Poradna

Jsme základní škola, příspěvková organizace. V zásadách hospodaření s prostředky FKSP máme v roce 2023 uvedeno, že příspěvek na penzijní připojištění budeme poskytovat ve výši 600 Kč na zaměstnance. Tuto částku jsme poslali ještě v měsíci lednu a únoru 2024 na účty zaměstnanců u PF. Jelikož dle nové právní úpravy je povinnost 50 % z přídělu vyčlenit na produkty spoření na stáří zaměstnanců pro všechny zaměstnance, nejsme schopni tuto částku v uvedené výši dodržet pro rok 2024 a musíme ji podstatně snížit. Bylo by v pořádku, kdybychom nyní 2 měsíce příspěvek na jednotlivé účty zaměstnanců neposílali a v květnu ho poslali již snížený, abychom se „vešli“ do účelově vázaných finančních prostředků? 
Vydáno: 12. 03. 2024
Zřizovatel dočasně (krátkodobě) bez konkursního řízení jmenoval ředitele školy do doby, dokud nebude jmenován ředitel na základě konkursního řízení. Tento pedagog (nyní dočasný ředitel) dosud na škole pracoval se smlouvou na dobu neurčitou s úvazkem 1,00 a vykonával další funkce a pozice (výchovný poradce, preventista, třídní učitel atd.). Pro tohoto pedagoga (který škole a zřizovateli v nouzové situaci vyšel vstříc) platí – je-li jmenován ředitelem školy na dobu určitou pedagogický pracovník, který byl dosud v dané škole v pracovním poměru na dobu neurčitou –, že se tento pedagogický pracovník nevrací na své „původní“ pracovní místo, ale jeho pracovní poměr končí a pro další zaměstnávání v dané škole je proto nezbytné uzavřít novou pracovní smlouvu? O této skutečnosti však nebyl předem informován (zřizovatelem) a neměl o možných následcích tušení. Může s tím „zpětně“ něco dělat? Reálně může nastat situace, že od nově jmenovaného ředitele obdrží nevýhodné podmínky, případně výpověď pro nadbytečnost? V případě, že se ještě v pozici „dočasného“ ředitele vzdá této funkce nebo po nástupu jmenovaného ředitele, vznikne vůči němu zaměstnavateli tzv. nabídková povinnost? A pokud ji odmítne, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)? Po dobu trvání této překážky náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku?
Vydáno: 08. 03. 2024
Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?
Vydáno: 08. 03. 2024
Jak postupovat v případě, že chci u svého zaměstnance zrušit pověření funkcí koordinátora ŠVP? Jsem povinna uvést konkrétní důvody, které mě k tomu vedou?
Vydáno: 08. 03. 2024
Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2023 do 31. 8. 2023 na rodičovské dovolené. Jedná se o paní vychovatelku v základní škole, tj. pedagog má nárok na dovolenou 8 týdnů. Úvazek měla do 31. 8. 2023 ve výši 78.57 % (pokud by byl 100 %, pak je 40hodinová týdenní pracovní doba, tj. při úvazku 78,57 % vychází týdenní pracovní doba 31,42 hod.). Zaměstnankyně ale při čerpání rodičovské dovolené odpracovala celkem 325 hod. denně dle potřeby - pouze výpomoc. Dále od 1. 9. 2023 nastoupila do práce a úvazek se jí změnil na 83,33 %, tj. týdenní pracovní doba 33,33 hod., ale opět nám dne 13. 10. 2023 nastoupila na PPM do konce rok 2023. Jaký je její nárok na dovolenou za celý rok 2023? Týdenní pracovní doba je 31,43 hod. v prvním pracovním poměru. Druhá týdenní pracovního doba je 33,33 hod. - rozvržena rovnoměrně do 5 pracovních dní. 325 hod. odpracovala při přerušení rodičovské dovolené od května do června 2023.
Vydáno: 07. 03. 2024
Žák 8. ročníku je v 1. pololetí nehodnocen ze šesti předmětů. Náhradní termín uplynul bez toho, aby žák do školy docházel a hodnocení mohlo být doplněno. Absence je dílem omluvená, dílem neomluvená, řešíme s OSPOD. Jak postupovat při hodnocení dál? Znamená to, že automaticky opakuje ročník?
Vydáno: 07. 03. 2024
Jak je to v době zápisu do 1. tříd, respektive se správním řízením a jeho lhůtou 30 dní. Pokud mi rodič  1. 4. přinese přihlášku, začíná běžet lhůta a do 30 dní musím rozhodnout? Nebo běží lhůta až od 23. 4., kdy naše škola má zápisový den?
Vydáno: 06. 03. 2024
Může mít jeden zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele v mateřské škole smlouvu na pedagoga mateřské školy a zároveň DPP na školního asistenta? 
Vydáno: 29. 02. 2024
Střední škola má odbornou praxi svých žáků u zaměstnavatele v délce dvou týdnů uvedenou přímo v ŠVP. Škola, žák a zaměstnavatel mají o této praxi uzavřenou třístrannou smlouvu. Otázka zní, zda v případě, že se u tohoto zaměstnavatele stane žákovi úraz nebo v souvislosti s výkonem praxe u tohoto zaměstnavatele hmotná škoda, kdo bude mít povinnost k její náhradě? Zaměstnavatel nebo škola? V případě, ze by to byl smluvní zaměstnavatel, je možné, aby byla tato odpovědnost smluvně přenesena na školu? Prosím o vedle odpovědi na otázku i příslušná zákonná ustanovení, která výše uvedenou problematiku řeší.
Vydáno: 29. 02. 2024
Obracíme se na Vás s dotazem ohledně úvazků ředitele a statutárního zástupce ředitele ZUŠ (113 žáků). Paní ředitelka je v současné době ještě do konce dubna na rodičovské dovolené, po dobu její nepřítomnosti zastávala funkci statutární zástupkyně. Paní ředitelka by se od května měla vrátit. Z rodinných důvodů, by ale ráda alespoň na přechodnou dobu pracovala na částečný úvazek, tak, že by se zbývající část doplnila úvazkem současné zástupkyně, která s řešením souhlasí. I z pohledu finanční současné situace by bylo nutné dodržet pouze 1 celý úvazek vedoucích zaměstnanců. V jiné škole v jiném kraji však zřizovatel na takové řešení nechtěl přistoupit. Je z právního hlediska možné, aby měl vedoucí zaměstnanec částečný/zkrácený pracovní úvazek? 
Vydáno: 26. 02. 2024
Na základě pilotního projektu v roce 2023 byl i v letošním roce spuštěn Kurz skialpinismu a zimní turistiky pro školy zřizované Zlínským krajem. Jedná se aktivity: školení – teoretická a praktická část, rekvalifikační kurz pro pedagogický a odborný personál škol. Následně nám byl v rámci projektu nabídnut zdarma kurz pro naše žáky. Podrobnosti zde: https://skialp-do-skol.cz/ https://www.zkola.cz/projekt-skialp-do-skol/ Jak pohlížet na provozování skialpinismu v rámci lyžařského kurzu či hodin TV z hlediska legislativy zejména ve vztahu k bezpečnosti. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT č.j. 37014/2005-25 ze dne 22. 12. 2005 hovoří pouze o sjezdovém lyžování, běžeckém výcviku a snowboardu, nikoli o skialpinismu, který má jistě svá specifika. Je zde řada otázek: • V ŠVP nemáme skialpinismus nikterak ukotven. • Skialpinistické vybavení projekt nabízí k zapůjčení také pro studenty zdarma, kdo zodpovídá za bezpečnost vybavení. Dle pokynu: Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu. • Instruktoři projektu se kurzu účastní. Jaký je jejich právní vztah ke škole? • Mohlo by dojít v případě úrazu k neproplacení pojišťovnou? Např. v případě nutného zásahu horské služby? • Autoři uvádí, že Kurz má akreditaci MŠMT v systému DVPP, lze z toho vyvodit jakoukoli záruku bezpečnosti ve vztahu k žákům školy? Závěrem: je rozumné a z hlediska vedení odpovědné žáky na výše zmíněný kurz poslat?
Vydáno: 26. 02. 2024
Zaměstnankyně požádala v minulosti (na začátku roku 2023) o přiznání předčasného důchodu s odloženou výplatou předčasného důchodu. Nyní (13. 2. 2024) doručila rozhodnutí o „zvýšení starobního důchodu a přiznání jeho výplaty". Lze jí přiznat dar z FKSP k prvnímu odchodu do důchodu teď v únoru 2024? 
Vydáno: 22. 02. 2024
V srpnu se vrací školnice po rodičovské dovolené. Bohužel jí nemohu dát stejný úvazek, který měla před nástupem na mateřskou dovolenou. Jaký bude postup, pokud odmítne nastoupit na zkrácený úvazek?
Vydáno: 21. 02. 2024
Musí být třídní výkaz na základní škole stále veden v tištěné podobě, nebo ho můžeme vést již jen elektronicky?
Vydáno: 20. 02. 2024
Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?
Vydáno: 19. 02. 2024
Nastupuji na pozici ředitele střediska volného času (příspěvková organizace zřízená krajem). Rád bych si udělal přehled o pracovní náplni zaměstnanců (včetně prostudování pracovních smluv) a činností, které je potřeba pro běh střediska zajišťovat, včetně těch, které zatím nikdo nedělá. Jak mohu postupovat v krajním případě, že zaměstnanec zadanou činnost odmítne se slovy „To není v náplni mé práce, to dělat nebudu.“ Jaké jsou kroky nejprve k vysvětlení, že zadaná práce je skutečně povinností zaměstnance, případně jaké jsou oficiální kroky v případě trvajícího neplnění ze strany zaměstnance?
Vydáno: 19. 02. 2024
Jak je to s výší stravného v letošním roce pro již nepracujícího důchodce školy ve školní jídelně? Pokud se v jídelně stravují důchodci (bývalí zaměstnanci), je jim vyměřena snížená úhrada na oběd (hodnota surovin + příspěvek z FKSP).  V konsolidačním balíčku je uvedeno, že podmínkou je, že zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad na služební cestě. Můžeme i letos poskytovat nepracujícím důchodcům stravné ve školní jídelně za sníženou úhradu?
Vydáno: 16. 02. 2024
Jsme základní škola (příspěvková organizace). Naši žáci jezdí na lyžařský výcvik s učiteli tělesné výchovy a s externími instruktory do Krkonoš na Benecko. Jedním z učitelů tělesné výchovy je i ředitel školy. On nebo jiný učitel jedou do hor vlastním autem, které je využíváno k případnému rychlému převozu zraněného žáka do tamní nemocnice v Jilemnici. Náhrady za použití osobního automobilu proplácíme na základě předloženého cestovního příkazu. Ve vnitřním předpisu máme zakotveno poskytnutí kráceného stravného za bezplatně poskytnutou stravu. Poskytujeme jej i těm instruktorům, s kterými máme uzavřenou dohodu o provedení práce, v níž uvádíme výši odměny za instruktorskou činnost a že jim budou proplaceny cestovní náhrady. Tím máme na mysli i ostatní výdaje, jako jsou např. permanentky na vleky nebo doklady o parkovném. Je náš postup správný? 
Vydáno: 16. 02. 2024
Základní škola uzavírá s jednou zaměstnankyní DPP. Vždy je DPP např. na týden či 14 dní za záskok za nemocné kuchařky a uklízečky. Např. od 1.¨1. do 15. 1. 2024 uzavřela ZŠ DPP na úklid. Paní odpracovala 50 hod. Dále od 1. 2. 2024 - 15. 2. 2024 paní odpracuje 40 hod, ale práce v DPP je sjednaná na kuchařku. Jak to bude s dovolenou? DPP byly uzavřené každá na jinou práci a ani jedna DPP nebyla sjednána na delší dobu jak 28 dní, ale dohromady přesáhly DPP 28 dní a 80 hodin. Sčítají se DPP nebo nesčítají? Jak se posuzuje 28 dní pro jednoho zaměstnavatele (v součtu za všechny DPP či zvlášť) a jak se posoudí, že jeden zaměstnanec odpracoval 90 hod, ale na dvě DPP na různé práce. 
Vydáno: 16. 02. 2024
Prosím o vysvětlení tohoto bodu NV č. 75/2005 Sb. § 2 odst. (3): „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců." Řešíme totiž situaci, kdy učitelé SŠ odjíždí na plánované akce s dětmi (lyžařský výcvik, sportovně turistický kurz, seznamovací pobyt, exkurze, ředitelská volna), a za ně suplují hodiny kolegové. Doteď jsme se opírali o výše zmíněné ustanovení (je také zakotveno i v zákoně o pedagogických pracovnících v § 23 odst. 1, máme jeho i ve vnitřní směrnici) s tím, že jsme používali zmíněných 5 měsíců pro nepravidelné rozvržení hodin přímé vyučovací činnosti. Teď někteří s pedagogů chtějí tyto přespočetní hodiny proplácet. Zjišťovali jsme, jak v takovém to případě postupují jiné školy. Jsou na to dva názory. Jedni přespočetní hodiny proplácí, jiné používají obdobný systém jako my. Potřebovaly bychom tedy vědět, zda postupujeme správně, a zda se můžeme obhájit platnou legislativou. Jde nám mimo jiné i o to, že pokud by se ve výše popsaných případech musely proplácet tyto hodiny, tak učitelé, co jezdí na exkurze, a účastní se jiných plánovaných aktivit s dětmi, mohli by nám tyto aktivity odmítat z důvodu, že pokud oni budou na exkurzi a také tu celou akci naplánují, tak jsou odměňování stejně, jako by byly v hodině, na rozdíl od suplujícího kolegy, který nikam nejezdí, žádných jiných školních aktivit se neúčastní, a jen odsupluje za chybějící kolegy, ale dostane to zaplacené da se říci 200 procenty.
Vydáno: 16. 02. 2024