Změny v právních předpisech týkající se činnosti základních uměleckých škol

Základní umělecká škola poskytuje vzdělávání, které nevede k získání stupně vzdělání a které lze poskytovat za úplatu (§ 109, § 123 odst. 2 školského zákona). Pravidlo stanovení výše úplaty ve veřejných ZUŠ obsahuje § 8 vyhlášky č. 71/2005 Sb.

Výši úplaty podle tohoto pravidla ve veřejných ZUŠ stanoví ředitel školy obecně pro všechny případy určité skupiny žáků. Z toho plyne, že o výši úplaty ředitel školy nerozhoduje ani ve správním řízení ani mimo správní řízení. Důvodem je skutečnost, že (resp. jeho zákonného zástupce).

Výše úplaty je jednou z podmínek přístupu ke vzdělávání. Jak je známo, občané EU a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání podle školského zákona za stejných podmínek (§ 20 odst. 1 školského zákona). Je účelné zdůraznit, že školský zákon hovoří o dvou situacích:

Pokud žák spadá do jedné z těchto dvou kategorií, musí být výše úplaty za jeho vzdělávání a za vzdělávání žáka -- občana ČR totožná.

V praxi ZUŠ jsou pravděpodobné následující případy žáků - rodinných příslušníků občanů EU¹⁾:

Také např. žáci z „třetích zemí“, kteří mají právo pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů, nesmějí mít výši úplaty za vzdělávání v ZUŠ odlišnou od výše úplaty stanovené pro občany ČR.

Snížení nebo prominutí úplaty za vzdělávání se na veřejných ZUŠ nevyužívá často. Je však možné v souladu s § 123odst. 4 školského zákona. (a to jak ZUŠ veřejné, tak ZUŠ soukromé). Od 4. 3. 2009 je rozhodování ředitele veřejné školy o snížení nebo prominutí úplaty za poskytované vzdělávání vyjmuto z výčtu případů, na které se vztahuje správní řád (§ 165 odst. 2 školského zákona).²⁾

Ředitel školy musí stanovit (a případně i obhájit) dostatečně jasná a jednoznačná kritéria snížení nebo prominutí úplaty. Díky jejich důslednému respektování by pak při rozhodování o stejných případech neměly vznikat nedůvodné rozdíly.

Novela školského zákona účinná od 1. 9. 2012 v ustanovení § 123 odst. 4 rozšířila demonstrativně uvedené důvody pro prominutí nebo snížení úplaty. K demonstrativně uvedenému důvodu „sociální znevýhodnění žáků“ byl doplněn další důvod, a to

Vyhláška č. 71/2005 Sb. v § 7 odst. 2 písm. d) výslovně neuvádí, že ředitel ZUŠ rozhoduje o ukončení vzdělávání z důvodu neuhrazení úplaty. Dle názoru autorky však lze ze smyslu i kontextu § 7odst. 2 vyhlášky č. 71/2005 Sb. a školského zákona dovodit, že (k určitému dni) a na toto rozhodování se nevztahuje správní řád.

Ukončení vzdělávání z důvodu vyloučení žáka ze školy je důsledkem rozhodnutí ředitele, na které se správní řád vztahuje [§ 31 odst. 2 až 4 , § 165 odst. 2 písm. i) školského zákona]. Vlastní správní řízení je náročné a ředitel v jeho průběhu musí jednoznačně zjistit, že jednání žáka je prokázané, závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené školním řádem nebo školským zákonem a že je zaviněné. Do doby, než rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy nabude právní moci, je žák žákem školy.

Na vedoucí zaměstnance ZUŠ jsou kladeny obecné požadavky zákoníku práce. Podle § 11 zákoníku práce se zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Vedoucím zaměstnancem ZUŠ je samozřejmě její ředitel, jehož pracovní poměr se zakládá jmenováním. Zařazení ředitele ZUŠ do platové třídy se odvíjí od nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává (§ 123 odst. 3 zákoníku práce). Nejnáročnější činností, kterou ředitel ZUŠ podle katalogu prací obvykle vykonává, je komplexní vzdělávací a výchovná činnost ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, kterou pedagogický pracovník vytváří a podle níž postupuje při výkonu své přímé pedagogické činnosti, nebo spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací individuálních vzdělávacích plánů (část 2, díl 2.16 Výchova a vzdělávání, nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, v platném znění). Tato činnost je zařazena do 12. platové třídy.

V praxi lze předpokládat zařazení ředitele ZUŠ do 13. platové třídy, jestliže vykonává specializovanou metodologickou činnost v oblasti pedagogiky a psychologie - (projektování, tvorba nástrojů a jejich standardizace, zpracování a interpretace dat) nebo opřená o nejnovější vědecké poznatky z pedagogiky a psychologie.³⁾

Jestliže škola jako právnická osoba vykonává činnost např. základní školy a současně základní umělecké školy, pak si lze představit situaci, že ředitel školy řídí činnost výchovného poradce na základní škole zařazeného do 13. platové třídy. V tomto případě bude ředitel řídit podřízeného zaměstnance zařazeného do 13. platové třídy. Z tohoto důvodu bude také zařazen do 13. platové třídy (§ 123 odst. 3 zákoníku práce).

Ředitel školy jménem zaměstnavatele vydává organizační řád školy, který stanoví organizační útvary (stupně řízení) v organizační struktuře školy. Organizační útvary jsou vnitřní útvary vytvořené podle organizačního řádu a odvíjejí se od určitého charakteru činnosti (např. útvar pedagogický, útvar ekonomický a provozní). Pokud je určitý stupeň řízení školy určen jako organizační útvar, je [§ 33 odst. 3 písm. f) zákoníku práce].

Vymezení organizačních útvarů školy je důležité pro posouzení otázky, zda je detašované pracoviště školy jejím organizačním útvarem a zda je případný „vedoucí detašovaného pracoviště“ jmenovaným zaměstnancem. I když nelze vyloučit, že detašované pracoviště vykonává pouze činnosti určitého druhu, je více pravděpodobné, že samostatným organizačním útvarem není. V tomto případě „vedoucího detašovaného pracoviště“ nelze v souladu se zákoníkem práce jmenovat jako vedoucího zaměstnance.

Správné určení jmenovaných vedoucích zaměstnanců je důležité i z toho důvodu, že podle § 73a odst. 2 zákoníku práce (účinného od 1. 1. 2012) odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí.

Mnoho ZUŠ vykonává svou činnost v několika budovách na různých místech v rámci jedné obce nebo i různých obcích. Na proplácení cestovních náhrad zaměstnanců ZUŠ má vliv několik faktorů (§ 34a, § 42, § 151 a násl. zákoníku práce).

Většina školních řádů ZUŠ uvádí, že vyučovací hodiny jsou odděleny pětiminutovými přestávkami. K dnešnímu dni vyhláška č. 71/2005 Sb. ani školský zákon neupravují délku přestávek mezi vyučovacími hodinami ZUŠ. Pouze ředitel ZUŠ posuzuje, zda pětiminutová přestávka zajišťuje vhodné psychohygienické podmínky pobytu žáků ve škole. Od 1. 9. 2012 je pětiminutová přestávka snáze obhajitelná, protože na základních školách lze v případech hodných zvláštního zřetele zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky).

Novela zákona o pedagogických pracovnících, účinná od 1. 9. 2012, (§ 10 zákona o pedagogických pracovnících).

Učitelé 1. a 2. stupně základní školy od 1. 9. 2012 získávají odbornou kvalifikaci jen pro výuku předmětu, který odpovídá studijnímu profilu absolventa (nejčastěji se jedná o hudební a výtvarnou výchovu), vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy.

I nadále platí, že ředitel ZUŠ může v odůvodněných případech rozhodnout, že u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost,

Je plně v pravomoci ředitele ZUŠ, aby rozhodl, zda někoho považuje v současnosti nebo v minulosti za výkonného umělce (tj. podle § 67 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění, za fyzickou osobu, která vytvořila umělecký výkon - výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury).

Změny právních předpisů, které vyvolávají důsledky i v činnosti ZUŠ, se týkají zejména podmínek osvobození nebo prominutí úplaty, získání odborné kvalifikace a pracovněprávní oblasti. Kromě jejich aplikace v praxi je důležité, aby ředitelé ZUŠ tyto změny zapracovali do školního řádu, interních směrnic a dokumentace spojené s pracovněprávní problematikou.