Poradna

Zaměstnankyně, paní učitelka ve školce, má plný úvazek 40 hod týdně, s dovolenou 8 týdnů, tj. 320 hodin na rok. Nyní je těhotná a bude odcházet přibližně 15. 9. 2024 na PPM. 1) V roce 2024 má nárok na plnou dovolenou, tj. 320 hodin a musí tuto dovolenou vyčerpat všechnu než odejde na PPM? 2) Jaký bude její nárok na dovolenou v roce 2025, pokud nastoupí např. 15. 9. 2024 na PPM a hned po skončení PPM (tedy někdy v únoru, březnu) ihned nastoupí na rodičovskou dovolenou? Je možné v roce 2025 čerpat dovolenou a jakým způsobem či nikoliv? 3) Jak by to bylo s jejím pracovním poměrem, když tato paní učitelka odcházejí v záři 2024 na PPM je u nás zaměstnána po dobu rodičovské dovolené jiné paní učitelky - vracející se paní učitelka se má vrátit v létě 2025, pak bychom při nástupu vracející se paní učitelky ukončili pracovní poměr paní učitelky, která odešla na PPM, resp. RD, bez dohody, protože pracovní poměr měla po dobu rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně, prostře by k určitému datu skončila a ještě bychom jí vypočetly dovolenou za půl rok 2025 viz druhá otázka?

Jsme střední průmyslová škola, PO zřízená JMK. V roce 2023 jsme využili možnost úročení volných peněžních prostředků na spořících a termínovaných vkladech na BÚ. Tím jsme dosáhli výnosů (SU662) ve výši 420 000 Kč. Srážkovou daň z těchto úroků jsme účtovali na SU 591. Jsou dosažené čisté výnosy z těchto kladných úroků ze spořících účtů a termínovaných vkladů předmětem daně z příjmu PO? Setkala jsem se z názorem, že v daňovém přiznání k dani z příjmu PO za rok 2023 mohu tyto čisté výnosy uvádět na ř. 120 a srážkovou daň, kterou jsem účtovali na SU 591 vyloučit na ř. 101. Tímto způsobem by nebyly kladné úroky předmětem daně z příjmu. 

Zaměstnavatel přispívá 71 Kč z prostředků školy na stravování zaměstnanců a 10 Kč je z FKSP (celkem tedy 81 Kč). Může zaměstnavatel tuto částku poskytovat pomocí stravenkového paušálu na účet nebo se jedná již o částku, kterou je nutné řešit pouze přes stravenky?

Existuje někde vzor poučení nepedagogů (uklízečky, školník...) pro dohled nad žáky mj. při celoškolních akcích. Mají i nepedagogové nárok na vyšší platovou třídu? Uklízečky a školník ráno pouští žáky do školy, konají na chodbě také dohled. V MŠ jsem zase z kapacitních důvodů musel poslat paní uklízečku na celoškolní akci. Také bude (za přítomnosti učitelky) konat dohled nad dětmi. 

Může se žák, který neukončil poslední ročník studia (je neklasifikován/neprospěl) přihlásit k pozimnímu termínu maturitní zkoušky, když bude opravné zkoušky konat na konci srpna nebo je pro tyto žáky posledních ročníků nutné vypsat termíny opravných zkoušek před termínem podání přihlášky k podzimní MZ, aby již bylo zřejmé zda prospěli či ne?

Dodavatel mi pošle fakturu např. za plyn za měsíc březen. Datum vystavení faktury je 2. 4., datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 2. 4. Plnění se týká měsíce března (je uvedeno na faktuře), mohu zaúčtovat do března? Nebo musím respektovat datum zdanitelného plnění a zaúčtovat do dubna, i když se plnění týká měsíce březen?

Od poloviny prosince je vyučující v pracovní neschopnosti, komunikuje s námi minimálně. O příčinách neschopnosti máme pouze informace od něj, diagnózu nám, na základě svých práv, nesdělil, není ani schopen říci, kdy se do práce bude moci vrátit. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyučujícího s plným pracovním úvazkem, již nelze dále zaměstnávat zastupujícího učitele na dohodu. Pokud s tímto zastupujícím učitelem uzavřeme pracovní poměr na dobu určitou (u pedagoga na 12 měsíců) a vyučující se po nemoci vrátí do výuky, jaký je další správný postup? Oba na plný úvazek zaměstnat nelze. 

Jsme soukromé střední odborné učiliště, zřízené jako škola podle § 16 odst. 9 školského zákona, všichni naši žáci mají kombinovanou vadu a jsou přijímáni na základě doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. Jedná se o žáky, u kterých shledáváme, že by bylo vhodné z důvodu jejich znevýhodnění prodloužení délky vzdělávání a rozložení učiva daného ročníku, pokud platné doporučení neobsahuje podpůrné opatření „Prodloužení délky vzdělávání“ dle vyhlášky č. 27/2016, se školským poradenským zařízením (SPC / PPP) prodiskutujeme, dodáme podklady ke zvážení přiznání tohoto podpůrného opatření a žák / zákonný zástupce doloží též žádost ke zvážení tohoto podpůrného opatření. ŠPZ vypracuje nové doporučení, včetně tohoto podpůrného opatření, žák je na konci 2. pololetí běžně hodnocen, numericky či slovně, dle IVP. Je v této situaci potřeba, aby dle § 66 odst. 2 školského zákona byla žákem / zákonným zástupcem podána písemná žádost a následně ředitelem školy vydáno vyhovující rozhodnutí, nebo se jedná o nadbytečný administrativní krok, vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné opatření stanovené v doporučení ŠPZ? V tuto chvíli tyto dva dokumenty procesujeme, ale samozřejmě, pokud by se jednalo o redundantní krok, rádi ho eliminujeme. V případě naší školy se např. v letošním roce jedná o zpracování celkem 17 takových žádostí a rozhodnutí. 

Pedagogický pracovník pracuje v tomto školním roce na 2. stupni základní školy a zároveň vykonává funkci výchovného poradce. Tento pracovník je zařazen do 13. platové třídy (dále PT). Z tohoto důvodu je zařazen i zástupce ředitele pro 2. stupeň do 13. PT, protože nemůže řídit zaměstnance zařazeného ve vyšší platové třídě. Od září je však v plánu, že daný pedagogický pracovník bude z organizačních důvodů vyučovat 8 VH v pátém ročníku, tzn. na 1. stupni. Je možno, popř. je to povinnost zaměstnavatele, zařadit kromě zástupce ředitele pro 2. stupeň i zástupce ředitele pro 1. stupeň do 13. PT, a to po dobu, pokud bude daný pedagog na 1. stupni vyučovat?

Provoz školní družiny byl v březnu 2024 dvakrát přerušen a to v době jarních prázdnin od 11. 3. - 15. 3. 2024 na dobu 5 dnů a v době velikonočních prázdnin dne 28. 3. 2024 na dobu 1 dne. Celkově byla činnost školní družiny přerušena v měsíci březnu na dobu 6 dnů. Přerušení v délce 6 dnů však nebylo souvislé. Ve vyhlášce č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, se neuvádí, že by dny přerušení v délce více než 5 dní měly být souvislé, proto se domníváme, že by v tomto případě mělo dojít ke snížení úplaty za školní družinu. Je tento názor správný?

Podle § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze z fondu FKSP hradit pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. Naše účetní jednotka pořídila z FKSP dlouhodobý hmotný majetek za 81.000 Kč. Na kartu majetku jsme připsali informaci, že Dl.HM byl pořízen z FKSP. Při zařazení majetku do užívání a jeho následném odepisování jsme postupovali dle nám dostupných materiálů následovně. K dlouhodobému majetku se po zařazení do užívání chováme jako k vlastnímu majetku ( jako kdyby nebyl pořízen z FKSP ) a stal se tak součástí veškerého dlouhodobého majetku evidovaného v naší PO . Podle dostupných výkladů k ČÚS 704 - bod 5.5 . jsme účtovali pořízení DHM následovně : 1. 042/ 321 81.000 Kč 2. 022/ 042 81.000 Kč 3. 412/648 81.000 Kč. Zároveň s bodem 2. jsme proúčtovali zdroj financování (bod 3.) 412/ 648 namísto obvyklého zápisu 416/401. A zde si nejsme jisti správností svého postupu, protože v daném okamžiku (pro zjednodušení dotazu abstrahujeme nyní od fáze odepisování 551/082 a zároveň ve stejné hodnotě 401/416 ) se nám nekryje zůstatková cena majetku s účtem jmění 401. ZC (de facto PC ) je 81.000 Kč a hodnota na účtu 401 je 0 Kč. Jsme si vědomi toho, že zdroje a prostředky z FKSP nezle převádět do jiných fondů , je proto nutné účtovat o přímém použití FKSP bez převodu do fondu investic. ČÚS 704 - bod 5.5 počítá však jen se zápisem 412/648 , nikoliv se zápisem 412/401, který by se nám pro náš případ pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který chceme dále odpisovat, hodil. Je tomu tak proto, že se obecně předpokládá, že z FKSP bude pořízen jen drobný DHM a ten se účtuje 558/321, 412/648, 028/088? Jak máme proúčtovat pořízení Dl.HM z FKSP a zároveň zachovat pravidlo, že ZC majetku je rovna účtu 401 - jmění? 

Jsme škola, která vede FKSP dle zákona č. 250/2000 Sb. Máme nastavenou vnitřní směrnici o FKSP. Je nutné mít určeného správce FKSP, nebo stačí správce rozpočtu, příkazce operace dle zákona o finanční kontrole v organizaci? U nás je to ekonom a ředitelka školy.

Může základní škola odprodat na základě kupní smlouvy lyžařský běžecký set? Tento set byl zakoupen před 10 lety v pořizovací ceně 3720 Kč a škola ho už nevyužívá. Zahrnuje lyže, boty a hůlky. Pokud ano, je potřeba, aby cena, za kterou by se odprodal, byla stanovena odborníkem, anebo je možno udělat pouze odhad našimi zkušenými učiteli-lyžaři? Z evidence majetku by se odepsal jako odprodaný majetek?

Může se zástupce zřizovatele (zástupci spolku zřizující školskou právnickou osobu; případně rada školské právnické osoby) pohybovat bez svolení ředitelky školy po škole s cílem hodnotit pedagogické postupy? Je také možné, aby si zřizovatel vynucoval setkání s učiteli za účelem hodnocení vzdělávacího procesu? Je možné toto odmítnout a raději nabídnout nějakou formu zprostředkování informací od vedení? Skola je soukromá, je školskou právnickou osobou a zřizovatelem je zapsaný spolek.

Ve školském zákoně je napsáno, že rada školské právnické osoby schvaluje ŠVP. Nemá tuto pravomoc ředitel? Co se děje v případě, že se tyto dva orgány nedomluví? 

Škola přiznala pedagogickému zaměstnanci odměnu s odvoláním na § 10 písm. a) nařízení vlády č. 330/2003 Sb. Tento předpis byl ale zrušen. Nemělo by se písemné odůvodnění přiznání odměny odvolávat spíše na zákoník práce § 134?

Jsme základní škola, která má současně i mateřskou školu. Od 1. 3. bude naše paní učitelka z MŠ, vyučovat v mateřské školce, ve které pracuje, holčičku z Vietnamu českému jazyku. Toto rozhodnutí je na základě doporučení PPP a bude činit 1 hodinu týdně. Jaké bude prosím její pracovní zařazení (asistentka pedagoga nebo učitelka) a na jakou dobu máme uzavřít pracovní smlouvu, když návrh na poskytování podpůrných opatření je do 31. 3. 2026 a dítě bude od 1. 9. 2024 již žákem základní školy. Předpokládáme, že učitelka z MŠ nebude již od září docházet do ZŠ učit žákyni českému jazyku. Bude se jednat pravděpodobně o jiného zaměstnance.

Máme jako střední škola právo si určit maximální možnou hranici tolerované absence? Např. 30 % v každém předmětu za pololetí a v případě překročení žádat např. přezkoušení? Zejména u studentů posledních ročníků bývá ve druhém pololetí docházka tristní. 

Jsme základní škola, příspěvková organizace. V zásadách hospodaření s prostředky FKSP máme v roce 2023 uvedeno, že příspěvek na penzijní připojištění budeme poskytovat ve výši 600 Kč na zaměstnance. Tuto částku jsme poslali ještě v měsíci lednu a únoru 2024 na účty zaměstnanců u PF. Jelikož dle nové právní úpravy je povinnost 50 % z přídělu vyčlenit na produkty spoření na stáří zaměstnanců pro všechny zaměstnance, nejsme schopni tuto částku v uvedené výši dodržet pro rok 2024 a musíme ji podstatně snížit. Bylo by v pořádku, kdybychom nyní 2 měsíce příspěvek na jednotlivé účty zaměstnanců neposílali a v květnu ho poslali již snížený, abychom se „vešli“ do účelově vázaných finančních prostředků? 

Zřizovatel dočasně (krátkodobě) bez konkursního řízení jmenoval ředitele školy do doby, dokud nebude jmenován ředitel na základě konkursního řízení. Tento pedagog (nyní dočasný ředitel) dosud na škole pracoval se smlouvou na dobu neurčitou s úvazkem 1,00 a vykonával další funkce a pozice (výchovný poradce, preventista, třídní učitel atd.). Pro tohoto pedagoga (který škole a zřizovateli v nouzové situaci vyšel vstříc) platí – je-li jmenován ředitelem školy na dobu určitou pedagogický pracovník, který byl dosud v dané škole v pracovním poměru na dobu neurčitou –, že se tento pedagogický pracovník nevrací na své „původní“ pracovní místo, ale jeho pracovní poměr končí a pro další zaměstnávání v dané škole je proto nezbytné uzavřít novou pracovní smlouvu? O této skutečnosti však nebyl předem informován (zřizovatelem) a neměl o možných následcích tušení. Může s tím „zpětně“ něco dělat? Reálně může nastat situace, že od nově jmenovaného ředitele obdrží nevýhodné podmínky, případně výpověď pro nadbytečnost? V případě, že se ještě v pozici „dočasného“ ředitele vzdá této funkce nebo po nástupu jmenovaného ředitele, vznikne vůči němu zaměstnavateli tzv. nabídková povinnost? A pokud ji odmítne, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)? Po dobu trvání této překážky náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku?