hodině, na rozdíl od suplujícího kolegy, který nikam nejezdí, žádných jiných školních aktivit se neúčastní, a jen odsupluje za chybějící kolegy, ale dostane to zaplacené da se říci 200 procenty.

Jak je to s výší stravného v letošním roce pro již nepracujícího důchodce školy ve školní jídelně? Pokud se v jídelně stravují důchodci (bývalí zaměstnanci), je jim vyměřena snížená úhrada na oběd (hodnota surovin + příspěvek z FKSP).  V konsolidačním balíčku je uvedeno, že podmínkou je, že zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad na služební cestě. Můžeme i letos poskytovat nepracujícím důchodcům stravné ve školní jídelně za sníženou úhradu?

Základní škola uzavírá s jednou zaměstnankyní DPP. Vždy je DPP např. na týden či 14 dní za záskok za nemocné kuchařky a uklízečky. Např. od 1.¨1. do 15. 1. 2024 uzavřela ZŠ DPP na úklid. Paní odpracovala 50 hod. Dále od 1. 2. 2024 - 15. 2. 2024 paní odpracuje 40 hod, ale práce v DPP je sjednaná na kuchařku. Jak to bude s dovolenou? DPP byly uzavřené každá na jinou práci a ani jedna DPP nebyla sjednána na delší dobu jak 28 dní, ale dohromady přesáhly DPP 28 dní a 80 hodin. Sčítají se DPP nebo nesčítají? Jak se posuzuje 28 dní pro jednoho zaměstnavatele (v součtu za všechny DPP či zvlášť) a jak se posoudí, že jeden zaměstnanec odpracoval 90 hod, ale na dvě DPP na různé práce. 

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Aby měl zaměstnanec nárok na příspěvek na stravné z FKSP, je potřeba, aby splnil podmínku odpracování 3 hodin ve stanovené směně. Jak to bude u pedagogického pracovníka, který: a) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině jde domů; b) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině bude vykonávat ještě nepřímou vyučovací povinnost v délce 60 minut; c) má na den určené 2 hodiny výuky, příjde do práce a 3. a 4. hodina je mu přidělena jako suplování za nemocného pedagoga; d) má na den určené 4 hodiny výuky, ale 4. hodinu musí odejít na předem objednané vyšetření k lékaři Ve kterém případě bude mít nárok na příspěvek na stravné? 

Učitelé v MŠ nemůžou svou práci přerušit, proto nečerpají přestávku na oddech a jídlo po 6 hodinách. Je možné, aby tzv. nepřímá pracovní doba přímo navazovala na přímou? Nebo musí být po ukončení přímé pedagogické činnosti vykázána přestávka a až poté navazuje nepřímá pedagogická činnost? 

Nastupuji na pozici ředitele střediska volného času (příspěvková organizace zřízená krajem), stávajícímu řediteli skončilo funkční období. Rád bych převzal veškerou agendu co nejlépe a chtěl bych se tedy zeptat na následující: Na co si dát obecně při předávání pozor? Budu rád za případnou kazuistiku, zdroj k nastudování. Existuje nějaký dokument/checklist, který je vhodný pro předání agendy (předávací protokol apod.)? Pokud ano, budu rád za zaslání vzoru. O jakou pomoc ze strany zřizovatele bych mohl požádat?

Jak je to s čerpáním volna na samostudium u pedagogických pracovníků, kteří mají zkrácený úvazek? U pedagogů se zkráceným úvazkem se úměrně snižuje rozsah volna a snížení rozsahu volna lze zaokrouhlit na půl den. Ve výkladu MŠMT č. j. 32 932/2005-25 k § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., je uvedeno, že volno k samostudiu zákon č. 563/2004 Sb. stanoví v pracovních dnech, a proto ředitel školy určuje dobu jeho čerpání v celých dnech. Pouze ve výjimečných případech, kdy pedagogickým pracovníkům s kratší pracovní dobou přísluší rozsah volna, který neodpovídá celým pracovním dnům (např. ve výši 3,5 dne), umožní ředitel školy dočerpání příslušné kratší části volna. Je možné při čerpání volna na samostudium čerpat půl dne, případně počet hodin připadajících na konkrétní den dle rozvržení pracovní doby, nebo pouze celé dny a až naposledy jen zbývající část volna k samostudiu? Příklad: učitel s úvazkem 0,2 má nárok na samostudium ve výši 0,2 × 12 = 2,4 po zaokrouhlení 2,5 dne za školní rok. V pátek má pracovat 2 hodiny, bude čerpat volno k samostudiu a dostane náhradu platu odpovídající 2 hodinám v práci. Kolik ale bude čerpat volna k samostudiu z těch 2,5 dne - 2 hodiny, půl dne nebo celý den? 

Pokud uzavřu se zaměstnancem DPP na období leden – červen a poté na září – prosinec (v červnu nevím, zda bude v DPP pokračovat, např. vedení kroužků), sčítají se odpracované hodiny z důvodu nároku na dovolenou, nebo se posuzuje každé období zvlášť? Tedy, pokud od ledna do června odpracuje zaměstnanec 60 h a od září do prosince 40 h, vzniká mu nárok na dovolenou?