Týmová sborovna

Mimopražské školy mají výhodu, mohou využít šablony. Ale co my v Praze? Naštěstí jsme na naší škole vsadili na vzdělávání celého sboru během víkendových kurzů. První tři kurzy byly zaměřeny hlavně na nácvik týmové spolupráce a vedli je lektoři profesionálních agentur, od roku 2005 si kurzy připravujeme a vedeme sami. Nazvali jsme je a snažíme se na nich nenásilně seznámit naše učitele s moderními metodami výuky i aktivitami pro týmovou spolupráci. Ačkoli se tyto kurzy konají o víkendech a účast je dobrovolná, tak se jich v posledních letech účastní 70–80 % členů pedagogického sboru.

Už jsme na nich dělali SWOT analýzu, hledali vizi školy, připravovali celoškolní projekty, určovali své role v týmu, zabývali se kompetencemi, multikulturní výchovou, žákovskou typologií MBTI, připravovali vlastní školní vzdělávací program, evaluovali školní preventivní program, jeden celý den řešili s Mgr. Michaelou Veselou školní nekázeň a školní řád, hodnotili Mapu školy. Na každé z nich jsme si vyzkoušeli nějakou aktivitu na týmovou spolupráci, kterou potom zařadíme na každoročně pořádané adaptační kurzy pro žáky 6. tříd a kurzy týmové spolupráce žáků 8. ročníku.

V pořadí již se konala 2.–4. září ve středisku Lites v Borovici u Mnichova Hradiště. Zúčastnilo se jí 30 pedagogů naší školy a poprvé jsme přibrali i 4 učitele ze ZUŠ Harmonie, která využívá učebny školy v odpoledních hodinách. Do rekreačního střediska jsme odjížděli v pátek po vyučování několika osobními auty. Po příjezdu proběhlo rychlé ubytování, pomocí losovátek jsme se rozdělili na pět týmů a zahráli si lesní golf. Každý tým obdržel florbalovou hokejku a míček a měl za úkol co nejmenším počtem úderů dopravit míček postupně do devíti jamek, které byly rozmístěny po okolí střediska. Při hraní se museli účastníci po každém úderu střídat v předem určeném pořadí. Hra se všem líbila, svou roli hrálo skvělé počasí i vynikající prostředí a podařilo se nám navodit příjemnou pracovní atmosféru pro další program.

Po večeři jsme se opět rozdělili na čtyři týmy a začali připravovat natáčení hudebního videoklipu. Všichni účastníci měli za úkol přivézt s sebou jedno CD s písničkou, ke které by se dal natočit klip. Večer se každá skupina musela rozhodnout, kterou píseň budou druhý den natáčet. A pak už nic nebránilo tomu, abychom společně u dobrého jídla i pití poseděli a zazpívali si za doprovodu harmoniky nebo kytar. Ačkoliv je středisko velké, měli jsme štěstí a byli jsme tu úplně sami, a tak nikomu nevadilo, že ještě po půlnoci se z klubovny ozýval hlasitý zpěv.

I nás trápí fakt, že děti málo čtou, a tak jsme na podzim naplánovali celoškolní PROJEKT KNIHA, při kterém byli žáci rozděleni na menší skupiny napříč ročníky. Kolegyně Ivona Darániová, která je lektorkou RWCT, si pro nás připravila DÍLNU METODY PRÁCE S KNIHOU. Už před prázdninami dostali všichni učitelé za úkol obstarat si jednu ze čtyř knih (Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále, Petr Šabach: Občanský průkaz, Michal Viewegh: Román pro ženy a Stieg Larsson: Muži, kteří nenávidí ženy), takže jsme se rozdělili do skupin podle přečtených knih a postupně si vyzkoušeli zmapování úrovně čtenářské dovednosti bodovým i psaným hodnocením, pak si každý zpracoval podle pokynů pětilístek a podvojný deník.

Následovala hra BĚHACÍ PEXESO. Pomocí losovátek jsme se rozdělili na čtyři úplně nové týmy. Každý tým si zřídil 50 metrů od centrálního stanoviště své depo, ve kterém alespoň jeden člen týmu musel být po celou dobu hry. Při tomto PEXESU jsou zakázány psací prostředky a papíry, vše si musí účastníci pamatovat. Při hře může každý otočit pouze jednu kartičku a pak se musí vrátit do svého depa. Pokud v týmu znají umístění dvojice kartiček, musí přijít do centra dva hráči a každý opět otočí jednu kartičku. Pokud otočí oba stejnou, mohou si je vzít, ale když se jim to nepodaří, tak musí společně oběhnout (v našem případě spíše obejít) trestné kolo. Zpočátku to vypadalo, že se nikomu nepodaří určit shodnou dvojici, ale po půl hodině se začalo všem týmům dařit a kartiček na hrací ploše ubývalo. Zvítězil tým, kterému se podařilo správně určit 13 dvojic!

Po obědě se všichni vrhli na NATÁČENÍ HUDEBNÍHO KLIPU. V každé skupině si určili režiséra, kameramana, kostymérku a herce, z přivezených dvou kufrů různých doplňků a kostýmů si vybrali ty vhodné, dohodli se na scénáři a začali zkoušet. Po natočení klipů zbyla chvilka pro zájemce o beach volejbal, někteří se ani nepřevlékli z kostýmů.

Před večeří nás ještě čekalo seznámení s MYŠLENKOVOU MAPOU, pomocí které jsme se snažili utřídit si poznatky o práci, kompetencích a úkolech našeho školního parlamentu. Nestačili jsme tak ožehavé téma pořádně probrat, a tak jsme se dohodli, že se naším školním parlamentem budeme zabývat na říjnové poradě.

Po večeři jsme si nejprve promítli zhotovené klipy. V klubovně se při každém klipu ozývaly salvy smíchu. Ukázalo se, že máme mnoho kvalitních herců, režisérů, scenáristů i kameramanů. Následovala VÝTVARNÁ DÍLNA, kolegyně Mirka Čejková připravila výrobu školních triček, tentokrát nás naučila batikovat Savem. Všem se tričko povedlo a druhý den jsme se v nich vyfotografovali.

V neděli jsme se rozdělili. Učitelé z 1. stupně a vychovatelky z družiny se pod vedením zástupce Martina Molčíka zabývali organizací a náplní škol v přírodě a naší specialitou VESELÝMI STŘEDAMI. To jsou totiž dny, ve kterých žáci z 1. až 5. tříd nenosí učebnice a učitelé se snaží učit netradičními metodami a co nejméně používat frontální výuku. Pro učitele z 2. stupně si koordinátorka Mirka Čejková připravila přehled aktivit, které nás v tomto školním roce čekají. V lednu totiž budeme hostiteli setkání učitelů z partnerských škol a musíme se na ně dobře připravit. Třídní si vylosovali stát, jehož tanec jejich žáci nacvičí a o němž se pokusí zjistit co nejvíce informací.

Po obědě jsme se věnovali upřesnění pro tento školní rok a na závěr jsme provedli EVALUACI KURZU, všichni účastníci nejprve ohodnotili jednotlivé aktivity známkou od 1 do 5 a pak ještě museli své hodnocení písemně zdůvodnit podle daných kritérií. Nejlépe byly hodnoceny dílny projekt Comenius (1,36) a Metody práce s knihou (1,38). Na závěr měli všichni možnost připsat vzkaz organizátorům. Názor většiny vyjádřila jedna účastnice takto:

Potěšilo mě, že pedagogové nejčastěji psali: